Petrův blog

Pinzgauer Spaziergang (Pinzgauský chodník) patří k nejznámějším panoramatickým hřebenovým túrám v Kitzbühelských Alpách. Trasa měří přibližně 17 až 18 kilometrů, většinu času se pohybuje ve výškách kolem 1 800 až 2 100 m a představuje plnohodnotnou celodenní alpskou túru, která vyžaduje dobrou kondici a stabilní počasí.

Pokud chcete během dovolené v oblasti Zell am See–Kaprun poznat skutečné vysokohorské prostředí bez náročného pěšího výstupu, patří ledovec Kitzsteinhorn mezi nejlepší cíle. Během panoramatické jízdy lanovkami překonáte 4 klimatická pásma a 2 261 výškových metrů, až se z údolí dostanete nad hranici 3 000 metrů nad mořem Tento výlet navazuje na naši dopolední procházku soutěskou Sigmund-Thun-Klamm a okolo tyrkysového jezera Klammsee, odkud jsme pokračovali údolím Kesselfallstraße dále na jih až k dolní stanici lanovek na Kitzsteinhorn.

🚵Passo Tremalzo (1 865 m u vrcholového tunelu) je absolutní mekou evropského horského cyklistiky. Při pobytu u Lago di Garda je to takřka povinnost každého bikera, protože „kdo nebyl na Tremalzu, jako by ani nebyl u Gardy.“ Cyklisté však výrazem „Tremalzo“ obvykle nemyslí samotnou horu Monte Tremalzo (1 973 m), ale za svůj hlavní cíl považují konec asfaltové silnice u restaurace Albergo Ristorante Garda (1 705 m).

🥾 Baníkovské sedlo (2 040 m) a samotný vrchol Baníkov (2 178 m) tvoří jednu z nejdominantnějších, nejkrásnějších, ale také nejnáročnějších dvojic v celých Západních Tatrách. Sedlo, do kterého jsme vystoupali divokou Spálenou dolinou, slouží jako klíčová křižovatka tras a strategický vyhlídkový bod. Spojuje drsnou severní oravskou stranu s jihem. Z něj se otevírá pohled na zelenou liptovskou stranu v čele s dolinou Parichvost a panorama dotváří obrovská hladina Liptovské Mary s Nízkými Tatrami na obzoru. V porovnání s tatranskou klasikou je výstup na Baníkov fyzicky srovnatelný s výstupy na Kriváň (ze Tří studniček s převýšením cca 1 140 m) nebo Rysy z Popradského plesa (cca 1 000 m).

🥾 Po dlouhé době jsem se vrátil do Rychlebských hor, které leží ukryté v nejzazším koutě západního Slezska. Jejich odlehlost z nich činí dost možná nejopuštěnější pohoří v Česku. Nečekejte tu masivní infrastrukturu, velké hotely ani davy turistů; je to kraj zaslíbený těm, kteří hledají ticho, samotu a dotek neporušené přírody. Naším hlavním cílem byly tentokrát rozhledny na vrcholech Jawornik Wielki a Borůvková hora.

🥾 Zatímco v minulosti jsem šel ze Stříbrnic nebo z polské obce Kamienica, trasa z Dolní Moravy pro mě byla premiérou. Po poněkud nudnější ‚nástupní‘ části jsme postupovali přes Sněžnou chatu, Františkovu chatu (Franciska), sochu Slůněte a pramen Moravy až na samotný vrchol Králického Sněžníku.

🥾 Původní plán pro tento den vzal rychle za své, a tak jsme bleskově změnili cíl. Volba padla na výstup z Lipové-lázní na vrchol Šeráku. Po zelené a žluté značce jsme si dali úctyhodných 850 výškových metrů, což byla pro nás výzva. Zaslouženou odměnou nám pak byly nádherné výhledy od chaty na Šeráku.

🥾Trasa nejprve krátce stoupá po hlavním hřebeni z Ovčárny na Vysokou holi, odkud pokračuje k rozcestí Pod Malým kotlem. Odtud se stáčí na vedlejší hřeben, který vede přes Dlouhé stráně, respektive Mravenečník. Dále trasa klesá k vyhlídce Rysí skála a pokračuje k horní stanici lanovky na Medvědí hoře. Kdo nechce sestupovat po prudkém svahu, může do Koutů nad Desnou sjet lanovkou. Trasa je zajímavá tím, že z velké části se otevírají nádherné výhledy do dalekého okolí.

🥾Dnešní trasu bychom mohli nazvat „výletem po skalách". Nabízí totiž krásné výhledy, především na západní stranu, přičemž Černé kameny odkrývají i východní horizont. Na závěr vás čeká trochu adrenalinový výstup na zříceninu hradu Rabštejn. Ve stejnojmenné horské chatě si pak za odměnu můžete dopřát výborné borůvkové knedlíky. Na zpáteční cestě jsme zvolili cestu podél říčky Oskavy k jejímu prameni a dále na Skřítek.

🥾 Pro jeden z posledních pěkných letošních víkendů jsme si vybrali hřebenovku ze Skřítku na Ovčárnu, která představuje jeden z klíčových přechodů hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Výchozím bodem je sedlo Skřítek (867 m), které slouží jako vstupní brána do jižní části pohoří.

🚴 Vydat se na Dlouhé stráně z Krnova jsem si netroufl a proto jsem se přesunul vlakem do Branné. Odtud jsem přes Přemyslovské sedlo, Dlouhé stráně, Červenohorské sedlo, Videlské sedlo a "Karlovický brdek" po 114 km a 2 269 nastoupaných metrech vrátil zpátky do Krnova.

Sobotní výlet patřil nejdříve výstupu z Veřovic na Velký Javorník. V druhé části dne jsme přesunuli ke Štramberku (Bílá hora, jeskyně Šipka) .

Dnešní cesta nás provedla z Červenohorského sedla pod Červenou horu a přes Kamenné oko na sedlo Trojmezí. Na zpáteční cestě na nás čekala Vozka a Vřesová studánka.

Třetí den jsme vyrazili na kole. Přes Zermatt a kolem stanic lanovek Sunnegga a Blauferd jsme vystoupali na Unterrothorn (3101 m.), nejvyšší bod lyžařského areálu Zermatt-Rothorn. Zde se nachází také restaurace, kde lze přistát s vrtulníkem.

Po roce jsme s kamarády zavítali do obce Nová Lesná, odkud jsme se první den vydali přes Popradské pleso k rozc. pri Žabom potoku, odkud jsme přes Žabie pleso stoupali na chatu pod Rysmi. Od chaty jsem pak ještě pokračoval přes sedlo Váha na vrchol Rysy (2499.6 m.).

Poslední náš den v Dolomitech jsme strávili pod hřebenem Padoi, naproti ledovce Marmolada. Po prudším výšlapu od jezera Fedaia na Porta Vescovo (2478 m) jsme pokračovali k chatě Padon, odkud jsme si odskočili k Bivaku Bontadini, kde se nachází tunely ve skále, vykopané vojáky v 1. světové válce. Po návratu zpět k chatě jsme poté sešli zpátky k jezeru Fedaia. Navečer jsme ukončili náš pobyt v městečku Canazei. Cestopis je ze zájezdu CK Alpina - Dolomity - Turistika v okolí Marmolady 🥾 ZOBRAZIT ITINERÁŘ: 4 DNY V DOLOMITECH 1) Sedlo Karerpass (1758 m) - pomník Montoa Cristomannos (2349 m) - sedlo Vajolonpass (2560 m) - chata Roda di Vael (2280 m) - sedlo Karerpass . 2) Sedlo Pordoi (2239 m) - Risa de Pigolerz - vrchol Piz Boe (3152 m) - Sas de Pordoi (2950 m.) . 3) Lanovkou na vrchol Punta Rocca (3265 m) - vrchol Punta...