Petruv blog

Druhý den jsem měl celý vyhrazený toulkám po Wrocłavi (Vratislavi). Historického hlavního města Slezska a bývalého Vratislavského knížectví, ležící nedaleko českých hranic. Díky tomu, že všechny významné památky jsou soustředěny v centru či jeho okolí, jsem jich řadu navštívil.

Předposlední den nás čekal výjezd na Stelvio pass.

První den patřil cestě z Česka do města Bregenz u Bodamského jezera. Následující den jsme se přesunuli nejdříve Neuhausen a.R, kde jsme navštívili Rýnské vodopády, další zastávkou byl nádherný Luzern. Přes průsmyk Furkapass jsme přijeli do kempu v obci Täsch.

Po roce jsme s kamarády zavítali do obce Nová Lesná, odkud jsme se první den vydali přes Popradské pleso k rozc. pri Zabom potoku, odkud jsme přes Žabie pleso stoupali na chatu pod Rysmi. Od chaty jsem pak ještě pokračoval přes sedlo Váha na vrchol Rysy (2499,6 m.).

 🍷 V půli července jsme s Yvett a Ajfelem vydali opět po roce na jižní Moravu. Prvním naším cílem bylo Kyjovsko s Bukovickým mlýnem, rozhlednou Soudek, Jarohněvickým rybníkem, areálem Kamenné brány, zámky Milotice, Bzenec a rozhlednou Súsedská.

➽  V etapě ze Sieny do San Quirico d'Orcia jsem se ještě chvíli zdržel v Sieně , odkud jsem se po vedlejších cestách dostal k opevněnému statku Grancia di Cuna . Po šotolinových a nezpevněných cestách a také podél vysokých cypřišových alejí, jsem přijel do městečka Buonconvento , které je nejvýznamnější historické město v údolí Val d'Arbia . Mezi vinicemi vinařství Caparzo , které se rozkládá na svazích světoznámé oblasti Montalcina, jsem se zastávkou na ochutnávku vína, zakončil dnešní den v San Quirico d'Orcia , které bylo důležitou zastávkou poutníků na cestě Via Francigena do Říma. Město je na kopci, takže poslední část byla hodně náročná.

➽  Po včerejší návštěvě San Gimignano, byl dnešní den první, který jsem strávil na kole po poutní cestě Via Francigena . Po náročném šotolinové úseku jako první přišlo na řadu historické centrum města Colle Val d´Elsa, vybudované na útesu a tyčí se nad novou "dolní" čtvrtí. Následovala málo známá vesnička Abbadia A Isiola s pěkným komplexem kolem kláštera. Další "perlou" na cestě byla opevněná středověká vesnice Monteriggioni , kde hradby obepínají celou vesničku. Jako poslední jsem navštívil Sienu , historické město zapsané na seznamu UNESCO.

🚶 Malé opevněné městečko San Gimignano, leží  na jednom z pahorků Toskánka, v srdci údolí Val d'Elsa. Budete si zde  připadat jak ve 14. století, protože jeho vzhled se od středověku příliš nezměnil. San Gimignano [san džimiňáno] je jedno z nejzachovalejších středověkých měst v Itálii, proto bylo také h istorické centrum v roce 1990 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Ҝ - Po největším krakovském bulváru a hlavním náměstí přišla na řadu návštěva hradního komplexu Wawel.  Na stejnojmenném návrší nad řekou Vislou  se nachází Královský hrad a katedrála sv. Stanislava a Václava .

Ҝ -  Projít královskou cestou v Krakově je jedinečný způsob, jak poznat historii a kulturu tohoto významného polského města.   Během procházky můžete zažít autentickou atmosféru hlavních bulvárů ulic Floriánská, Grodzká a hlavního náměstí starého města, kde můžete obdivovat umělecké obchody, trhy, kavárny a restaurace.  Je to nezapomenutelný zážitek pro každého návštěvníka tohoto polského města.

Poslední náš den v Dolomitech jsme strávili pod hřebenem Padoi, naproti ledovce Marmolada. Po prudším výšlapu od jezera Fedaia na Porta Vescovo (2478 m) jsme pokračovali k chatě Padon, odkud jsme si odskočili k Bivaku Bontadini, kde se nachází tunely ve skále, vykopané vojáky v 1. světové válce. Po návratu zpět k chatě jsme poté sešli zpátky k jezeru Fedaia. Navečer jsme ukončili náš pobyt v městečku Canazei.

↝ Třetí den jsme si trochu odpočinuli. Využili jsme pěkného počasí a vyjeli lanovkou na hřeben Marmolady  Punta Rocca (3265 m). Panoramatická terasa nám nabídla nádherný 360° vyhled. Na mezistanici  Serauta (2950 m), jsme navštívili muzeum bojů za 1. světové války.

↝ Druhý den patřil zdolání třítisícového vrcholu Piz Boè. Po náročném stoupání ze sedla Pordoi (2239 m) k masivu Sella a po části podél tohoto masivu, jsme museli zdolat náročný žleb Risa de Pigolerz. Ani poslední část ale nebyla o moc lehčí a i díky vyšší nadmořské výšce jsme byli rádi za odpočinek na vrcholu Piz Boè (3152 m). Po prudším sestupu jsme pozvolna přišli měsíční krajinou k chatě Forcella Pordoi. Poslední výškové metry jsme pak nastoupali k horní stanici lanovky na náhorní plošině Sass Pordoi (2950 m).

↝ Ze sedla Karerpass neboli Passo di Costalungo (1758 m) výstup k chatě Rif. Paolina (2125 m), kolem bronzového orla - památníku  Cristomannos (2280 m), přechod pod mohutnou západní stěnou Rotwand / Roda di Vael (2806 m) do sedla Vajolonpass (2560 m). Sestup k chatě Rif. Roda di Vael (2280 m) a zpět do sedla Karerpass.

⇝  V Amsterdamu na nás čekalo náměstí Dam s Královským palácem a kostelem Nieuwe Kerk, kostel Westerkerk, dům Anny Frankové, begináže, plovoucí květinový trh, náměstí Rembrandtplein s Rembrandtovou sochou. V dalším článku se dozvíte o projížďce lodí po amsterdamských grachtech a nakonec návštěvě čtvrti červených luceren, která s Coffeeshopy symbolizuje velkou svobodu a toleranci Amsterdamu.

⇝ Po dopolední návštěvě Gentu jsme druhý den odpoledne pokračovali do Brugg. To nám nabídlo historické centrum s náměstím Markt se zvonicí, cechovními domy, náměstí Burg s gotickou radnici Stadhuis, bazilikou Svaté krve s ampulí údajně obsahující kapky Ježíšovy krve, kostel Panny Marie s 115 metrů vysokou kostelní věží a spleť kanálů (grachtů), díky kterým bývají Bruggy označovány za „Benátky severu“. Nezapomněl jsem také na vyhlášenou belgickou čokoládu nebo pivo.

⇝ Druhý den naší cesty po Beneluxu dopoledne patřilo Gentu, univerzitnímu a kulturnímu městu se středověkou kulisou. Nejznámějšími památkami tohoto úžasného města jsou katedrála svatého Bavona, hrad Gravensteen z 10 století. Z mostu svatého Michala jsou vidět tři slavné gentské věže a také nábřeží Graslei s cechovními domy. 

⇝ První den jsme po dopoledním Lucemburku, zavítali do Bruselu. Hlavní naše pozornost patřila Královskému paláci, zahradě Mont des Arts, Katedrále svatého Michaela a svaté Guduly a jednomu z nejhezčích náměstích v Evropě Grand-Place s radnicí a muzeem. Nechyběla ani ochutnávka vyhlášených vlámských hranolek a belgických waflí.

V neděli, třetí den našeho pobytu v Maďarsku, jsme se vydali vlakem do Budapešti. Zde nám na prohlídku města muselo stačit sedm hodin, ve kterých jsme stihli navštívit jen okolí centra.

Další sobota slibovala opět pěkné počasí a tak jsme si s Yvett řekli, že by byla škoda toho nevyužít. Tentokrát jsme se vydali do méně známých končin Jeseníků. Byli dva dny poté co na Pradědu zasněžilo a ještě v pátek bylo na fotkách vidět, že se ještě drží slabší vrstva sněhu. Na naší cestě jsme ho ale už takřka neviděli.