Z JESENÍKU PŘES ŠERÁK, OBŘÍ SKÁLY, KŘÍŽOVÝ VRCH, ROZHLEDNU ZLATÝ CHLUM, ČERTOVY KAMENY A REJVÍZ DO KRNOVA
V sobotu ráno sedám na vlak do Jeseníku, z kterého vyrážím na náročnou, ale velice zajímavou trasu po severní straně Hrubého Jeseníku za vrcholy Vrchařské koruny Jesenicka.
Čeká mě stoupání na významný vrchol Hrubého Jeseníku Šerák, nedaleký rozsáhlý skalní útvar Obří skály, na východní straně města Jeseník pak Křížový vrch, rozhledna Zlatý Chlum a skalní vyhlídka Čertovy skály.
Cesta vlakem proběhla hladce a tak se vydávám po vedlejších cestách a cyklotrase č. 6210 z Jeseníku přes Adolfovice do Bělé pod Pradědem, kde u restaurace Bowling U Cimbury odbočuji doprava na cyklotrasu č. 6207.
Z Bělé p.P. je to nahoru ke zvoničce u turistické chaty Šerák (Jiřího na Šeráku) 10,5 km s průměrným 8,3 % stoupáním a 800 m. převýšením. Platí zde, že čím výš jste, tím horší a prudší cesta je.
První tříkilometrový úsek má průměrné 4,4 % převýšení, druhé 7,8%, třetí 10,3 % a poslední kilometr 10 %.
Z Bělé p.P. stoupám nejdříve 7 km po lesní asfaltové cestě prvních k rozcestí, kde Keprnický potok podchází pod cestou a odkud vede s cyklotrasou také souběžně modrá tur. trasa.
Za rozcestím už trasa vede po kamenité cestě, v které se časem čím dál více bořím a v kombinaci s 11% stoupáním mi dává pořádně zabrat. Posledních půl kilometru už jedu po udusané zemi či šotolině.
Přijíždím k chatě Šerák (Jiřího na Šeráku), ležící kousek pod samotným vrcholem Šeráku (1351 m.).
V chatě je možné se občerstvit, ale já jsem teprve na začátku cesty a tak pokračuji dále. Od chaty bývají nádherné výhledy na východní stranu Jeseníků, bohužel dnes ale viditelnost není nejlepší.
Kamenná chata pochází z roku 1889. Její stavbu financoval z větší části vratislavský kardinál Jiří Kopp, podle jehož křestního jména nesla chata i své jméno – Georgschuthaus. A své jméno – Chata Jiřího, si vlastně zachovala do dnešních dnů. Stavba chaty byla dokončena v roce 1894, ve stejné podobě přetrvala chata až do roku 1927, kdy byla přistavěna terasa a několik dalších částí. Více...
Z Šeráku pokračuji po modré tur. trase dolů k Obřím skalám. Cesta to není pro kola, prudší, s mnoha kořeny. Navíc zde potkávám účastníky jesenického maratónu a tak musím často zastavovat.
Po kilometru jsem u Obřích skal (1082 m.) z kterých jsou pěkné výhledy do okolí. Já ale udělám jen pár fotek a sjíždím zpátky k městu Jeseník.
Obří skály (1082 m.) je mohutné seskupení 10-16 m. vysokých skal, které leží ve svahu na severozápadním hřebeni Šeráku. Vrch i skály jsou významnou zdejší krajinnou dominantou.
Až do konce 70. let 20. století však byly Obří skály po dlouhá desetiletí zakryty vzrostlým lesem, který však zničila větrná smršť. Díky této přírodní katastrofě se odkryl po dlouhé době skrytý pohled na tyto impozantní skalní bloky a svahy v jejich okolí. Ze skal se tak i díky tomu může návštěvník kochat širokými výhledy do okolí. Více...
Po sjezdu pokračuji z Adolfovic na východní stranu města Jeseník, konkrétně do místní části Bukovice, odkud stoupám 2 kilometry s prům. 10 % sklonem, obzvlášť konec stoupání je pěkně výživný.
Na Křížovém vrchu (671 m.) se nachází krásný hotel s restaurací, proslulá výbornými jídly české kuchyně a vedle stojící kaple Sv. Anny.
Je odsud také pěkný výhled na Jeseník a okolí krajinu.
Z Křížového vrchu pokračuji cca 400 m. po hřebeni k lesní křižovatce, kde se napojuji na cestu z Jeseníku a po které už začínám stoupat na vrchol Zlatého Chlumu. Nejprudší a nejrozbitější cesta je na začátku stoupání. Objíždím celý vrch a po prudkém a hodně kamenitém úseku jsem u rozhledny Zlatý Chlum.
Kamenná rozhledna Zlatý Chlum (875m.) ležící v Zlatohorské vrchovině nad městem Jeseník, patří bezesporu k našim nejkrásnějším a nejstarším rozhlednám (z r. 1899) u nás.
Z 26 m. vysoké rozhledny můžete na jihu spatřit celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku. Na severu pak polskou rovinu s Otmuchovským jezerem v dáli. Za příznivého počasí je západním směrem viditelná skupina Kralického Sněžníku a severozápadním Rychlebské hory.
Z rozhledny sjíždím zpátky na Jeseník až k rozcestí, kde odbočuji na asfaltovou silnici, která stoupá k Čertovým kamenům, které se nacházejí na severním úbočí Zlatého Chlumu.
Po kilometru s 7% sklonem jsem u restaurace Čertovy kameny, kde parkuji kolo a pěšky vyrážím ke skalám.
Čertovy kameny jsou 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar. Jeden z jeho vrcholků je zajištěn řetězy.
Z vrcholku je podobný pohled jako z rozhledny Zlatý Chlum, jen o něco nižší do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru. Další skálu využívají zase horolezci.
Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) zcela prozaicky odvozen od jména majitele pozemku, na němž skála stála.
Po návštěvě skal se ještě zastavuji v restauraci na borůvkové knedlíky (2 ks 50 Kč a Kofolu 3dcl. 15 Kč) a pokračuji lesní šotolinovou cestou chvíli do kopce, chvíli z kopce na Rejvíz.
V horské osadě Rejvíz, která se nachází v klidné a oblíbené lokalitě se napojuji na cyklotrasu č.55 (Slezská magistrála) a sjíždím pěknou lesní asfaltovou cestičkou v blízkosti řeky Černá Opava do Drakova.
Z Drakova mě čeká poslední dnešní stoupání na Heřmanovice, odkud opět sjíždím až do Města Albrechtic a poté po rovině zpátky do Krnova.
Čeká mě stoupání na významný vrchol Hrubého Jeseníku Šerák, nedaleký rozsáhlý skalní útvar Obří skály, na východní straně města Jeseník pak Křížový vrch, rozhledna Zlatý Chlum a skalní vyhlídka Čertovy skály.
Z Bělé p.P. je to nahoru ke zvoničce u turistické chaty Šerák (Jiřího na Šeráku) 10,5 km s průměrným 8,3 % stoupáním a 800 m. převýšením. Platí zde, že čím výš jste, tím horší a prudší cesta je.
První tříkilometrový úsek má průměrné 4,4 % převýšení, druhé 7,8%, třetí 10,3 % a poslední kilometr 10 %.
Z Bělé p.P. stoupám nejdříve 7 km po lesní asfaltové cestě prvních k rozcestí, kde Keprnický potok podchází pod cestou a odkud vede s cyklotrasou také souběžně modrá tur. trasa.
Za rozcestím už trasa vede po kamenité cestě, v které se časem čím dál více bořím a v kombinaci s 11% stoupáním mi dává pořádně zabrat. Posledních půl kilometru už jedu po udusané zemi či šotolině.
Přijíždím k chatě Šerák (Jiřího na Šeráku), ležící kousek pod samotným vrcholem Šeráku (1351 m.).
V chatě je možné se občerstvit, ale já jsem teprve na začátku cesty a tak pokračuji dále. Od chaty bývají nádherné výhledy na východní stranu Jeseníků, bohužel dnes ale viditelnost není nejlepší.
Kamenná chata pochází z roku 1889. Její stavbu financoval z větší části vratislavský kardinál Jiří Kopp, podle jehož křestního jména nesla chata i své jméno – Georgschuthaus. A své jméno – Chata Jiřího, si vlastně zachovala do dnešních dnů. Stavba chaty byla dokončena v roce 1894, ve stejné podobě přetrvala chata až do roku 1927, kdy byla přistavěna terasa a několik dalších částí. Více...
Z Šeráku pokračuji po modré tur. trase dolů k Obřím skalám. Cesta to není pro kola, prudší, s mnoha kořeny. Navíc zde potkávám účastníky jesenického maratónu a tak musím často zastavovat.
Po kilometru jsem u Obřích skal (1082 m.) z kterých jsou pěkné výhledy do okolí. Já ale udělám jen pár fotek a sjíždím zpátky k městu Jeseník.
Obří skály (1082 m.) je mohutné seskupení 10-16 m. vysokých skal, které leží ve svahu na severozápadním hřebeni Šeráku. Vrch i skály jsou významnou zdejší krajinnou dominantou.
Až do konce 70. let 20. století však byly Obří skály po dlouhá desetiletí zakryty vzrostlým lesem, který však zničila větrná smršť. Díky této přírodní katastrofě se odkryl po dlouhé době skrytý pohled na tyto impozantní skalní bloky a svahy v jejich okolí. Ze skal se tak i díky tomu může návštěvník kochat širokými výhledy do okolí. Více...
Po sjezdu pokračuji z Adolfovic na východní stranu města Jeseník, konkrétně do místní části Bukovice, odkud stoupám 2 kilometry s prům. 10 % sklonem, obzvlášť konec stoupání je pěkně výživný.
Na Křížovém vrchu (671 m.) se nachází krásný hotel s restaurací, proslulá výbornými jídly české kuchyně a vedle stojící kaple Sv. Anny.
Je odsud také pěkný výhled na Jeseník a okolí krajinu.
Z Křížového vrchu pokračuji cca 400 m. po hřebeni k lesní křižovatce, kde se napojuji na cestu z Jeseníku a po které už začínám stoupat na vrchol Zlatého Chlumu. Nejprudší a nejrozbitější cesta je na začátku stoupání. Objíždím celý vrch a po prudkém a hodně kamenitém úseku jsem u rozhledny Zlatý Chlum.
Kamenná rozhledna Zlatý Chlum (875m.) ležící v Zlatohorské vrchovině nad městem Jeseník, patří bezesporu k našim nejkrásnějším a nejstarším rozhlednám (z r. 1899) u nás.
Z 26 m. vysoké rozhledny můžete na jihu spatřit celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku. Na severu pak polskou rovinu s Otmuchovským jezerem v dáli. Za příznivého počasí je západním směrem viditelná skupina Kralického Sněžníku a severozápadním Rychlebské hory.
Z rozhledny sjíždím zpátky na Jeseník až k rozcestí, kde odbočuji na asfaltovou silnici, která stoupá k Čertovým kamenům, které se nacházejí na severním úbočí Zlatého Chlumu.
Po kilometru s 7% sklonem jsem u restaurace Čertovy kameny, kde parkuji kolo a pěšky vyrážím ke skalám.
Čertovy kameny jsou 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar. Jeden z jeho vrcholků je zajištěn řetězy.
Z vrcholku je podobný pohled jako z rozhledny Zlatý Chlum, jen o něco nižší do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru. Další skálu využívají zase horolezci.
Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) zcela prozaicky odvozen od jména majitele pozemku, na němž skála stála.
Po návštěvě skal se ještě zastavuji v restauraci na borůvkové knedlíky (2 ks 50 Kč a Kofolu 3dcl. 15 Kč) a pokračuji lesní šotolinovou cestou chvíli do kopce, chvíli z kopce na Rejvíz.
V horské osadě Rejvíz, která se nachází v klidné a oblíbené lokalitě se napojuji na cyklotrasu č.55 (Slezská magistrála) a sjíždím pěknou lesní asfaltovou cestičkou v blízkosti řeky Černá Opava do Drakova.
Z Drakova mě čeká poslední dnešní stoupání na Heřmanovice, odkud opět sjíždím až do Města Albrechtic a poté po rovině zpátky do Krnova.
INFO:
Vzdálenost: 94,5 km
Nastoupané metry: 1715 m.
FOTOGALERIE:
VIDEO:
Komentáře
Okomentovat