OKOLO SLEZSKÝCH BESKYD 3/3: Z BIELSKA-BIAŁÉ DO ČESKÉHO TĚŠÍNA – PŘES ZÁMEK GRODZIEC A LÁZEŇSKOU USTROŇ ZPĚT K OLŠI
🚴 Třetí den mě čekala cesta zpět k českým hranicím. Zvlněné Těšínské podhůří mi připravilo řadu stoupání a sjezdů. Celkem jsem nastoupal 701 metrů, tedy více než v první etapě, která vedla přes beskydský hřeben do Żywce. Jediným rovinatějším úsekem bylo zhruba patnáct kilometrů podél řek Brennice a Visly, kde jsem jel po kvalitních asfaltových cyklostezkách.
🚴 OKOLO SLEZSKÝCH BESKYD – ETAPY (kliknutím rozbalíte)
🚴 1) CESTOPIS
Podle plánu vyjíždím z ubytovny v osm ráno. Projíždím přes náměstí Polského vojska (Plac Wojska Polskiego), kde se loučím se žabákem.
Za historickým mostem přes řeku Biała se zastavuji u gruzínské pekárny Tandyr House. K snídani si kupuji megrelské chačapuri — kynutý koláč s pořádnou porcí sýra uvnitř i zapečeného na povrchu, který mě spolehlivě zasytí. Na cestu přibaluji drożdżówku s tvarohem a rozinkami, naprostou polskou pekařskou klasiku.
Z města pokračuji přes klidné historické náměstí v Bielsku s klasicistní kašnou s Neptunem.
Cestou míjím velkoformátový mural věnovaný pohádkám z místního Studia kreslených filmů (Studio Filmów Rysunkowych) a o kousek dál i další známá díla z bielské streetartové stezky – magickou malbu Noc Świętojańska a horský motiv Król gór.
.jpg)
Z Bielska-Białé kolem letiště do Jaworze
Městský provoz je zpočátku poměrně hustý, ale za velkým kruhovým objezdem Rondo Cieszyńskie už začíná citelně řídnout. Napojuji se na bielskou odnož Viselské cyklotrasy (Wiślana Trasa Rowerowa) a po stezce se postupně vzdaluji od městské zástavby.
Za městem pokračuji podél letištního areálu Aleksandrowice. Trasa obchází celý areál, já však využívám jen jeho jižní část. Cyklostezka mě potěší kvalitním asfaltovým povrchem. Nabízí se z ní výhled na severní svahy Slezských Beskyd s masivy Szyndzielnie a Klimczoku.
Místo abych pokračoval dál po ulici Łowiecka, volím zkratku, kterou jsem objevil při plánování trasy. Než ji ale najdu, docela zakufruji. K ocelovému mostku přes koryto říčky Wapienica musím nejdříve sestoupit pěšky, protože svah je tu poměrně prudký. Táhlé stoupání z Bielska-Białé zde končí a dál mě čeká zvlněný úsek beskydským podhůřím.
Místní komunikace, kde je doprava většinou klidná a zhoustne jen nárazově, mě zanedlouho přivádějí přímo do lázeňské obce Jaworze. Jde o jedno z nejstarších lázeňských míst v celém Slezsku, které se už v 19. století proslavilo léčbou revmatických a dýchacích potíží. Mou první zastávkou je kostel Boží Prozřetelnosti s výraznou kupolí a přilehlým hřbitovem, kde odpočívají původní majitelé lázní.
Přes park přijíždím k vile Moritz, přezdívané „Trzydziestka“ — lázeňské rezidenci z roku 1860. Zaujme mě její hrázděná konstrukce i dřevěné detaily, které jí dodávají odlišný vzhled od běžných budov v okolí.
Jen kousek od vily se u cesty nachází pamětní lavička věnovaná zakladateli lázní — hraběti Mořici Saint-Genois (s polským nápisem Maurycy Jan Nepomucen).
Přes Świętoszówku k zámku Grodziec Śląski
Zkontroluji navigaci a pokračuji směrem na Biery. Za Jaworzem se oproti původnímu plánu stáčím na severozápad přes vesnice Biery a Świętoszówku do obce Grodziec Śląski po místních komunikacích s minimálním provozem. Krajina se otevírá do typického zvlněného Těšínského podhůří.
Cílem této odbočky je zámek v Grodźci. V průvodcích bývá tradičně uváděn jako renesanční sídlo vybudované v 16. století rodem Grodzieckých, novější výzkumy však odhalují, že stojí na ještě starších základech středověké tvrze. Dnes patří k nejvýznamnějším panským sídlům v regionu.
Interiéry zámku ukrývají ohromující soukromé muzejní sbírky – od historických zbraní, brnění a cenných obrazů až po dobový nábytek, mapy a sakrální umění. Rád bych se podíval, ale je po desáté hodině a další vstup je až ve dvanáct hodin. Tak dlouho se zde zdržet nemůžu.
Podél Brennice a Visly do Ustroně
Od zámku mě čeká zhruba dvoukilometrové stoupání směrem na Górki Wielkie. Do obce ale už sjíždím k toku řeky Brennice, kde se napojuji na dvě souběžně vedené trasy: regionální č. 604 Via Ducalis a páteřní Viselskou cyklotrasu (Wiślana Trasa Rowerowa).
.jpg)
Úsek podél Brennice a následně podél Visly představuje nejpohodovější pasáž celé etapy. Jedu po hladkém asfaltovém povrchu přímo po protipovodňových hrázích.
Samotnou řeku zahlédnu většinou jen u jezů, u kterých je vždy lavička, takže se dá na chvíli zastavit.
.jpg)
Viselská cyklotrasa (Wiślana Trasa Rowerowa, WTR) patří k nejambicióznějším cyklistickým projektům v Polsku s cílem propojit prameny řeky v Beskydech až s Baltským mořem.
V mém aktuálním úseku ve Slezském vojvodství (cca 80 km od Visly po Dankowice) je zcela dokončená a přehledně značená oranžovými tabulkami. Začíná u železniční stanice PKP Wisła Uzdrowisko a vede přes Ustroń, Skoczów, Strumień, Zabrzeg (odkud začíná odnož do Bielska-Białé) a Czechowice-Dziedzice až do obce Dankowice na hranici regionu. Zpočátku vede v blízkosti horského toku a dále přechází v rovinatou trasu údolím řeky Visly.
🗺️ Stav realizace Viselské cyklotrasy (WTR) v dalších regionech (kliknutím rozbalíte)
- Malopolské vojvodství (cca 230 km): Považováno za jeden z nejlepších a nejlépe připravených cyklistických úseků v Polsku. Hotových je více než 210 km trasy od Jawiszowic do Szczucina. Trasa zde vede téměř výhradně po rovných, asfaltových protipovodňových náspech uzavřených pro automobilový provoz a prochází přímo Krakovem.
- Střední úsek (Świętokrzyské, Podkarpatské, Lubelské a Mazovské vojvodství): Na tomto úseku dlouhém několik set kilometrů zatím neexistuje souvislá značená trasa. Uvedená vojvodství sice spolupracují na projektu „Blue Valley – Vistulskou stezkou“, avšak do doby jejího vybudování si musí cyklisté trasu plánovat sami a využívat místní asfaltové silnice, štěrkové cesty nebo jiné stávající trasy (např. Stezku střední Vistuly či Zelenou 7 v okolí Varšavy).
- Kujavsko-pomořské a Pomořské vojvodství: V těchto regionech byly vytyčeny a částečně dokončeny další kilometry tras (v Kujavsko-pomořském vojvodství přibližně 450 km po obou březích řeky), které nakonec dovedou cyklisty až na ostrov Sobieszewo v Gdaňsku.
Příjemná jízda po hrázi končí těsně před Ustroní, kde se trasa přibližuje k frekventované výpadovce (ulice Katowicka).
Lázeňské město Ustroň, rozložené přímo pod masivy Velké Čantoryje a Rovnice (Równica), představuje vstupní bránu do horního údolí Visly.
Nerad opouštím klid cyklostezky a po rušnější silnici vjíždím do centra tohoto turistického a lázeňského střediska. I když je už prakticky po sezóně, stále proudí po promenádě pár lidí.
Za kruhovým objezdem projíždím kolem náměstí s amfiteátrem a radnicí, v jejímž suterénu je veřejné WC.
O pár metrů dál mě zaujme monumentální 3D mural na budově městské knihovny. Vytváří dokonalou optickou iluzi vybourané cihlové zdi, za níž se otevírá pohled do slavné irské knihovny s typickým klenutým stropem a několik metrů vysokými regály plnými knih. Další části budovy pak představují skotské knihovní sály.
.jpg)
Přes Dzięgielów a Puńców do Těšína
Z Ustroně vyjíždím po frekventovanější silnici, ale z ní už brzy odbočuji na klidné místní komunikace. Po zhruba pěti kilometrech zvlněného terénu, který vrcholí stoupáním k vesničce Kępa, sjíždím dolů podél soukromého zámku u obce Dzięgielów.
Za ním pokračuji po vedlejších asfaltových cestách s prakticky nulovým provozem. Na několika místech překonávám po betonových panelech malé brody přes drobné potůčky. Vody je v nich naštěstí málo, takže jimi projíždím bez obav. Kdyby to nešlo, dají se využít i lávky pro pěší, přes které lze kolo pohodlně převést.
Pokračuji do obce Puńców, odkud mě čeká další zvlněný úsek plný krátkých stoupání a sjezdů. Venkovská krajina postupně ustupuje městské zástavbě a já dojíždím do polského Cieszyna.
V kavárně Wuzetka dělám krátkou pauzu na kávu. Podnik nese jméno po slavném polském řezu Wuzetka (kakaový piškotový korpus, jemný světlý krém a čokoládová poleva). Ceny zákusků i kávy jsou velmi příznivé ve srovnání s kavárnami v okolí.
Odtud vyjíždím na hlavní dlážděný Rynek, obklopený měšťanskými domy s renesančními a klasicistními fasádami. Dominantou jižní strany náměstí je historická budova radnice s věží a hodinami, jejíž historie sahá do 16. století.
Z Rynku pokračuji do zámeckého parku na Zámeckém vrchu (Góra Zamkowa), někdejším sídle těšínských Piastovců.
.jpg)
V areálu stojí dvě výjimečné památky:
Jako první procházím kolem románské rotundy sv. Mikuláše a sv. Václava z 11. století, která patří k nejvýznamnějším románským stavbám v Polsku.
.jpg)
O něco výše stojí gotická Piastovská věž ze 14. století jako pozůstatek někdejšího hradu.
Vystoupám na její vyhlídkový ochoz ve výšce 24 metrů (celková výška je 29,9 m), odkud se otevírá kruhový výhled na město a okolní krajinu Těšínska, včetně české strany Těšína.
Při návratu se v parku zastavuji u vyhlídky, odkud se otevírá pohled přes řeku na Český Těšín a Beskydy.
Před přejezdem řeky se ještě zastavuji u věrné repliky těšínské tramvaje Ringhoffer, která stojí na dochovaných kolejích u proskleného infocentra. Místní tramvajová linka spojovala obě části města v letech 1911–1921; její provoz ukončilo rozdělení Těšínska po první světové válce.
Než zamířím k hraničnímu mostu, zajíždím ještě do uličky Przykopa podél kanálu Młynówka, přezdívané Těšínské Benátky. V minulosti se zde usazovali koželuzi a tkalci závislí na tekoucí vodě. Malebné řemeslnické domky s malými můstky z 18. a 19. století dodnes patří k nejkouzelnějším zákoutím města.
Podél Olše do Českého Těšína
Po prohlídce polské části města přejíždím hraniční most přes Olši na českou stranu. Tady se na levém břehu krátce napojuji na cyklotrasu č. 10 Olše a po zhruba kilometru odbočuji k nádraží v Českém Těšíně, kde svou třídenní cestu kolem Slezských Beskyd zakončuji.
📊 2) STATISTIKA (kliknutím rozbalíte)
🛣️ 3) TYPY CEST A POVRCHŮ (z Komoot.com) (kliknutím rozbalíte)
Typy cest
| Silnice | 24,7 km |
| Ulice | 16,1 km |
| Cyklostezka | 12,4 km |
| Mimo síť (neznámé) | 1,80 km |
| Cesta | 813 m |
| Jednotlivá trasa | 198 m |
Povrchy
| Asfalt | 39,9 km |
| Zpevněný povrch | 10,6 km |
| Dlažební kostky | 2,90 km |
| Neznámý | 2,47 km |
| Nezpevněná cesta | 146 m |
⭐ 4) HODNOCENÍ TRASY (kliknutím rozbalíte)
Profilově zrádnější etapa, než by se na první pohled zdálo. Neustále zvlněné Těšínské podhůří s opakovanými kratšími výšlapy a sjezdy nastřádá přes 700 výškových metrů, což bylo víc než horská etapa přes beskydský hřeben. Jediným rovinatým úsekem na vydechnutí je zhruba 15 km dlouhá pasáž po protipovodňových hrázích podél Brennice a Visly. Se silami je třeba počítat i v závěrečné třetině z Ustroně přes Kępu a Puńców do Těšína.
Většina trasy ubíhá po klidných vedlejších asfaltkách s minimálním provozem a hladkých cyklostezkách. Krátké technické zpomalení představuje prudký sestup k lávce přes říčku Wapienica (kde je rozumnější kolo svézt) a drobné brody po betonových panelech za obcí Dzięgielów, které se však dají v případě potřeby překonat po lávkách pro pěší. V centrech měst (Bielsko-Biała, Ustroń, Cieszyn) je nutné počítat s městským provozem, chodci a historickou dlažbou.
Naprosto převažuje kvalitní asfalt (jak na vedlejších silničkách, tak na páteřní Viselské cyklotrase na hrázi), doplněný zpevněnými cestami a dlažbou v historických jádrech měst. Žádný těžký lesní terén ani rozbitá šotolina. Trasa je optimální pro treková, krosová a gravel kola nebo e-biky.
Pestrá a atraktivní etapa spojující městskou kulturu, lázeňskou pohodu i klidný venkov. Zaujme bielský street art s velkoformátovými muraly, lázeňská architektura v Jaworzu, renesanční zámek Grodziec Śląski i pohodová jízda kolem řek pod kulisou Čantoryje a Rovnice s 3D knihovnou v Ustroni. Absolutním vrcholem je historický Cieszyn – Zámecký vrch s románskou rotundou, kruhový výhled z Piastovské věže a malebná zákoutí Těšínských Benátek podél kanálu Młynówka.
📈 5) ITINERÁŘ ETAPY (kliknutím rozbalíte)
| Km | Místo / Záchytný bod | Nadm. v. | Charakteristika a zajímavosti |
|---|---|---|---|
| 0,0 | Bielsko-Biała | 304 m | Start etapy. Historické centrum s náměstím, street art (muraly). Ranní zastávka na gruzínské chačapuri. Začátek táhlého výjezdu z města. |
| 8,1 | Kamienica | 423 m | Městská čtvrť Bielska-Białé. Ukončení dlouhého stoupání z Bielska. |
| 11,7 | Jaworze | 387 m | Bývalé lázeňské městečko. Hrázděná vila Moritz ("Trzydziestka"), pamětní lavička hraběte Saint-Genois, lázeňský park a kostel s hrobkami. Začátek zvlněného Těšínského podhůří. |
| 19,6 | Grodziec Śląski | 329 m | Průjezd přes Biery a Świętoszówku po místních cestách s minimálním provozem. Významný renesanční zámek rodu Grodzieckých (soukromé muzeum s historickými sbírkami). Následuje zhruba dvoukilometrové stoupání. |
| 24,5 | Górki Wielkie | 328 m | Sjezd k řece Brennici. Napojení na páteřní Viselskou cyklotrasu (WTR). Začátek patnáctikilometrového rovinatého úseku po hladkých asfaltových protipovodňových hrázích. |
| 34,2 | Ustroń | 357 m | Lázeňské středisko přímo pod vrcholy Čantoryje a Rovnice. Opuštění klidné cyklostezky na hrázi. Průjezd centrem a parkem, monumentální optický 3D mural historické knihovny. Návrat na zvlněné místní komunikace. |
| 40,8 | Kępa / Dzięgielów | 416 m | Konec stoupání k obci Kępa. Sjezd kolem soukromého zámku v Dzięgielowě. Průjezd drobnými vodními brody po betonových panelech (možnost využití lávek). |
| 48,2 | Puńców | 292 m | Konec venkovské krajiny, další kratší sjezdy a výjezdy. Postupný vjezd do městské zástavby. |
| 52,3 | Cieszyn (Rynek) | 298 m | Historické centrum polského Těšína. Dlážděné náměstí s renesanční radnicí, Zámecký vrch s románskou rotundou a vyhlídkou z Piastovské věže. Těšínské Benátky podél kanálu Młynówka a replika historické tramvaje Ringhoffer. |
| 55,7 | Český Těšín (nádraží) | 274 m | Přejezd řeky Olše zpět do České republiky. Cíl třídenního cykloputování po polském Slezsku na železničním nádraží. |
🗺️ 7) TRASA KE STAŽENÍ
⛰️ 8) VÝŠKOVÝ PROFIL
.jpg)
📍 9) INTERAKTIVNÍ MAPY (kliknutím rozbalíte)
Kliknutím na ikonku fotoaparátu v mapě, se vám zobrazí fotografie z daného místa.
Komentáře
Okomentovat