Petruv blog

🚴  Týden po výstupu na Lysou horu jsem se nechal dovézt do Hanušovic, odkud jsem zahájil svůj další cyklovýlet. Po stoupání na Kladské sedlo mě čekal příjemný sjezd rekreační oblastí až do lázeňského města Lądek-Zdrój v Polsku , odkud jsem se vrátil do Česka přes Landecké sedlo (Travná). Další etapa vedla po klidných silnicích přes Javorník, kde stojí majestátní zámek na Jánském vrchu, a dále přes Vidnavu až do Zlatých Hor. Poslední větší stoupání mě čekalo k Petrovým Boudám. Odtud už následoval sjezd do cílového Krnova, kam jsem dorazil po celkem 133 kilometrech.

📸 První den mého výletu do Polska jsem se vydal z Jeseníku do Bílé Vody, odkud jsem pokračoval stále na sever po polském území do města Wroclaw. Projel jsem obce Zloty Stok, proslavenou těžbou zlata, Kamieniec Zabkowicki s palácem Marianny Oranžské, Ziebice s městskou bránou z 15. stoleti a impozantní bazilikou sv. Jiří, Henrykóv s klášterním komplexem a Strzelin s radniční věží a rotundou sv. Gottharda.

I když jsem od této sezóny moc nesliboval, nakonec jsem toho zvládl daleko více, než byli moje největší očekávání. Vyjel tento rok tři nejtěžší stoupání na Moravě a navíc ujet 200 km v jedné etapě. Pro mě v této době už mimořádný výkon, který nezopakuji a vlastně už ani nechci. V příspěvku najdete ty nejzajímavější etapy, výlety v tomto roce. Ty jsem absolvoval hlavně na silničním kole, kterému jsem se věnoval více jak poslední roky.

Letos to se mnou kondicí nevypadá úplně nejlépe a proto, když mě kamarád Ajfel pozval na vyjížďku po Jesenických kopcích, dlouho jsem váhal, zda tuto nabídku přijmout.

Čtvrtý den jsme již opět sedli na kolo a vydali se zdolat další dvoutisícovku a také se podívat ještě do Innsbrucku na mistrovství světa v cyklistice, bohužel jsme zde stihli jenom posledních pár závodníků dojíždějících do cíle.

Poslední šestá etapa putování po německé části Labské cyklotrasy (Elberadweg) přinesla návštěvu dvou krásných měst Míšně a Drážďan. Od předchozích etap jsme také pozorovali více stánků s občerstvení, nabídky ovoce a zeleniny před zahrádkami a od Míšně také větší provoz cyklistů i když jsme zde jeli po alternativní trase. Cesta už také nebyla tak plochá jako na začátku, ale stále to byli jen občasná krátká mírná stoupání. Zato vypínající se okolní skály Labských pískovcových hor byli čím dál blíže k hranicím větší a větší.

Čtvrtý den jsme třikrát přepluli řeku na lodi a jednou (do Magdeburgu) po mostě. Dvakrát to byl přívoz tažený na laně (1,5 Eur) a jednou motorový (2 Eur). Projeli jsme kolem mimoúrovňového křížení vodních toků, které spojuje Labe a Havola (Havel), navštívili zajímavé a historické místa v Magdeburgu, z kterého jsme pokračovali po alternativní, západní straně Labe, díky čemuž jsme zavítali do německého Stonehenge. Za Magdeburgem jsme opustili biosferickou rezervaci UNESCO „Říční polabská krajina“, po které jsme jeli už od Hamburgu.

Třetí den jsme pokračovali, většinou po hrázích řek Labe a Havola (Havel), přes Wittenberg do Havelbergu se starým centrem na ostrově. V Sandau jsme se poprvé svezli přívozem přes Labe (pokud nepočítám loď do Hamburgu) na druhou stranu řeky Labe, kde vedla cesta ze začátku po prázdných silnicí, poté po asfaltových a betonových cyklostezkách. Zastavili jsme se v Arneburgu a na večer dojeli do historického města Tangermünde s dochovaným městským opevněním. Tento den jsme najeli jen 123 km což bylo z celého putování podél Labe nejméně, ale také bylo přes 30°C.

Původně jsme měli cestu naplánovanou na týden se startem a cílem v Bratislavě, ale nakonec jsme trasu zvládli o den dřív a za cíl si určili vzdálenější Břeclav. Poslední etapu jsme začali cestou po rakouských cyklostezkách, ale nakonec jsme zjistili, že cíl je dál než jsme mysleli a tak jsme už pokračovali po silnicích. Bohužel nebylo už moc času na návštěvu zajímavostí podél trasy např. do obce Petronell-Carnuntum, kde výraznou pamětihodností v obci je zbytek římské pevnosti Carnuntum nebo zámku Schloss Hof.

Druhý den už byl o poznání zajímavější, a také jsme v této etapě nastoupali nejvíce metrů (567 m.). Zastavili jsme v pěkném parku v Tapolca a kolem druhé hodiny jsme byli již u Balatonu. Západnější strana Balatonu je o poznání na tom hůře jak ta východní. K vodě jsme se dostali až v obci Révfülöp a večerní život zažili po osmé hodině v Balatonfüred.

Poslední, třetí den mé návštěvy Polska patřil návratu domů. Cesta bohužel nebyla taková, jak bych si představoval. Oproti mým zvyklostem, jsem si nechal trasu udělat webovým programem a ten mě tahal přes nezpevněné cesty. Nakonec jsem se tohoto dobrodružství vzdal a pokračoval raději po silnicích přes Nysu do Glucholaz.

Poslední den cesty po cyklotrase Greenway, jsme z Plumlova pokračovali do Nového Přerova, na jihu  Moravy.

Po dni volna nás čekala královská etapa se třemi vrcholy.

Po loňské cestě po jižní části Polského Slezska   letos vyrážím na silničním kole více severně přes mě známé města Glubczyce, Glogowek do Krapkowic, tedy měst patřícího do horního Slezska. Ráno vyrážím již velmi brzo za bezvětří, ale za to jen při teplotě 10 st.. Do Glubczyce to mám z kopce, takže jsem tam za chvíli a zdržím se jen focením pěkné radnice.

1.-3. Května v prodlouženém víkendu vyrážím s P.Mazúrem na plánovanou cestu po Moravské stezce, která vede z Jeseníku přes Hanušovice, Litovelské Pomoraví, Olomouc, Kroměříž, podél řeky Moravy a Baťového kanálu, Uherské Hradiště, Lanžhot do Břeclavi.

Další sobota a další vyjížďka s Petrem Mazúrem, tentokrát míříme na sever do Polska. Nejdříve se vydáváme po Slezské magistrále do M.Albrechtic a poté z Třemešné do Jindřichova, kde nás čeká premiéra po nové cestě na Pokrzywnou, která je součástí historické cesty Via Montagna.

Cestu na rozhlednu Velký Javorník jsem měl plánovanou dlouho dopředu a proto pro mě nebyl vůbec radostný pohled ráno z okna ven. Všude mokro a hlavně všude mlha.  Přesto sedám ráno na vlak, v Opavě nabírám kamaráda a s přestupem v Ostravě dojíždíme o půl desáté do Frenštátu pod Radhoštěm. 

Dnešním mým cílem bylo pár míst Horního Slezska, které je známé svou koncentrací kostelů, paláců a zřícenin. Region byl po staletí křižovatkou kultur a mocenských vlivů (České království, Prusko, Habsburská monarchie, Polsko). Každá éra a každý vládnoucí rod zanechali svůj architektonický otisk. Z této oblasti jsem si vybral část u českých hranic.

1) Po čtvrteční cestě s Josefem Zimovčákem z Hvězdy do Bruntálu ( trasa ,  fotky )...

Ještě minulý rok byla  Cyklotrasa č.55, Slezská magistrála  vedoucí z Jeseníku přes Krnov, Opavu, k Hlučínskému jezeru jen cyklotrasa s číslem. Žádná propagace, špatné značení, kdy nebyla vyznačená část z Úvalna do Skrochovic a prakticky velice málo informací pasovali tuto trasu do šedého průměru českých cyklotras. Dnes je však situace naštěstí jiná a to také díky novému úseku z Krnova přes Opavu do Kravař.