Petruv blog

 🍷 V půli července jsme s Yvett a Ajfelem vydali opět po roce na jižní Moravu. Prvním naším cílem bylo Kyjovsko s Bukovickým mlýnem, rozhlednou Soudek, Jarohněvickým rybníkem, areálem Kamenné brány, zámky Milotice, Bzenec a rozhlednou Súsedská.

⟿ Poslední den naší cesty po zemích Beneluxu začínáme v Zaanse Schans, kde je vidět tradiční venkovský životní styl Nizozemska. Přijíždíme zde hlavně za historickými větrnými mlýny a řemeslnickými dílny s ukázkou výroby  dřevěných bot,  sýrů, koření....

První den patřil přesunu vlakem do Hodonína, odkud jsme přes Starý Podvorov (mlýn), Čejkovice (návštěva areálu Sonnentor, zámku, domku T.G.Masaryka) dostali do oblasti Modrých Hor. V další části jsme si užívali cestu mezi vinohrady, sklípků ve Vrbicích a Bořeticích, navštívili jsme rozhlednu Stezka nad vinohrady, rozhlednu Slunečná a nakonec nás čekalo stoupání do Němčiček, kde jsme zakončili se západem slunce dnešní den v apartmánu Modré z nebe, který posloužil na podzimní, burčákový sraz Cyklobandy.

Druhý den našeho putování po vrcholech Vrchařské koruny jižní Moravy jsme navštívili Sealsfieldův kámen, dále v Rakousku větrný mlýn u Retzu, hrad Hardegg a po návratu zpátky k nám, pak předsunutou baštu zříceniny hradu Cornštejn, kamenný most u Vranova n. Dyjí, památník obětem válek u Hluboké Mašůvky a navečer nakonec Eliášovu kapli nad Znojmem.

První vyjížďku za vrcholy Vrchařské koruny Oderska (VKO) jsme zvolili cestu přes Kozmické ptačí louky,  památník odboje slezského lidu na Ostré hůrce, zámek Raduň, PP Otická sopka a větrný mlýn v Litultovicích.

Na cyklo-turistickou akci Bílý kámen, která se koná ve vojenském prostoru Libavá, který je jinak celoročně uzavřen, jsem se chystal už několik let, ale až letos se mi díky kamarádům podařilo poznat zdejší zajímavé místa.

Na Velikonoční pondělí opouštíme Krnova a vyrážíme do Rožnova pod Radhoštěm, kde je naším cílem Jurkovičova rozhledna a největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě - Valašské muzeum v přírodě , které bylo založeno v roce 1925. Naším cílem jsou jeho tři expozice - Dřevěné městečko, Valašská dědina, Mlýnská dolina a také Jurkovičova rozhledna.

Sobota patřila již společné vyjížďce Cyklobandy. 

Poslední šestá etapa putování po německé části Labské cyklotrasy (Elberadweg) přinesla návštěvu dvou krásných měst Míšně a Drážďan. Od předchozích etap jsme také pozorovali více stánků s občerstvení, nabídky ovoce a zeleniny před zahrádkami a od Míšně také větší provoz cyklistů i když jsme zde jeli po alternativní trase. Cesta už také nebyla tak plochá jako na začátku, ale stále to byli jen občasná krátká mírná stoupání. Zato vypínající se okolní skály Labských pískovcových hor byli čím dál blíže k hranicím větší a větší.

Páteční den byl o cca 7 stupňů chladnější jak ty předešlé, což ale po těch vedrech přišlo vhod. Za Dessau jsme projeli pěkným lesním parkem, v další obci jsme ale museli čekat hodinu na první ze dvou dnešní přívozů přes Labe. Pestrá krajina Labe pokračovala i na druhé straně Labe, na které jsme navštívili dvě pěkné historické města Lutherstadt Wittenberg a Torgau. Přes všechno jsme dnes zvládli 150 km.

Třetí den jsme pokračovali, většinou po hrázích řek Labe a Havola (Havel), přes Wittenberg do Havelbergu se starým centrem na ostrově. V Sandau jsme se poprvé svezli přívozem přes Labe (pokud nepočítám loď do Hamburgu) na druhou stranu řeky Labe, kde vedla cesta ze začátku po prázdných silnicí, poté po asfaltových a betonových cyklostezkách. Zastavili jsme se v Arneburgu a na večer dojeli do historického města Tangermünde s dochovaným městským opevněním. Tento den jsme najeli jen 123 km což bylo z celého putování podél Labe nejméně, ale také bylo přes 30°C.

Od druhého dne vedla trasa biosferickou rezervaci UNESCO „Říční polabská krajina“. V této části většinou běží cyklotrasa  po hrázích a přes malé okouzlující venkovské obce s cihlovými domky. Na trase jsme měli jedno stoupání po lesní cestě, která slibovala výhledy, ale které jsme přes větve stromů neviděli. Za pozornost stála návštěva námořního městečka Lauenburg se sochou námořníka, historického Boizenburg a Dömitz s pevností a Lenzen.

V této části nás kromě čerstvého mořského vzduchu doprovázelo mohutné Labe, protipovodňové hráze, velké lodě, ovocné sady a pěkné městečka. Naše trasa v prvním celém dnu naší cesty vedla přes krásné starobylé město Stade do Hamburgu, kde jsme zajeli více od pobřeží do centra. Po cestě jsme měli smůlu na dva zvedací mosty, které otevírali později a my jsme tak museli zvolit objízdné trasy. Oproti předcházejícímu dni se vítr kolem poledne naštěstí obrátil a tak naše další cesta vedla již s větrem v zádech :). Také tu bylo nezvyklé nezvyklé oproti Česku že je tu cyklostezka skoro u každé silnice.

Pátý den patřil přesunu z Maďarska kolem lánů slunečnic do Rakouska. Nejdříve jsme se ale ještě rozloučili  v Kapuváru  s Maďarskem   návštěvou termálů a nesměla také chybět ochutnávka guláše . V Rakousku jsme přes vesnice a vínová pole přijeli k Neziderskému jezeru, které jsme objeli po východní straně přes Podersdorf am See a Neusiedl am See.