Petruv blog

Druhý den jsem měl celý vyhrazený toulkám po Wrocłavi (Vratislavi). Historického hlavního města Slezska a bývalého Vratislavského knížectví, ležící nedaleko českých hranic. Díky tomu, že všechny významné památky jsou soustředěny v centru či jeho okolí, jsem jich řadu navštívil.

➽  Po obhlídce San Quirico d´Orcia vedla moje cesta po zpevněných cestách do vesnice Bagno Vignoni, kde se mezi domy nenachází náměstí, ale termální bazén. Kolem bývalé opevněné sýpky Spedaletto jsem po silnicích pokračoval do lázeňského města Bagni San Filippo, kde jsem chvíli strávil v jednom z přírodních termálních jezírek. Večer pak patřil procházce po městě Abbadia San Salvatore.

➽  V etapě ze Sieny do San Quirico d'Orcia jsem se ještě chvíli zdržel v Sieně , odkud jsem se po vedlejších cestách dostal k opevněnému statku Grancia di Cuna . Po šotolinových a nezpevněných cestách a také podél vysokých cypřišových alejí, jsem přijel do městečka Buonconvento , které je nejvýznamnější historické město v údolí Val d'Arbia . Mezi vinicemi vinařství Caparzo , které se rozkládá na svazích světoznámé oblasti Montalcina, jsem se zastávkou na ochutnávku vína, zakončil dnešní den v San Quirico d'Orcia , které bylo důležitou zastávkou poutníků na cestě Via Francigena do Říma. Město je na kopci, takže poslední část byla hodně náročná.

Sedmý den patřil odjezdu na vlak do Strakonic se zastávkou v Českých Budějovicích.

Naše dnešní cesta na kole přes Alpe di Neggia (1385 m.) vedla z východního pobřeží horní části jezera Maggiore obce Vira přes vesnici Valle Vedasca a dále dále na jih přes obci Cadero zpátky k jezeru Maggiore. Po podvečerní koupeli jsme měli ještě síly na večerní  návštěvu promenády.

Čtvrtý den jsme již opět sedli na kolo a vydali se zdolat další dvoutisícovku a také se podívat ještě do Innsbrucku na mistrovství světa v cyklistice, bohužel jsme zde stihli jenom posledních pár závodníků dojíždějících do cíle.

Každý rok se snažím ke konci mé cyklistické sezóny zajet někde dál do Polska. Letos jsem využil nabídku Láďi a zajel za ním do Karviné, odkud jsme si udělali okruh přes Wislu a skokanského můstku Adama Malysze nebo navštívili nejvýchodnější bod ČR.

Poslední šestá etapa putování po německé části Labské cyklotrasy (Elberadweg) přinesla návštěvu dvou krásných měst Míšně a Drážďan. Od předchozích etap jsme také pozorovali více stánků s občerstvení, nabídky ovoce a zeleniny před zahrádkami a od Míšně také větší provoz cyklistů i když jsme zde jeli po alternativní trase. Cesta už také nebyla tak plochá jako na začátku, ale stále to byli jen občasná krátká mírná stoupání. Zato vypínající se okolní skály Labských pískovcových hor byli čím dál blíže k hranicím větší a větší.

V této části nás kromě čerstvého mořského vzduchu doprovázelo mohutné Labe, protipovodňové hráze, velké lodě, ovocné sady a pěkné městečka. Naše trasa v prvním celém dnu naší cesty vedla přes krásné starobylé město Stade do Hamburgu, kde jsme zajeli více od pobřeží do centra. Po cestě jsme měli smůlu na dva zvedací mosty, které otevírali později a my jsme tak museli zvolit objízdné trasy. Oproti předcházejícímu dni se vítr kolem poledne naštěstí obrátil a tak naše další cesta vedla již s větrem v zádech :). Také tu bylo nezvyklé nezvyklé oproti Česku že je tu cyklostezka skoro u každé silnice.

Poslední den našeho pobytu vyrážíme na jih do 20 km vzdáleného obce s tisíci obyvateli Hallstatt, které společně s pohořím Dachstein a Solnou komorou patří ke Světovému dědictví UNESCO .

Třetí den nás čekala okružní jízda kolem tří jezer Wolfgangsee, Mondsee a jižní částí Attersee. Počasí se den ode dne lepšilo a tak nás čekala pohodová vyjížďka s krásnými výhledy na jezera a vrcholky Alp.

5 denní výlet do Solné komory s třebíčským FOFO BIKE TEAM v okolí Bad Ischlu. Salzkammergut (česky Solná komora) je oblast ve středním Rakousku na území spolkových zemí Salcbursko, Horní Rakousy a Štýrsko , v s everních vápencových Alpách.

Sedmý den si dávám volno, zajíždím si jen do pěkného městečka Saint-Lary-Soulan.

Po loňské cestě po jižní části Polského Slezska   letos vyrážím na silničním kole více severně přes mě známé města Glubczyce, Glogowek do Krapkowic, tedy měst patřícího do horního Slezska. Ráno vyrážím již velmi brzo za bezvětří, ale za to jen při teplotě 10 st.. Do Glubczyce to mám z kopce, takže jsem tam za chvíli a zdržím se jen focením pěkné radnice.

Další sobota a další vyjížďka s Petrem Mazúrem, tentokrát míříme na sever do Polska. Nejdříve se vydáváme po Slezské magistrále do M.Albrechtic a poté z Třemešné do Jindřichova, kde nás čeká premiéra po nové cestě na Pokrzywnou, která je součástí historické cesty Via Montagna.

Dnešním mým cílem bylo pár míst Horního Slezska, které je známé svou koncentrací kostelů, paláců a zřícenin. Region byl po staletí křižovatkou kultur a mocenských vlivů (České království, Prusko, Habsburská monarchie, Polsko). Každá éra a každý vládnoucí rod zanechali svůj architektonický otisk. Z této oblasti jsem si vybral část u českých hranic.

Z Českosaského Švýcarska jsem se vracel podél Labe do Lysé n.L. Protože v dnešní době (r.2024) už vede tato část cyklotrasy mimo silnice a z velké části také po cyklostezkách, zmíním tu jen společné body nebo zajímavé místa.

V pátek vyrážíme z Krnova přes Vídeň k Villachu, kde nedaleké městečko Afritz am See bude na 4 dny našim domovem v Korutanech.  3.-10. září 2010

Z Krnova se vydáváme vlakem do Mikulovic odkud již pokračujeme na silničních kolech po silnici, která většinou až za Vidnavu kopírovala hraniční pásmo mezi ČR a Polskem. Napravo máme polskou nížinu, nalevo pak nás doprovází hřebeny Hrubého Jeseníku. Na cestě jsou možnosti odbočit na Nysu, Otmuchow i Paczkow, ale my pokračujeme až do Javorníku s jeho výraznou dominantou - zámkem Jánský Vrch .

Z Krnova jsme se vydali přes hran.přechod do Pietrowic a pokračovali vedlejší silnicí na Glubczyce přes Mokre, Dobieszow, Rowne a Goluszowice.