Petruv blog

Celkem za rok 2014: 145 aktivit, 8110 km, 348:02:11 hod., 67 539 nast. metrů, 136,08 nejdelší  Silniční kolo:   - 96 aktivit , 5872,5 km, 214:32:39 hod., 42 225 nast. metrů, prům, rychl. 27 km., prům.srd.tep 121, prům. kadence 80 ot., prům. čas 2:14:05 Trekové kolo: - 18 aktivit , 769,5 km, 40:45:14 hod., 5 042 nast. metrů, prům, rychl. 18,9 km., prům.srd.tep 100,  prům. čas 2:15:51 MTB kolo: - 29 aktivit , 1468 km, 89:39:34 hod., 19 758 nast. metrů, prům, rychl. 16,4 km., prům.srd.tep 108,  prům. čas 3:05:30

Jak je již tradicí, pokud pokud počasí dovolí, vyrážím dopoledne na Vánoční vyjížďku. Letos mířím do M.Albrechtice a protože počasí přeje nakonec se vydávám i na nedalekou rozhlednu na Hraničním vrchu (527 m.). Protože jedu na trekovém kole s hladkými plášti mám trochu obavy jestli vyjedu až nahoru. Kamenitá cesta je ale už ušlapaná a i první prudší část se dá a tak jsem po chvíli až u 25 m. vysoké rozhledny, kterou tvoří dvě samostatné plošiny spojené lávkou. Rozhledna stojí blízko hranic s Polskem a tak je zde výhled do obou zemí.

Krnov během vánočního období, jak jsem ho zachytil na pár fotkách . https://goo.gl/photos/KhYCLt6uy4vsa41Z8

Je čas se podívat jaký byl rok 2014.  Rok 2014 na fotkách - zde... Začátek roku patřil Novoroční vyjížďce a Novoročnímu turnaji ve florbale (více zde... ), kde jsme konečně dosáhli na bednu :).  Letos bylo počasí již od BŘEZNA více než příznivé a já tak mohl projet křížem krážem Osoblažsko. Nejdříve přišlo na řadu  východní Osoblažsko (více zde... ) a začátkem dubna i západní Osoblažsko (více zde... ). Další vyjížďka pak vedla  Zlatohorskou vrchovinou (více zde... ) s návštěvou zlatorudných mlýnů, rozhledny na Biskupské kupě a polským příhraničím.

Na letošní maratónský pochod se nás letos sešlo jen pět statečných, přesněji 4 stateční a 1 statečná :). Ráno jsme vyrazili vlakem z Krnova do Zlatých Hor , odkud jsme začali stoupat kolem kaple sv. Rocha směr Biskupská kupa . Po náročném výšlapu s převýšením cca 470 m. jsme vystoupali do výšky do výšky 891 m.  Od rozhledny na Biskupské kupě jsme poté kousek sestoupili, aby jsme o něco dále vystoupali na nejvyšší bod dnešní trasy nedaleko Heřmanovic. Dále naše cesta pokračovala 7,5 km z kopce do Holčovic , kde po 20 km následovala tradiční přestávka. 

Fotogalerie č.1 (západ):  https://goo.gl/photos/mfW6jS2Z2eSK6UDK8

Fotogalerie č.1:   https://photos.app.goo.gl/5xK2j1EWINmraokF3

Moje oblíbená trasa okolo Krnova vedla přes vrcholy Barania kopa (411 m.), Strážiště (397 m.) v Úvalně, poutní vrch Cvilín (436 m.), Bezručův vrch (387 m.) v Kostelci a Vyhlídka na Ježníku (552,5 m.).

K cestě na Králický Sněžník jsem se rozhodl až na poslední chvíli. Tento samotný geomorfologický celek leží v odlehlé oblasti a je poměrně hůře dostupnější.  Nejdříve jsem se rozhodoval zda jít na Králický Sněžník od jihu (Králíky, Dolní, Horní Morava) nebo z východu (Staré Město, Stříbrnice). Nakonec vyhrála východní varianta, a tak jsme vyrazili na konec obce Stříbrnice , kde jsme zaparkovali na malém parkovišti.

Na začátku to měla být vyjížďka jen na Barania kopa, kopec nad Krnovem, který už leží kousek za hranicemi v Polsku. Zapadající slunce mě nakonec přimělo chvíli ještě setrvat a vyfotit pár snímků. Moje cesta vedla na Hlubčické předměstí a poté hned za hranicemi doprava po polní cestě podél hranic. Za vysílačem jsem vjel do lesíku (samozřejmě tam byla zase velká kaluž) odkud jsem stoupal až na Barania kopa. 

Včerejší den patřil mezi ty dny, kdy se nahromadilo ve městě více akcí. Stačilo si tak jen rozvrhnout trasu mezi jednotlivými akcemi a vyrazit. Na začátek jsme se vydali podél řeky Opavy a dále okrajem Cvilínského lesa k penzionu Šelemburk. Z vrchu jsme zhlédli Petrův rybník a pokračovali sjezdem k Hájnickým rybníkům.

Záznamy z projetých jízd a cest ukládám na on-line weby: -  Garmin Connect  (propojení s přístrojem Garmin) -  Strava.com  (segmenty - porovnání úseků) -  Ride with GPS  (segmenty, pěkný widgeth) -  Endomondo  (widgety) Na plánování tras používám web Gpies.com , kde lze přidávat waypointy (bod zájmu), které používám v navigaci v mém Garminu. Při vkládání projeté trasy na web zase požívám widget od Ride with GPS , který se mi líbí nejvíce. Web Strava zase používám kvůli jejich segmentům, kde lze poměřovat svoje výkony s ostatními.

Po skončení klasických Google map a přechodu na nové Google mapy, se starší klasické Moje mapy zobrazovali dál již jen na starších mapách. V nových mapách se objevila služba Google Maps Engine Lite, která ale zdaleka nedosahovala úrovně klasických Moje mapy. Před pár dny ale Google oznámil , že aktualizoval svou dlouho zapomenutou službu Moje Mapy a přichází také s novou aplikací Moje mapy pro Android , který je nyní k dispozici ke stažení na Google Play . Nyní si můžete svou mapu např. zobrazit na cestách nebo na ni provést změnu, ale také se můžete podívat na mapy druhých uživatelů.  K svým mapám budete mít nadále přístup v aplikaci Moje mapy Google pro Android. Nebude je však možné zobrazit v Mapách Google pro Android nebo v aplikaci Google Earth iOS.

Využívám dovolené a ve středeční den mířím opět s Petrem Mazúrem a opět na východní Moravu, tentokrát do Javorníků a na rozhlednu Miloňová. Výchozím a také koncovým bodem dnešní trasy je obec Karolinka . Nejdříve naše trasa vede po cyklotrase Bečva za Velké Karlovice , kde odbočujeme na rozhlednu Miloňová. Po další odbočce začíná prudší stoupání po lesní asfaltové cestě. 

Letošní rok patří Beskydům a to platí i o dovolené, kterou jsem trávil na Gruňi, nedaleko v.n.Šance a Česko-slovenských hranic v oblasti Bílý kříž / Suľov. Ve středu vyrážíme vlakem z Krnova do Frýdlantu n.O ., odkud již na kole pokračujeme po cyklotrasách a cyklostezkách podél řeky Ostravice. 

Na třetí letošní výlet do Valašských Beskyd se vydávám opět s Petrem Mazúrem ( http://cyklostranky.webnode.cz ) ranním vlakem. Po cca čtyřech hodinách jsme pak před desátou v Luhačovicích . Chybět nemůže cesta přes promenádu a pak už Jurkovičovou alejí míříme k Luhačovické přehradě . Od přehrady stoupáme po silnici přes Sehradice, Slopné do obce Loučky, kde odbočujeme doleva po cestě směřující do Vizovic. Sklon silnice se od odbočky ještě zvyšuje a na 1,8 km je prům. stoupání 8,2 %. Těsně pod vrcholem stoupání naše trasa zatáčí přes závoru doleva na lesní asfaltovou cestu. Od závory posledních cca 500 m. k rozhledně Doubrava je už hodně prudkých s průměrným cca 14 % sklonem.

Další sobota a další vyjížďka s Petrem Mazúrem, tentokrát míříme na sever do Polska. Nejdříve se vydáváme po Slezské magistrále do M.Albrechtic a poté z Třemešné do Jindřichova, kde nás čeká premiéra po nové cestě na Pokrzywnou, která je součástí historické cesty Via Montagna.

V polské obci Pokrzywna se v roce (2014) otevřel nový Interaktivní vzdělávací a zábavní park ROSENAU - Ztracené město (Zaginione Miasto, Lost City) . Název Rosenau odkazuje na legendu o osadě, která údajně existovala již ve středověku v Opavských horách. Legenda mluví o hradu obklopené mohutnými hradbami, který patřil jednomu germánskému kmeni, prchajícímu před rozvojem křesťanství.

Sobotní ráno vstávám ještě dříve jak do práce, a ještě za tmy mířím vlakem na Opavu, kde přistupuje můj spolucestující Petr Mazúr s kterým pokračujeme přes Ostravu, Hranice do valašské obce Bystřička. Z Bystřičky vede naše cesta přes obec Mikulůvka , za kterou nás čeká první stoupání (7 km s 5 % prům.sklonem) přes obec Lázy, odkud je pěkný výhled na beskydské kopce. Za obcí odbočujeme na louku a stoupáme k lesu. Po podmáčené cestě poté klesáme lesem na Rajnochovice . (Doma pak zjišťujeme, že z Lázy vede lepší lesní cesta).

Při pobytu na Gardě je takřka povinnost každého cyklisty zdolat Tremalzo, protože "kdo nebyl na Tremalzu, jakoby ani nebyl u Gardy," Cyklisté však výrazem "Tremalzo" obvykle nemyslí ani horu Monte Tremalzo (1 973 m.n.m.) ani nedaleké sedlo Passo Tremalzo (1 665 m n.m.), ale za svůj vrchol považují konec asfaltové silnice u restaurace  Albergo Ristorante Garda  (1705 m. n..m.), která se nachází mezi nimi. Na Tremalzo je možno vyjet několika způsoby z různých stran. Většinu komunikací vybudovali, jak je v tomto kraji zvykem, vojáci za první světové války.

V nové generaci hodinek - Garmin Fenix 2 - došlo k rozšíření funkcí původního modelu (např. možnost měření plavání v bazénu i v přírodě), byly použité novější, vylepšené materiály (vypouklé krycí sklo, matná tlačítka a zadní kryt…) a v neposlední řadě došlo k výraznému posunu v jednoduchosti ovládání (použito jiné rozvržení funkčnosti tlačítek). Výsledkem jsou univerzální GPS hodinky, které se hodí pro outdoorové aktivity, multisportovní využití a extrémně dlouhé aktivity (ultra dlouhé běhy, maratonské závody, triatlon/Ironman). Hodinky mají   barometrický výškoměr s automatickou kalibrací podle GPS,  elektronický 3-osý kompenzační kompas a jsou vhodné i pro plavání (norma  IPx7).  Bezdrátové připojení zajišťuje technologie ANT+ a Bluetooth.

Cestu na rozhlednu Velký Javorník jsem měl plánovanou dlouho dopředu a proto pro mě nebyl vůbec radostný pohled ráno z okna ven. Všude mokro a hlavně všude mlha.  Přesto sedám ráno na vlak, v Opavě nabírám kamaráda a s přestupem v Ostravě dojíždíme o půl desáté do Frenštátu pod Radhoštěm. 

V Opavě vjíždím na cyklotrasu č.551 nedaleko obchodního centra Silesia, za kterým musím nejdříve vytlačit kolo na most přes železniční koleje a poté po podjezdu křižovatky silnice č.461 v místní části Kylešovice se dostávám k řece Moravici. Cyklotrasa pokračuje dále po cyklostezce, ale já volím cestu areálem Zdraví, kolem splavu a rybářské bašty Panský mlýn. Nutno podotknout, že tato alternativa vede také po nezpevněných cestách a je tak vhodná pro MTB kola. 

Moje cesta vedla z Krnova přes  Głubczyce  a poté po málo frekventované cestě na Baborów a do obce Krowiarki. Zde jsem zajel k paláci Krowiarki , kde jdou spatřit styly neo-renesanční a neo-barokní, který je ale nepřístupný, protože dost chátrá ( foto z druhé strany ). V roce 1826 byl na místě dřevěného zámku postaven cihlový. Válku ještě zámek přečkal neporušený. Od roku 1970 po ukončení činnosti rehabilitační a ortopedická nemocnice, ale zámek začíná chátrat, ani po privatizaci v 90. létech nebyli provedeny žádné opravy. V roce 2007 byl zámek prodán a nový majitel v současné době provádí opravy objektu.

Den před odjezdem nejdříve řeším zda z Krnova vyjet cyklobusem nebo vlakem. Trochu se obávám, zda nebude cyklobus obsazený, a tak raději volím cestu vlakem. Oba dva spoje vyjíždí z Krnova skoro ve stejnou dobu kolem půl deváté. Bohužel cesta cyklobusem či vlakem trvá do Jeseníků příliš dlouho. Vlakem přijíždíme do Rýmařova až v 9:40 (46 km) a to ještě v Bruntále jsme přišli o jeden vagón, takže jsme pokračovali do Rýmařova jen s jedním vagónem :)

České a slovenské písničky, které se mi momentálně líbí Můj Czech Playlist 2014 -  http://www.youtube.com/playlist... VOXEL - V naší ulici

Tak mám za sebou letošní časovku z Hvězdy na Praděd. Na začátek poklona vítězům. První skončil Tomáš Kajnar s časem 27:34 min ze Zlatých Hor ( Nutrend Specialized Racing), před juniorem Filipem Kubičíkem 28:05 min (CPV Krnov) a jeho bratrem Tomášem Kubičíkem 32:46 min. (TTC Olomouc).  Trasa měřila 9,1 km s převýšením 694 m. a měla průměrné 7,3 % prům. stoupání.

V červnu jsem měl možnost strávit dva dny na Pradědu a okolí. První den přijíždím kolem poledne na horský hotel Figura na Ovčárně a po vybalení a obědu vyrážím po naučné stezce Světem horských luk (více níže). Z Ovčárny začínám stoupat po červené a za chvíli již za sebou spatřuji Petrovy kameny za kterými se tyčí tv vysílač na Pradědu, nalevo pak se nachází horní nádrž na Dlouhých stráních. 

Horská silnice Villacher Alpenstrasse vede z Villach-Möltschach (550 m), kde začíná u skokanských můstků (Villacher Alpen Arena) na Dobratsch (Rosstratte 1732 m) Hned za mýtnou bránou vede trasa první dva kilometry serpentinami, přitom již v druhé se octnete již na vrcholu věže skokanského můstku. Po 3,4 km lze z parkoviště č.2 (862 m.n.m.) spatřit nádherný pohled na celý Villach a okolní jezera. Dále však lesní porost na delší dobu znemožňuje další výhledy. Po 6 km na parkovišti č.3 ( 965 m.n.m.) lze spatřit zříceninu hradu Finkenstein a Julské Alpy. 

Sveti Jure (Svatý Jiří), nejvyšší vrchol Biokova (1 762 m) a druhým největší v Chorvatsku. Vydat se na něho můžete z různých míst Makarské riviéry, např. z Makarské, cca 31,5 km (ze severu), nebo Podgory, cca 29 km (z jihu). Obě cesty se spojují nad Podgorou (cca 8 km z Makarské a 6,5 km z Podgory), na silnici z Makarské na Vrgorac. Zhruba po 500 m. co se napojí cesta z Podgory, trasa zatáčí ostře doleva. Odbočku určitě neminete, u cesty jsou tabule např. Biokovo (Sv.Jure). Za zatáčkou je hlavní brána do chráněné krajinné oblasti Biokovo (chorvatsky Park prirode), která je otevřena mezi 7.00 a 20.00 hod. (noční zákaz je kvůli divokému kempování a nebezpečí požáru).

Rozhledna "Na skalce" stojí nad obcí Horní Holčovice od loňského listopadu a po mé loňské návštěvě rozhledny se na ní vydávám i letos. Z Krnova nejdříve jedu po Staré Ježnické a poté přes Ježnícký les po tzv. staré tankové cestě na Húrku (tzv. Tři kaštany). Po sjezdu do Hošťálkovy stoupám po klidné asfaltové cestě do Starých Purkartic, kde zatáčím a pokračuji po rozbité cestě na Dlouhou Ves. Na vrcholu stoupání před sjezdem do obce je pěkný pohled na protější stráň s rozhlednou. Po sjezdu do Dlouhé Vsi pokračuji opět po cestě do Jelení, odkud stoupám do Horních Holčovic . Před vjezdem do obce mě vítají tři postavy z balíků slámy, v samotné obci ještě fotím starou dřevěnou zvoničku a pokračuji podél obory. Bohužel mám smůlu, tentokrát zubry, jeleny a další zvířata nevidím. Za posledním domkem v obci odbočuji doprava a poté hned doleva. Po chvíli najíždím již na kamenitou cestu. Kamení je ale dost hrubé a nejede se po něm moc dobře. Rozhledna se nachází na jižním nezale

Čtvrteční sváteční den jsem měl sice jiné plány, ale nejistá předpověď počasí rozhodla, že jsem se letos poprvé vydal na cestu po nové části cyklotrasy č.55, Slezské magistrále mezi Krnovem, Opavou a Kravařemi.  Na konci Krnova najíždím na cyklotrasu a pokračuji kolem Petrova rybníka s pěkným výhledem na Cvilínský kopec s kostelem a rozhlednou na Úvalno . Za Úvalnem vede trasa po zajímavé úzké šotolinové cestě mezi stromy na Skrochovice a dále cesta rychle ubíhá po asfaltových cyklostezkách, vyjma průjezdů obcí Holasovice na Držkovice . Na zdejším ranči se lze občerstvit či povozit na koních. 

Průsmyk Stelvio (italsky Passo dello Stelvio, německy Stilfser Joch, též Stilfserjoch) je průsmyk ve skupině Ortles v italských Východních Alpách 200 m od hranice se Švýcarskem. Nachází se v nadmořské výšce 2758 m n.m. Jedná se o nejvýše položené silniční sedlo ve Východních Alpách a druhé nejvyšší v Alpách ; po jen o několik metrů vyšším Col de l'Iseran (2770 m n.m.).

První den dovolené ve Švýcarsku vyrážíme z  Täsch  (11370 m.) na kolech přes Zermatt do zimního střediska Unterrothorn (3104 m.), ze kterého začínáme nejdříve stoupat lesní šotolinovou cestou. Před stanicí lanovky v Sunnegga les mizí a my pokračujeme po krásné úzké vrstevnicové cestě kolem jezírka Leisee . Vrstevnicová cesta ale netrvá dlouho a opět na nás čeká prudké stoupání. Projíždíme kolem další stanice lanovky Blauherd , odkud je jako z dalších míst na trase pěkný výhled na Matternhorn. Průměrné 10 % stoupání, nám dalo zabrat, ale to nejhorší na nás ještě čeka lo.

- Vytištění nebo převod do pdf souboru webové stránky Před zahájením procesu tisku je možné odstranit zbytečné reklamy, navigační prvky a další zbytečné ozdoby Více:  http://100widgets.com/others/165-web-page-print-button.html

V sobotu vyrážíme ranním vlakem z Krnova přes Glucholazy do Mikulovic. Naše cesta povede Zlatohorskou vrchovinou (polsky Góry Opawskie) Tento vlakový spoj z Krnova do Jeseníku je v ohrožení protože vede přes polské území za které Češi Polákům platí velké poplatky. Bohužel Poláci neinvestují do opravy trati žádné peníze a tak trať chátrá. Kraje už nechtějí na tuto trať dávat peníze a tak vážně hrozí, že vlaky už po této trase nevyjedou a že je nahradí autobusy. Bohužel pro nás co se vydáváme s kolem na severní stranu Jeseníků nebude kromě auta žádná možnost jak se zde s kolem přepravit.

Po mé nedávné cestě po východním Osoblažsku , přišla na řadu i její západní část. Z Krnova vyjíždím po cyklotrase č.55, Slezské magistrále kolem zámku v Linhartovech do Města Albrechtic. Město, které je často výchozím místem za poznávání osoblažského regionu.

Rozhledna na Hraničním vrchu  je mým oblíbeným výletním místem. Rozhledna byla otevřena 4.10.2011 a stojí    v blízkosti Česko-polské hranice u Města Albrechtic.  Hraniční vrch na kterém rozhledna stojí je vysoký 541 metrů nad mořem, výška rozhledny je 25 metrů a počet schodů je 149. Vstup je bezplatný a je otevřena celoročně.  Rozhledna vznikla z ocelových věží určené k bezdrátového přenosu telefonního signálu.  Poté co je Telefonika O2 v roce 1999 přestala používat, odkoupilo je Město Albrechtice a upravilo je novými prvky ocelových konstrukcí na unikátní objekt rozhledny.

V letošním roce nastoupilo jaro dříve a tak využívám nádherné březnové sobotní počasí a vyrážím na moji cestu po východním Osoblažsku . Osoblažsko je český výběžek do polského území, kraji se také přezdívá Slezská Haná pro svou krajinářskou podobnost. Rovinatý terén a krásná neporušená krajina s prázdnými silnicemi jsou doslova ideální pro cykloturistiku. 

Letošní rok je ve znamení boomu fitness náramků. Hned několik jich bylo také představeno na veletrhu spotřební elektroniky CES 2014. Mezi nimi byl i  inteligentní elektronický fitness náramek Garmin Vívofit , který jsem měl možnost si vyzkoušet díky společnosti Garmin Czech. Pokud hledáte  fitness přístroj , který Vás bude motivovat k zdravějšímu a aktivnímu životu, přičemž se nechcete starat o různé data a nevadí Vám mírné nepřesnosti v naměřených údajích je to přístroj pro Vás. Pokud ale hledáte přístroj s přesnějším měřením sportovních výkonů a více funkcemi pořiďte si raději sportovní hodinky s GPS.

O týden později než bývá zvykem se konal již tradiční turnaj amatérských hráčů ve florbalu. Turnaj pořádal oddíl Loko Krnov. Letos se nemohlo zúčastnit turnaje několik mužstev (Notor team, Bru(n)taláci, Doktoři), novým účastníkem byl tým TJ Loučka (Zátor). A protože startovalo jen pět mužstev utkal se každý s každým. 

Z Krnova se vydáváme přes Cvilínský kopec , z kterého sjíždíme   k Hájnickým rybníkům . Po nové lesní asfaltové cestě poté pokračujeme na kraj obce Býkov-Láryšov a odtud po silnici směrem na Úvalno. O kousek dál opouštíme silnici a zabočujeme na lesní cestu, po které klesáme směrem k Pochni. Na jednom místě křižujeme lesní asfaltovou cestu, kterou na chvíli využijeme aby jsme o pár metrů dále ji opustili a opět po lesní cestě pokračovali na kraj Pochně .