Petruv blog

V předešlém článku jsem popsal první část trasy, která vede  do Úvalna  přes polské obce Bliszczyce a Branice. V dnešní části si můžete přečíst o druhé části, která vede p řes Úvalenskou rozhlednu, zříceninu hradu Šelenburk, vrch Cvilín s poutním kostelem a rozhlednou, zpátky do Krnova. 

🚶 Celý Krnovsko-Úvalenský okruh měří cca 22 km (podle místa začátku trasy). V této, první části, si můžete přečíst o trase, která vede podél polské strany řeky Opavy, přes Bliszczyce, Branice do Úvalna. V pokračování se dočtete o zpáteční trase přes Úvalenskou rozhlednu, zříceninu Šelenburk a vrch Cvilín. Obě části jsou přibližně stejně dlouhé, tato první část je ale naprosto rovinatá.

Po dopoledním výstupu na Velký Javorník jsme po druhé hodině navštívili okolí Štramberka. Nejdříve jsme vyšlapali k rozhledně Bílá hora a od ní pokračovali kolem vyhlídky Kamenárka do Národního sadu s jeskyní Šipka. Kolem lomu Kotouč jsme se následně vrátili zpátky k autu.

Sobotní výlet patřil nejdříve výstupu z Veřovic na Velký Javorník. V druhé části dne jsme přesunuli ke Štramberku (Bílá hora, jeskyně Šipka) .

Zimní procházka po Rychlebských horách nás zavedla pod  nejvyšší vrchol Rychlebských hor Smrk (1127 m), kamenitý vrchol Brousek, ležící na  česko-polským hranicích a nakonec k  známému samoobslužnému Lesnímu baru. Začátek a konec jsme měli v Horní Lipové (část obce Lipová-lázně), odkud můžete vyrazit také od stanice vlaku.  Lipové (část obce Lipová-lázně).

Dnešní cesta nás provedla z Červenohorského sedla pod Červenou horu a přes Kamenné oko na sedlo Trojmezí. Na zpáteční cestě na nás čekala Vozka a Vřesová studánka.

🍁 Podzimní trasa nás provedla přes Lesní bar, kde nesmělo chybět opékání špekáčků, na hřeben Rychlebských hor s vrcholem Smrk (1127 m.). Od turistického rozcestí Smrk (Hraničník) s hraničním kamenem, který bývá mylně považován právě za vrch Smrk, jsme si odskočili na vrch Brousek 1115 m. Po jižním úbočím Rychlebských hor jsme se vrátili přes útulnu Mates, studánku Bučínský potok a Dlouhou dolinu zpět do obce Horní Lipová.

Jeden z podzimních výletů do Jeseníků patřil trase mimo civilizaci. Z Vrbna pod Pradědem jsme se nejdříve vydali po Solné cestě směrem ke Kamzičí skále, která nabízí pěkný výhled na Praděd. Zpáteční cesta vedla po pěšinách mimo značené turistické trasy, přes Medvědí vrch, vrch Pytlák a kolem Františkovy chaty a kaple Panny Marie Sněžné zpátky do Vrbna p.P.

Krátká dubnová procházka po okolí Rejvízu. Naše trasa vedla na zříceninu hradu Koberštejn, přes Lurdskou jeskyni na Starém Rejvízu. Při zpáteční cestě jsme se ještě  navštívili pozůstatky hradu Freudenštejn.

» Rychlebské hory  jsou horský masiv na severovýchodě České republiky, na hranici s Polskem. Mezi zdejší  zajímavostmi patří Sedm skal, Píšťala, lom Rampa, Hradisko (Kaltenštejn), rozhledna na vrcholu Špičáku a další.

Listopad, nádherné počasí,...to chce někde na hory. V autobuse se dozvídáme, že si můžeme koupit turistickou celodenní jízdenku Jeseníky za 100 Kč/den, což je super cena. Na sedle Hvězda u Karlové Studánky jsme v 8:40 hodin, tedy cca za 80 minut z Krnova.

Dalimilovu rozhlednu jsme měli v plánu již delší dobu, ale přeci je to z našeho koutu daleko, nebo spíše časově daleko na jednodenní výlet. První nápad byl vystoupit z vlaku v Ramzové a přes rozhlednu dojít do Branné. My jsme ale chtěli spíše nastoupat výškové metry než sestoupat a tak jsme zvolili opačnou trasu.

Třetí den pobytu na Valašsku jsme nechali kola na hotelu a autobusem se přesunuli na Tesák. Od turistické chaty jsme nastoupali pěkné metry až k rozhledně Kelčský Javorník. Po návratu do Vsetína jsme se pak ještě prošli po městě .  Než jsem dopsal tento článek, bohužel chata 29.1.22 vyhořela :(

Na konci vánočních svátků bylo třeba vyvětrat si hlavu a udělat něco pro svoji kondici.  Předpověď počasí slibovala slunečný den a proto jsem si vybral trasu mezi Skřítkem a Pradědem. Částí té  nejkrásnější a nejzajímavější hřebenové trase v Jeseníkách, která jinak vede dále přes Červenohorské sedlo, Šerák do Ramzové.  V zimě jsem šel tuto část před pěti lety, viz  článek .

Další sobota slibovala opět pěkné počasí a tak jsme si s Yvett řekli, že by byla škoda toho nevyužít. Tentokrát jsme se vydali do méně známých končin Jeseníků. Byli dva dny poté co na Pradědu zasněžilo a ještě v pátek bylo na fotkách vidět, že se ještě drží slabší vrstva sněhu. Na naší cestě jsme ho ale už takřka neviděli.

Po noci strávené na chatě Jiřího na Šeráku, jsme se druhý den po snídaní vydali na cestu zpátky do údolí. Tentokrát naše kroky vedli po zelené turistické trase přes Keprník, podél řeky Hučavy a jejich vodopádů a mostu bývalé Josefovské svážnice do Branné.

Na Šeráku jsme byli už několikrát, ale tentokrát jsme využili s Yvett horskou chatu Jiřího na Šeráku i na přespání První den jsme se z Ramzové vydali po vrstevnicové, neznačené cestě kolem vodopádu Ve Stržích, vodopádů na Klepáčském potoce a Jeleních vodopádů. Od pamětního kamene císařovny Sissi jsme poté vystoupali na hřeben přes rozcestí Nad Hašovou až ke skalám Vozka. Přes Keprník jsme pak došli až na Šerák, kde jsme večer pozorovali západ slunce a nakonec i Perseidy.

Po loňském zimním výletu na Králický Sněžník (Polsky Śnieżnik) z české strany jsme si s přáteli řekli, že tentokrát vyzkoušíme výstup z polské strany.  Masiv Králického Sněžníku je propleten hustou sítí turistických a cyklistických tras. Větší města v okolí jsou Międzygórze, Stronie Śląskie, Kletno, Sienna a Bolesławów, Staré Město, Dolní Morava. Existuje spousta možností, jak zdolat vrchol Králický Sněžník, a to jak z polské, tak z české strany.

Dnešní výlet patřil zimnímu výšlapu na sněžnicích z Červenohorského sedla, přes kamenné okno, Vozku, Keprník zpět na sedlo.

V dnešní době se všichni snaží dostat z města na hory a ty jsou tak obsypány turisty. Proto se vydáváme  do odlehlé a liduprázdné oblasti Hrubého Jeseníku se začátkem i koncem ve Vrbně pod Pradědem. Když jsem poprvé zaslechl o tomto koutu nedotčené jesenické přírody, kde nevedou prakticky žádné turistické trasy, věděl jsem, že se zde někdy musím podívat.