Petruv blog

Na konci vánočních svátků bylo třeba vyvětrat si hlavu a udělat něco pro svoji kondici.  Předpověď počasí slibovala slunečný den a proto jsem si vybral trasu mezi Skřítkem a Pradědem. Částí té  nejkrásnější a nejzajímavější hřebenové trase v Jeseníkách, která jinak vede dále přes Červenohorské sedlo, Šerák do Ramzové.  V zimě jsem šel tuto část před pěti lety, viz  článek .

Další sobota slibovala opět pěkné počasí a tak jsme si s Yvett řekli, že by byla škoda toho nevyužít. Tentokrát jsme se vydali do méně známých končin Jeseníků. Byli dva dny poté co na Pradědu zasněžilo a ještě v pátek bylo na fotkách vidět, že se ještě drží slabší vrstva sněhu. Na naší cestě jsme ho ale už takřka neviděli.

Poslední den roku 2020 se opravdu povedl. Dopoledne jsem strávil na běžkách a odpoledne jsme se vydali oslavit konec roku na Cvilíně, přičemž jsme byli svědky západu slunce a nádherné inverze nad Krnovem.

Druhý den našeho pobytu na vysílači Praděd nás čekala již cesta zpátky do Krnova, ale předtím jsme se opět vydali na turistickou vycházku. Vysílač na Pradědu (1491 m.) je nejvyšším bodem Hrubého Jeseníku. Ten je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, označované jako "střecha Moravy".

Když přítelkyně Yvett dostala  ode mě  k narozeninám před více jak půlrokem voucher na ubytování na vysílači Praděd, netušili jsme, že na něho zbude čas až koncem července. Voucher byl od společnosti Eldorado - netradiční zážitky a zahrnoval kromě ubytovaní na hotelu také snídani, láhev sektu, vstup na prosklenou kruhovou vyhlídku a parkování až u vysílače nebo na Ovčárně.

Po podzimní a zimní cestě nejkrásnějším údolím Jeseníků, kde protéká horská říčka Bílá Opava, jsem se na jarní výšlap těšil, protože v této době je díky tání sněhu nejvíce vody a  říčka se tak mění v bouřlivou bystřinu.

Druhý lednový den léta páně 2020 jsme se domluvili s přáteli, že vyrazíme na Praděd a nápad to byl výborný, protože takřka vše nám hrálo do karet. Hlavně viditelnost byla opravdu parádní Králický Sněžník, Sněžka na jedné straně a Beskydy, Malá Fatra (možná i Tatry) na druhé straně. Ale vše popořadě :) Ráno se vydáváme autem na sedlo Hvězda, odkud jezdí autobus každou celou hodinu na Ovčárnu (22 Kč). Naštěstí jsme tam již o půl deváté, protože cestujících přibývá a nakonec je ani dva autobusy všechny nepoberou.

Letos to se mnou kondicí nevypadá úplně nejlépe a proto, když mě kamarád Ajfel pozval na vyjížďku po Jesenických kopcích, dlouho jsem váhal, zda tuto nabídku přijmout.

Červnové teploty o víkendu opět překračovali třicítku a tak jsme si s přítelkyní řekli, že zmizíme do hor, kde bude snad přeci jenom o trochu chladněji. Aby jsme byli co nejvýše, rozhodli jsme pro hřebenovou túru ze Skřítku směr Praděd, s prodloužením o odbočku k dolní nádrži Dlouhých Strání a krásnou cestou Divokým dolem na Praděd. Jedinou černou kaňkou na dnešním dni byla doprava.

Když nás kamarád Ajfel pozval na test elektrokol, nevěděl jsem co od toho čekat, ale těšil jsem se, protože jsem doposud e-kolo nevyzkoušel.

Společně s kamarádem Honzou "Ajfelem" jsme měli již nějaký čas touhu pokořit na kole Praděd, dokud zde bude ještě nějaký sníh.  Po odstranění sněhu z vozovky mezi Ovčárnou a vrcholem Pradědu, ale sníh začal velice rychle mizet a díky špatnému počasí také naše šance slábnout.

Údolím Bílé Opavy je jedna z nejhezčích cest v Jeseníkách, kterou jsem měl možnost navštívil vícekrát, viz např. Naučnou stezkou Bílá Opava . V zimě kdy je údolí pod sněhem jsem jí ale nešel a tak jsme se s kamarády domluvili a vyrazili.

Po 14 dnech se opět vydávám na běžky do Jeseníků. Nejdříve jsme uvažovali o Skřítku či Nové Vsi, ale nedostatek sněhu nás přivál opět na Praděd. Necháváme opět auto stát na parkovišti na sedle Hvězda (70 Kč) a autobusem v 9:00 hod. (28 Kč) se necháváme dovézt na Ovčárnu, kde jde vidět, že počasí dnes bude luxusní.

Po čtrnácti dnech, kdy jsem absolvovat pěší přechod Jeseníků, přibylo nahoře v Jeseníkách dobrých 40 cm sněhu a tak jsem vyrazil na mé první běžky v sezóně 2016/17. S kamarádem Pepou vyjíždíme ráno na sedlo Hvězda. Hodně parkovacích míst je zde ještě volných  což svědčí že je ještě začátek sezóny. Platíme 70 Kč za parkování u restaurace (hlavní parkoviště stojí co si pamatuji 100 Kč).  Hned na Hvězdě je vidět, že sněhu zde napadlo opravdu dost.

Podle původní předpovědi mělo být ideální počasí, bohužel nakonec to dopadlo jinak. Ale nemůžu si vůbec stěžovat, byl to dobrý výlet. Škoda jen, že druhý den jsme už nepokračovali po hřebenové cestě dál na sedlo Skřítek. Zataženo, mlha to se ještě dá, ale když se k tomu přidá silný déšť....

Druhý den vyrážíme z Kout n.D. nejdříve k dolní nádrži Dlouhých Stráních, bohužel Petr Mazúr se dnes necítil a tak s Vláďou Kněžíkem pokračujeme sami.

Víkendový pobyt v Jeseníkách, který spískal můj parťák na cestách Petr Mazúr využívám na dokončení mých cest po vrcholech Vrchařské koruny Jesenicka. V sobotu ráno mě Petr nabírá v Krnově a vyrážíme autem do Kout nad Desnou, kde začíná naše víkendová cesta po Jeseníkách.

Koncem ledna vyrážím na svoje první letošní běžky na Praděd. A protože předpověď počasí není moc příznivá, neberu si sebou ani foťák (nakonec jsem ale rád, že můžu fotit aspoň mobilem). U Malé Morávky, se ale začínají mraky občas trhat a tak začínám doufat, že by nakonec to počasí mohlo vyjít. Na sedle Hvězda necháváme auto a sedáme na jeden ze dvou skibusů, které nás vyvážejí na Ovčárnu. A nahoře počasí překvapuje, a i když Praděd občas zmizí v mracích, je nahoře moc pěkně.

Den před odjezdem nejdříve řeším zda z Krnova vyjet cyklobusem nebo vlakem. Trochu se obávám, zda nebude cyklobus obsazený, a tak raději volím cestu vlakem. Oba dva spoje vyjíždí z Krnova skoro ve stejnou dobu kolem půl deváté. Bohužel cesta cyklobusem či vlakem trvá do Jeseníků příliš dlouho. Vlakem přijíždíme do Rýmařova až v 9:40 (46 km) a to ještě v Bruntále jsme přišli o jeden vagón, takže jsme pokračovali do Rýmařova jen s jedním vagónem :)

Tak mám za sebou letošní časovku z Hvězdy na Praděd. Na začátek poklona vítězům. První skončil Tomáš Kajnar s časem 27:34 min ze Zlatých Hor ( Nutrend Specialized Racing), před juniorem Filipem Kubičíkem 28:05 min (CPV Krnov) a jeho bratrem Tomášem Kubičíkem 32:46 min. (TTC Olomouc).  Trasa měřila 9,1 km s převýšením 694 m. a měla průměrné 7,3 % prům. stoupání.