Petruv blog

Další den, kolo vystřídali turistické pohorky. Lanovkou jsme vyjeli nejdříve k jezeru Schwarzsee (2552 m.), odkud nás čekal výstup k horské chatě Hörnlihütte (3260 m.). Nazpátek jsme sešli zpátky až do Zermattu.

↝ Třetí den jsme si trochu odpočinuli. Využili jsme pěkného počasí a vyjeli lanovkou na hřeben Marmolady  Punta Rocca (3265 m). Panoramatická terasa nám nabídla nádherný 360° vyhled. Na mezistanici  Serauta (2950 m), jsme navštívili muzeum bojů za 1. světové války.

↝ Druhý den patřil zdolání třítisícového vrcholu Piz Boè. Po náročném stoupání ze sedla Pordoi (2239 m) k masivu Sella a po části podél tohoto masivu, jsme museli zdolat náročný žleb Risa de Pigolerz. Ani poslední část ale nebyla o moc lehčí a i díky vyšší nadmořské výšce jsme byli rádi za odpočinek na vrcholu Piz Boè (3152 m). Po prudším sestupu jsme pozvolna přišli měsíční krajinou k chatě Forcella Pordoi. Poslední výškové metry jsme pak nastoupali k horní stanici lanovky na náhorní plošině Sass Pordoi (2950 m).

Druhý a také poslední den prodlouženého víkendu ve Vysokých Tatrách jsme měli štěstí na lístek i počasí a mohli jsme tak vidět Tatry z Lomnického štítu. Při sestupu ze Skalnaté doliny jsme se zastavili na Velké Svišťovce a při Chatě pri Zelenom plese.

První den našeho pobytu ve Velkých Tatrách jsme se vydali ze Starého Smokovce přes Zámeckého chatu, Obrovský vodopád a přes Velký Hang na Téryho chatu. Dál už se nám bohužel kvůli plotnám tajícího sněhu nepodařilo projít. Zpátky jsme ještě navštívili monumentální Velký vodopád.

Třetí den našeho pobytu v Zakopane už nám bohužel nepřálo počasí a tak jsme aspoň navštívili Gubalowku, jedno z nejnavštěvovanější a nejoblíbenějších míst mezi turisty, kteří navštíví Zakopane.

Týden poté co jsme se vrátili s Yvett ze Šumavy, jsme se vydali s přáteli do nejvýše položeného města v Polsku, kterému se přezdívá hlavní zimní město Polska. Jedná se o nejdůležitější polské středisko horské turistiky a lyžování a ročně ho navštíví kolem tří milionů turistů.  Ano jedná se Zakopane, město s cca 27 000 obyvateli, které leží na jihu Polska,  v  Malopolském vojvodství. G eomorfologicky patří k západním Tatrám. První den našeho pobytu v Polských Tatrách jsme prochodili po nejznámějších vrcholech polských Tater (kromě Rysů). Vystoupali jsme ke 15 metrovému kříži na Giewontu, odkud jsme pokračovali po Polsko-slovenské hřebenové cestě na Kasprowy Wierch.

Druhý den pobytu v Železné Rudě jsme se vydali Šumavláčkem k Černému jezeru, odkud jsme se již po svých pokračovali k rozhledně na vrchu Špičák (1202 m.), dále k Čertovu jezeru a svezli jsme se kousek také jednosedačkovou lanovkou na Pancíř.

První den našeho pobytu jsme si Yvett zajeli kousek za hranice na Großer Arber (česky Velký Javor), za krásnými výhledy do okolí a také k jezeru Großer Arbersee, které se nachází na úbočí této hory a které bylo vytvořené během poslední doby ledové.

Poslední pátek v červenci se vydáváme do Trojanovic, odkud máme naplánovaný výšlap na Radhošťskou pahorkatinu. Naše cesta povede z Ráztoky po modré turistické trase na Pustevny, kde si zajdeme na nedalekou Stezku Valašska a pak již po naučné stezce Radegast povedou naše kroky na vrchol Radhošť. Po zelené turistické trase se pak vrátíme zpátky do Ráztoky.

Poslední den našeho pobytu v obci Ischgl jsme projeli Arlberským tunelem, který je nejdelší v Rakousku, poté jsme obešli vysokohorskou přehradu Lünersee a zastavili se v obci Bludenz ve fabrice Milka na čokoládu. Odpoledne jsme se pak navštívili hlavní město Vorarlberska Bregenz, ležící na břehu Bodamského jezera. Po návratu a večeři v Ischglu jsem navečer si ještě zašli k visutému mostu Kitzloch.

Další den našeho zájezdu jsme přes lyžařský komplex (areál) Silvretta arénu, ležící na rakouské i švýcarské straně východních Alp, navštívili švýcarské střediska Samnau, který je tak trochu odříznuté od zbytku Švýcarska a kde se nachází bezcelní zóna, kde lze nakoupit v 50 obchodech. Cesta přes středisko Idalp vedla pěti lanovkami.

V sobotu, pátý den našeho pobytu v Milders u Neustift im Stubaital se počasí trochu zkazilo, i když ne úplně tak jak slibovala předpověď počasí. Dopoledne jsme se vydali lanovku ke slunečním hodinám s vnitřním průměrem 8 metrů a odpoledně jsem pak s Jarkou vyrazil se projet na kole.

Třetí den jsme si chtěli udělat po dvou aktivitách menší volno a tak jsme se vydali vzhůru na ledovec Gletscher , kde se nachází vyhlídková plošina Top of Tyrol, kterou časopis GEO zařadil mezi 10 nejkrásnějších vyhlídkových platforem na světě. Odpoledne jsme se pak ještě stihli podívat na MS juniorů v silniční cyklistice.

ITINERÁŘ 1) PŘÍJEZD DO RIVA DEL GARDA 2) PĚŠKY Z RIVA DEL GARDA NA CIMA SAT (1246 M.) 3) RIVA DEL GARDA - ARCO -  RIVA DEL GARDA 4) RIVA DEL GARDE - LAGO DI LEGRO - TIARNO DI SOTTO - TREMALZO - RIVA DEL GARDE 5) RIVA DEL GARDA - LAGO DI CAVEDINE - RIVA DEL GARDA 6) RIVA DEL GARDA - MALCESINE - MONTE BALDO - TORBOLE - RIVA DEL GARDA 7) RIVA DEL GARDA A ODJEZD