Petruv blog

Po Novoroční a Tříkrálové vyjížďce jsem zimní období přečkal halovými sporty a bazénem. Kolo pak přišlo na řadu až v druhé polovině BŘEZNA .  Začátkem DUBNA pro mě začalo i prémiové zdolávání vrcholů Vrchařské koruny Jesenicka (VKJ) . Nejdříve přišla na řadu Kraví hora a poutní místo Mariahilf  a poté cesta  okolo  Slezské Harty . V dubnu také začali pravidelné nedělní závody Cedule Cup . 

Fotografie Krnova a okolí.

Druhý den víkendového putování po cyklostezkách Bečva nás po  Rožnovské Bečvě  čekala cesta po té navštěvovanější a to Vsetínské Bečvě.

První den víkendového putování po cyklostezkách Bečva začínáme v Hranicích na Moravě, kdy nás čeká nejdříve cesta podél Rožnovské Bečvy.

Druhý den na Malé Fatře se přesunujeme autem k chatě Vrátna, dolní stanice lanovky, odkud po zelené značce stoupáme nejdříve kaňonem po kamenité cestě a poté po svahu k sedlu za Kraviarskym. 

Po dvou letech pauzy na konci září vyrážíme za turistikou do slovenských hor. Tentokrát jsme si vybrali návštěvu Vratné doliny , která se nachází  v Kriváňské Malé Fatře , největšího středisko letní i zimní malofatranské turistiky. Jako základnu naší víkendové turistiky jsme si vybrali obec Terchová.  Z Krnova místa našeho ubytování vyrážíme v pátek navečer, bohužel po překročení hranic nás na Slovensku vítá déšť.

⇝ Závěrečné shrnutí 13 denního zájezdu do Pyrenejí.

A zde je přehled zdolaných kopců během zájezdu po Pyrenejích.

Na zpáteční cestě se zastavujeme v Mentonu na Azurovém pobřeží.

Poslední den na kole patřil zdolávání Andorských kopců.

Devátý den patřil přejezdu ze Španělska s trochou terénní vložky přes Port de Cabus (2302 m.) do Andorry.

Po dni volna nás čekala královská etapa se třemi vrcholy.

Sedmý den si dávám volno, zajíždím si jen do pěkného městečka Saint-Lary-Soulan.

Další den míříme na legendární Tourmalet

Pátý den se probouzíme konečně do slunečného dne

Druhý den vyrážíme ze Sassis na známý průsmyk Col d´Aubisque.

Po noci strávené v autobuse procitáme v městečku Sassis, kde strávíme 3 dny.

Po noci ve Flassan míříme druhý den na legendární Mount Ventoux (1912 m.)

První den jsme se po odjezdu z Brna ubytovali v francouzské Provenci, konkrétněji obci Flassan.

Když mi Petr Mazúr v loňském roce 2014 nabídl jestli bych ho nechtěl doprovodit na některých cestách po vrcholech Vrchařské koruny Valašska, netušil jsem že Petr do toho tzv. práskne a již v roce 2015 uvede do života Vrchařskou korunu Jesenicka  (VKJ). Svou pouť po vrcholech VKJ jsem začal  4.4. domovským výjezdem na vrch Cvilín TRASA , a následovaly: 11.4. - Poutní místo P. Marie Pomocné  (Zlaté Hory) / Kraví hora TRASA , CESTOPIS . 25.4. - Uhlířský vrch (Bruntál) / Velký Roudný (v.n.Slezská Harta) TRASA ,  CESTOPIS 27.4. - Hraniční vrch (Město Albrechtice) TRASA

Po loňské cestě po jižní části Polského Slezska   letos vyrážím na silničním kole více severně přes mě známé města Glubczyce, Glogowek do Krapkowic, tedy měst patřícího do horního Slezska. Ráno vyrážím již velmi brzo za bezvětří, ale za to jen při teplotě 10 st.. Do Glubczyce to mám z kopce, takže jsem tam za chvíli a zdržím se jen focením pěkné radnice.

Víkendový pobyt v Jeseníkách, který spískal můj parťák na cestách Petr Mazúr využívám na dokončení mých cest po vrcholech Vrchařské koruny Jesenicka. V sobotu ráno mě Petr nabírá v Krnově a vyrážíme autem do Kout nad Desnou, kde začíná naše víkendová cesta po Jeseníkách.

Pondělí 6. července je sváteční den a tak se s mým parťákem na cestách Petrem Mazúrem vydáváme dobýt další vrchol Vrchařské koruny Jesenicka a to Borůvkovou horu. Ráno sedáme na vlak a po dvou přestupech v Jeseníku a Lipových Lázních jsme před desátou v Javorníku. Petr jede už nahoru k rozhledně , ale já pokračuji ještě kousek po cestě směrem na Travnou k bývalé vápence. Po nezbytném focení se kousek vracím a pokračuji po cyklotrase č. 6044 také už k rozhledně.

V sobotu se mi podaří odskočit si do Beskyd, přesněji do lázeňského města Čeladné. Teploměr ukazuje přes 30°C, naštěstí první část mé cesty na Pustevny vede lesem. Nejdříve po úpatí Malé a poté Velké Stolové hory. Ještě při napojení na tuto vrstevnicovou cestu musím improvizovat, protože přes cestu jsou vrata a značka zákaz vjezdu, soukromý majetek. Naštěstí v poblíž oploceného pozemku vede vyšlapaná cestička, ale pro kolo to není, takže musím kolo kousek tlačit.

V sobotu jsem nasedl na vlak do Jeseníku a vyrazil za dalšími vrcholy Vrchařské koruny Jesenicka. Vlakový spoj do Jeseníku byl dlouho v ohrožení, protože ho dráhy chtěli zrušit. Část trasy vede přes Polsko, kde se s tratí hodně dlouho nic neděje, přičemž polská strana vybírá stále vysoké poplatky za využívání této cesty. Aspoň pro letošek je tato trasa ale zachována. Byla by ale velká škoda ji zrušit, protože se turisté pokud nemají auto, do této lokality nemají jak dostat.

V sobotu vyrážím opět s Petrem Mazúrem za dalšími vrcholy letošní Vrchařské koruny Jesenicka, tentokrát na jižní stranu Jeseníků. Dostat se na tuto stranu Jeseníku je docela problém, pokud nejedete autem. Cyklobus jezdí jen o prázdninách a vlak bere kola jen do Bruntálu. Dál do Rýmařova pokračuje již jen jeden vagón. Naštěstí žádný kočárek vlak nevezl a tak s přimhouřením oka se do vlaku vezli čtyři kola.

1.-3. Května v prodlouženém víkendu vyrážím s P.Mazúrem na plánovanou cestu po Moravské stezce, která vede z Jeseníku přes Hanušovice, Litovelské Pomoraví, Olomouc, Kroměříž, podél řeky Moravy a Baťového kanálu, Uherské Hradiště, Lanžhot do Břeclavi.

Na další z vrcholů letošní Vrchařské koruny Jesenicka mířím přímo z Krnova přes Horní Benešov do Leskovce n.M., kde zajíždím přímo k v.n. Slezská Harta. Nejprve po jejím břehu a poté v její blízkosti pokračuji až na její hráz, kde mě již čeká kamarád z Opavy Petr Mazur, s kterým pak absolvuji zbytek dnešní cesty.

Využívám krásného sobotního počasí a mířím ráno vlakem do Jeseníku. Na nádraží my sice lístek moc nechtěli prodat kvůli výluce, ale po mé informaci, že u spěšných vlaků bude k dispozici náklaďák pro převoz kol apod. mi ho nakonec prodají.

Pěknou slunečnou sobotu mířím s kamarády na dva vrcholy letošní Vrchařské koruny Jesenicka (VKJ). Z Krnova se vydáváme po cyklotrase č.55, Slezské magistrále přes Město Albrechtice a pak po silnici do Hynčic, kde odbočujeme směr Valštejn. 

Mangartská silnice (slovinsky: Mangartsko sedlo nebo Mangrtsko sedlo) se nachází v Julských Alpách v severozápadním Slovinsku u hranic s Itálií. Ve Slovinsku je to nejvýše položená silnice jejíž vrchol (2055 m.) leží pod čtvrtou nejvyšší horou Slovinska Veliki Mangart (2 679 m.), obvykle označována pouze Mangart nebo Mangrt.

🚵Vršič pass (1611 m.) je nejvýše položený průsmyk ve Slovinsku  a zároveň nejvyšší ve Východních Julských Alpách.  Zajišťuje spojení od severu z Kranjska Gora (Gorenjska region) a z jihu od údolí Trenta, Bovce (Primorska region).    V zimě je silnice uzavřena od konce října do začátku května, ale může se změnit v závislosti na počasí.

Koncem ledna vyrážím na svoje první letošní běžky na Praděd. A protože předpověď počasí není moc příznivá, neberu si sebou ani foťák (nakonec jsem ale rád, že můžu fotit aspoň mobilem). U Malé Morávky, se ale začínají mraky občas trhat a tak začínám doufat, že by nakonec to počasí mohlo vyjít. Na sedle Hvězda necháváme auto a sedáme na jeden ze dvou skibusů, které nás vyvážejí na Ovčárnu. A nahoře počasí překvapuje, a i když Praděd občas zmizí v mracích, je nahoře moc pěkně.

CK Kudrna měla v nabídce zájezd " Pyreneje cyklo " na který mě nalákali manželé Dohnalovi, a tak jsem díky nim tento fantastický zájezd absolvoval. Pyreneje to je království silniční cyklistiky trůnící na hranici Španělska a Francie.  Na trase lze spatřit úžasná panoramata, které budou sloužit jako vzpruha při dobývání táhlých horských sedel, klikaté serpentiny, kde potily krev pelotony závodníků Tour de France, záplavy endorfinů a nekonečné sjezdy do hlubokých údolí. Není divu, že tu pořadatelé Tour de France každoročně vytyčují několik horských etap. Nejznámějším kopcem, kam se závodníci šplhají je Col du Tourmalet (2.115 m), který je v plánu i letos. Kromě něj je v programu celá řada slavných stoupání a méně známých sedel. Etapy vedou po francouzské i španělské straně velehor a na závěr povede cesta i do Andorry. Autobus téměř kopíruje trasu, může se tedy u něj v poledne občerstvit nebo ošidit kousek svezením (což budu potřebovat :)). Dlouhou cestu do Pyrenejí zpestří vyj

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ STRÁNKY TOHOTO WEBU 1) Google spouští nové "Moje mapy" - 325  návštěv 2) Garmin Vívofit - recenze - 221 návštěv 3) Fotky z Google+ se objeví v "Záběrech" - 197  návštěv 4) Sveti Jure - Biokovo - 132 návštěv 5) Na novou rozhlednu v H.Holčovicích - 124 návštěv