NOC NA ŠERÁKU 2/2: ŠERÁK - BRANNÁ

Po noci strávené na chatě Jiřího na Šeráku, jsme se druhý den po snídaní vydali na cestu zpátky do údolí. Tentokrát naše kroky vedli po zelené turistické trase přes Keprník, podél řeky Hučavy a jejich vodopádů a mostu bývalé Josefovské svážnice do Branné.

1 DEN: V předcházejícím dni, jsme na Šerák vydali z Ramzové. Z Čerňavy jsme pokračovali po vrstevnicové, neznačené cestě, kolem vodopádu Ve Stržích, vodopádů na Klepáčském potoce a Jeleních vodopádů. Od pamětního kamene císařovny Sissi jsme poté vystoupali na hřeben přes rozcestí Nad Hašovou až ke skalám Vozka. Přes Keprník jsme pak došli až na Šerák, kde jsme večer pozorovali západ slunce a nakonec i Perseidy. VÍCE ZDE...

2 DEN

SLUŽBY:

Ubytování (soc. zařízení na pokoji):

+ Slušná snídaně formou švédských stolů.
+ Mladý personál (brigádníci).
- Vybavení pokoje: Bez televize, k dispozici na jednu osobu byl na ruce i do sprchy jen jeden menší ručník, sprcha na žetony (3 min.), bez mýdla, přičemž se jednalo jen o jakousi trysku, která stříkala na všechny strany (žádná možnost nastavení). Večer pak netekla ve sprše teplá voda. Zato ráno v umyvadle zase tekla jen teplá.

Občerstvení: Gulášová polévka 65 Kč (nebyla dobrá), ochucené pivo 55, víno 0,2l. 50 Kč, Kofola 40 Kč.

Celkově vzato cena ubytování neodpovídá nabízeným službám. Chata se nachází na krásném místě s pěkným okolím, což je asi jediný důvod zde pobýt.

2 DEN: ŠERÁK - BRANNÁ

V noci nás budí silnější déšť, který naštěstí nad ránem ustává.

Postupem času se zatažená obloha pomalu roztrhává a před osmou hodinou vidíme na teploměru již 28 C° (na slunci). Naštěstí jsme dnes šli spíše v lesích a stín nás příjemně ochlazoval. 

Po deváté hodině opouštíme chatu na Šeráku (1351 m.) a vydáváme se na cestu do Branné, malé obci v podhůří Jeseníků. 

Přibližně za hodinu máme před sebou Keprník (1423 m.), který jsme navštívili již včera a proto se zde ani moc nezdržujeme.

Po nočním dešti jsou cesty trochu podmáčené, ale není to nic co by nás nějak zdržovalo.

Od rozcestí "U Vozky" se napojujeme na zelenou turistickou trasu, která nás bude doprovázet celou cestu, prakticky až k nádraží v Branné. 

Cestou potkáváme i lidi směřující z Branné. Na přibližně 10 km musí překonávat k rozcestí "U Vozky" rozdíl cca 800 metrů, jedná se tak o náročnější výstup.

Na rozcestí "Nad Hášovou" (1228 m.) se rozpojují žlutá a zelená turistická trasa, přičemž obě dvě vedou do obce Branná. Po naší zelené nám ještě zbývá 8,5 km na nádraží, což znamená, že jsme právě v půli cesty.

O pár kroků dál procházíme kolem Hášovi lovecké chaty, která byla pojmenována podle Rudolfa Haše, profesora lesnické univerzity v Brně. Původně se jmenovala Fridahütte.

Dnešní trasa je orientačně náročnější jak včerejší. Museli jsme si více dávat pozor na značení, i když se to občas nepodařilo.

Tak jak u lesní cesty (vedoucí na Volskou louku), kdy jsme si nevšimli značky, která z této cesty odbočovala na užší pěšinu.

Ve dvanáct hodin si říkám, "ještě že mě Yvett zastavila na Šeráku u bufetu", protože by jsme neměli skoro žádné jídlo a nápoje na cestu. V bufetu před chatou jsme si vzali s sebou výborné borůvkové buchty (1 ks 65 Kč), Birell (45 Kč) a Kofolu (40 Kč).

Na chvíli se před námi také otevírá výhled ve směru Dolní Morava a hřeben Kralického Sněžníku.

U rozcestí "Potok Hučava" (985 m.), křižujeme asfaltovou lesní cestu a také scházíme k přítokům řeky.

Od rozcestí spěcháme na vlak podél řeky Hučava, která své jméno dostala díky zvukům, odpovídající svému jménu. Hučení řeky je slyšet už zdaleka a provází nás většinou po kamenité cestě po které ještě stéká voda po nočním dešti.

Kvůli nedostatku času nechci zdržovat a tak už ani nefotím. I když mě láká třeba vyfotit pár menších peřejí Hučavy. Když ale spatříme pod námi již větší peřeje, tak váhám, ...ale když vidím, že Yvett by zde se chtěla taky podívat, začínáme k nim od cesty sestupovat.

Vodopády řeky Hučavy 

Vodopády jsou poměrně neznámé, takže ani nebyli moc v našem zájmu. Od cesty spíše nejsou vidět a zaujali nás díky peřejím, pod kterými jsme až objevili tento vodopád.

Vodopády vznikly v místě, kde potok Hučava překonává tektonický zlom. Tvrdé podloží nad zlomem se deskovitě odlučuje a vytváří zde kaskádovité schody.

Na spodní straně kaskád se nachází asi dvoumetrový vodopád se stabilním průtokem. Zdroj: www.vodopady.info

Na celkovém dojmu vodopádu mu přidávají právě kaskády nad ním.  

Video:

Od vodopádů to máme cca 300 metrů do zaniklé osady Josefová (812 m.). V roce 1834, v době největší slávy, měla osada 19 domů a 100 obyvatel. Kdysi byla údolí Jeseníků osídlena mnohem hustěji než dnes. Některé objekty zmizely, jiné se proměnily na rekreační objekty. Zde zůstal již jen jediný dům, někdejší hájovna se stodolou.

Z Josefové, německy Neu Josephthal, pokračujeme po naučné stezce "Sklářská osada Josefová a lesní železnice".

Naučná stezka je dlouhá 650 metrů a na 5 informačních panelech se dozvíte informace o historii osady, jejích obyvatelích, sklárně i železnici.

Dostatek palivového dříví, vodní toky s dostatečným spádem a také křemen, který se v okolí vyskytuje, předurčily toto místo k výrobě skla.
Sklárnu, která zde fungovala 58 roků, nechala vybudovat lichtenštejnská vrchnost kolem roku 1732.

Na konci 19. století vzrůstala poptávka po dřevě. To bylo potřeba dostat do údolí k železnici, a tak v letech 1896 až 1897 vybudovala lichtenštejnská lesní správa lesní železnici, která měla dřevo svážet. Celková délka přesahovala dvacet kilometrů. Jedna z větví vedla až pod Josefovou, kde na ni navazovala svážnice, jejíž most je dnes obnoven (tak jak boží muka, kamenný kříž).

Po válce byla většina obyvatel vystěhována. Ani ti, kdo mohli zůstat, však nesměli obývat své původní domy. Zdroj: https://olomouc.rozhlas.cz

Na vyhlídkovém místě Přední Alojzof máme před sebou výhled na protější hřeben Kralického Sněžníku, Dalimilovu rozhlednu, ale také na obec Branná, místo našeho cíle.

Ale také nám zde nastává problém. Do Předního Alojzova vede zelená turistická trasa přes pastvinu, která je ohraničena elektrickým ohradníkem. Moc se nám nechce dostat do kontaktu s dobytkem, který se tu zrovna pase a tak za ohradníkem pokračujeme po druhé straně pastviny.

Trochu se sice zdržíme, ale nějakou časovou rezervu do odjezdu vlaku ještě máme.

Vlak z Branné (16:24) stíháme s rezervou, škoda jen, že se zde nikde nedá koupit něco na zaplnění žaludku.

 

Dnešní trasa:

Zdroj: Mapy.cz

Jídlo si kupujeme až při přestupu v Jeseníku, odkud už jedeme přímým vlakem do Krnova, který ale po polském území jede místy hodně pomalu. Pár minut vlak také stojí na zastávce Glucholazy. 

Z Glucholazy jezdí regionální vlaky (o poznání modernější jak na naší trase).

Od roku 2022 bude o víkendech a svátcích jezdit dvakrát denně přímý vlak do hlavního města Dolního Slezska Opole. Cesta bude trvat 1,5 hodiny. Do Wroclawi bude pak možné cestovat s přestupem v obci Nysa. 

Zdroj: radio.Opole.pl (vyhledavač spojení)

V Krnově jsme po 2,5 hodinách cesty (83 km) :(, v sedm hodin.

SOUHRN 2. DNE

Vzdálenost: 16,65 Km

Nastoupané metry: 335 m.

Sestoupané metry: 1052 m.

Celkový čas: 6:39:21 Hodin

Čistý čas: 3:25:43 Hodin Garmin / 4:35:37 hod. Strava

FOTOGALERIE:

- Google Fotky

- Zonerama

TRASA

- www.strava.com/activities/5791316467

1 DEN: V předcházejícím dni, jsme na Šerák vydali z Ramzové. Z Čerňavy jsme pokračovali po vrstevnicové, neznačené cestě, kolem vodopádu Ve Stržích, vodopádů na Klepáčském potoce a Jeleních vodopádů. Od pamětního kamene císařovny Sissi jsme poté vystoupali na hřeben přes rozcestí Nad Hašovou až ke skalám Vozka. Přes Keprník jsme pak došli až na Šerák, kde jsme večer pozorovali západ slunce a nakonec i Perseidy. VÍCE ZDE...