%20(1).jpg)
1. CESTOPIS
Návsí
Vyrážím z nádraží v Návsí a přede mnou je hned nejdelší a profilově nejvýraznější etapa celé výpravy. Hned na kraji Jablunkova jsem v parku Lasek Miejski minul roubené dřevěné chatky PZKO, které slouží jako zázemí pro tradiční festival Gorolski Święto.
Z údolí Olše cesta pozvolna stoupá přes Písek k Bukovci. Chvíli jedu po cyklostezce, většinou ale po silnici, kterou asi po sedmi kilometrech opouštím a odbočuji směrem k polské hranici.
Trasa začíná stoupat lesní asfaltovou cestou, na které je téměř nulový provoz, a ta mě dovede přímo do Istebné, rozložené na strmých beskydských svazích.
Istebná
Istebná a její okolí jsou dnes výrazně zaměřené na rekreaci. Kromě množství ubytovacích zařízení a rekreačních chat zde najdeme také několik lyžařských areálů a sjezdovek na okolních svazích. Zdejší krajina je zároveň využívána pro cyklistiku a pěší turistiku.
Z Istebné nepokračuji po frekventované hlavní silnici na Koniaków, ale po průjezdu rušnější křižovatkou pokračuji po cyklotrase vedené souběžně se silnicí podél řeky Olza.
.jpg)
Za Istebnou se silnice zužuje a stoupá lesem. Občas se objevují usedlosti a louky. Během stoupání potkávám jen několik aut, ale i tak si musím v úzkých zatáčkách dávat pozor.
Sedlo Pod Grapą (cca 782 m)
Závěrečné metry stoupání jsou nejnáročnější, místy se sklon šplhá přes 10 %. Nakonec vystoupám do sedla Pod Grapą, které leží podle mého záznamu ve výšce kolem 782 metrů nad mořem. Právě tady přichází zasloužená odměna za předchozí stoupání.
Sedlo Pod Grapą a sousední Ochodzitu často označují za jeden z nejlepších 360° rozhledových bodů celého polského Slezska.
Na severu se zvedají hřebeny Slezských Beskyd, zatímco na východě se za údolím rozprostírají Żywiecké Beskydy.
Na západě se otevírá krásný pohled na panorama Moravskoslezských Beskyd. Zcela vlevo na horizontu dominuje silueta Lysé hory (1 324 m), směrem doprava na ni navazuje masiv Travného a táhlý hřeben Ropické hornatiny. Je to nezvyklý pohled na „naše“ hory zase z úplně jiné, polské perspektivy. V údolí pod nimi a na přilehlých svazích jsou navíc dobře patrné roztroušené usedlosti Istebné a Jaworzynky.
Směrem na jihozápad se tyčí bezprostředně nad sedlem výrazný travnatý vrch Ochodzita (895 m) s charakteristickým telekomunikačním vysílačem. Tento kopec pak ze své trasy vidím ještě několikrát. Ochodzita patří k výrazným vyhlídkovým místům v této části Beskyd a z jejího vrcholu se otevírá široký rozhled do okolní krajiny.
Směrem na severovýchod se hluboko dole táhne dlouhé, zelené údolí Kamesznice, kterým mě vzápětí čeká sjezd směrem k Milówce. Nad pravou stranou údolí vystupují hřbety Żywieckých Beskyd táhnoucí se nad Milówkou, zatímco vlevo údolí uzavírají zalesněné svahy Slezských Beskyd.
Kamesznice
Ze sedla mě čeká dlouhý sjezd do Kamesznice. Silnice je zde o poznání širší než ta, po které jsem vystoupal do sedla, a jízda je tak mnohem příjemnější.
Hned v horní části údolí stojí za povšimnutí dřevěný kostelík Panny Marie Pomocnice křesťanů, postavený v první polovině 80. let 20. století. Zajímavým prvkem je obložení části stavby říčním kamenem, které jí dává poněkud netradiční vzhled.
.jpg)
Milówka
Ještě před Milówkou podjíždím mohutnou dálniční estakádu a za ní ostře odbočuji doleva k řece, kde se napojuji na cyklotrasu Velo Soła. Tady pro mě horský charakter trasy končí. Další kilometry už vedou převážně po rovině podél meandrující Soły.
Velo Soła – cyklotrasa
Velo Soła (cyklotrasa č. 611) vede podél řeky Soła z Rajczy přes Milówku, Węgierskou Górku, Wieprz a Żywiec až k Żywieckému jezeru. Nejde o souvislou samostatnou cyklostezku, ale o kombinaci různých typů zpevněných komunikací – asfaltových místních silnic, dlážděných úseků a šotolinových pasáží. Na některých místech trasa vede po běžných silnicích, kde se cyklisté mísí s automobilovým provozem.
Její hlavní výhodou je především velmi mírný profil ve směru po proudu řeky a dobrá dostupnost díky souběžné železniční trati – sám z ní projedu přibližně 80 %.
Na samostatnou cyklostezku se ale nedostávám hned. Trasa mě nejprve provádí okrajem obytné zástavby a na chvíli mě dokonce vyvede na běžnou silnici, po které musím přejet most na druhou stranu řeky.
Následně ještě dvakrát přejíždím z břehu na břeh, naštěstí už bez nutnosti míchat se mezi auta, než se trasa definitivně usadí na pravé straně řeky.
Cisiec
V oblasti obce Cisiec vede trasa po šotolinové cestě až na okraj Węgierské Górky.
.jpg)
Węgierska Górka
Po stezce po rovině rychle dojíždím do Węgierské Górky. Zde cyklotrasa prochází upravenou parkovou promenádou s lavičkami a odpočívadly přímo u vody.
Místo má výraznou historickou stopu. V září 1939 zde polští vojáci několik dní bránili přístup údolím Soły před postupujícími německými jednotkami. Obrana Węgierské Górky je dodnes připomínána jako „Westerplatte jihu“ a v okolí se zachovalo několik těžkých betonových bunkrů.
Na konci promenády si dělám ještě zastávku u Słodki przystanek, vedle koupaliště, na výbornou italskou zmrzlinu.
.jpg)
Za promenádou se podél řeky Soły na úseku z Węgierské Górky do Cięciny povrch několikrát mění – střídá se asfalt, hladká dlažba a pěkná šotolina.
.jpg)
Cięcina Dolna
Na konci obce pak trasa pokračuje po silnici kolem vlakového nádraží Cięcina Dolna. Po necelých pěti kilometrech konečně odbočuji z hlavní silnice na klidnější úsek za řekou Juszczynka, vedený po místní komunikaci.
Za Węgierskou Górkou se sevřené, stinné údolí začíná rozevírat do široké prosluněné Żywiecké kotliny (Kotlina Żywiecka).
Wieprz
V obci Wieprz neodolám krátké odbočce. Přejíždím most na pravý břeh řeky a zajíždím do pivovaru PINTA.
Pokud člověk sleduje řemeslné pivo, je PINTA zajímavou zastávkou i pro českého návštěvníka. Pivovar patří k výrazným jménům polského craftového pivovarnictví a stál u zrodu tamní pivní revoluce. Dne 28. března 2011 uvařila PINTA první várku piva Atak Chmielu, které je označováno za první komerční polské pivo ve stylu American IPA. Tehdy ale ještě nešlo o vlastní pivovar ve Wieprzu – první várka vznikla v Zawierciu.
V roce 2019 začala PINTA vařit ve vlastním moderním pivovaru ve Wieprzu, kde dnes funguje také návštěvnické zázemí a PINTA Taproom. Byla to příjemná pauza u řeky před závěrečnými kilometry do Żywce.
.jpg)
Pivovar PINTA nabízí široké spektrum pivních stylů – od moderních chmelených speciálů přes ležáky až po silná a v sudech zrající piva.
Sortiment pivovaru PINTA (klikněte pro rozbalení)
Sortiment se dělí do několika hlavních kategorií:
-
Chmelové ikony (IPA a APA):
- Atak Chmielu – jejich nejslavnější pivo a vůbec první polská American IPA (AIPA) s výraznou hořkostí a tóny citrusů a pryskyřice.
- A Ja Pale Ale – lehká, velmi pitelná americká APA.
- Hazy Disco – celá populární řada kalných, ovocně šťavnatých New England IPA (NEIPA / Hazy IPA).
- Modern Drinking – výrazná West Coast IPA s čistou a suchou chmelovou hořkostí.
-
Ležáky a klasika:
- Pierwsza Pomoc (První pomoc) – jejich stěžejní světlý polský ležák, čistý, osvěžující a lehce chmelený.
- Dobry Wieczór – ovesný stout (Oatmeal Stout) s čokoládovo-kávovými tóny.
-
Kyseláče a ovocná piva (Sour):
- Kwas Epsilon a další kyselá piva (Wild / Sour Ale), často vařená s přídavkem malin, marakuji nebo manga.
-
Silná a stařená piva (PINTA Barrel Brewing):
- Přímo v areálu ve Wieprzi mají samostatnou divizi zaměřenou na Imperial Stouty, Barleywine a divoká piva zrající měsíce i roky v dubových sudech po bourbonu, whisky nebo víně.
-
Nealko řada (PINTA Mini):
- Pro cyklisty a řidiče dělají skvělá nealkoholická piva (např. Mini Maxi IPA nebo Mini Maxi Mango), která nechutnají jako sladový odvar, ale mají plnou chuť i vůni poctivě nachmelené IPA.
Po zastávce se vracím přes most zpátky na cyklotrasu. Na mostě se ještě otáčím směrem, odkud jsem přijel, a fotím si řeku Sołu se Slezskými Beskydy v pozadí. Na svazích jsou vidět sjezdové tratě lyžařského areálu Szczyrk Mountain Resort, který se rozkládá pod vrcholy Skrzyczne a Małe Skrzyczne.
Z Wieprzu pokračuji po cyklostezkách až do historického města Żywiec. To je spojeno především s historií někdejšího Żywieckého panství a s rodem Habsburků.
.jpg)
Żywiec
Před soutokem Soły a Koszarawy nepokračuji přes most do centra, ale nejdříve se jedu ubytovat.
Po odložení věcí na ubytování mířím do centra, kde nejdříve zajíždím do rozsáhlého zámeckého parku o rozloze 26 hektarů.
Přímo v centru parku, na malém ostrově mezi vodními kanály, stojí půvabný osmiboký Čínský domek z druhé poloviny 18. století s mansardovou střechou.
.jpg)
Dál už do parku nepokračuji a zůstávám na jeho okraji. Projíždím kolem jedné z bočních částí Nového zámku, klasicistního paláce, jehož dnešní podoba vznikla za Habsburků přestavbou starších zámeckých objektů.
Kolem Nového zámku procházím k zadní části Starého zámku, kde je vidět čtyřboká věž, která kdysi sloužila k obraně i jako požární hláska.
Obcházím Starý zámek (hrad) a dostávám se do vnitřní části komplexu. Jeho počátky sahají do středověku a v průběhu 15. a 16. století byl postupně přestavován a rozšiřován. V 16. století získal renesanční podobu s charakteristickým arkádovým nádvořím.
Kolem Nového zámku tentokrát procházím z druhé, vnitřní strany.
Z komplexu pokračuji ke konkatedrále Narození Nejsvětější Panny Marie.
Věž konkatedrály nabízí přístup na vyhlídkový ochoz, ale vstupenky jsou na nejbližší hodinu už vyprodané. Proto mířím dál směrem k jezeru s tím, že se sem později vrátím.
Vstupenky se prodávají přes ulici v kavárně Przystań. Vstupy na věž jsou organizovány po půlhodinových blocích s omezenou kapacitou, takže mohou být rychle vyprodané.
O pár metrů dál přijíždím kolem vedle stojící historické kamenné zvonice z roku 1724 na hlavní náměstí.
Na náměstí dominuje budova radnice. Ta má zajímavou historii a její dnešní podoba souvisí s přestavbami původního domu Kantorowských. Budova se svou novorenesanční podobou od okolní zástavby výrazně odlišuje.
Před radnicí stojí také velký nápis Żywiec se srdcem, oblíbené místo pro fotografování. Zajímavé je, že podoba srdce se může měnit podle aktuálních akcí a událostí ve městě, takže při každé návštěvě může vypadat trochu jinak.
Obvod náměstí lemují jedno- až dvoupatrové domy z 19. a začátku 20. století.
Żywiecké jezero
Z centra mířím k Żywieckému jezeru. Tato přehradní nádrž byla vybudována v 60. letech 20. století na řece Sołe a po napuštění v roce 1966 zatopila také několik původních sídel. Dnes slouží nejen k regulaci průtoku Soły, ale také jako významné rekreační centrum regionu. Vodní plocha má přibližně 10 km².
Cyklostezka podél jezera je šotolinová a protože ji využívají také pěší, je poměrně frekventovaná. Naštěstí jsem tu mimo sezónu a tak nemusím mezi procházejícími lidmi moc kličkovat.
V době mé návštěvy na konci září 2026 byla hladina jezera nezvykle nízká. Po předchozím suchém a teplém období byly dobře vidět odkryté břehy a vyschlé zátoky. Pohled na takto obnažené části nádrže nebyl zrovna tím, co jsem zde chtěl vidět.
U písečné pláže v zátoce ve čtvrti Osiedle na Wzgórzu se obracím, i když cyklotrasa Velo Soła pokračuje podél jezera ještě kousek dál.
.jpg)
Po protipovodňové hrázi se vracím směrem do centra.
Żywiec
V centru jsem tak akorát, protože na 17:00 mám koupenou vstupenku na věž konkatedrály. Vyhlídkový ochoz se podle údajů, které jsem měl k dispozici, nachází ve výšce kolem 37,5 metru a čeká mě zhruba 200 schodů.
Paní průvodkyně nám odemyká dveře a po prvních kamenných schodech nám říká něco z historie. Pak nás už pouští nahoru a připomíná, že do půl šesté musíme být z věže pryč.
Počkat se rozhodně vyplatilo: z věže je jako na dlani celé staré město, klikatící se koryto Soły, vodní hladina přehrady i celý věnec hor, který kotlinu uzavírá.
Přímo pod námi mám jako na dlani żywiecké náměstí (Rynek) s radnicí.
.jpg)
Pohledem směrem na západ a jihozápad vidím pod sebou zámecký park se Starým i Novým zámkem (Stary i Nowy Zamek). Za nimi dominují hřebeny Slezských Beskyd s výraznými vrcholy, jako jsou Skrzyczne nebo Klimczok.
Na severu a severovýchodě tvoří panorama hřeben Malých Beskyd a pod ním se rozprostírá vodní plocha jezera.
Jihovýchodním směrem se otevírá výhled na masivy Żywieckých Beskyd (Beskid Żywiecki) v čele s majestátní Babí horou (Babia Góra) a horou Pilsko.
.jpg)
Po sestupu z věže zamířím ještě na chvíli na náměstí a pak již do svého ubytování – Hotelu Róża.
.jpg)
2. STATISTIKA
• Převýšení: +648 m / -683 m
• Uplynulý čas: 8:11 hod. (s návštěvou města Żywiec)
• Čas v pohybu: 3:47 hod.
• Prům. rychlost pohybu: 18,7 km/hod.
• Délka plánované trasy: 67,4 km | 54,6 + 12,8 km (Návsí – Żywiec + Żywiec – jezero a zpět)
3. TYPY CEST A POVRCHŮ (dle Komoot.com)
| Typy cest | Vzdálenost |
|---|---|
| Ulice | 24,6 km |
| Silnice | 17,5 km |
| Cyklostezka | 5,83 km |
| Cesta | 3,68 km |
| Jednotlivá trasa | 2,64 km |
| Mimo síť (neznámé) | 427 metrů |
| Povrchy | Vzdálenost |
|---|---|
| Asfalt | 40,0 km |
| Zpevněná | 5,32 km |
| Dlažební kostky | 3,52 km |
| Zhutněný štěrk | 2,59 km |
| Nezpevněná cesta | 2,08 km |
| Neznámý | 1,11 km |
4. HODNOCENÍ TRASY
Fyzická náročnost (3/5)
Trasa má dvě naprosto odlišné poloviny.
• Prvních 25 km z Návsí přes Bukovec a Istebnou do sedla Pod Grapą se sklony v závěru přes 10 % představuje poctivý výšlap, kde nastoupáte prakticky celé převýšení etapy.
• Po sjezdu je už druhá polovina od Milówki (cca 32 km) čistá údolní rovina s mírným klesáním po proudu řeky, kde se jede plynule a s minimálním výdejem sil. Výhodou je souběžná železnice v údolí od Milówki pro případné zkrácení vlakem.
Technická náročnost (2/5)
Stoupání z Istebné do sedla vede po užší, točité silnici vyžadující opatrnost, zatímco sjezd do Kamesznice je po přehledné a výrazně širší vozovce. Na stezce okolo jezera se míchají cyklisté a chodci, což může být v sezóně nepříjemné.
Povrch
Žádné těžké lesní či šotolinové pasáže. V údolí se střídá asfalt, hladká dlažba a zpevněná šotolina. Ideální pro treková a gravel kola.
Scénická hodnota (2/5)
Scénicky je trasa spíše průměrná a vizuálně proměnlivá. Začíná v údolí Olše a stoupá mezi usedlostmi Istebné k sedlu Pod Grapą, které nabízí hezký, nezvyklý pohled na moravskoslezské vrcholy z polské strany a hřebeny Slezských Beskyd. Následuje sevřený sjezd Kamesznicí a napojení na cyklotrasu Velo Soła – ta vede převážně stinným lužním koridorem podél koryta řeky, bez větších horských výhledů. Krajina se otevírá až před Żywiecem a u samotného jezera, kde se zvedají Malé Beskydy. Větší rozhled nabízí vyhlídka z věže żywiecké konkatedrály.
5. ITINERÁŘ
| Km | Místo / Záchytný bod | Nadmořská výška (přibližná) | Charakteristika a zajímavosti |
|---|---|---|---|
| 0,0 | Návsí (vlakové nádraží) | 375 m | Start etapy, návaznost na železniční koridor, pozvolný výjezd z údolí Olše |
| 5,2 | Písek u Jablunkova | 390 m | Poslední větší obec v ČR, začátek znatelnějšího stoupání |
| 11,5 | Bukovec / Istebna st. hran. CZ/PL | 475 m | Nejvýchodnější obec ČR, přejezd do Polska (Jasnowice) |
| 17,8 | Istebna | 560 m | Horská rekreační obec, ubytovací komplexy a lyžařská střediska, táhlé stoupání |
| 23,1 | Sedlo Pod Grapą | 782 m | Vrchol etapy, horské sedlo s výhledy na Slezské i Żywiecké Beskydy |
| 26,4 | Kamesznica Górna / osada Gołuszki | 570 m | Dřevěný kostelík Panny Marie Pomocnice křesťanů, začátek sjezdu |
| 34,2 | Kamesznica | 470 m | Dlouhá údolní obec podél bystřiny, klesání k řece Soła |
| 38,5 | Milówka | 444 m | Dosažení údolí Soły, napojení na cyklotrasu Velo Soła (trasa 611) |
| 44,8 | Węgierska Górka | 415 m | Nábřežní parková promenáda, soustava betonových bunkrů z roku 1939 (Westerplatte jihu) |
| 52,1 | Wieprz (most přes Sołu a Browar PINTA) | 375 m | Plochý úsek stezky podél řeky, otevření do Żywiecké kotliny. Odbočka z Velo Soła přes řeku do moderního řemeslného pivovaru PINTA (průkopník polské craftové revoluce) |
| 60,4 | Żywiec (centrum a zámecký park) | 355 m | Starý hrad s požární věží, Nový zámek Habsburků, Čínský domek, náměstí |
| 65,8 | Żywiecké jezero (zátoka Osiedle na Wzgórzu) | 345 m | Pobřežní stezka pro pěší a cyklisty, pláž s vyhlídkou na jezero a okolní hory |
| 70,7 | Żywiec (konkatedrála a cíl na ul. Różana) | 360 m | Výstup na věž konkatedrály Narození Panny Marie, dojezd k Hotelu Róża |
7. TRASA
> Plánovaná
Návsí – Żywiec• www.mapy.com/s/potolevaso
• www.komoot.com/tour/3323464641
• www.strava.com/routes/3517569004148531910
Żywiec
• www.mapy.com/s/duluvemasu
• www.strava.com/routes/3538076115610424464
> Skutečná
• www.ridewithgps.com/trips/4157955818. VÝŠKOVÝ PROFIL
.jpg)
Komentáře
Okomentovat