Přeskočit na hlavní obsah

ZE STŘÍBRNICE NA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK A ZPĚT

K cestě na Králický Sněžník jsem se rozhodl až na poslední chvíli. Tento samotný geomorfologický celek leží v odlehlé oblasti a je poměrně hůře dostupný. Nejdříve jsem zvažoval, zda jít na vrchol od jihu (z Dolní či Horní Moravy) nebo z východu (ze Starého Města a Stříbrnic). Nakonec vyhrála východní varianta, a tak jsme vyrazili na konec obce Stříbrnice, kde jsme zaparkovali na malém parkovišti.

📌 Další cestopisy z Králického Sněžníku (kliknutím rozbalíte)
📊 1) ITINERÁŘ (klikněte pro rozbalení)

Orientační časový itinerář odpovídá okružní túře ze Stříbrnic s odbočkou na polské Schronisko na Śnieżniku a návratem kolem pramene Moravy a chaty Návrší:

Čas Vzdálenost Místo / Bod na trase Nadmořská výška Poznámka k úseku
09:000,0 kmStříbrnice (parkoviště / kostel)637 mStart okružní trasy
09:352,1 kmKaple Panny Marie a Adélin pramen780 mStoupání po lesní cestě
10:003,4 kmRozcestí Nad Adéliným pramenem890 mOdbočka na zelenou hraniční trasu
11:156,8 kmStříbrnická – sedlo1 212 mKřížení se širokou červenou magistrálou
12:008,6 kmKrálický Sněžník (vrchol)1 424 mNejvyšší bod, kruhový výhled
12:3510,1 kmSchronisko PTTK „Na Śnieżniku“ (PL)1 218 mSestup do Polska, oběd / pauza
13:4011,9 kmPramen Moravy a soška slůněte1 380–1 370 mZáklady Liechtensteinovy chaty
14:3014,2 kmRozcestí Pod Ludmilou1 160 mPřechod na žlutou trasu
15:1015,8 kmHorská chata Návrší899 mMožnost občerstvení
15:5018,2 kmStříbrnice (parkoviště)637 mKonec okruhu
📈 2) ANALÝZA A HODNOCENÍ TRASY (klikněte pro rozbalení)
  • Délka trasy (3.5/5 – Středně dlouhá celodenní túra): Celková vzdálenost okruhu včetně odbočky na polskou chatu činí zhruba 17–18 km. Jde o poctivou horskou túru na 5,5 až 6,5 hodiny čistého času chůze.
  • Převýšení (3.5/5 – Výrazné souvislé stoupání): Celkové převýšení činí cca 900 výškových metrů nahoru i dolů. Výstup z údolí Stříbrnic až na holý temeno Sněžníku prověří fyzičku, zvláště závěrečné pasáže po zelené hraniční stezce.
  • Fyzická náročnost (3.5/5 – Vyšší horská): Trasa vyžaduje solidní kondici. Na hřebeni a vrcholu navíc často panuje chladné a větrné počasí, na které je potřeba mít odpovídající vybavení i v letních měsících.
  • Technická náročnost (2/5 – Chodníky a kamenitý terén): Cesta neobsahuje žádné exponované úseky ani jištěná místa. Zelená hraniční trasa však bývá po deštích silně podmáčená a kamenité úseky pod vrcholem vyžadují pevnou kotníkovou obuv.
  • Scénická hodnota (4.5/5 – Vynikající rozhledy): Masiv Králického Sněžníku je izolovaný velikán, z jehož holého vrcholu je bezkonkurenční 360° kruhový výhled na Jeseníky, polské Kladsko a za ideálních podmínek až na Krkonoše.
  • Návštěvnost (3/5 – Rušnější vrchol, klidnější nástup): Zelená hraniční stezka je poměrně klidná a málo frekventovaná. Naopak na samotném vrcholu a u sošky slůněte je nutné počítat se značným množstvím turistů z české i polské strany.
  • Možnost občerstvení (4/5 – Dvě horské chaty na trase): Na polské straně nabízí zázemí velké Schronisko na Śnieżniku, při sestupu zpět do Stříbrnic pak tradiční česká chata Návrší.
ℹ️ 3) O KRÁLICKÉM SNĚŽNÍKU (GEOGRAFIE A PŘÍRODA) (klikněte pro rozbalení)

Králický Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg, zastarale také Spieglitzer Schneeberg nebo Grosser Schneeberg) je nejvyšší vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří v České republice, nacházejícího se na státní hranici s Polskem. Území o rozloze 1 695 ha bylo vyhlášeno národní přírodní rezervací v roce 1990. Značná část pohoří se rozkládá na polském území, kde je jeho příroda chráněna v rámci rezervace Śnieżnicki Park Krajobrazowy.

Střecha Evropy a rozvodí tří moří: Masiv Králického Sněžníku tvoří přirozený předěl mezi Čechami, Moravou a Kladskem, ale také mezi úmořím Baltského, Severního a Černého moře. Na úbočí vrchu Klepý (polsky Trójmorski Wierch, 1 144 m n. m.) pramení přítoky tří řek, jejichž vody odtékají do tří různých moří – na polském území Kladská Nisa do Baltu, Lipkovský potok a posléze Tichá Orlice do Severního a řeka Morava do Černého moře.

Drsné klima: Na vrcholu panuje drsné podnebí, přičemž sněhová pokrývka se zde drží až 8 měsíců v roce! Právě extrémní klimatické podmínky v minulosti odsoudily k zániku téměř všechny kamenné i dřevěné stavby, které zde byly v 19. a 20. století postaveny.

🥾 4) PŘES HRANIČNÍ HŘEBEN NA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK (CESTOPIS)

1. Ze Stříbrnic po méně známých stezkách

Naše cesta nevede přímočaře, jak volí většina procházejících turistů. Od parkoviště se vracíme kousek ke kostelu sv. Mikuláše (637 m). Zde bohužel míjíme odbočku a na modrou turistickou trasu se napojujeme o něco později. Na rozcestí modré a červené trasy procházíme kolem opravené kaple Panny Marie a pokračujeme kolem Adéliného pramene až k rozcestí Nad Adéliným pramenem, kde se napojujeme na přímou cestu ze Stříbrnic.

2. Stoupání po zelené podél česko-polské hranice

Dlouho se ale na této frekventované cestě nezdržujeme a hned v další zatáčce pokračujeme po málo využívané zelené turistické trase do prudšího kopce. Zelená turistická trasa kopíruje státní hranici mezi Českem a Polskem a vede většinou o něco níže pod červenou magistrálou. V jeden moment se nám otevírá pěkný pohled na polskou stranu Kladské kotliny.

Nedaleko rozcestí Stříbrnická – sedlo se zelená a červená trasa na pár metrů spojují. My se však držíme zelené stezky podél hraničních kamenů. Cesta zde vede často po podmáčeném rašelinném podloží a v závěru strměji stoupá kamenitým terénem až na vrchol Králického Sněžníku (1 424 m, polský ukazatel uvádí 1 426 m).

3. Vrchol a kruhový výhled

Odměnou na vrcholu je jedinečný kruhový výhled na Hanušovickou vrchovinu, celý hřeben Hrubého Jeseníku i Kladskou rovinu v Polsku. Za špičkové viditelnosti lze dohlédnout až na Orlické hory, Krkonoše a Sněžku. Do roku 1973 stála na polské straně kamenná rozhledna, ze které zde po odstřelu zbyly jen rozvaliny kamení. Pořídíme několik snímků a kvůli studenému větru pokračujeme dál.

4. Odbočka k polské chatě a soška slůněte

Z vrcholu sestupujeme kousek k jihu a poté odbočujeme do polského vnitrozemí k turistické chatě Schronisko na Śnieżniku. Po krátké zastávce nabíráme směr zpět do sedla a míříme na českou stranu hory.

Zpáteční trasa vede po frekventované červené značce. Kousek pod vrcholem míjíme upravenou studánku, kde pramení řeka Morava (1 380 m). O další kus níže přicházíme k proslulé žulové plastice slona. Soška stojící poblíž základů vyhořelé Liechtensteinovy chaty se stala nepsaným symbolem celého pohoří (více o vzniku sošky).

5. Návrat přes chatu Návrší do Stříbrnic

Na rozcestí Pod Ludmilou (1 160 m) měníme původní plán a pokračujeme lesním úsekem po žluté turistické značce. U rozcestí Stará Sněžníková (920 m) pak scházíme k historické chatě Na Návrší (899 m). Zde se příliš nezdržujeme a lesní cestou sestupujeme ke Stříbrnickému potoku, podél kterého se vracíme zpátky k zaparkovanému autu.

📸 5) FOTOGALERIE

• Fotogalerie na FG

📍 6) TRASA

• GPS záznam trasy: ridewithgps.com/routes/31300251

🗺️ 7) INTERAKTIVNÍ MAPA (klikněte pro rozbalení map)
🔗 8) UŽITEČNÉ ODKAZY A ZDROJE (klikněte pro rozbalení)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ODZNAKY NA GARMIN CONNECT

Když se snažíme dosáhnout svých sportovních cílů, chceme se cítit odměněni za své úsilí. Odznaky Garmin Connect přinášejí rychlý a snadný způsob, jak sledovat svůj pokrok, získávat body a uznání za své aktivity. Díky bodům můžete soutěžit se svými známými, stoupat v žebříčku a dosahovat vyšších úrovní. Čím více aktivit dokončíte, tím více bodů získáte. Úrovně odznaků se pohybují od 1 do 10.

OKOLO SLEZSKÝCH BESKYD 1/3: Z ÚDOLÍ OLŠE PŘES SEDLO A PO VELO SOŁA K ŻYWIECKÉMU JEZERU

🚴První etapa mě zavedla z česko-polského pohraničí přes Istebnu do sedla Pod Grapą. Po úvodním stoupání a přejezdu hřebene Beskyd mě čekal sjezd do údolí řeky Soły, přesněji do obce Milówka. Odtud už druhá polovina trasy vedla převážně údolím podél řeky po cyklotrase Velo Soła přes Węgierskou Górku a Wieprz až k Żywieckému jezeru a do města Żywiec.

GARMIN: NECHODÍ NOTIFIKACE, ODPOJUJE SE BLUETOOTH, HODINKY NEJDOU SPÁROVAT

👉 Jedním z největších problémů Garminu je, že doplácí na roztříštěnost trhu s telefony. Každý výrobce (a někdy i model) má jiné nastavení systému. Častým problémem je agresivní řízení baterie, které automaticky uspává aplikaci Connect na pozadí. Dnes se podíváme na řešení problémů s připojením, notifikacemi, ale i synchronizací dat a GPS.