Petruv blog

Po krátké ranní projížďce patřil šestý den přesunu přes Livigno do Itálie.

➽  Sedmý, poslední den strávený na kole, jsem do Říma přijel podél řeky Tibéry (it. Tevere). Nejdříve jsem navš  tívil náměstí Piazza del Popolo s kopcem Pincio, nabízející pěkný pohled na Řím a ve dvanáct hodin na  náměstí Piazza San Pietro  s Basilica di San Pietro (bazilika svatého Petra) ve Vatikánu, cíle mého putování po poutní stezce Via Francigena. Z Říma jsem pak ještě pokračoval do města Fiumicino, ležící na břehu Tyrhénského moře.

🚶 Malé opevněné městečko San Gimignano, leží  na jednom z pahorků Toskánka, v srdci údolí Val d'Elsa. Budete si zde  připadat jak ve 14. století, protože jeho vzhled se od středověku příliš nezměnil. San Gimignano [san džimiňáno] je jedno z nejzachovalejších středověkých měst v Itálii, proto bylo také h istorické centrum v roce 1990 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Poslední den patřil návratu z deštivého Štramberku. Po vedlejších cestách jsme se vydali na Frýdek-Místek, odkud pak po cyklostezkách, vedoucí podél řeky Ostravice, do Vratimova. Poslední část pak vedla přes jižní část Ostravy na nádraží Ostrava-Svinov.

Páteční den byl o cca 7 stupňů chladnější jak ty předešlé, což ale po těch vedrech přišlo vhod. Za Dessau jsme projeli pěkným lesním parkem, v další obci jsme ale museli čekat hodinu na první ze dvou dnešní přívozů přes Labe. Pestrá krajina Labe pokračovala i na druhé straně Labe, na které jsme navštívili dvě pěkné historické města Lutherstadt Wittenberg a Torgau. Přes všechno jsme dnes zvládli 150 km.

Čtvrtý den jsme třikrát přepluli řeku na lodi a jednou (do Magdeburgu) po mostě. Dvakrát to byl přívoz tažený na laně (1,5 Eur) a jednou motorový (2 Eur). Projeli jsme kolem mimoúrovňového křížení vodních toků, které spojuje Labe a Havola (Havel), navštívili zajímavé a historické místa v Magdeburgu, z kterého jsme pokračovali po alternativní, západní straně Labe, díky čemuž jsme zavítali do německého Stonehenge. Za Magdeburgem jsme opustili biosferickou rezervaci UNESCO „Říční polabská krajina“, po které jsme jeli už od Hamburgu.

Od druhého dne vedla trasa biosferickou rezervaci UNESCO „Říční polabská krajina“. V této části většinou běží cyklotrasa  po hrázích a přes malé okouzlující venkovské obce s cihlovými domky. Na trase jsme měli jedno stoupání po lesní cestě, která slibovala výhledy, ale které jsme přes větve stromů neviděli. Za pozornost stála návštěva námořního městečka Lauenburg se sochou námořníka, historického Boizenburg a Dömitz s pevností a Lenzen.