Petruv blog

⇝ V první části toulek po Amsterdamu jste se mohli dočíst o náměstí Dam s Královským palácem a kostelem Nieuwe Kerk, kostelu Westerkerk, domu Anny Frankové, plovoucímu květinovému trhu nebo náměstí Rembrandtplein s Rembrandtovou sochou. Tato druhá část návštěvy Amsterdamu patřila projížďce výletní lodí po amsterdamských kanálech (grachtech) a zastávce ve čtvrti červených luceren.

⇝  V Amsterdamu na nás čekalo náměstí Dam s Královským palácem a kostelem Nieuwe Kerk, kostel Westerkerk, dům Anny Frankové, begináže, plovoucí květinový trh, náměstí Rembrandtplein s Rembrandtovou sochou. V dalším článku se dozvíte o projížďce lodí po amsterdamských grachtech a nakonec návštěvě čtvrti červených luceren, která s Coffeeshopy symbolizuje velkou svobodu a toleranci Amsterdamu.

⇝ Po dopolední návštěvě Gentu jsme druhý den odpoledne pokračovali do Brugg. To nám nabídlo historické centrum s náměstím Markt se zvonicí, cechovními domy, náměstí Burg s gotickou radnici Stadhuis, bazilikou Svaté krve s ampulí údajně obsahující kapky Ježíšovy krve, kostel Panny Marie s 115 metrů vysokou kostelní věží a spleť kanálů (grachtů), díky kterým bývají Bruggy označovány za „Benátky severu“. Nezapomněl jsem také na vyhlášenou belgickou čokoládu nebo pivo.

⇝ Druhý den naší cesty po Beneluxu dopoledne patřilo Gentu, univerzitnímu a kulturnímu městu se středověkou kulisou. Nejznámějšími památkami tohoto úžasného města jsou katedrála svatého Bavona, hrad Gravensteen z 10 století. Z mostu svatého Michala jsou vidět tři slavné gentské věže a také nábřeží Graslei s cechovními domy. 

Čtvrtý den jsme třikrát přepluli řeku na lodi a jednou (do Magdeburgu) po mostě. Dvakrát to byl přívoz tažený na laně (1,5 Eur) a jednou motorový (2 Eur). Projeli jsme kolem mimoúrovňového křížení vodních toků, které spojuje Labe a Havola (Havel), navštívili zajímavé a historické místa v Magdeburgu, z kterého jsme pokračovali po alternativní, západní straně Labe, díky čemuž jsme zavítali do německého Stonehenge. Za Magdeburgem jsme opustili biosferickou rezervaci UNESCO „Říční polabská krajina“, po které jsme jeli už od Hamburgu.

1.-3. Května v prodlouženém víkendu vyrážím s P.Mazúrem na plánovanou cestu po Moravské stezce, která vede z Jeseníku přes Hanušovice, Litovelské Pomoraví, Olomouc, Kroměříž, podél řeky Moravy a Baťového kanálu, Uherské Hradiště, Lanžhot do Břeclavi.

7.-8.9.13 1. den: Za prvním burčákem aneb regionem Modré hory   rozhledna Slunečná V pět hodin ráno vyjíždím vlakem z Krnova do Břeclavi, odkud vyrážím na kole do 22 km vzdálených Velkých Pavlovic . Zde jsem se účastnil 6. ročníku "Putování za burčákem v Modrých horách". Počasí přálo a tak se akce účastnilo hodně cyklistů. Za startovací balíček 160 Kč jsem dostal tričko, taštičku s mapou kde se sbírala razítka, za které jsem dostal na každém kontrolním místě vzorek burčáku.  Bohužel mapa neměla měřítko a měla malé rozlišení. Také čísla s razítkovacími a ostatními místy byli na mapě tak, že jsem nevěděl kde konkrétní místo přesně leží. Hledání těchto míst tak nebylo někdy jednoduché, místy totiž ani z cesty nebyli označeny.

Z Českosaského Švýcarska jsem se vracel podél Labe do Lysé n.L. Protože v dnešní době (r.2024) už vede tato část cyklotrasy mimo silnice a z velké části také po cyklostezkách, zmíním tu jen společné body nebo zajímavé místa.

Na konec prázdnin jsem se vydal na sraz Cyklobandy, který se tentokrát konal v okolí Strážnice na jižní Moravě.