🍷 V půli července jsme s Yvett a Ajfelem vydali opět po roce na jižní Moravu. Prvním naším cílem bylo Kyjovsko s Bukovickým mlýnem, rozhlednou Soudek, Jarohněvickým rybníkem, areálem Kamenné brány, zámky Milotice, Bzenec a rozhlednou Súsedská.
➽ Sedmý, poslední den strávený na kole, jsem do Říma přijel podél řeky Tibéry (it. Tevere). Nejdříve jsem navš tívil náměstí Piazza del Popolo s kopcem Pincio, nabízející pěkný pohled na Řím a ve dvanáct hodin na náměstí Piazza San Pietro s Basilica di San Pietro (bazilika svatého Petra) ve Vatikánu, cíle mého putování po poutní stezce Via Francigena. Z Říma jsem pak ještě pokračoval do města Fiumicino, ležící na břehu Tyrhénského moře.
➽ Via Francigena není u nás moc známá starobylá poutní cesta. Vede z katedrálního anglického města Canterbury přes Francii, Švýcarsko do Říma. Vedle pěší trasy existuje také cyklistická varianta. Tu jsem absolvoval v její poslední části, přes regiony Toskánsko a Lazio, konkrétněji ze San Gimignano do Vatikánu. Celkově jsem najel 461 Km (s cestou k moři) a nastoupal 6515 metrů během sedmi dnů.
Čtvrtý den patřil již odjezdu z Valašska. Přes zámek a soutok Bečvy ve Valašském Meziříčí, zámek v Hustopeči nad Bečvou, rozhlednu v Blahutovicích, zábavnou cyklostezku u Jeseníku nad Odrou, náměstí v Novém Jičíně, až ke Štramberské Trúbě ve Štramberku.
Plán vydat se na Labskou cyklotrasu vznikl už loni kdy se mě kamarád po mé cestě okolo Balatonu a podél Neziderského jezera zeptal jestli bych nejel právě tuto cyklotrasu. Nakonec kamarád kvůli zdraví nemohl a tak zůstala ta naše loňská trojka.
Tento den patřil celodenní cestě vlakem z Opavy do německého Cuxhaven u Severního moře, kde jsme dorazili před osmou hodinou. Čas ještě zbyl na prvních pár kilometrů se zapadajícím sluncem a čerstvým mořským vzduchem.
Původně jsme měli cestu naplánovanou na týden se startem a cílem v Bratislavě, ale nakonec jsme trasu zvládli o den dřív a za cíl si určili vzdálenější Břeclav. Poslední etapu jsme začali cestou po rakouských cyklostezkách, ale nakonec jsme zjistili, že cíl je dál než jsme mysleli a tak jsme už pokračovali po silnicích. Bohužel nebylo už moc času na návštěvu zajímavostí podél trasy např. do obce Petronell-Carnuntum, kde výraznou pamětihodností v obci je zbytek římské pevnosti Carnuntum nebo zámku Schloss Hof.
První den nás čekal přesun vlakem do Bratislavy a pak po pravém břehu Dunaje po cyklotrase 001A do Maďarska. Zde nejdříve po cyklostezkách a poté po méně čí více frekventovaných cestách. V Lébény jsme byli svědky soutěže o nejlepší guláš, v lázeňském Mosonmagyaróváru nás zaujalo okolí hradu a zastavili jsme se i v centru. Cesta vedla po rovině s větrem v zádech, slunce bylo trochu pod mrakem a tak jsme v této etapě dosáhli nejlepší průměrnou rychlost z našeho 6 denního výletu.
Greenway Krakov–Morava–Vídeň spojuje dvě významné středoevropské metropole Krakov a Vídeň. Naše cesta vedla ale jen po české straně této stezky, která prochází severní, střední a jižní Moravou. Stezka prochází rozmanitým terénem, který nabízí několik přírodních, kulturních zajímavostí a atraktivních cílů.
1.-3. Května v prodlouženém víkendu vyrážím s P.Mazúrem na plánovanou cestu po Moravské stezce, která vede z Jeseníku přes Hanušovice, Litovelské Pomoraví, Olomouc, Kroměříž, podél řeky Moravy a Baťového kanálu, Uherské Hradiště, Lanžhot do Břeclavi.
V Opavě vjíždím na cyklotrasu č.551 nedaleko obchodního centra Silesia, za kterým musím nejdříve vytlačit kolo na most přes železniční koleje a poté po podjezdu křižovatky silnice č.461 v místní části Kylešovice se dostávám k řece Moravici. Cyklotrasa pokračuje dále po cyklostezce, ale já volím cestu areálem Zdraví, kolem splavu a rybářské bašty Panský mlýn. Nutno podotknout, že tato alternativa vede také po nezpevněných cestách a je tak vhodná pro MTB kola.
Čtvrteční sváteční den jsem měl sice jiné plány, ale nejistá předpověď počasí rozhodla, že jsem se letos poprvé vydal na cestu po nové části cyklotrasy č.55, Slezské magistrále mezi Krnovem, Opavou a Kravařemi. Na konci Krnova najíždím na cyklotrasu a pokračuji kolem Petrova rybníka s pěkným výhledem na Cvilínský kopec s kostelem a rozhlednou na Úvalno . Za Úvalnem vede trasa po zajímavé úzké šotolinové cestě mezi stromy na Skrochovice a dále cesta rychle ubíhá po asfaltových cyklostezkách, vyjma průjezdů obcí Holasovice na Držkovice . Na zdejším ranči se lze občerstvit či povozit na koních.
Ještě minulý rok byla Cyklotrasa č.55, Slezská magistrála vedoucí z Jeseníku přes Krnov, Opavu, k Hlučínskému jezeru jen cyklotrasa s číslem. Žádná propagace, špatné značení, kdy nebyla vyznačená část z Úvalna do Skrochovic a prakticky velice málo informací pasovali tuto trasu do šedého průměru českých cyklotras. Dnes je však situace naštěstí jiná a to také díky novému úseku z Krnova přes Opavu do Kravař.
Z Krnova jsme vyrazili po cyklotrase č.503. Nejdříve trasa vedla po silnici do Zátoru, odkud cyklotrasa začala stoupat lesem. Nejdříve podél žel. tratě až na lesní křižovatku nad nádražím v Miloticích n.O., a poté až na překřížení silnice mezi Bruntálem a Horním Benešovem. Za ní už na nás čekalo klesání až k silnici, po které už to bylo jen kousek do Leskovce n.O.