Petruv blog

Sobotní výlet patřil nejdříve výstupu z Veřovic na Velký Javorník. V druhé části dne jsme přesunuli ke Štramberku (Bílá hora, jeskyně Šipka) .

Třetí den jsme vyrazili na kole. Přes Zermatt a kolem stanic lanovek Sunnegga a Blauferd jsme vystoupali na Unterrothorn (3101 m.), nejvyšší bod lyžařského areálu Zermatt-Rothorn. Zde se nachází také restaurace, kde lze přistát s vrtulníkem.

Po roce jsme s kamarády zavítali do obce Nová Lesná, odkud jsme se první den vydali přes Popradské pleso k rozc. pri Zabom potoku, odkud jsme přes Žabie pleso stoupali na chatu pod Rysmi. Od chaty jsem pak ještě pokračoval přes sedlo Váha na vrchol Rysy (2499,6 m.).

Listopad, nádherné počasí,...to chce někde na hory. V autobuse se dozvídáme, že si můžeme koupit turistickou celodenní jízdenku Jeseníky za 100 Kč/den, což je super cena. Na sedle Hvězda u Karlové Studánky jsme v 8:40 hodin, tedy cca za 80 minut z Krnova.

Druhý a také poslední den prodlouženého víkendu ve Vysokých Tatrách jsme měli štěstí na lístek i počasí a mohli jsme tak vidět Tatry z Lomnického štítu. Při sestupu ze Skalnaté doliny jsme se zastavili na Velké Svišťovce a při Chatě pri Zelenom plese.

První den našeho pobytu ve Velkých Tatrách jsme se vydali ze Starého Smokovce přes Zámeckého chatu, Obrovský vodopád a přes Velký Hang na Téryho chatu. Dál už se nám bohužel kvůli plotnám tajícího sněhu nepodařilo projít. Zpátky jsme ještě navštívili monumentální Velký vodopád.

Dalimilovu rozhlednu jsme měli v plánu již delší dobu, ale přeci je to z našeho koutu daleko, nebo spíše časově daleko na jednodenní výlet. První nápad byl vystoupit z vlaku v Ramzové a přes rozhlednu dojít do Branné. My jsme ale chtěli spíše nastoupat výškové metry než sestoupat a tak jsme zvolili opačnou trasu.

Další sobota slibovala opět pěkné počasí a tak jsme si s Yvett řekli, že by byla škoda toho nevyužít. Tentokrát jsme se vydali do méně známých končin Jeseníků. Byli dva dny poté co na Pradědu zasněžilo a ještě v pátek bylo na fotkách vidět, že se ještě drží slabší vrstva sněhu. Na naší cestě jsme ho ale už takřka neviděli.

Po noci strávené na chatě Jiřího na Šeráku, jsme se druhý den po snídaní vydali na cestu zpátky do údolí. Tentokrát naše kroky vedli po zelené turistické trase přes Keprník, podél řeky Hučavy a jejich vodopádů a mostu bývalé Josefovské svážnice do Branné.

Po loňském zimním výletu na Králický Sněžník (Polsky Śnieżnik) z české strany jsme si s přáteli řekli, že tentokrát vyzkoušíme výstup z polské strany.  Masiv Králického Sněžníku je propleten hustou sítí turistických a cyklistických tras. Větší města v okolí jsou Międzygórze, Stronie Śląskie, Kletno, Sienna a Bolesławów, Staré Město, Dolní Morava. Existuje spousta možností, jak zdolat vrchol Králický Sněžník, a to jak z polské, tak z české strany.

V Jeseníkách se nachází  několik desítek vodopádů, řada z nich se ale nachází  mimo turistické stezky, některé navíc v těžko přístupných lokalitách. My jsme se vydali za těmi nejkrásnějšími v Jeseníkách a to k  Vysokému a Královskému vodopádu. Cesta k Vysokému vodopádu byla náročnější, oproti Královskému, ke kterému dojdou i děti. K vodopádům se vyplatí chodit nejlépe na jaře, když taje sníh. My jsme šli sice na podzim, ale po nedávných deštích bylo vody také dost.

Po první noci v Nové Hutě-Pláně jsme vyrazili do "pravé" Šumavy. Navštívili jsme vlčí výběh v Srní, okolí Modravy a Březník. Na zpáteční cestě jsme pak navštívili pramen Vltavy a pěknou přírodu v okolí Knížecí Pláně.

Druhý den pobytu v Železné Rudě jsme se vydali Šumavláčkem k Černému jezeru, odkud jsme se již po svých pokračovali k rozhledně na vrchu Špičák (1202 m.), dále k Čertovu jezeru a svezli jsme se kousek také jednosedačkovou lanovkou na Pancíř.

Když přítelkyně Yvett dostala  ode mě  k narozeninám před více jak půlrokem voucher na ubytování na vysílači Praděd, netušili jsme, že na něho zbude čas až koncem července. Voucher byl od společnosti Eldorado - netradiční zážitky a zahrnoval kromě ubytovaní na hotelu také snídani, láhev sektu, vstup na prosklenou kruhovou vyhlídku a parkování až u vysílače nebo na Ovčárně.

Kdysi jsem slyšel o místu, kde moc lidí nechodí a přitom je to jedno z nejkrásnějších míst v Jeseníkách, místu o kterém lidé raději moc nemluví ať sem nepřilákají davy neukázněných turistů, kteří by mohli tuto ještě panenskou část Jeseníků zničit.

Po podzimní a zimní cestě nejkrásnějším údolím Jeseníků, kde protéká horská říčka Bílá Opava, jsem se na jarní výšlap těšil, protože v této době je díky tání sněhu nejvíce vody a  říčka se tak mění v bouřlivou bystřinu.

Původní plán byla návštěva Lesního baru, ale protože se k nám s přítelkyní nakonec nikdo nepřidal a hlavně že počasí dnes opravdu vyšlo, rozhodli jsme se během cesty vystoupit o zastávku dříve a vyjít si na Šerák.

Dnešním cílem našeho výletu bylo mé oblíbené místo Rabštejn, který se nachází v Jeseníkách mezi města Rýmařov a Šumperk. Naše cesta vedla ze sedla Skřítek po neznačené trase přes Černé a Bílé kameny na Rabštejn, kde jsme navštívili zříceninu hradu a lezecké skály.

Údolím Bílé Opavy je jedna z nejhezčích cest v Jeseníkách, kterou jsem měl možnost navštívil vícekrát, viz např. Naučnou stezkou Bílá Opava . V zimě kdy je údolí pod sněhem jsem jí ale nešel a tak jsme se s kamarády domluvili a vyrazili.

Krásné počasí se letos drží ještě na začátku října a tak využívám nabídku dělat holkám doprovod a po horském kole mířím letos na Lysou horu také pěšky.