Třetí den jsme vyrazili na kole. Přes Zermatt a kolem stanic lanovek Sunnegga a Blauferd jsme vystoupali na Unterrothorn (3101 m.), nejvyšší bod lyžařského areálu Zermatt-Rothorn. Zde se nachází také restaurace, kde lze přistát s vrtulníkem.
Čtvrtý den jsme již opět sedli na kolo a vydali se zdolat další dvoutisícovku a také se podívat ještě do Innsbrucku na mistrovství světa v cyklistice, bohužel jsme zde stihli jenom posledních pár závodníků dojíždějících do cíle.
Druhý den už bylo počasí daleko lepší a i když u nás napadl sníh na Pradědu zde sluníčko krásně svítilo i ve dvou tisících metrech. Naše cesta dnes vedla na jih do Itálie. Opustil jsme naše Stubaiské Alpy a vjeli do Zillertalských Alp.
Na závěr našeho pobytu si necháváme vysokohorskou silnici Grossglocknerstrasse, odkud to máme nahoru až na Edelsweitssspitze 30 km. Původně jsme chtěli zůstat déle, ale počasí tu tento rok na konci června nepřeje. Předpovědní modely tu ukazují skoro samé přeháňky.
Mangartská silnice (slovinsky: Mangartsko sedlo nebo Mangrtsko sedlo) se nachází v Julských Alpách v severozápadním Slovinsku u hranic s Itálií. Ve Slovinsku je to nejvýše položená silnice jejíž vrchol (2055 m.) leží pod čtvrtou nejvyšší horou Slovinska Veliki Mangart (2 679 m.), obvykle označována pouze Mangart nebo Mangrt.