Petruv blog

Horská silnice Villacher Alpenstrasse vede z Villach-Möltschach (550 m), kde začíná u skokanských můstků (Villacher Alpen Arena) na Dobratsch (Rosstratte 1732 m) Hned za mýtnou bránou vede trasa první dva kilometry serpentinami, přitom již v druhé se octnete již na vrcholu věže skokanského můstku. Po 3,4 km lze z parkoviště č.2 (862 m.n.m.) spatřit nádherný pohled na celý Villach a okolní jezera. Dále však lesní porost na delší dobu znemožňuje další výhledy. Po 6 km na parkovišti č.3 ( 965 m.n.m.) lze spatřit zříceninu hradu Finkenstein a Julské Alpy. 

Sveti Jure (Svatý Jiří), nejvyšší vrchol Biokova (1 762 m) a druhým největší v Chorvatsku. Vydat se na něho můžete z různých míst Makarské riviéry, např. z Makarské, cca 31,5 km (ze severu), nebo Podgory, cca 29 km (z jihu). Obě cesty se spojují nad Podgorou (cca 8 km z Makarské a 6,5 km z Podgory), na silnici z Makarské na Vrgorac. Zhruba po 500 m. co se napojí cesta z Podgory, trasa zatáčí ostře doleva. Odbočku určitě neminete, u cesty jsou tabule např. Biokovo (Sv.Jure). Za zatáčkou je hlavní brána do chráněné krajinné oblasti Biokovo (chorvatsky Park prirode), která je otevřena mezi 7.00 a 20.00 hod. (noční zákaz je kvůli divokému kempování a nebezpečí požáru).

Rozhledna "Na skalce" stojí nad obcí Horní Holčovice od loňského listopadu a po mé loňské návštěvě rozhledny se na ní vydávám i letos. Z Krnova nejdříve jedu po Staré Ježnické a poté přes Ježnícký les po tzv. staré tankové cestě na Húrku (tzv. Tři kaštany). Po sjezdu do Hošťálkovy stoupám po klidné asfaltové cestě do Starých Purkartic, kde zatáčím a pokračuji po rozbité cestě na Dlouhou Ves. Na vrcholu stoupání před sjezdem do obce je pěkný pohled na protější stráň s rozhlednou. Po sjezdu do Dlouhé Vsi pokračuji opět po cestě do Jelení, odkud stoupám do Horních Holčovic . Před vjezdem do obce mě vítají tři postavy z balíků slámy, v samotné obci ještě fotím starou dřevěnou zvoničku a pokračuji podél obory. Bohužel mám smůlu, tentokrát zubry, jeleny a další zvířata nevidím. Za posledním domkem v obci odbočuji doprava a poté hned doleva. Po chvíli najíždím již na kamenitou cestu. Kamení je ale dost hrubé a nejede se po něm moc dobře. Rozhledna se nachází na jižním nezalesněné

Čtvrteční sváteční den jsem měl sice jiné plány, ale nejistá předpověď počasí rozhodla, že jsem se letos poprvé vydal na cestu po nové části cyklotrasy č.55, Slezské magistrále mezi Krnovem, Opavou a Kravařemi.  Na konci Krnova najíždím na cyklotrasu a pokračuji kolem Petrova rybníka s pěkným výhledem na Cvilínský kopec s kostelem a rozhlednou na Úvalno . Za Úvalnem vede trasa po zajímavé úzké šotolinové cestě mezi stromy na Skrochovice a dále cesta rychle ubíhá po asfaltových cyklostezkách, vyjma průjezdů obcí Holasovice na Držkovice . Na zdejším ranči se lze občerstvit či povozit na koních. 

Průsmyk Stelvio (italsky Passo dello Stelvio, německy Stilfser Joch, též Stilfserjoch) je průsmyk ve skupině Ortles v italských Východních Alpách 200 m od hranice se Švýcarskem. Nachází se v nadmořské výšce 2758 m n.m. Jedná se o nejvýše položené silniční sedlo ve Východních Alpách a druhé nejvyšší v Alpách ; po jen o několik metrů vyšším Col de l'Iseran (2770 m n.m.).

První den dovolené ve Švýcarsku vyrážíme z  Täsch  (11370 m.) na kolech přes Zermatt do zimního střediska Unterrothorn (3104 m.), ze kterého začínáme nejdříve stoupat lesní šotolinovou cestou. Před stanicí lanovky v Sunnegga les mizí a my pokračujeme po krásné úzké vrstevnicové cestě kolem jezírka Leisee . Vrstevnicová cesta ale netrvá dlouho a opět na nás čeká prudké stoupání. Projíždíme kolem další stanice lanovky Blauherd , odkud je jako z dalších míst na trase pěkný výhled na Matternhorn. Průměrné 10 % stoupání, nám dalo zabrat, ale to nejhorší na nás ještě čeka lo.