Petruv blog

🚴  Týden po výstupu na Lysou horu jsem se nechal dovézt do Hanušovic, odkud jsem zahájil svůj další cyklovýlet. Po stoupání na Kladské sedlo mě čekal příjemný sjezd rekreační oblastí až do lázeňského města Lądek-Zdrój v Polsku , odkud jsem se vrátil do Česka přes Landecké sedlo (Travná). Další etapa vedla po klidných silnicích přes Javorník, kde stojí majestátní zámek na Jánském vrchu, a dále přes Vidnavu až do Zlatých Hor. Poslední větší stoupání mě čekalo k Petrovým Boudám. Odtud už následoval sjezd do cílového Krnova, kam jsem dorazil po celkem 133 kilometrech.

Předposlední den nás čekal výjezd na Stelvio pass.

I když jsem od této sezóny moc nesliboval, nakonec jsem toho zvládl daleko více, než byli moje největší očekávání. Vyjel tento rok tři nejtěžší stoupání na Moravě a navíc ujet 200 km v jedné etapě. Pro mě v této době už mimořádný výkon, který nezopakuji a vlastně už ani nechci. V příspěvku najdete ty nejzajímavější etapy, výlety v tomto roce. Ty jsem absolvoval hlavně na silničním kole, kterému jsem se věnoval více jak poslední roky.

Po první noci v Nové Hutě-Pláně jsme vyrazili do "pravé" Šumavy. Navštívili jsme vlčí výběh v Srní, okolí Modravy a Březník. Na zpáteční cestě jsme pak navštívili pramen Vltavy a pěknou přírodu v okolí Knížecí Pláně.

Druhý den našeho putování po vrcholech Vrchařské koruny jižní Moravy jsme navštívili Sealsfieldův kámen, dále v Rakousku větrný mlýn u Retzu, hrad Hardegg a po návratu zpátky k nám, pak předsunutou baštu zříceniny hradu Cornštejn, kamenný most u Vranova n. Dyjí, památník obětem válek u Hluboké Mašůvky a navečer nakonec Eliášovu kapli nad Znojmem.

Druhý cyklovýlet za vrcholy Vrchařské koruny Oderska (VKO), který vedl z Olomouce do Krnova byl už o poznání náročnější jak ten první  od Ostravy do Krnova a také jsme více využili horské kolo.

Čtvrtý den jsme již opět sedli na kolo a vydali se zdolat další dvoutisícovku a také se podívat ještě do Innsbrucku na mistrovství světa v cyklistice, bohužel jsme zde stihli jenom posledních pár závodníků dojíždějících do cíle.

Čtvrtý den našeho pobytu v Chorvatsku jsme se vydali do severozápadní části Istrijského poloostrova, který je nejrozvinutější turistickou oblastí Chorvatska a kde se po staletí střetávaly chorvatské, italské a slovinské vlivy.

Třetí den naší návštěvy Istrie máme v plánu výjezd na Vojak (1396 m.) ,  hlavní vrchol pohoří Učka a n ejvyšší horu Istrijského poloostrova,  který se nachází ve východní části Istrie

Na závěr našeho pobytu si necháváme vysokohorskou silnici Grossglocknerstrasse, odkud to máme nahoru až na Edelsweitssspitze 30 km. Původně jsme chtěli zůstat déle, ale počasí tu tento rok na konci června nepřeje. Předpovědní modely tu ukazují skoro samé přeháňky.

Druhý den jsme se přesunuli autem cca 30 km do obce Mittersill a vyrazili na západ směrem průsmyk Gerlos, přehradu Speicher Durlaßboden, zimní střediska Königsleiten, Durexalm.

V sobotu ráno sedám na vlak do Jeseníku, z kterého vyrážím na náročnou, ale velice zajímavou trasu po severní straně Hrubého Jeseníku za vrcholy Vrchařské koruny Jesenicka. Čeká mě stoupání na významný vrchol Hrubého Jeseníku Šerák, nedaleký rozsáhlý skalní útvar Obří skály, na východní straně města Jeseník pak Křížový vrch, rozhledna Zlatý Chlum a skalní vyhlídka Čertovy skály.

Druhý den vyrážíme z Kout n.D. nejdříve k dolní nádrži Dlouhých Stráních, bohužel Petr Mazúr se dnes necítil a tak s Vláďou Kněžíkem pokračujeme sami.

Poslední den na kole patřil zdolávání Andorských kopců.

Devátý den patřil přejezdu ze Španělska s trochou terénní vložky přes Port de Cabus (2302 m.) do Andorry.

Druhý den vyrážíme ze Sassis na známý průsmyk Col d´Aubisque.

Po noci strávené v autobuse procitáme v městečku Sassis, kde strávíme 3 dny.

Po noci ve Flassan míříme druhý den na legendární Mount Ventoux (1912 m.)

Víkendový pobyt v Jeseníkách, který spískal můj parťák na cestách Petr Mazúr využívám na dokončení mých cest po vrcholech Vrchařské koruny Jesenicka. V sobotu ráno mě Petr nabírá v Krnově a vyrážíme autem do Kout nad Desnou, kde začíná naše víkendová cesta po Jeseníkách.

V sobotu jsem nasedl na vlak do Jeseníku a vyrazil za dalšími vrcholy Vrchařské koruny Jesenicka. Vlakový spoj do Jeseníku byl dlouho v ohrožení, protože ho dráhy chtěli zrušit. Část trasy vede přes Polsko, kde se s tratí hodně dlouho nic neděje, přičemž polská strana vybírá stále vysoké poplatky za využívání této cesty. Aspoň pro letošek je tato trasa ale zachována. Byla by ale velká škoda ji zrušit, protože se turisté pokud nemají auto, do této lokality nemají jak dostat.