Petruv blog

Plán vydat se na Labskou cyklotrasu vznikl už loni kdy se mě kamarád po mé cestě okolo Balatonu a podél Neziderského jezera  zeptal jestli bych nejel právě tuto cyklotrasu. Nakonec kamarád kvůli zdraví nemohl a tak zůstala ta naše loňská trojka. 

Poslední šestá etapa putování po německé části Labské cyklotrasy (Elberadweg) přinesla návštěvu dvou krásných měst Míšně a Drážďan. Od předchozích etap jsme také pozorovali více stánků s občerstvení, nabídky ovoce a zeleniny před zahrádkami a od Míšně také větší provoz cyklistů i když jsme zde jeli po alternativní trase. Cesta už také nebyla tak plochá jako na začátku, ale stále to byli jen občasná krátká mírná stoupání. Zato vypínající se okolní skály Labských pískovcových hor byli čím dál blíže k hranicím větší a větší.

Páteční den byl o cca 7 stupňů chladnější jak ty předešlé, což ale po těch vedrech přišlo i vhod. Za Dessau jsme projeli pěkným lesním parkem, v další obci jsme ale museli čekat hodinu na první ze dvou dnešní přívozů přes Labe. Pestrá krajina Labe pokračovala i na druhé straně Labe, na které jsme navštívili  dvě pěkné historické města Lutherstadt Wittenberg a Torgau a i přesto jsme dnes zvládli 150 km.

Čtvrtý den jsme třikrát řeku přepluli na lodi a jednou (do Magdeburgu) po mostě. Dvakrát to byl přívoz tažený na laně (1,5 Eur) a jednou motorový (2 Eur). Projeli jsme kolem mimoúrovňového křížení vodních toků, které spojuje Labe a Havola (Havel), navštívili zajímavé a historické místa v Magdeburgu, z kterého jsme pokračovali po alternativní, západní straně Labe, díky čemuž jsme zavítali do německého Stonehenge. Za Magdeburgem jsme opustili biosferickou rezervaci UNESCO „Říční polabská krajina“, po které jsme jeli už od Hamburgu.

Třetí den jsme většinou po hrázích řek Labe a Havola (Havel) pokračovali přes Wittenberg do Havelbergu se starým centrem na ostrově. V Sandau jsme se poprvé svezli přívozem přes Labe (pokud nepočítám loď do Hamburgu) na druhou stranu řeky Labe, kde vedla cesta ze začátku po prázdných silnicí, poté po asfaltových a betonových cyklostezkách. Zastavili jsme se v Arneburgu a na večer dojeli do historického města Tangermünde s dochovaným městským opevněním. Tento den jsme najeli jen 123 km což bylo z celého putování podél Labe nejméně, ale také bylo přes 30°C.

Od druhého dne vedla trasa biosferickou rezervaci UNESCO „Říční polabská krajina“ V této části většinou běží cyklotrasa  po hrázích a přes malé okouzlující venkovské obce s cihlovými domky. Na trase jsme měli jedno stoupání po lesní cestě která slibovala výhledy, které jsme ale přes větve stromů neviděli. Za pozornost stála návštěva námořního městečka Lauenburg se sochou námořníka, historického Boizenburg, Dömitz s pevností a Lenzen.

V této části nás kromě čerstvého mořského vzduchu doprovázelo mohutné Labe, protipovodňové hráze, velké lodě, ovocné sady a pěkné městečka. Naše trasa v prvním celém dnu naší cesty vedla přes krásné starobylé město Stade do Hamburgu, kde jsme zajeli více od pobřeží do centra. Po cestě jsme měli smůlu na dva zvedací mosty, které otevírali později a my jsme tak museli zvolit objízdné trasy. Oproti předcházejícímu dni se vítr kolem poledne naštěstí obrátil a tak naše další cesta vedla již s větrem v zádech :). Také tu bylo nezvyklé nezvyklé oproti Česku že je tu cyklostezka skoro u každé silnice.

Tento den patřil celodenní cestě vlakem z Opavy do německého Cuxhaven u Severního moře, kde jsme dorazili před osmou hodinou a prvních pár kilometrů se zapadajícím sluncem a čerstvým mořským vzduchem.