Petruv blog

Zimní procházka po Rychlebských horách nás zavedla pod  nejvyšší vrchol Rychlebských hor Smrk (1127 m), kamenitý vrchol Brousek, ležící na  česko-polským hranicích a nakonec k  známému samoobslužnému Lesnímu baru. Začátek a konec jsme měli v Horní Lipové (část obce Lipová-lázně), odkud můžete vyrazit také od stanice vlaku.  Lipové (část obce Lipová-lázně).

Dnešní cesta nás provedla z Červenohorského sedla pod Červenou horu a přes Kamenné oko na sedlo Trojmezí. Na zpáteční cestě na nás čekala Vozka a Vřesová studánka.

Další den, kolo vystřídali turistické pohorky. Lanovkou jsme vyjeli nejdříve k jezeru Schwarzsee (2552 m.), odkud nás čekal výstup k horské chatě Hörnlihütte (3260 m.). Nazpátek jsme sešli zpátky až do Zermattu.

Listopad, nádherné počasí,...to chce někde na hory. V autobuse se dozvídáme, že si můžeme koupit turistickou celodenní jízdenku Jeseníky za 100 Kč/den, což je super cena. Na sedle Hvězda u Karlové Studánky jsme v 8:40 hodin, tedy cca za 80 minut z Krnova.

Dalimilovu rozhlednu jsme měli v plánu již delší dobu, ale přeci je to z našeho koutu daleko, nebo spíše časově daleko na jednodenní výlet. První nápad byl vystoupit z vlaku v Ramzové a přes rozhlednu dojít do Branné. My jsme ale chtěli spíše nastoupat výškové metry než sestoupat a tak jsme zvolili opačnou trasu.

Na konci vánočních svátků bylo třeba vyvětrat si hlavu a udělat něco pro svoji kondici.  Předpověď počasí slibovala slunečný den a proto jsem si vybral trasu mezi Skřítkem a Pradědem. Částí té  nejkrásnější a nejzajímavější hřebenové trase v Jeseníkách, která jinak vede dále přes Červenohorské sedlo, Šerák do Ramzové.  V zimě jsem šel tuto část před pěti lety, viz  článek .

Po loňském zimním výletu na Králický Sněžník (Polsky Śnieżnik) z české strany jsme si s přáteli řekli, že tentokrát vyzkoušíme výstup z polské strany.  Masiv Králického Sněžníku je propleten hustou sítí turistických a cyklistických tras. Větší města v okolí jsou Międzygórze, Stronie Śląskie, Kletno, Sienna a Bolesławów, Staré Město, Dolní Morava. Existuje spousta možností, jak zdolat vrchol Králický Sněžník, a to jak z polské, tak z české strany.

V Jeseníkách se nachází  několik desítek vodopádů, řada z nich se ale nachází  mimo turistické stezky, některé navíc v těžko přístupných lokalitách. My jsme se vydali za těmi nejkrásnějšími v Jeseníkách a to k  Vysokému a Královskému vodopádu. Cesta k Vysokému vodopádu byla náročnější, oproti Královskému, ke kterému dojdou i děti. K vodopádům se vyplatí chodit nejlépe na jaře, když taje sníh. My jsme šli sice na podzim, ale po nedávných deštích bylo vody také dost.

Týden poté co jsme se vrátili s Yvett ze Šumavy, jsme se vydali s přáteli do nejvýše položeného města v Polsku, kterému se přezdívá hlavní zimní město Polska. Jedná se o nejdůležitější polské středisko horské turistiky a lyžování a ročně ho navštíví kolem tří milionů turistů.  Ano jedná se Zakopane, město s cca 27 000 obyvateli, které leží na jihu Polska,  v  Malopolském vojvodství. G eomorfologicky patří k západním Tatrám. První den našeho pobytu v Polských Tatrách jsme prochodili po nejznámějších vrcholech polských Tater (kromě Rysů). Vystoupali jsme ke 15 metrovému kříži na Giewontu, odkud jsme pokračovali po Polsko-slovenské hřebenové cestě na Kasprowy Wierch.

Když přítelkyně Yvett dostala  ode mě  k narozeninám před více jak půlrokem voucher na ubytování na vysílači Praděd, netušili jsme, že na něho zbude čas až koncem července. Voucher byl od společnosti Eldorado - netradiční zážitky a zahrnoval kromě ubytovaní na hotelu také snídani, láhev sektu, vstup na prosklenou kruhovou vyhlídku a parkování až u vysílače nebo na Ovčárně.

Po loňské návštěvě Pálavy jsme se vydali po roce opět do těchto krásných míst jižní Moravy. Tak jako loni jsme umístili naší základnu v obci Pavlov, která leží na spodní straně Dolní Novomlýnské nádrže.

Kdysi jsem slyšel o místu, kde moc lidí nechodí a přitom je to jedno z nejkrásnějších míst v Jeseníkách, místu o kterém lidé raději moc nemluví ať sem nepřilákají davy neukázněných turistů, kteří by mohli tuto ještě panenskou část Jeseníků zničit.

Po podzimní a zimní cestě nejkrásnějším údolím Jeseníků, kde protéká horská říčka Bílá Opava, jsem se na jarní výšlap těšil, protože v této době je díky tání sněhu nejvíce vody a  říčka se tak mění v bouřlivou bystřinu.

Poslední pátek v červenci se vydáváme do Trojanovic, odkud máme naplánovaný výšlap na Radhošťskou pahorkatinu. Naše cesta povede z Ráztoky po modré turistické trase na Pustevny, kde si zajdeme na nedalekou Stezku Valašska a pak již po naučné stezce Radegast povedou naše kroky na vrchol Radhošť. Po zelené turistické trase se pak vrátíme zpátky do Ráztoky.

Údolím Bílé Opavy je jedna z nejhezčích cest v Jeseníkách, kterou jsem měl možnost navštívil vícekrát, viz např. Naučnou stezkou Bílá Opava . V zimě kdy je údolí pod sněhem jsem jí ale nešel a tak jsme se s kamarády domluvili a vyrazili.

Původní plán přechodu Krkonoš jsem plánoval na letní měsíce, ale nakonec mě kamarádka Lenka přesvědčila, že půjdeme v zimě. Hledali jsme ještě někoho kdo by šel s námi, ale nakonec se k nám přihlásili jen dva kluci. První nepříjemnost přišla dva dny před odjezdem, kdy tito kluci stornovali svůj účast na tomto přechodu, další rána pak přišla při našem příjezdu do Horní Malá Úpa-Pomezní Boudy. V předpovědi hlásili na hřebeni nárazový vítr o síle orkánu, který měl trvat přes noc až do odpoledne.

První říjnový víkend jsme vyjeli autem do Karlové Studánky, kde jsme zaparkovali na neplaceném parkovišti přímo u začátku naučné stezky. Z parkoviště jsme se vydali pěšky po naučné stezce, údolím Bílé Opavy . Stezka je značena jako modrá a žlutá turistická cesta. Na sedmi informačních tabulích zde nabízí i základní informace o přírodě a zajímavostech této jedinečné rezervace.

Druhý pěší výšlap jsme naplánovali na 17.listopad