Petruv blog

🚴 Vydat se na Dlouhé stráně z Krnova jsem si netroufl a proto jsem se přesunul vlakem do Branné. Odtud jsem přes Přemyslovské sedlo, Dlouhé stráně, Červenohorské sedlo, Videlské sedlo a "Karlovický brdek" po 114 km a 2 269 nastoupaných metrech vrátil zpátky do Krnova.

Třetí den jsme vyrazili na kole. Přes Zermatt a kolem stanic lanovek Sunnegga a Blauferd jsme vystoupali na Unterrothorn (3101 m.), nejvyšší bod lyžařského areálu Zermatt-Rothorn. Zde se nachází také restaurace, kde lze přistát s vrtulníkem.

I když jsem od této sezóny moc nesliboval, nakonec jsem toho zvládl daleko více, než byli moje největší očekávání. Vyjel tento rok tři nejtěžší stoupání na Moravě a navíc ujet 200 km v jedné etapě. Pro mě v této době už mimořádný výkon, který nezopakuji a vlastně už ani nechci. V příspěvku najdete ty nejzajímavější etapy, výlety v tomto roce. Ty jsem absolvoval hlavně na silničním kole, kterému jsem se věnoval více jak poslední roky.

Letos to se mnou kondicí nevypadá úplně nejlépe a proto, když mě kamarád Ajfel pozval na vyjížďku po Jesenických kopcích, dlouho jsem váhal, zda tuto nabídku přijmout.

Druhý den už bylo počasí daleko lepší a i když u nás napadl sníh na Pradědu zde sluníčko krásně svítilo i ve dvou tisících metrech. Naše cesta dnes vedla na jih do Itálie. Opustil jsme naše Stubaiské Alpy a vjeli do Zillertalských Alp.

Sváteční úterý jsem se vydal s kamarády na silniční vyjížďku okolo Jeseníků. Ráno vyjíždíme již v osm hodin na Bruntál. Po prvním zahřívacím stoupání pokračujeme přes Břidličnou na Rýmařov za kterým už začíná první z dnešních pěti stoupáních na nejvyšší bod dnešní trasy Skřítek (867 m.) - Ze Staré Vsi na 6,6 km má stoupání 3. kategorie na Skřítek 3,6% sklon.

Víkendový pobyt v západní části Jeseníků jsem s Petrem Mazúrem věnovali cestou za vrcholy Vrchařské koruny Jesenicka. 1. den: RAMZOVÁ - PAPRSEK -  KLADSKÉ SEDLO - STEZKA V OBLACÍCH - DOLNÍ MORAVA ⏬   2. den:  Dolní Morava - rozhledna Val - "Svatá Trojice" - Hanušovice - Kopřivná (vysílač na Smrku) - Šumperk Další cestopisy z Králického Sněžníku >   https://www.petruvblog.cz/...

Kamarádi z Cyklobandy pořádali v Rychlebských horách jarní sraz, kterého jsem se nemohl celý zúčastnit. Aspoň na jeden den jsem ale za nimi vyrazil a spojil si setkání s přáteli s cestou za vrcholy Vrchařské koruny Jesenicka (VKJ).

Po dni volna nás čekala královská etapa se třemi vrcholy.

Další den míříme na legendární Tourmalet

Pátý den se probouzíme konečně do slunečného dne

Mangartská silnice (slovinsky: Mangartsko sedlo nebo Mangrtsko sedlo) se nachází v Julských Alpách v severozápadním Slovinsku u hranic s Itálií. Ve Slovinsku je to nejvýše položená silnice jejíž vrchol (2055 m.) leží pod čtvrtou nejvyšší horou Slovinska Veliki Mangart (2 679 m.), obvykle označována pouze Mangart nebo Mangrt.

Při pobytu na Gardě je takřka povinnost každého cyklisty zdolat Tremalzo, protože "kdo nebyl na Tremalzu, jakoby ani nebyl u Gardy," Cyklisté však výrazem "Tremalzo" obvykle nemyslí ani horu Monte Tremalzo (1 973 m.n.m.) ani nedaleké sedlo Passo Tremalzo (1 665 m n.m.), ale za svůj vrchol považují konec asfaltové silnice u restaurace  Albergo Ristorante Garda  (1705 m. n..m.), která se nachází mezi nimi. Na Tremalzo je možno vyjet několika způsoby z různých stran. Většinu komunikací vybudovali, jak je v tomto kraji zvykem, vojáci za první světové války.

K nejtěžší letošní vyjížďce se dostavilo 10 cyklistů. Na startu jsme se domluvili, že to nebudeme dneska přehánět a pojedeme průměrnou rychlost 25 km/hod. Trasa vedla z Krnova přes Bruntál. Z Bruntálu místo přímé cesty na Rýmařov jsme se rozhodli pro méně frekventovanou cestu přes Valšov a Břidličnou. 

Koncem června jsem si udělal výlet na kole do Jeseníků, k "horskému oku" na Dlouhých Stráních. Na Dlouhé Stráně vyjíždíme z Loučné n.D. odkud je stoupání delší a prudší jak z Kout n.D.. Po mírnějším začátku se cesta, která vedla po užší, ale dobře sjízdné lesní asfaltové cestě, přeci jenom zvedla a čekalo nás místy i více jak 10 % procentní stoupání. U "Tetřeví chaty" (3 větrné elektrárny) následovalo krátké klesání a poté opět další stoupání až k horní nádrži.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně se stala v roce 2005 největším divem Česka (podle čtenářů portálu iDnes). Nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Je to nejen unikátní stavebně-technická památka a hráz horní nádrže poskytuje úžasné výhledy. Je odtud jako na dlani celý hřeben Jeseníků a široké okolí. Na jihovýchodě je dobře vidět i Beskydy, na jihu Českomoravskou vysočinu a na západě kromě Orlických hor i Krkonoše. Na severozápadě je pohled přes Červenohorské sedlo do polských rovin, na severu pak vévodí pohled na Praděd. Výjezd k "horskému oku" na Dlouhé Stráně (1350 m.n.m.) patří mezi ty vůbec nejtěžší stoupání u nás, které se dají vyjet na silničním kole, cestou však nepotkáte tolik cyklistů jak na Pradědu či Lysé hoře. Přístup k Dlouhým Stráním je po silnici jen ze západní strany Jeseníků. Přijet můžete ze severu (Červenohorské sedlo, Jeseník, Polsko), jihu (Šumperk, Olomouc, Brno) nebo východu (sedlo Skřítek...