Petrův blog

Soutěska Seisenbergklamm je zajímavá především tím, že na poměrně krátké trase nabízí skutečný a pestrý průchod skalní soutěskou. Nejde o náročnou horskou túru, ale o příjemný výlet, na kterém se rychle střídají dřevěné lávky, schody, proudící voda a strmé vápencové stěny. Vrcholným místem trasy je tajuplná část Dunkelklamm, kde se skály k sobě přibližují na pouhých 80 centimetrů. Spojení historie plavení dřeva, krátké trasy, dobře zabezpečených lávek a možnosti návratu lesním okruhem z ní dělá zajímavý cíl v údolí Saalachtal.

Soutěska Kitzlochklamm, zaříznutá do svahů kousek za městečkem Taxenbach na okraji Národního parku Vysoké Taury, patří k nejpůsobivějším přírodním klenotům Salcburska. V místě, kde se údolí říčky Rauriser Ache přibližuje k řece Salzach, vyhloubila dravá voda v tvrdých skalách hlubokou a strmou rokli. Na trase nabízí pestrý zážitek – od hřmícího vodopádu a stovek schodů zařezaných ve skalních stěnách přes historickou štolu Ritzstollen z dob zlaté horečky v 16. století až po vyhlídkovou plošinu Klammauge a Čertovo schodiště (Teufelstreppe).

Pinzgauer Spaziergang (Pinzgauský chodník) patří k nejznámějším panoramatickým hřebenovým túrám v Kitzbühelských Alpách. Trasa měří přibližně 17 až 18 kilometrů, většinu času se pohybuje ve výškách kolem 1 800 až 2 100 m a představuje plnohodnotnou celodenní alpskou túru, která vyžaduje dobrou kondici a stabilní počasí.

V závěru údolí Kapruner Tal, ve výšce přes 2 000 metrů, se rozkládají vysokohorské nádrže Wasserfallboden a Mooserboden obklopené třítisícovými vrcholy Vysokých Taur. Původně vznikly jako rozsáhlý vodohospodářský systém pro výrobu elektřiny, dnes však patří k nejatraktivnějším výletním cílům oblasti Zell am See – Kaprun. Výlet k nim v sobě kombinuje krásu alpské přírody s obdivem k technickému řešení tunelů, šikmého výtahu i samotných přehradních hrází.

Krimmelské vodopády patří mezi nejvyšší stupňovité vodopády v Evropě a s celkovou výškou kolem 385 metrů představují jednu z nejnavštěvovanějších přírodních atrakcí Rakouska. Díky upravené stezce se lze dostat až do horních partií vodopádů a během výstupu si užít řadu vyhlídek, ze kterých je padající voda doslova na dosah.

Soutěska Sigmund-Thun-Klamm v rakouském Kaprunu patří mezi nejsnáze dostupné alpské soutěsky v oblasti Zell am See. Přibližně 320 metrů dlouhou a až 32 metrů hlubokou skalní průrvu vyřezala po skončení poslední doby ledové řeka Kapruner Ache, napájená i vodami z ledovce Kitzsteinhorn. Dnes skrz ni vede trasa po dřevěných lávkách a schodištích upevněných přímo na skalních stěnách těsně nad proudící vodou. Prodloužením samotného průchodu o okruh kolem tyrkysového jezera Klammsee získáte ideální půldenní výlet pro vás i pro rodiny s dětmi.

➽ Via Francigena není u nás moc známá starobylá poutní cesta. Vede z katedrálního anglického města Canterbury přes Francii, Švýcarsko do Říma. Vedle pěší trasy existuje také cyklistická varianta. Tu jsem absolvoval v její poslední části, přes regiony Toskánsko a Lazio, konkrétněji ze San Gimignano do Vatikánu. Celkově jsem najel 461 Km (s cestou k moři) a nastoupal 6515 metrů během sedmi dnů.

↝ Dolomity, tzv. bledé hory, jsou považovány za jedno z nejkrásnějších pohoří Evropy. Což můžeme za těch pár dnů co jsme zde strávili na turistických cestách jednoznačně potvrdit. Vypínají se jižně, od hlavního alpského hřebene, do třítisícových výšek na severu Itálie.

» Navštívit země Beneluxu jsem chtěl už delší dobu, ale z různých důvodů jsem tyto místa ještě nestihl navštívit. V letošním roce jsem měl ještě místo v kalendáři volné a tak jsem si říkal, že bych se do Lucemburska, Belgie a Nizozemí mohl konečně podívat.

🐻 Ve východní části centrálních Alp (oblast Štýrska), v přírodním parku Almenland vede řada stezek, ale ta nejpůsobivější vede určitě přes Medvědí soutěsku – Bärenschützklamm. Tato chráněná přírodní památka vede přes dřevěné můstky a žebříky, prochází se zde přes nezkrocené vodopády a strmé útesy až k jezeru Teichalmsee. My si navíc protáhneme trasu přes vrchol Hochlantsch.

Poslední den jsme cestou domů navštívili obce Innsbruck a Mondsee na stejnojmenném ostrově. Tím byl program našeho zájezdu vyčerpán a nás čekala již večerní cesta domů.

Poslední den našeho pobytu v obci Ischgl jsme projeli Arlberským tunelem, který je nejdelší v Rakousku, poté jsme obešli vysokohorskou přehradu Lünersee a zastavili se v obci Bludenz ve fabrice Milka na čokoládu. Odpoledne jsme se pak navštívili hlavní město Vorarlberska Bregenz, ležící na břehu Bodamského jezera. Po návratu a večeři v Ischglu jsem navečer si ještě zašli k visutému mostu Kitzloch.

Další den našeho zájezdu jsme přes lyžařský komplex (areál) Silvretta arénu, ležící na rakouské i švýcarské straně východních Alp, navštívili švýcarské střediska Samnau, který je tak trochu odříznuté od zbytku Švýcarska a kde se nachází bezcelní zóna, kde lze nakoupit v 50 obchodech. Cesta přes středisko Idalp vedla pěti lanovkami.

Druhý den zájezdu CK Tihelka - Za krásami Tyrolska a Voralberska jsme navštívili vysokohorskou přehradu Silvretta, která leží na rozvodí mezi Innem a Rýnem, projeli jsme nádherným Montafonským údolím se slavnou Arlberskou silnicí, kterou postavili za vlády Josefa II. Po krátké zastávce na vysokohorském arlberském pasu jsme se navečer vrátili zpátky do Ischglu.

3 dny v Paříži

⇝ Závěrečné shrnutí 13 denního zájezdu do Pyrenejí.

CK Kudrna měla v nabídce zájezd " Pyreneje cyklo " na který mě nalákali manželé Dohnalovi, a tak jsem díky nim tento fantastický zájezd absolvoval. Pyreneje to je království silniční cyklistiky trůnící na hranici Španělska a Francie.  Na trase lze spatřit úžasná panoramata, které budou sloužit jako vzpruha při dobývání táhlých horských sedel, klikaté serpentiny, kde potily krev pelotony závodníků Tour de France, záplavy endorfinů a nekonečné sjezdy do hlubokých údolí. Není divu, že tu pořadatelé Tour de France každoročně vytyčují několik horských etap. Nejznámějším kopcem, kam se závodníci šplhají je Col du Tourmalet (2.115 m), který je v plánu i letos. Kromě něj je v programu celá řada slavných stoupání a méně známých sedel. Etapy vedou po francouzské i španělské straně velehor a na závěr povede cesta i do Andorry. Autobus téměř kopíruje trasu, může se tedy u něj v poledne občerstvit nebo ošidit kousek svezením (což budu potřebovat :)). Dlouhou cestu do Pyrenej...