Petruv blog

➽ Via Francigena není u nás moc známá starobylá poutní cesta. Vede z katedrálního anglického města Canterbury přes Francii, Švýcarsko do Říma. Vedle pěší trasy existuje také cyklistická varianta. Tu jsem absolvoval v její poslední části, přes regiony Toskánsko a Lazio, konkrétněji ze San Gimignano do Vatikánu. Celkově jsem najel 461 Km (s cestou k moři) a nastoupal 6515 metrů během sedmi dnů.

↝ Dolomity, tzv. bledé hory, jsou považovány za jedno z nejkrásnějších pohoří Evropy. Což můžeme za těch pár dnů co jsme zde strávili na turistických cestách jednoznačně potvrdit. Vypínají se jižně, od hlavního alpského hřebene, do třítisícových výšek na severu Itálie.

⟿ Poslední náš páteční cíl byl Haag, třetí největší město Nizozemska, sídlo nizozemského panovníka, parlamentu a vlády. Moc času jsme zde ale neměli, přesto jsme stihli obhlédnout palác Noordeinde, obrazárnu Mauritshuis, komplex historického paláce Binnenhof, kde sídlí vláda a parlament, ale také nákupní zónu Grote Marktstraat.

⇝ První den jsme po dopoledním Lucemburku, zavítali do Bruselu. Hlavní naše pozornost patřila Královskému paláci, zahradě Mont des Arts, Katedrále svatého Michaela a svaté Guduly a jednomu z nejhezčích náměstích v Evropě Grand-Place s radnicí a muzeem. Nechyběla ani ochutnávka vyhlášených vlámských hranolek a belgických waflí.

» Navštívit země Beneluxu jsem chtěl už delší dobu, ale z různých důvodů jsem tyto místa ještě nestihl navštívit. V letošním roce jsem měl ještě místo v kalendáři volné a tak jsem si říkal, že bych se do Lucemburska, Belgie a Nizozemí mohl konečně podívat.

Dovolenou na Valašsku jsme plánovali s Yvett delší dobu, ale kvůli mému zdravotnímu stavu jsme nevěděli kdy se zde vypravíme. Nakonec se všechno seběhlo narychlo, takže jsme trasy, ubytování, vybírali na poslední chvíli. Ubytování jsme nakonec našli ve středu Valašska, Vsetíně. Během našeho pobytu jsme navštívili rozhledny Vartovna, Miloňová, Kelčský Javorník, Blahutovice, galerii soch v Pluskovci, podívali se na Soláň a další místa.

Druhý den našeho pobytu na vysílači Praděd nás čekala již cesta zpátky do Krnova, ale předtím jsme se opět vydali na turistickou vycházku. Vysílač na Pradědu (1491 m.) je nejvyšším bodem Hrubého Jeseníku. Ten je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, označované jako "střecha Moravy".

Když přítelkyně Yvett dostala  ode mě  k narozeninám před více jak půlrokem voucher na ubytování na vysílači Praděd, netušili jsme, že na něho zbude čas až koncem července. Voucher byl od společnosti Eldorado - netradiční zážitky a zahrnoval kromě ubytovaní na hotelu také snídani, láhev sektu, vstup na prosklenou kruhovou vyhlídku a parkování až u vysílače nebo na Ovčárně.

Další den našeho zájezdu jsme přes lyžařský komplex (areál) Silvretta arénu, ležící na rakouské i švýcarské straně východních Alp, navštívili švýcarské střediska Samnau, který je tak trochu odříznuté od zbytku Švýcarska a kde se nachází bezcelní zóna, kde lze nakoupit v 50 obchodech. Cesta přes středisko Idalp vedla pěti lanovkami.

Na přelomu června a července jsme se s přítelkyní zúčastnili zájezdu CK Tihelka - Za krásami Tyrolka a Vorarlberska , kdy jsme navštívili několik krásných míst západní části Rakouska, ale také jsme zajeli do Bavorska a Švýcarska (Chiemse - Ischgl - Silvretta - Montafon - Samnaum - Lünersee - Bodamské jezero - Innsbruck - Mondsee).

3 dny v Paříži

V červnu jsem měl možnost strávit dva dny na Pradědu a okolí. První den přijíždím kolem poledne na horský hotel Figura na Ovčárně a po vybalení a obědu vyrážím po naučné stezce Světem horských luk (více níže). Z Ovčárny začínám stoupat po červené a za chvíli již za sebou spatřuji Petrovy kameny za kterými se tyčí tv vysílač na Pradědu, nalevo pak se nachází horní nádrž na Dlouhých stráních.