HANUŠOVICE - KLADSKÉ SEDLO - LĄDEK-ZDRÓJ - LANDECKÉ SEDLO - JAVORNÍK - ZLATÉ HORY - KRNOV

🚴 Týden po výstupu na Lysou horu jsem se nechal dovézt do Hanušovic, odkud jsem zahájil svůj další cyklovýlet. Po stoupání na Kladské sedlo mě čekal příjemný sjezd rekreační oblastí až do lázeňského města Lądek-Zdrój v Polsku, odkud jsem se vrátil do Česka přes Landecké sedlo (Travná).

Další etapa vedla po klidných silnicích přes Javorník, kde stojí majestátní zámek na Jánském vrchu, a dále přes Vidnavu až do Zlatých Hor. Poslední větší stoupání mě čekalo k Petrovým Boudám. Odtud už následoval sjezd do cílového Krnova, kam jsem dorazil po celkem 133 kilometrech.

HANUŠOVICE - KLADSKÉ SEDLO - LĄDEK-ZDRÓJ - LANDECKÉ SEDLO - JAVORNÍK - ZLATÉ HORY - KRNOV

Svou cestu začínám v Hanušovicích (400 m), odkud začínám pomalu stoupat do 12 km vzdáleného Starého Města (538 m). Toto malebné městečko leží na strategickém rozhraní hned tří pohoří: Králického Sněžníku, Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. V jeho centru pak návštěvníky upoutá krásná renesanční stavba ze 17. století, v níž dnes sídlí radnice a informační centrum.

> KLADSKÉ SEDLO

Za Starým Městem začínám stoupat na svůj první dnešní kopec – Kladské sedlo (816 m). Čeká mě sedm kilometrů s průměrným sklonem čtyři procenta. Sedlo odděluje pohoří Králický Sněžník a Rychlebské hory a v dřívějších dobách tudy vedla důležitá cesta z Moravy do Kladska. Na samotném vrcholu se nachází oblíbená Chata Kladské sedlo, která nabízí příjemné ubytování i občerstvení.

Vrchol sedla se nachází na česko-polské hranici. Začátek sjezdu není příliš příjemný kvůli užší silnici a několika ostrým zatáčkám, které navíc vedou tmavým lesem. Ze sedla pak následuje přibližně 19kilometrový sjezd rekreační oblastí směrem k polské obci Lądek-Zdrój.

Ještě předtím se ale zastavuji v obci Stara Morawa (570 m). Leží v malebném údolí obklopeném horskými masivy a její hlavní atrakcí je umělá vodní nádrž s písečnou pláží - Zalew Stara Morawa.

Už ze sedla mě na cestě dolů doprovází říčka Morawka. Ta se v obci Stronie Śląskie vlévá do řeky Biała Lądecka, podél které pak přijíždím až do lázeňského města Lądek-Zdrój.

> LĄDEK-ZDRÓJ

Do samotného centra Lądek-Zdróje nezajíždím, mým cílem je totiž návštěva lázeňské oblasti s historickým pavilonem Zakład Przyrodoleczniczy "Wojciech" (Balneologická léčebna Vojtěch). Uvnitř této architektonicky zajímavé budovy se pod elegantní kopulí nachází termální pramen "Wojciech", jehož voda vyvěrá přímo do mramorového bazénu.

Budova patří k nejstarším a nejkrásnějším lázeňským stavbám v celém Slezsku. Postavena byla v neobarokním stylu v letech 1878–1880, a to na místě dřívější budovy zvané "Marienbad". V pozdějších letech prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a byly k ní přistavěny i další pavilony.

Já si na chvíli dopřávám oddech u fontány Zdrojowa (Lázeňská fontána), která je významným prvkem lázeňského parku Jana Pavla II.

Kousek od fontány se nachází pramen Źródełko Marianna, nazývaný také Dąbrówka (Mariánský pramen / pramen Dobrowka). Jde o jeden ze sedmi přírodních zdrojů léčivé vody, které se zde využívají v lázeňství. Pramen byl objeven už v roce 1679 a jeho voda je, stejně jako ostatní zdejší prameny, ceněna pro své léčivé účinky na pohybový aparát, revmatické nemoci, kožní problémy a nervový systém.
Vylévám zbytek vody z bidonu a napouštím tuto "léčivou vodu". To jsem ale neměl dělat, protože se nedala vůbec pít! 😏

> LANDECKÉ SEDLO

Bez vody mě tak čekalo druhé dnešní stoupání přes Landecké sedlo, respektive k bývalému hraničnímu přechodu Lutynia/Travná (664m). 

Za městem se mi naskýtá, v jedné ze serpentin, pěkný výhled do okolí.

Silnice vedoucí přes sedlo spojuje Lądek-Zdrój s českým Javorníkem. 

Po necelých pěti kilometrech jsem dnes už podruhé na česko-polské hranici. 4 km dlouhé stoupání mělo průměrný 5% sklon.

Polská část dnešní trasy, která vedla rekreační oblastí měřila 23 km.

Na hranici se nachází "Przystań na Przełęczy" (Přístav na sedle). Místo, kde jste si mohli koupit drobné občerstvení, suvenýry nebo si půjčit koloběžku. Bohužel je aktuálně zavřený kvůli vážné nemoci provozovatele (07/2025).

Toto místo s malým parkovištěm slouží jako skvělý výchozí bod například pro výšlap na Borůvkovou horu. Na rozcestníku zde najdete český název Travná (670 m) a polský Przełęcz Lądecka (665 m). Není to poprvé, co se mi české údaje o nadmořské výšce neshodovaly s těmi polskými.

Pohled od parkoviště.

Po chvíli začínám sjíždět do Javorníku, kolem Penzion & Restaurace Celnice.

Od restaurace je pěkný výhled do okolí.

> JAVORNÍK

Po 55 kilometrech přijíždím do obce Javorník (280 m), který je pomyslnou bránou do Rychlebských hor, které zde opouštím. Dominantou města je bezesporu rozsáhlý zámecký komplex Jánský Vrch, tyčící se majestátně na kopci přímo nad městem.

Budova městského úřadu.

U budovy bývalého soudu, kde dnes sídlí Městské informační centrum, se nechávám vyfotit u repliky četnické strážní budky.

Prakticky po rovině pokračuji do obce Vidnava. Její náměstí je prohlášeno městskou památkovou zónou a najdete zde řadu měšťanských domů, pocházejících už z 15. až 16. století. Možná kdyby se náměstí rozprostíralo na menším prostoru, bylo by zajímavější. Takhle mi totiž připadá až příliš prázdné a pro mě nezajímavé.

Dál po prázdných ulicích, kdy jediné co vidím jsou hory vpovzdálí, pokračuji přes Vidnavu do Zlatých Hor. Cesta ale už nevede po rovině. Nejdříve mě čekali krátká stoupání, které později vystřídali ty delší. 

> PETROVY BOUDY

Ze Zlatých Hor na mě čeká třetí a zároveň nejnáročnější stoupání dnešního dne – výšlap na Petrovy boudy. Tento 5,2 kilometru dlouhý úsek má průměrný sklon šest procent. Většinu cesty jedu lesem, takže výhledy nejsou bohužel žádné, až na jedno místo. To se nachází ke konci stoupání a nabízí pěkný pohled zpět na Zlaté Hory.

Po 99 kilometrech jsem na Petrových boudách (706 m), ležící na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. 

Místo slouží jako výchozí bod pro turistiku v okolí Zlatohorské vrchoviny.

Na začátku sjezdu se mi naskýtá nádherný pohled do údolí s obcemi Petrovice, Janov, kterými budu za chvíli projíždět.

Pak už je přede mnou cesta, pro mě velmi známou oblastí, vedoucí přes Jindřichov ve Slezsku, M.Albrechtice do Krnova.

Zde je zámek na křižovatce v Jindřichově v. S. (půjčil jsem si starou fotku).

STATISTIKA

• Vzdálenost: 133 km.
• Nastoupané metry: 1 662 m.
• Sestoupané metry: 1 725 m.
• Celkový čas: 6:07 hod.
• Čistý čas: 5:21 hod.
• Doba zastávek: 46 min.
• Max. stoupání: 15%

FOTOGALERIE

• Fotogalerie na FG
• Zonerama

TRASA

• https://ridewithgps.com/trips/129603748
• www.strava.com/activities/9542955431

• https://mapy.com/s/nurabomufu

SEGMENTY

• Kladské sedlo z Stříbrnice

• Landecké sedlo z Lądek-Zdrój na Travná

• Petrovy boudy ze Zlatých Hor

MAPA

POČASÍ

Lądek-Zdrój