Petruv blog

Zimní procházka po Rychlebských horách nás zavedla pod  nejvyšší vrchol Rychlebských hor Smrk (1127 m), kamenitý vrchol Brousek, ležící na  česko-polským hranicích a nakonec k  známému samoobslužnému Lesnímu baru. Začátek a konec jsme měli v Horní Lipové (část obce Lipová-lázně), odkud můžete vyrazit také od stanice vlaku.  Lipové (část obce Lipová-lázně).

🍁 Podzimní trasa nás provedla přes Lesní bar, kde nesmělo chybět opékání špekáčků, na hřeben Rychlebských hor s vrcholem Smrk (1127 m.). Od turistického rozcestí Smrk (Hraničník) s hraničním kamenem, který bývá mylně považován právě za vrch Smrk, jsme si odskočili na vrch Brousek 1115 m. Po jižním úbočím Rychlebských hor jsme se vrátili přes útulnu Mates, studánku Bučínský potok a Dlouhou dolinu zpět do obce Horní Lipová.

Po roce jsme s kamarády zavítali do obce Nová Lesná, odkud jsme se první den vydali přes Popradské pleso k rozc. pri Zabom potoku, odkud jsme přes Žabie pleso stoupali na chatu pod Rysmi. Od chaty jsem pak ještě pokračoval přes sedlo Váha na vrchol Rysy (2499,6 m.).

Listopad, nádherné počasí,...to chce někde na hory. V autobuse se dozvídáme, že si můžeme koupit turistickou celodenní jízdenku Jeseníky za 100 Kč/den, což je super cena. Na sedle Hvězda u Karlové Studánky jsme v 8:40 hodin, tedy cca za 80 minut z Krnova.

Druhý a také poslední den prodlouženého víkendu ve Vysokých Tatrách jsme měli štěstí na lístek i počasí a mohli jsme tak vidět Tatry z Lomnického štítu. Při sestupu ze Skalnaté doliny jsme se zastavili na Velké Svišťovce a při Chatě pri Zelenom plese.

První den našeho pobytu ve Velkých Tatrách jsme se vydali ze Starého Smokovce přes Zámeckého chatu, Obrovský vodopád a přes Velký Hang na Téryho chatu. Dál už se nám bohužel kvůli plotnám tajícího sněhu nepodařilo projít. Zpátky jsme ještě navštívili monumentální Velký vodopád.

Na konci vánočních svátků bylo třeba vyvětrat si hlavu a udělat něco pro svoji kondici.  Předpověď počasí slibovala slunečný den a proto jsem si vybral trasu mezi Skřítkem a Pradědem. Částí té  nejkrásnější a nejzajímavější hřebenové trase v Jeseníkách, která jinak vede dále přes Červenohorské sedlo, Šerák do Ramzové.  V zimě jsem šel tuto část před pěti lety, viz  článek .

Další sobota slibovala opět pěkné počasí a tak jsme si s Yvett řekli, že by byla škoda toho nevyužít. Tentokrát jsme se vydali do méně známých končin Jeseníků. Byli dva dny poté co na Pradědu zasněžilo a ještě v pátek bylo na fotkách vidět, že se ještě drží slabší vrstva sněhu. Na naší cestě jsme ho ale už takřka neviděli.

Po noci strávené na chatě Jiřího na Šeráku, jsme se druhý den po snídaní vydali na cestu zpátky do údolí. Tentokrát naše kroky vedli po zelené turistické trase přes Keprník, podél řeky Hučavy a jejich vodopádů a mostu bývalé Josefovské svážnice do Branné.

Na Šeráku jsme byli už několikrát, ale tentokrát jsme využili s Yvett horskou chatu Jiřího na Šeráku i na přespání První den jsme se z Ramzové vydali po vrstevnicové, neznačené cestě kolem vodopádu Ve Stržích, vodopádů na Klepáčském potoce a Jeleních vodopádů. Od pamětního kamene císařovny Sissi jsme poté vystoupali na hřeben přes rozcestí Nad Hašovou až ke skalám Vozka. Přes Keprník jsme pak došli až na Šerák, kde jsme večer pozorovali západ slunce a nakonec i Perseidy.

Po loňském zimním výletu na Králický Sněžník (Polsky Śnieżnik) z české strany jsme si s přáteli řekli, že tentokrát vyzkoušíme výstup z polské strany.  Masiv Králického Sněžníku je propleten hustou sítí turistických a cyklistických tras. Větší města v okolí jsou Międzygórze, Stronie Śląskie, Kletno, Sienna a Bolesławów, Staré Město, Dolní Morava. Existuje spousta možností, jak zdolat vrchol Králický Sněžník, a to jak z polské, tak z české strany.

Dnešní výlet patřil zimnímu výšlapu na sněžnicích z Červenohorského sedla, přes kamenné okno, Vozku, Keprník zpět na sedlo.

V Jeseníkách se nachází  několik desítek vodopádů, řada z nich se ale nachází  mimo turistické stezky, některé navíc v těžko přístupných lokalitách. My jsme se vydali za těmi nejkrásnějšími v Jeseníkách a to k  Vysokému a Královskému vodopádu. Cesta k Vysokému vodopádu byla náročnější, oproti Královskému, ke kterému dojdou i děti. K vodopádům se vyplatí chodit nejlépe na jaře, když taje sníh. My jsme šli sice na podzim, ale po nedávných deštích bylo vody také dost.

Týden poté co jsme se vrátili s Yvett ze Šumavy, jsme se vydali s přáteli do nejvýše položeného města v Polsku, kterému se přezdívá hlavní zimní město Polska. Jedná se o nejdůležitější polské středisko horské turistiky a lyžování a ročně ho navštíví kolem tří milionů turistů.  Ano jedná se Zakopane, město s cca 27 000 obyvateli, které leží na jihu Polska,  v  Malopolském vojvodství. G eomorfologicky patří k západním Tatrám. První den našeho pobytu v Polských Tatrách jsme prochodili po nejznámějších vrcholech polských Tater (kromě Rysů). Vystoupali jsme ke 15 metrovému kříži na Giewontu, odkud jsme pokračovali po Polsko-slovenské hřebenové cestě na Kasprowy Wierch.

Druhý den pobytu v Železné Rudě jsme se vydali Šumavláčkem k Černému jezeru, odkud jsme se již po svých pokračovali k rozhledně na vrchu Špičák (1202 m.), dále k Čertovu jezeru a svezli jsme se kousek také jednosedačkovou lanovkou na Pancíř.

Když přítelkyně Yvett dostala  ode mě  k narozeninám před více jak půlrokem voucher na ubytování na vysílači Praděd, netušili jsme, že na něho zbude čas až koncem července. Voucher byl od společnosti Eldorado - netradiční zážitky a zahrnoval kromě ubytovaní na hotelu také snídani, láhev sektu, vstup na prosklenou kruhovou vyhlídku a parkování až u vysílače nebo na Ovčárně.

Po loňské návštěvě Pálavy jsme se vydali po roce opět do těchto krásných míst jižní Moravy. Tak jako loni jsme umístili naší základnu v obci Pavlov, která leží na spodní straně Dolní Novomlýnské nádrže.

Dnešním cílem našeho výletu bylo mé oblíbené místo Rabštejn, který se nachází v Jeseníkách mezi města Rýmařov a Šumperk. Naše cesta vedla ze sedla Skřítek po neznačené trase přes Černé a Bílé kameny na Rabštejn, kde jsme navštívili zříceninu hradu a lezecké skály.

Ve východní části centrálních Alp (oblast Štýrska), v přírodním parku Almenland vede řada stezek, ale ta nejpůsobivější vede určitě přes Medvědí soutěsku - Bärenschützklamm. Tato chráněná přírodní památka vede přes dřevěné můstky a žebříky, prochází se zde přes nezkrocené vodopády a strmé útesy až k jezeru Teichalmsee. My si navíc protáhneme trasu přes vrchol Hochlantsch.

V pondělí přišla řada na turistický výšlap z Mergoscia na Madone (2051 m..), který byl docela strmý a proto po včerejší jízdě na kole nebylo bohužel již sil pokračovat na další plánovaný vrchol.