Petrův blog

🥾 Baníkovské sedlo (2 040 m) a samotný vrchol Baníkov (2 178 m) tvoří jednu z nejdominantnějších, nejkrásnějších, ale také nejnáročnějších dvojic v celých Západních Tatrách. Sedlo, do kterého jsme vystoupali divokou Spálenou dolinou, slouží jako klíčová křižovatka tras a strategický vyhlídkový bod. Spojuje drsnou severní oravskou stranu s jihem. Z něj se otevírá pohled na zelenou liptovskou stranu v čele s dolinou Parichvost a panorama dotváří obrovská hladina Liptovské Mary s Nízkými Tatrami na obzoru. V porovnání s tatranskou klasikou je výstup na Baníkov fyzicky srovnatelný s výstupy na Kriváň (ze Tří studniček s převýšením cca 1 140 m) nebo Rysy z Popradského plesa (cca 1 000 m).

🥾 Po dlouhé době jsem se vrátil do Rychlebských hor, které leží ukryté v nejzazším koutě západního Slezska. Jejich odlehlost z nich činí dost možná nejopuštěnější pohoří v Česku. Nečekejte tu masivní infrastrukturu, velké hotely ani davy turistů; je to kraj zaslíbený těm, kteří hledají ticho, samotu a dotek neporušené přírody. Naším hlavním cílem byly tentokrát rozhledny na vrcholech Jawornik Wielki a Borůvková hora.

🥾 Zatímco v minulosti jsem šel ze Stříbrnic nebo z polské obce Kamienica, trasa z Dolní Moravy pro mě byla premiérou. Po poněkud nudnější ‚nástupní‘ části jsme postupovali přes Sněžnou chatu, Františkovu chatu (Franciska), sochu Slůněte a pramen Moravy až na samotný vrchol Králického Sněžníku.

🥾 Těsně předtím, než údolí Bílé Opavy pokryl sníh, podnikli jsme výlet, abychom po delší době zkontrolovali stav nových lávek a žebříků a viděli, jak oblast aktuálně vypadá.

🥾 Původní plán pro tento den vzal rychle za své, a tak jsme bleskově změnili cíl. Volba padla na výstup z Lipové-lázní na vrchol Šeráku. Po zelené a žluté značce jsme si dali úctyhodných 850 výškových metrů, což byla pro nás výzva. Zaslouženou odměnou nám pak byly nádherné výhledy od chaty na Šeráku.

🥾Trasa nejprve krátce stoupá po hlavním hřebeni z Ovčárny na Vysokou holi, odkud pokračuje k rozcestí Pod Malým kotlem. Odtud se stáčí na vedlejší hřeben, který vede přes Dlouhé stráně, respektive Mravenečník. Dále trasa klesá k vyhlídce Rysí skála a pokračuje k horní stanici lanovky na Medvědí hoře. Kdo nechce sestupovat po prudkém svahu, může do Koutů nad Desnou sjet lanovkou. Trasa je zajímavá tím, že z velké části se otevírají nádherné výhledy do dalekého okolí.

🥾Dnešní trasu bychom mohli nazvat „výletem po skalách". Nabízí totiž krásné výhledy, především na západní stranu, přičemž Černé kameny odkrývají i východní horizont. Na závěr vás čeká trochu adrenalinový výstup na zříceninu hradu Rabštejn. Ve stejnojmenné horské chatě si pak za odměnu můžete dopřát výborné borůvkové knedlíky. Na zpáteční cestě jsme zvolili cestu podél říčky Oskavy k jejímu prameni a dále na Skřítek.

🥾 Pro jeden z posledních pěkných letošních víkendů jsme si vybrali hřebenovku ze Skřítku na Ovčárnu, která představuje jeden z klíčových přechodů hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Výchozím bodem je sedlo Skřítek (867 m), které slouží jako vstupní brána do jižní části pohoří.

👞Naším dnešním cílem bylo Vrbno pod Pradědem, kde na třech okolních kopcích koncem roku 2023 vznikly tři originální fotopointy. Místní informační centrum pro ně používá názvy Obří židle, Houpačka a Velká houpačka. Výlet jsme završili v Rybářské baště v Mnichově. Ačkoli byla loni poničena povodněmi, podařilo se ji úspěšně zrekonstruovat a znovu otevřít.

🥾 V horký sobotní den  jsme vyrazili na výšlap z Rapotína. Naše trasa vedla kolem skalního útvaru Skalní krčma až na rozhlednu Bukovka, která leží v nadmořské výšce 625 m. Po modré turistické značce jsme se pak zpod vrcholu Strážník dostali do Velkých Losin, kde se nachází krásný zámek se zahradou a ruční papírna.

V předešlém článku jsem popsal první část trasy, která vede  do Úvalna  přes polské obce Bliszczyce a Branice. V dnešní části si můžete přečíst o druhé části, která vede p řes Úvalenskou rozhlednu, zříceninu hradu Šelenburk, vrch Cvilín s poutním kostelem a rozhlednou, zpátky do Krnova. 

🚶 Celý Krnovsko-Úvalenský okruh měří cca 22 km (podle místa začátku trasy). V této, první části, si můžete přečíst o trase, která vede podél polské strany řeky Opavy, přes Bliszczyce, Branice do Úvalna. V pokračování se dočtete o zpáteční trase přes Úvalenskou rozhlednu, zříceninu Šelenburk a vrch Cvilín. Obě části jsou přibližně stejně dlouhé, tato první část je ale naprosto rovinatá.

Po dopoledním výstupu na Velký Javorník jsme po druhé hodině navštívili okolí Štramberka. Nejdříve jsme vyšlapali k rozhledně Bílá hora a od ní pokračovali kolem vyhlídky Kamenárka do Národního sadu s jeskyní Šipka. Kolem lomu Kotouč jsme se následně vrátili zpátky k autu.

Sobotní výlet patřil nejdříve výstupu z Veřovic na Velký Javorník. V druhé části dne jsme přesunuli ke Štramberku (Bílá hora, jeskyně Šipka) .

Zimní procházka po Rychlebských horách nás zavedla pod  nejvyšší vrchol Rychlebských hor Smrk (1127 m), kamenitý vrchol Brousek, ležící na  česko-polským hranicích a nakonec k  známému samoobslužnému Lesnímu baru. Začátek a konec jsme měli v Horní Lipové (část obce Lipová-lázně), odkud můžete vyrazit také od stanice vlaku.  Lipové (část obce Lipová-lázně).

Dnešní cesta nás provedla z Červenohorského sedla pod Červenou horu a přes Kamenné oko na sedlo Trojmezí. Na zpáteční cestě na nás čekala Vozka a Vřesová studánka.

🍁 Podzimní trasa nás provedla přes Lesní bar, kde nesmělo chybět opékání špekáčků, na hřeben Rychlebských hor s vrcholem Smrk (1127 m.). Od turistického rozcestí Smrk (Hraničník) s hraničním kamenem, který bývá mylně považován právě za vrch Smrk, jsme si odskočili na vrch Brousek 1115 m. Po jižním úbočím Rychlebských hor jsme se vrátili přes útulnu Mates, studánku Bučínský potok a Dlouhou dolinu zpět do obce Horní Lipová.

Krátká dubnová procházka po okolí Rejvízu. Naše trasa vedla na zříceninu hradu Koberštejn, přes Lurdskou jeskyni na Starém Rejvízu. Při zpáteční cestě jsme se ještě  navštívili pozůstatky hradu Freudenštejn.

Další den, kolo vystřídali turistické pohorky. Lanovkou jsme vyjeli nejdříve k jezeru Schwarzsee (2552 m.), odkud nás čekal výstup k horské chatě Hörnlihütte (3260 m.). Nazpátek jsme sešli zpátky až do Zermattu.

Druhý den našeho pobytu ve Vysokých Tatrách vedla naše trasa nejdříve na Popradské pleso. Odtud nás čekal prudší výstup, na náš dnešní cíl, sedlo Pod Ostrvou (1966 m.). Přes sedlo jsme začali sestupovat kolem Batizovského plesa (1884 m.) k horskému hotelu Sliezsky dom u Velického plesa. Strmější a už ne tak zajímavou cestou jsme došli do našeho cíle, obce Tatranká Polianka (1005 m.).