Petrův blog

🚴 Třetí den byl ve znamení návratu k českým hranicím. Zvlněná krajina Těšínského podhůří si pro mě připravila řadu stoupání a sjezdů. Rovinatější profil a chvíli odpočinku mi nabídl až přibližně patnáctikilometrový úsek podél řek Brennice a Visly. Cestou jsem se ještě zastavil například u zámku v Grodźci a projel lázeňským městem Ustroń. I tak jsem ale během této etapy nastoupal 701 metrů – překvapivě více než první den, kdy jsem přes beskydský hřeben mířil k Żywci.

🚶Po dopoledním příjezdu z Żywce patřilo odpoledne a večer návštěvě města Bielsko-Biała.

🚴 Druhý den mě čekala jen krátká tranzitní etapa do Bielsko-Białé. Cestou jsem navštívil dva dřevěné kostely a historický dvůr. V Bielsko-Białé jsem se zastavil u zajímavé budovy koncertní síně a u několika muralů (nástěnných maleb).

🚴První etapa mě zavedla z česko-polského pohraničí přes Istebnu do sedla Pod Grapą. Po úvodním stoupání a přejezdu hřebene Beskyd mě čekal sjezd do údolí řeky Soły, přesněji do obce Milówka. Odtud už druhá polovina trasy vedla převážně údolím podél řeky po cyklotrase Velo Soła přes Węgierskou Górku a Wieprz až k Żywieckému jezeru a do města Żywiec.

🥾 V horký sobotní den  jsme vyrazili na výšlap z Rapotína. Naše trasa vedla kolem skalního útvaru Skalní krčma až na rozhlednu Bukovka, která leží v nadmořské výšce 625 m. Po modré turistické značce jsme se pak zpod vrcholu Strážník dostali do Velkých Losin, kde se nachází krásný zámek se zahradou a ruční papírna.

🚴Dnešním mým cílem bylo pár míst Horního Slezska, které je známé svou koncentrací kostelů, paláců a zřícenin. Region byl po staletí křižovatkou kultur a mocenských vlivů (České království, Prusko, Habsburská monarchie, Polsko). Každá éra a každý vládnoucí rod zanechali svůj architektonický otisk. Z této oblasti jsem si vybral část u českých hranic.

🚴  Týden po výstupu na Lysou horu jsem se nechal dovézt do Hanušovic, odkud jsem zahájil svůj další cyklovýlet. Po stoupání na Kladské sedlo mě čekal příjemný sjezd rekreační oblastí až do lázeňského města Lądek-Zdrój v Polsku , odkud jsem se vrátil do Česka přes Landecké sedlo (Travná). Další etapa vedla po klidných silnicích přes Javorník, kde stojí majestátní zámek na Jánském vrchu, a dále přes Vidnavu až do Zlatých Hor. Poslední větší stoupání mě čekalo k Petrovým Boudám. Odtud už následoval sjezd do cílového Krnova, kam jsem dorazil po celkem 133 kilometrech.

Poslední den naší cesty po Švýcarsku, jsme se při návratu zastavili v Českém Krumlově.

🚲Poslední den návštěvy jižní Moravy patřil krátkému výjezdu do Rakouska. Projeli jsme kolem hraniční stezky bosou nohou, rybníka Landschaftsteich Katzelsdorf, k válečnému památníku s rozhlednou (Aussichtswarte mit Kriegerdenkmal). Zpátky do Valtic jsme se vrátili přes lovecký zámek Pohansko a Dianin chrám (Rendez-vous). Při cestě domů jsme se ještě zastavili za Valticemi na Spěvákově Farmě.

 🍷 V půli července jsme s Yvett a Ajfelem vydali opět po roce na jižní Moravu. Prvním naším cílem bylo Kyjovsko s Bukovickým mlýnem, rozhlednou Soudek, Jarohněvickým rybníkem, areálem Kamenné brány, zámky Milotice, Bzenec a rozhlednou Súsedská.

Čtvrtý den patřil již odjezdu z Valašska. Přes zámek a soutok Bečvy ve Valašském Meziříčí, zámek v Hustopeči nad Bečvou, rozhlednu v Blahutovicích, zábavnou cyklostezku u Jeseníku nad Odrou, náměstí v Novém Jičíně, až ke Štramberské Trúbě ve Štramberku.

Po loňské návštěvě Pálavy jsme se vydali po roce opět do těchto krásných míst jižní Moravy. Tak jako loni jsme umístili naší základnu v obci Pavlov, která leží na spodní straně Dolní Novomlýnské nádrže.

První vyjížďku za vrcholy Vrchařské koruny Oderska (VKO) jsme zvolili cestu přes Kozmické ptačí louky,  památník odboje slezského lidu na Ostré hůrce, zámek Raduň, PP Otická sopka a větrný mlýn v Litultovicích.

Na přelomu června a července jsme se s přítelkyní zúčastnili zájezdu CK Tihelka - Za krásami Tyrolka a Vorarlberska , kdy jsme navštívili několik krásných míst západní části Rakouska, ale také jsme zajeli do Bavorska a Švýcarska (Chiemse - Ischgl - Silvretta - Montafon - Samnaum - Lünersee - Bodamské jezero - Innsbruck - Mondsee).

Sobota patřila již společné vyjížďce Cyklobandy. 

Na Zlatohorskou vrchovinu jezdím rád, naposledy letos na jaře , kdy jsme s Puritem vyjeli až na její nejvyšší bod Biskupskou kupu. Tu jsme na dnešní vyjížďce vypustili, ale i tak jsme zdolali několik bodů letošní Vrchařské koruny Krnovska VKK

Poslední šestá etapa putování po německé části Labské cyklotrasy (Elberadweg) přinesla návštěvu dvou krásných měst Míšně a Drážďan. Od předchozích etap jsme také pozorovali více stánků s občerstvení, nabídky ovoce a zeleniny před zahrádkami a od Míšně také větší provoz cyklistů i když jsme zde jeli po alternativní trase. Cesta už také nebyla tak plochá jako na začátku, ale stále to byli jen občasná krátká mírná stoupání. Zato vypínající se okolní skály Labských pískovcových hor byli čím dál blíže k hranicím větší a větší.

Páteční den byl o cca 7 stupňů chladnější jak ty předešlé, což ale po těch vedrech přišlo vhod. Za Dessau jsme projeli pěkným lesním parkem, v další obci jsme ale museli čekat hodinu na první ze dvou dnešní přívozů přes Labe. Pestrá krajina Labe pokračovala i na druhé straně Labe, na které jsme navštívili dvě pěkné historické města Lutherstadt Wittenberg a Torgau. Přes všechno jsme dnes zvládli 150 km.

Druhý den jsme se vydali mimo centrum Paříže, na zámek a zahrady Versailles a později odpoledne do historické čtvrti Montmartre s bazilikou Sacré-Cœur. Nesměla chybět také zastávka u Moulin Rouge.

Třetí den patřil cestě po jižní straně jezera, kde už bylo více možnosti podívat se k jezeru. Bohužel více foukalo, tak jsme ani nezkusili vodu Balatonského jezera. Opět se ale potvrdilo, že i na jižní straně je východní strana ta živější. Bohužel i na této straně byl povrch cyklostezek místy špatný. Na co si u Balatonu stěžovat nemůžu jsou řidiči, kteří nám zastavili když jsme jeli čekali s koly na přechodu. Na východní straně jsme pak ještě navštívili zajímavé město Kesztély a ukončili den v termálních lázních v Hevízu.