ZIMNÍ JESENICKÁ HŘEBENOVKA SKŘÍTEK - OVČÁRNA - PRADĚD

Na konci vánočních svátků bylo třeba vyvětrat si hlavu a udělat něco pro svoji kondici. Předpověď počasí slibovala slunečný den a proto jsem si vybral trasu mezi Skřítkem a Pradědem. Částí té nejkrásnější a nejzajímavější hřebenové trase v Jeseníkách, která jinak vede dále přes Červenohorské sedlo, Šerák do Ramzové. V zimě jsem šel tuto část před pěti lety, viz článek.

Kvůli spojení byl začátek trasy jasný, i když ze Skřítku se jde prakticky stále do kopce, cesta naopak by byla kvůli špatnému spojení komplikovanější. 
S přestupem v Bruntále jsem byl po 1:20 hodin autobusem (mezi Ostravou a Šumperkem), několik minut před devátou hodinou, u motorestu na sedle Skřítek. 

1) SKŘÍTEK (874 m.)
Ze Skřítku, nacházející se na jihu pohoří Hrubého Jeseníku, se vydávám spolu s několika běžkaři po zelené turistické trase směr Praděd.

Prakticky hned od začátku se trochu zapotím, protože trasa vede do kopce po mírně zmrzlé ušlapané cestě. Povrch se ale zhoršuje a tak nasazuji raději nesmeky.

2) ZTRACENÉ KAMENY (1250 m.)
Asi po hodině jsem u Ztracených kamenů, což je skalní balvanovitý výchoz (horniny vystupují na zemský povrch). K němu se váže pověst, kdy za vznik Ztracených kamenů může čert, jenž při závodech s místním sedlákem, právě na tomto místě vysypal kamení ze svých bot.




3) PEC (1311 m.)
Přes Ztracené kameny cesta ještě dál stoupá až k vrcholu Pec. Po cca 4 kilometrech mám za sebou to největší stoupání. Přede mnou je nyní zvlněná, ale stále do kopce vedoucí hřebenová trasa. 
Na Vysokou holi (1 464 m) na 6,5 km mě čeká ještě 150 výškových metrů.

Začínají se také otevírat první výhledy a pokud máte štěstí na počasí jako dneska já, můžete se těšit na nezapomenutelnou túru. Z hřebenovky lze vidět takřka celá Morava od Beskyd po Králický Sněžník.

Stopa podél tyčového značení na hřebeni není udržovaná, ale přesto tu můžete spatřit pár běžkařů, i když trasa bývá hrbatá, zledovatělá nebo zavátá.

Poprvé také spatřuji vysílač na Pradědu.

4) PECNÝ (1334 m.)
Po desáté hodině přicházím na vrchol Pecný, který je tvořen nevelkou svorovou skálou. Skála je jen co by kamenem odhodil od cesty, ale cesta není moc prošlapaná a začínám se docela bořit ve sněhu.

Z vrcholu Pecný jsou jedny z nejhezčích výhledů na panorama Jeseníků. 
Na severu Praděd s okolím, na jihu Hanušovická vrchovina se Šumperskem a nzápadě např. Medvědí hřbet, Keprník, Vozka, Kralický Sněžník.


5) BŘIDLIČNÁ HORA (1 358 m).
Břidličná hora je plochý vrchol, ležící cca 200 metrů od tyčového značení. Cesta zde ale není prakticky prošlapaná a tak se zde ani nevydávám.

Čím dál tím lépe mohu pozorovat také Beskydy.

6) JELENÍ STUDÁNKA (1311 m.)
Po 6,5 km dorážím, v jedenáct hodin, k Jelení studánce (1311 m.), která se nachází na jihovýchodním úbočí Jeleního hřbetu. Vyvěrá zde pramen Stříbrného potoka, z kterého se můžete napít a také se zde nachází zastřešený kamenný útulek pro turisty a lyžaře, který je chrání při nepříznivých podmínkách na cestě mezi Skřítkem a Pradědem.

Studánka je dost pod sněhem, takže jde vidět jen vyvěrající voda. Na chvíli se zde zastavím a občerstvím na další cestu, protože mě čeká 4 km stoupání až na vrchol Vysoká hole.

Na cestě se začínám více propadat. Je zde větší množství nafoukaného sněhu a na něm jen tenká ledová krusta. Snažím se jít v prošlapaných stopách, ale jsou dost hluboké a tak občas zkouším jít po ledové krustě. V některých místech se na ní ještě udržím, ale většinou se propadám a tak se vracím zpět do stop.  

7) NAD MALÝM KOTLEM
Po pravé straně hřebene mám strmé svahy Malého a Velkého kotle, kde hrozívají lavinové sesuvy a které byly vyhloubeny svahovými ledovci v posledních dobách ledových. Po levé pak Medvědí důl a Svinný žleb. 

8) VYSOKÁ HOLE (1465 m.)
Před půl jednou jsem po 10,5 km na místě zvané Vysoká hole, která je se svou nadmořskou výškou 1465 metrů, druhou nejvyšší horou Moravy a tedy i Hrubého Jeseníku. Jedná se o plochý vrchol, kde se také nachází dřevěná bouda a hraniční kámen. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd.

Vysoká hole je zajímavá i z hlediska historického. Po jejím vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a podle některých údajů i historická stezka spojující Šumpersko s Bruntálskem. Pískovcový hraniční kámen z roku 1681, připomíná hranici tří historických panství – bruntálského, janovického a losinského.

Z Vysoké hole mám již všechny jesenické vrcholy více blíže.


Před sestupem na Ovčárnu mé oči ještě směřují směrem na Praděd, před kterým se vyjímají až sedm metrů vysoké a 25 metrů široké Petrovy kameny. Z důvodů ochrany vzácné květeny nejsou skály ale přístupné veřejnosti.

Název Petrových kamenů se v pověstech vysvětluje různě.
Podle pověsti se tu snad zjevil svatý Petr, jiná verze tvrdí, že jméno mají skály po mladém kováři, který se zde ukryl se svou dívkou při útěku před jejím rozlíceným otcem, správcem nedalekého sovineckého panství.
Nejvýznamnější pověra, se ovšem zrodila v 17. století. Tehdy se mělo za to, že se na Petrových kamenech odehrávaly čarodějnické slety a rituály vzývání ďábla.


Sestup z Vysoké hole na Ovčárnu je trochu složitější. Je zde málo vyšlapaných stop a opět se začínám bořit do sněhu. Také stopy kolem sjezdovky jsou trochu jinde než čekám. 

9) OVČÁRNA (kolem 1300 m.)
K nejvýše položenému centru lyžování u nás, se dostávám v jiných místech než kde bych přišel v létě. 
Jezdí sem také kyvadlová doprava ze sedla Hvězda (pro lyžaře i cyklisty). Proto je také jednou z důležitých křižovatek běžkařských, turistických, běžeckých nebo cyklistických tratí, spojujících nejznámější místa Jeseníků - Praděd, Vysoká hole, Skřítek, Vidly, Červenohorské sedlo,...

Za chatou Barborka to beru zkratkou, zimní cestou kolem sjezdovky. Cesta je dost příkrá a tak se začínám zadýchávat. Na chvíli odpočívám při pohledech zpátky směr Petrovy kameny, Vysokou holi.

Čím stoupám výše a blíže k vysílači na Pradědu, otevírají se za mnou stále hezčí výhledy. 
Na jihu vidím příkré svahy hřebenovky ze Skřítku, rovinatější Šumpersko...

...na západě Dlouhé stráně (1353 m.)...

... 30 km vzdálený Kralický Sněžník (1425 m.), polskou Czarna gora (1205 m.). Díky pěknému zimnímu počasí bez oparu také v dáli Krkonoše se 128 km vzdálenou Sněžkou (1602 m.).

Na severozápadě hřeben s Vozkou (1377 m.), Červenou horou (1337 m.) a Keprníkem (1423 m.)

10) PRADĚD (1491 m.)
Na Praděd přicházím z boční strany (od jihu).

Díky ideálním podmínkám - minimální oblačnosti ve spojení s mrazem a tedy nízké vzdušné vlhkosti, se mi naskytla unikátní podívaná, která se objevuje jen vzácně.

Díky této viditelnosti mohu na jihovýchodní straně vidět 100 km vzdálené Beskydy s Lysou horou (1323 m.) nebo Travným (1203 m.) Mezi nimi v dáli 160 km vzdálená Malá Fatra a úplně vlevo dokonce 230 km vzdálené Vysoké Tatry.

Autor: Robert Jamróz

Po focení mířím do budovy vysílače, kde po vstupu je hned je prostor, kde si mohou turisté odpočinout nebo z něj pokračovat dál do restaurace. Já si zde jenom vyměním ponožky a oblékám bundu, protože začíná přituhovat a vítr je zde už ledový.

Zpátky na Ovčárnu pak pokračuji klasicky po cestě.



11) OVČÁRNA
Zpátky na Ovčárně jsem před třetí hodinou a protože autobus mi jede až 15:30, mířím ještě k Figurovi na polévku. Lidí tu moc není, tak jsem obsloužen hned, ne jak při poslední návštěvě, kdy tu bylo více lidí a číšník vůbec nestíhal.

S přestupem v Malé Morávce - zastávka Pod Kopřivnou, kdy navazující autobus tu má už na druhé zastávce zpoždění 5 minut, pokračuji do Bruntálu. Naštěstí je zde vlakové nádraží od autobusového jen pár metrů. Vlak z Olomouce na Ostravu tu sice již stojí, ale stíhám ho ještě s cca 1-2 minutovou rezervou. Před pátou hodinou jsem pak zpátky V Krnově.

► SHRNUTÍ
Vzdálenost: 18,70 Km
(Skřítek - Ovčárna: 12,5 km / Praděd: 14,7 km / Ovčárna 18,7 km). 
Nastoupáno/ sestoupáno: 925 / 500 metrů
Čas pohybu: 3:54:07 hodin (4:23:17 dle Strava.com)
Celkový čas: 6:09:20 hodin
Prům.tempo pohybu: 12:31 min/km dle Strava)
Průměrné tempo: 19:15 min/km
Náročnost: 8/10 
Zážitek: 9/10 (horské prostředí s pěknými výhledy)
Typ: Pěšky, běžky
Upozornění: Hřebenovka se nachází v NPR Praděd a chodit se může jen po značených trasách.
Občerstvení: Motorest Skřítek, chaty na Ovčárně - Barborka, hotel Figura, bufet u horské služby, horská chata Barborka a restaurace Praděd.
Ubytování: Chaty na Ovčárně - Barborka, hotel Figura, Sporthotel Kurzovní, horská chata Barborka, dále restaurace Praděd (turistická ubytovna, hotel), případně zastřešený kamenný útulek pro bivakující turisty u Jelení studánky.

► DOPRAVA
Krnov - Bruntál: 45 Kč, 22 km / Bruntál - Skřítek: 62 Kč, 34 km - celkem 107 Kč, 56 km. 
Ovčárna - Malá Morávka, Pod Kopřivnou 40 Kč, 9 km / M.M. - Bruntál: 40 Kč), 18 km. Vlak Bruntál - Krnov: 47 Kč, 23 Km - celkem 127 Kč, 50 km (cena je větší kvůli kyvadlové přepravě Ovčárna - Hvězda)

► FOTOGALERIE

► TRASA / MAPA



Komentáře