Petruv blog

Poslední den jsme se cestou zpátky domů, zastavili ještě v Ostřihomi. Navštívili jsme hradní vrch, kde stojí světoznámá bazilika a pozůstatky královského hradu.

V neděli, třetí den našeho pobytu v Maďarsku, jsme se vydali vlakem do Budapešti. Zde nám na prohlídku města muselo stačit sedm hodin, ve kterých jsme stihli navštívit jen okolí centra.

Druhý den jsme se poprvé při našem pobytu ve Visegradu vydali trajektem na druhý břeh Dunaje do obce Nagymaros. Naším cílem byla Juliánova rozhledna a jeskyně poustevníků, ležící v národním parku Dunaj-Ipeľ (maďarsky Duna–Ipoly Nemzeti Park). Tento park je jedním z nejvíce různorodých národních parků v Maďarsku.

První den našeho pobytu s přáteli v Maďarsku, patřil příjezdu do místa našeho ubytování, města Visegrád. Odpoledne jsme pak navštívili Visegrádskou pevnost.  Obec se nachází naproti přes Dunaj městu Nagymaros a 35 km severně od Budapešti. 

Když se moji přátelé zmínili, že by chtěli jet kolem Balatonu a k Neziderskému jezeru, zbystřil jsem, protože to byla jedna z cest, která mě lákala. Z původního zájmu se nakonec stala realita a tak jsme na začátku července vyjeli na cestu kolem Balatonu a podél Neziderského jezera.

Pátý den patřil přesunu z Maďarska kolem lánů slunečnic do Rakouska. Nejdříve jsme se ale ještě rozloučili  v Kapuváru  s Maďarskem   návštěvou termálů a nesměla také chybět ochutnávka guláše . V Rakousku jsme přes vesnice a vínová pole přijeli k Neziderskému jezeru, které jsme objeli po východní straně přes Podersdorf am See a Neusiedl am See.

Třetí den patřil cestě po jižní straně jezera, kde už bylo více možnosti podívat se k jezeru. Bohužel více foukalo, tak jsme ani nezkusili vodu Balatonského jezera. Opět se ale potvrdilo, že i na jižní straně je východní strana ta živější. Bohužel i na této straně byl povrch cyklostezek místy špatný. Na co si u Balatonu stěžovat nemůžu jsou řidiči, kteří nám zastavili když jsme jeli čekali s koly na přechodu. Na východní straně jsme pak ještě navštívili zajímavé město Kesztély a ukončili den v termálních lázních v Hevízu.

Druhý den už byl o poznání zajímavější, a také jsme v této etapě nastoupali nejvíce metrů (567 m.). Zastavili jsme v pěkném parku v Tapolca a kolem druhé hodiny jsme byli již u Balatonu. Západnější strana Balatonu je o poznání na tom hůře jak ta východní. K vodě jsme se dostali až v obci Révfülöp a večerní život zažili po osmé hodině v Balatonfüred.

První den nás čekal přesun vlakem do Bratislavy a pak po pravém břehu Dunaje po cyklotrase 001A do Maďarska. Zde nejdříve po cyklostezkách a poté po méně čí více frekventovaných cestách. V Lébény jsme byli svědky soutěže o nejlepší guláš, v lázeňském  Mosonmagyaróváru nás zaujalo okolí hradu a zastavili jsme se i v centru. Cesta vedla po rovině s větrem v zádech, slunce bylo trochu pod mrakem a tak jsme v této etapě dosáhli nejlepší průměrnou rychlost z našeho 6 denního výletu.