Petruv blog

V dnešní době se všichni snaží dostat z města na hory a ty jsou tak obsypány turisty. Proto se vydáváme  do odlehlé a liduprázdné oblasti Hrubého Jeseníku se začátkem i koncem ve Vrbně pod Pradědem. Když jsem poprvé zaslechl o tomto koutu nedotčené jesenické přírody, kde nevedou prakticky žádné turistické trasy, věděl jsem, že se zde někdy musím podívat.

Na dnešní prosincový den jsme se vydali na část Jesenické hřebenovky, která celá vede od Skřítku, přes Praděd na Červenohorské sedlo, případně dál přes Šerák do Ramzové (nebo naopak). Původní plán byl okruh byl po hřebenovce přes Pecný na Jelení studánku a odtud sejít přes Alfrédku zpět na Skřítek. Počasí nám ale nakonec změnilo naše plány.

Druhý lednový den léta páně 2020 jsme se domluvili s přáteli, že vyrazíme na Praděd a nápad to byl výborný, protože takřka vše nám hrálo do karet. Hlavně viditelnost byla opravdu parádní Králický Sněžník, Sněžka na jedné straně a Beskydy, Malá Fatra (možná i Tatry) na druhé straně. Ale vše popořadě :) Ráno se vydáváme autem na sedlo Hvězda, odkud jezdí autobus každou celou hodinu na Ovčárnu (22 Kč). Naštěstí jsme tam již o půl deváté, protože cestujících přibývá a nakonec je ani dva autobusy všechny nepoberou.

Údolím Bílé Opavy je jedna z nejhezčích cest v Jeseníkách, kterou jsem měl možnost navštívil vícekrát, viz např. Naučnou stezkou Bílá Opava . V zimě kdy je údolí pod sněhem jsem jí ale nešel a tak jsme se s kamarády domluvili a vyrazili.

Oproti původnímu plánu nepůjdeme druhý den dál na západ na Harrachov, ale protože nás počasí nepustilo první den na hřeben, kdy jsme chtěli jít na Sněžku a na Medvědí boudu, volíme zpáteční cestu prvního dne právě na Sněžka.

Původní plán přechodu Krkonoš jsem plánoval na letní měsíce, ale nakonec mě kamarádka Lenka přesvědčila, že půjdeme v zimě. Hledali jsme ještě někoho kdo by šel s námi, ale nakonec se k nám přihlásili jen dva kluci. První nepříjemnost přišla dva dny před odjezdem, kdy tito kluci stornovali svůj účast na tomto přechodu, další rána pak přišla při našem příjezdu do Horní Malá Úpa-Pomezní Boudy. V předpovědi hlásili na hřebeni nárazový vítr o síle orkánu, který měl trvat přes noc až do odpoledne.

Po týdnu jsem opět vyrazil na turistickou procházku po Ježnickém lese. Tentokrát ale díky večerní nadílce sněhu vedla cesta po zasněžených cestách od bývalého Sanatoria (Ozonu) po zelené turistické trase  do prvního kopce  k odpočívadlu Hubertka . Zde jsme opustili hlavní lesní cestu a pokračovali již z kopce po zelené tur. trase. U rozcestí s odpočívadlem nad Radimí jsme zabočili doleva a pokračovali směr Radim.  Na dalším rozcestí jsme ale nepokračovali dolů na Radim, ale pomalu začali stoupat. Po chvíli jsme se napojili na žlutou turistickou trasu a přes rozcestí "Portál" a "Pod Lysou" jsme pokračovali dále kolem kopců Lysá a Uhlák .