Petruv blog

Druhý den našeho pobytu ve Vysokých Tatrách vedla naše trasa nejdříve na Popradské pleso. Odtud nás čekal prudší výstup, na náš dnešní cíl, sedlo Pod Ostrvou (1966 m.). Přes sedlo jsme začali sestupovat kolem Batizovského plesa (1884 m.) k horskému hotelu Sliezsky dom u Velického plesa. Strmější a už ne tak zajímavou cestou jsme došli do našeho cíle, obce Tatranká Polianka (1005 m.).

Po roce jsme s kamarády zavítali do obce Nová Lesná, odkud jsme se první den vydali přes Popradské pleso k rozc. pri Zabom potoku, odkud jsme přes Žabie pleso stoupali na chatu pod Rysmi. Od chaty jsem pak ještě pokračoval přes sedlo Váha na vrchol Rysy (2499,6 m.).

Druhý a také poslední den prodlouženého víkendu ve Vysokých Tatrách jsme měli štěstí na lístek i počasí a mohli jsme tak vidět Tatry z Lomnického štítu. Při sestupu ze Skalnaté doliny jsme se zastavili na Velké Svišťovce a při Chatě pri Zelenom plese.

První den našeho pobytu ve Velkých Tatrách jsme se vydali ze Starého Smokovce přes Zámeckého chatu, Obrovský vodopád a přes Velký Hang na Téryho chatu. Dál už se nám bohužel kvůli plotnám tajícího sněhu nepodařilo projít. Zpátky jsme ještě navštívili monumentální Velký vodopád.

Druhý den na Malé Fatře se přesunujeme autem k chatě Vrátna, dolní stanice lanovky, odkud po zelené značce stoupáme nejdříve kaňonem po kamenité cestě a poté po svahu k sedlu za Kraviarskym. 

Po dvou letech pauzy na konci září vyrážíme za turistikou do slovenských hor. Tentokrát jsme si vybrali návštěvu Vratné doliny , která se nachází  v Kriváňské Malé Fatře , největšího středisko letní i zimní malofatranské turistiky. Jako základnu naší víkendové turistiky jsme si vybrali obec Terchová.  Z Krnova místa našeho ubytování vyrážíme v pátek navečer, bohužel po překročení hranic nás na Slovensku vítá déšť.

Jak již je tradicí i letos se na konci září vydáváme do Vysokých Tater. Letos předpověď počasí vypadala všelijak, ale nakonec jsme s ním byli spokojeni.

Koncem září jsme se již tradičně vydali na cestu do Vysokých Tater. Letos jsme se ubytovali v  Tatranské Lomnice . Oproti loňsku se počasí obrátilo a tak jsme si mohli vychutnávat i výhledy do okolí. V den příjezdu jsme se stihli ubytovat ve Vila Helena nedaleko nádraží a zajít ještě na večeři do jedné z restaurací.

Koncem Září jsem se vypravil po hodně dlouhé době do Vysokých Tater. Počasí zrovna moc nepřálo, také o nádherné výhledy jsem byl ochuzen, ale i přesto jsem neodjížděl zklamán, ba právě naopak. Za rok bych se chtěl určitě do Vysokých Tater vrátit a doufám, že tentokrát už spatřím i ty utajená panoramata.