Petruv blog

🚲 Na kole nejezdím jen po silnici nebo na MTB. Projel jsem se také po dálkových cyklotrasách nebo si udělal pár dálkových cyklovýletů.

➽ Via Francigena není u nás moc známá starobylá poutní cesta. Vede z katedrálního anglického města Canterbury přes Francii, Švýcarsko do Říma. Vedle pěší trasy existuje také cyklistická varianta. Tu jsem absolvoval v její poslední části, přes regiony Toskánsko a Lazio, konkrétněji ze San Gimignano do Vatikánu. Celkově jsem najel 461 Km (s cestou k moři) a nastoupal 6515 metrů během sedmi dnů.

Plán vydat se na Labskou cyklotrasu vznikl už loni kdy se mě kamarád po mé cestě okolo Balatonu a podél Neziderského jezera  zeptal jestli bych nejel právě tuto cyklotrasu. Nakonec kamarád kvůli zdraví nemohl a tak zůstala ta naše loňská trojka. 

Když se moji přátelé zmínili, že by chtěli jet kolem Balatonu a k Neziderskému jezeru, zbystřil jsem, protože to byla jedna z cest, která mě lákala. Z původního zájmu se nakonec stala realita a tak jsme na začátku července vyjeli na cestu kolem Balatonu a podél Neziderského jezera.

Původně jsme měli cestu naplánovanou na týden se startem a cílem v Bratislavě, ale nakonec jsme trasu zvládli o den dřív a za cíl si určili vzdálenější Břeclav. Poslední etapu jsme začali cestou po rakouských cyklostezkách, ale nakonec jsme zjistili, že cíl je dál než jsme mysleli a tak jsme už pokračovali po silnicích. Bohužel nebylo už moc času na návštěvu zajímavostí podél trasy např. do obce Petronell-Carnuntum, kde výraznou pamětihodností v obci je zbytek římské pevnosti Carnuntum nebo zámku Schloss Hof.

Čtvrtý den patřil cestě od Balatonu směrem k Neziderskému jezeru.   Na začátku jsme navštívili buddhistickou stúpu v Zalaszántói, zastavili se v městečku Sümeg s pěkným hradem tyčícím se nad městem, ale také ochutnali výborný maďarský meloun. V  obci Celldömölk jsme si prohlídli město a na chvíli odpočinuli.

Poslední čtvrtá etapa už nebyla tak zajímavá jak předešlé dvě etapy. Vedla po vedlejších cestách přes hřeben Nízkého Jeseníku a prakticky mimo větší města. Protože jsem na rozdíl od Petra a Vláďi nejel do Opavy ale do Krnova, musel jsem se rozhodnout kde přejedu hřeben Nízkých Jeseníků, pak už jen zbývalo dojet po známých cestách domů. Na výběr jsem měl již projetou cestu v blízkosti Rešovských vodopádů, kolem hradu Sovinec, na Huzovou nebo ještě pro mě neznámé stoupání na Tvrdkov.

Poté co jsme v druhé etapě spatřili chrám sv.Barbory v Kutné Hoře, hřebčín starokladrubských koní v Kladrubech, zámek a Perštýnské náměstí v Pardubicích a Vysoké Mýto s jejíma věžemi, přišla třetí den na řadu opět zajímavá etapa.  Nádherná Smetanova Litomyšl, rozhledna na Kozlovském kopci, cyklostezka po trati bývalé železnice, ...

Druhý den vyrážíme z Kutné Hory po večerním dešti směrem na Pardubice. Uzavírky a hlavně zbouraný most přes železniční trať způsobuje, že se chvíli po Kutné Hoře motáme.

Když můj kamarád Petr přišel s nápadem vydat se z Prahy do Opavy (resp. Krnova), nevěděl jsem co od této cesty očekávat. Nakonec tato čtyřdenní cesta předčila moje očekávání. První den byla v plánu etapa z Prahy do Kutné Hory.

Poslední, třetí den mé návštěvy Polska patřil návratu domů. Cesta bohužel nebyla taková, jak bych si představoval. Oproti mým zvyklostem, jsem si nechal trasu udělat webovým programem a ten mě tahal přes nezpevněné cesty. Nakonec jsem se tohoto dobrodružství vzdal a pokračoval raději po silnicích přes Nysu do Glucholaz.

Poté co jsme po cyklotrase Greenway doputovali z polského Cieszyna do Nového Přerova na jihu Moravy, jsme se jako bonus projeli po Lednicko-Valtickém areálu.

Poslední den cesty po cyklotrase Greenway, jsme z Plumlova pokračovali do Nového Přerova, na jihu  Moravy.

Druhý den patřil cestě z Nového Jičína, přes Olomouc do Plumlova

Greenway Krakov–Morava–Vídeň spojuje dvě významné středoevropské metropole Krakov a Vídeň.  Naše cesta vedla ale jen po české straně této stezky, která prochází severní, střední a jižní Moravou.  Stezka prochází rozmanitým terénem, který nabízí několik přírodních, kulturních zajímavostí a atraktivních cílů.

1.-3. Května v prodlouženém víkendu vyrážím s P.Mazúrem na plánovanou cestu po Moravské stezce, která vede z Jeseníku přes Hanušovice, Litovelské Pomoraví, Olomouc, Kroměříž, podél řeky Moravy a Baťového kanálu, Uherské Hradiště, Lanžhot do Břeclavi.

1) Po čtvrteční cestě s Josefem Zimovčákem z Hvězdy do Bruntálu ( trasa ,  fotky )...

Nový, rozšířený cestopis z Českosaského Švýcarska    ↣   2011  ↢

Z Českosaského Švýcarska jsem se vracel podél Labe do Lysé n.L. Protože v dnešní době (r.2024) už vede tato část cyklotrasy mimo silnice a z velké části také po cyklostezkách, zmíním tu jen společné body nebo zajímavé místa.

Čtyřdenní cykloputování po Moravě . Trasa v parních dnech měřila celkem 438 km, nastoupal jsem cca 4000 m. Bylo to poprvé co jsem jel úplně sám, protože vždycky předtím jsem měl méně či vícečlenný doprovod. Trasu jsem měl naplánovanou tak abych se vyhnul hlavním cestám a pokud možno jel po cyklotrasách. Nejtěžší byla první 136 km etapa, kdy jsem vyjel z nádraží ve Frenštátu p.R. a pokračoval přes Pustevny, Beskydy, Vsetínské a Vizovické vrchy. Už po asi 80 km jsem toho měl ale plné zuby. S naloženým kolem stále z kopce do kopce. Naštěstí po 95 km od Luhačovic už mě čekala převážně rovinatá část trasy a tak jsem mohl po osmé hodině zakotvit v Uherském Ostrohu. U každého dne 1) popis cesty, 2) zkrácený popis, 3) statistiky, 4) trasa, 5) fotogalerie, 6) výškové profily a na konec celkový souhrn.