Petruv blog

V předešlém článku jsem popsal první část trasy, která vede  do Úvalna  přes polské obce Bliszczyce a Branice. V dnešní části si můžete přečíst o druhé části, která vede p řes Úvalenskou rozhlednu, zříceninu hradu Šelenburk, vrch Cvilín s poutním kostelem a rozhlednou, zpátky do Krnova. 

🚶 Celý Krnovsko-Úvalenský okruh měří cca 22 km (podle místa začátku trasy). V této, první části, si můžete přečíst o trase, která vede podél polské strany řeky Opavy, přes Bliszczyce, Branice do Úvalna. V pokračování se dočtete o zpáteční trase přes Úvalenskou rozhlednu, zříceninu Šelenburk a vrch Cvilín. Obě části jsou přibližně stejně dlouhé, tato první část je ale naprosto rovinatá.

Sobotní výlet patřil nejdříve výstupu z Veřovic na Velký Javorník. V druhé části dne jsme přesunuli ke Štramberku (Bílá hora, jeskyně Šipka) .

Dnešní cesta nás provedla z Červenohorského sedla pod Červenou horu a přes Kamenné oko na sedlo Trojmezí. Na zpáteční cestě na nás čekala Vozka a Vřesová studánka.

Krátká dubnová procházka po okolí Rejvízu. Naše trasa vedla na zříceninu hradu Koberštejn, přes Lurdskou jeskyni na Starém Rejvízu. Při zpáteční cestě jsme se ještě  navštívili pozůstatky hradu Freudenštejn.

» Rychlebské hory  jsou horský masiv na severovýchodě České republiky, na hranici s Polskem. Mezi zdejší  zajímavostmi patří Sedm skal, Píšťala, lom Rampa, Hradisko (Kaltenštejn), rozhledna na vrcholu Špičáku a další.

Poslední náš den v Dolomitech jsme strávili pod hřebenem Padoi, naproti ledovce Marmolada. Po prudším výšlapu od jezera Fedaia na Porta Vescovo (2478 m) jsme pokračovali k chatě Padon, odkud jsme si odskočili k Bivaku Bontadini, kde se nachází tunely ve skále, vykopané vojáky v 1. světové válce. Po návratu zpět k chatě jsme poté sešli zpátky k jezeru Fedaia. Navečer jsme ukončili náš pobyt v městečku Canazei.

↝ Druhý den patřil zdolání třítisícového vrcholu Piz Boè. Po náročném stoupání ze sedla Pordoi (2239 m) k masivu Sella a po části podél tohoto masivu, jsme museli zdolat náročný žleb Risa de Pigolerz. Ani poslední část ale nebyla o moc lehčí a i díky vyšší nadmořské výšce jsme byli rádi za odpočinek na vrcholu Piz Boè (3152 m). Po prudším sestupu jsme pozvolna přišli měsíční krajinou k chatě Forcella Pordoi. Poslední výškové metry jsme pak nastoupali k horní stanici lanovky na náhorní plošině Sass Pordoi (2950 m).

↝ Ze sedla Karerpass neboli Passo di Costalungo (1758 m) výstup k chatě Rif. Paolina (2125 m), kolem bronzového orla - památníku  Cristomannos (2280 m), přechod pod mohutnou západní stěnou Rotwand / Roda di Vael (2806 m) do sedla Vajolonpass (2560 m). Sestup k chatě Rif. Roda di Vael (2280 m) a zpět do sedla Karerpass.

Třetí den pobytu na Valašsku jsme nechali kola na hotelu a autobusem se přesunuli na Tesák. Od turistické chaty jsme nastoupali pěkné metry až k rozhledně Kelčský Javorník. Po návratu do Vsetína jsme se pak ještě prošli po městě .  Než jsem dopsal tento článek, bohužel chata 29.1.22 vyhořela :(

Druhý den jsme se poprvé při našem pobytu ve Visegradu vydali trajektem na druhý břeh Dunaje do obce Nagymaros. Naším cílem byla Juliánova rozhledna a jeskyně poustevníků, ležící v národním parku Dunaj-Ipeľ (maďarsky Duna–Ipoly Nemzeti Park). Tento park je jedním z nejvíce různorodých národních parků v Maďarsku.

Kdysi jsem slyšel o místu, kde moc lidí nechodí a přitom je to jedno z nejkrásnějších míst v Jeseníkách, místu o kterém lidé raději moc nemluví ať sem nepřilákají davy neukázněných turistů, kteří by mohli tuto ještě panenskou část Jeseníků zničit.

Společně s kamarádem Honzou "Ajfelem" jsme měli již nějaký čas touhu pokořit na kole Praděd, dokud zde bude ještě nějaký sníh.  Po odstranění sněhu z vozovky mezi Ovčárnou a vrcholem Pradědu, ale sníh začal velice rychle mizet a díky špatnému počasí také naše šance slábnout.

Původní plán přechodu Krkonoš jsem plánoval na letní měsíce, ale nakonec mě kamarádka Lenka přesvědčila, že půjdeme v zimě. Hledali jsme ještě někoho kdo by šel s námi, ale nakonec se k nám přihlásili jen dva kluci. První nepříjemnost přišla dva dny před odjezdem, kdy tito kluci stornovali svůj účast na tomto přechodu, další rána pak přišla při našem příjezdu do Horní Malá Úpa-Pomezní Boudy. V předpovědi hlásili na hřebeni nárazový vítr o síle orkánu, který měl trvat přes noc až do odpoledne.

Po dvou letech pauzy na konci září vyrážíme za turistikou do slovenských hor. Tentokrát jsme si vybrali návštěvu Vratné doliny , která se nachází  v Kriváňské Malé Fatře , největšího středisko letní i zimní malofatranské turistiky. Jako základnu naší víkendové turistiky jsme si vybrali obec Terchová.  Z Krnova místa našeho ubytování vyrážíme v pátek navečer, bohužel po překročení hranic nás na Slovensku vítá déšť.

Po týdnu jsem opět vyrazil na turistickou procházku po Ježnickém lese. Tentokrát ale díky večerní nadílce sněhu vedla cesta po zasněžených cestách od bývalého Sanatoria (Ozonu) po zelené turistické trase  do prvního kopce  k odpočívadlu Hubertka . Zde jsme opustili hlavní lesní cestu a pokračovali již z kopce po zelené tur. trase. U rozcestí s odpočívadlem nad Radimí jsme zabočili doleva a pokračovali směr Radim.  Na dalším rozcestí jsme ale nepokračovali dolů na Radim, ale pomalu začali stoupat. Po chvíli jsme se napojili na žlutou turistickou trasu a přes rozcestí "Portál" a "Pod Lysou" jsme pokračovali dále kolem kopců Lysá a Uhlák . 

Na nedělní dopoledne jsem si naplánoval Nordic walking, tedy chůzi s hůlky, které jsem chtěl konečně vyzkoušet.  Už od bydliště jsem se napojil na zelenou turistickou trasu, po které jsem stoupal přes Starou Ježnickou, Ozon, na rozcestí Hubertka . Zde jsem opustil hlavní lesní cestu a již z kopce pokračoval dále lesem k odpočívadlu nad obcí Radim.