Po loňském zimním výletu na Králický Sněžník (Polsky Śnieżnik) z české strany jsme si s přáteli řekli, že tentokrát vyzkoušíme výstup z polské strany.
Masiv Králického Sněžníku je propleten hustou sítí turistických a cyklistických tras. Větší města v okolí jsou Międzygórze, Stronie Śląskie, Kletno, Sienna a Bolesławów, Staré Město, Dolní Morava. Existuje spousta možností, jak zdolat vrchol Králický Sněžník, a to jak z polské, tak z české strany.
Po traverzu kolem vrcholu Porebek přicházíme k turistickému přístřešku. 
Po malé zastávce na občerstvení nazouváme nesmeky. Odbočujeme z širší cesty a začíná nám ta prudší část naší trasy.
Po chvíli se ještě na chvíli poohlédneme dozadu, protože další část naší cesty povede lesem.
Prudší stoupání končí na okraji Rezerwatu przyrody Śnieżnik Kłodzki (Přírodní rezervace). Na 1,2 km jsme nastoupali 240 m. s průměrným 20% stoupáním.
Vystupujeme také z lesa a za zády se nám vynořuje např. Šerák, Praděd.
Po zhruba dvou hodinách se cesta narovnává a my stále po modré turistické trase začínáme obcházet přírodní rezervaci. 
Napravo od Czarna Góra pak nížina před obcí Klodzko
Po jedenácté hodině vycházíme z lesa a před námi je již horská turistická chata "Schronisko PTTK na hali pod Śniežnikem" (Facebook) (1218 m.).
A zatímco doposud jsme prakticky na naší trase nikoho nepotkali, u chaty je pár skialpinistů a turistů. Po jedenácté ale začíná turistů čím dále více přibývat, většinou po červené od obce Miedzygorze.
U jediné otevřené horské chaty v této oblasti si dáváme občerstvení, ale z vlastních zdrojů. I když je chata otevřená, kvůli současné situaci dovnitř raději nejdeme. 
O půl dvanácté opouštíme prostředí chaty a po zelené turistické trase míříme na vrchol, nejdříve lesem a poté již s výhledy podél společné hranice.
Výhledy jsou zde na Dolní Moravu, Kladskou kotlinu v Polsku, Orlické hory, ale také opět na Krkonoše se Sněžkou.
Pod vrcholem procházíme kolem trojmezního kamene, který značí střet hranic tří zemí: Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.
Na jih: pohoří s Malým Sněžníkem, rozhlednou Klepáč a Dolní Moravou.
Na východě: Hrubý Jeseník s vysílačem na Pradědu, Rychlebské hory.
Srovnávací momentka 2020/2021
O dalších dvě stě metrů jsme u Kamenné sošky slůněte, která stojí na nevysokém pylonu a která se stala nepsaným symbolem Králického Sněžníku. Mylně bývá považována za hraniční kámen.
O něco dál, kdy naše červená turistická trasa již vede v těsné blízkosti hranic překračujeme hranice, za kterými vede po polské stráně jejich zelená turistická trasa. V plánu bylo po ní pokračovat až ke Gluboka Jama. Od ní pak sejít po žluté turistické trase.
Cesta vede většinou lesem, ale ani zde o výhled nepřijdeme.
Jakmile obejdeme přírodní rezervaci z druhé strany, napojujeme se na naši trasu po které jsme šli nahoru, a scházíme zpět do obce Kamienica, kde jsme po 18 km v 15:45 hodin.
► 2) INFO
Nejvyšší vrcholy masivu jsou:
Králický Sněžník - 1423 m.
Malý Sněžník - 1326 m.
Goworek - 1320 m.
Średniak - 1210 m.
Czarna Góra - 1204 m.
Puchacz - 1175 m.
Stroma - 1175 m.
Trójmorski Wierch - 1143 m.
Smrekowiec - 1123 m.
► 7) ODKAZY / ZDROJE:
► ITINERÁŘ
1) Popis trasy
2) Info
3) Foto
4) Trasa
5) Mapa
6) Info o Králickém Sněžníku
7) Odkazy, zdroje
8) Doporučené trasy na Králický Sněžník
► 1) POPIS TRASY
Za start jsme si vybrali malou vesničku Kamienica ležící v údolí stejnojmenné řeky mezi pohořím Bialskie a masivem Sněžníku. Tato vesnice byla oblíbená u německých šlechticů v 19. století. Dnes je zde několik penzionů, provozuje se zde agroturistika a lyžařský vlek.
Naše trasa od severu nepatří mezi ty nejoblíbenější, ty frekventovanější vedou ze západní až severozápadní strany (o těch frekventovanějších najdete více dole pod mapou). To se také projevilo tím, že jsme na naší trase skoro na nikoho nenarazili.
Z Krnova vyjíždíme po šesté hodině a přes Kladské sedlo přijíždíme do vesničky Kamienice před půl devátou.
Z našeho parkoviště se pak vydáváme na cestu před půl devátou po modré turistické trase, která vede k turistické chatě (Schronisku PTTK na hali pod Śniežnikem).
Počasí nám přeje a vydáváme se zatím pozvolna po širší cestě. Výše potkáváme také běžecké stopy vyjeté běžkaři. 
Hned na začátku se nám otevírají po pravé straně krásné výhledy.
V popředí se vyjímá Czarna Góra.
Nalevo pak v dálce Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou.
Cesta kolem přírodní rezervace vede užší pěšinou lesem.
Horská chata byla postavena v roce 1871 vedle stávajících pastýřských budov z iniciativy kněžny Marianny Orańské. Chata ve švýcarsko-alpském stylu měla přilákat hlavně větší skupiny turistů. Proto se ji až do 80. let říkala švýcarská. Po druhé světové válce budova začala chátrat. Až Zbigniew Fastnacht ji po roce 1980 opět obnovil a za tyto zásluhy byla po něm tato chata pojmenována. Zdejší místo je stále důležitým turistickým centrem, které protíná několik horských turistických tras.
Masiv Králického Sněžníku tvoří nejen přirozený předěl mezi Čechami, Moravou a Kladskem, ale také mezi úmořím Baltského, Severního a Černého moře. Na úbočí vrchu Klepáč (polsky Trójmorski wierch, 1144 m n. m.) pramení přítoky tří řek, jejichž vody odtékají do tří moří – na polském území Kladská Nisa do Baltu, Lipkovský potok a posléze Tichá Orlice do Severního a řeka Morava do Černého moře.
Králický Sněžník (Śnieżnik, dříve Śnieżnik Klodzki), jehož výška je podle různých zdrojů 1424 - 1426 m. n. m. je jedenáctá nejvyšší hora Česka a třetí nejvyšší pohoří u nás.
Po 1,5 km od turistické chaty jsme již na vrcholu Králického Sněžníku. Samotný vrchol Králický Sněžník není nijak atraktivní, je hodně rozlehlý a plochý.
Minulý rok se zde začala stavět rozhledna, ale kvůli sporu s Českou republikou byla stavba zastavena. Očekává se, že stavba bude pokračovat.
Pokud ale vystoupíte na symbolický vrchol hory, ruiny staré rozhledny dostane se vám pěkný 360° výhled, hlavně v zimních měsících.
Na severu: v dáli Krkonoše (včetně Sněžky), Góra Ślężę, jezero Otmuchowskie a Nyskie a o něco blíže Czarna Góra a Igliczna.
Na západě: Orlické hory, Kladskou kotlinu v Polsku.
Řada lidí si myslí, že vrchol Králického Sněžníku se nachází ještě na Moravě, případně že patří do pohoří Hrubého Jeseníku.
Pravda je taková, že tento geomorfologický celek se rozkládá na rozhraní Čech, Moravy (76 km2) kde patří již do pardubického kraje, resp. východních Čech a hlavně polského Kladska (200 km2)
Jižní část hory je tedy česká, větší část západní a východní strany a také celý sever hory jsou polské, kde je jeho příroda chráněna v rámci rezervace Śnieżnicky Park Krajoobrazowy.
Pravda je taková, že tento geomorfologický celek se rozkládá na rozhraní Čech, Moravy (76 km2) kde patří již do pardubického kraje, resp. východních Čech a hlavně polského Kladska (200 km2)
Jižní část hory je tedy česká, větší část západní a východní strany a také celý sever hory jsou polské, kde je jeho příroda chráněna v rámci rezervace Śnieżnicky Park Krajoobrazowy.
Z vrcholu Králického Sněžníku pak po půl jedné začínáme scházet po červené turistické trase nebo spíše sjíždět ? 😄
Přibližně čtyři sta metrů od vrcholu jsme u pramene řeky Moravy (1380 m.), který zde vyvěrá ze země.
Řeka Morava odvádí spolu s několika dalšími přítoky vody z jižní strany hory do Černého moře. Severní, polská strana hory patří zase k úmoří Baltského moře (potoky Kamienica, Kleśnica, řeka Wilczka ad.).
Jižní výhled od pramene je zde nádherný. Nalevo, východním směrem od údolí Horní a Dolní Moravy se klene Podbělský hřbet, vrchy Sušina, Podbělka a Slamník, kde ční Stezka v oblacích. Naproti, na západním hřbetu je vidět rozhlednu na vrchu Klepáč a také Malosněžnický hřbet.
Soška slůněte byla postavena nedaleko vrcholu hory v roce 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Název této skupiny byl odvozen z toho, jak se v němčině vyjadřuje zvuk kýchajícího slona. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová.
Od sochy slůněte, stojící na okraji příkřejšího srázu se otevírá krásný pohled dolů ke Starému Městu pod Sněžníkem a Hanušovické vrchovině. Dobře viditelné jsou hřebeny Hrubého Jeseníku např. s Šerákem, Pradědem.
Vedle sochy slůněte stojí základy Lichtenštejnovy chaty, která byla postavena v roce 1912, po válce však přestala být využívána a roku 1971 byla rozebrána. Dnes tu zůstaly pouze základy chaty.
Od sochy slůněte po jedné hodině pokračujeme v sestupu po červené turistické trase, po které scházíme již lesem. Jsme také svědkem zásahu horské služby, která pomáhala zraněné lyžařce.
Bohužel ji zde úplně mineme a vydáváme se na jinou stranu.
Naší chybu si uvědomujeme až později a protože se nám již nechce vracet pokračujeme dále, tentokrát po druhé straně přírodní rezervace než jsme šli cestou nahoru.
Na cestě procházíme kolem myslivny (chatka pod Snieznikiem), která není zrovna v tom nejlepším stavu.
Vzdálenost: 18 km
Nastoupáno/Sestoupáno: 600 metrů
Minimální/maximální výška
Celkový čas: 7:27 hodin
Čistý čas: 3:51 hodin (4:47 hod. dle Strava.com)
Cestopis z minulého roku: www.petruvblog.cz/2020/03/na-kralicky-sneznik-v-zime.html
► 3) FOTO
► 4) TRASA
► 5) MAPA
► 6) INFO O KRÁLICKÉM SNĚŽNÍKU
Z Králického Sněžníku protéká řada říčních pramenů - na polskou stranu teče potoky Czarna, Wilczka, Kleśnica a Kamienica. Na české straně má pramen jedna z největších českých řek - Morava.
Masiv Králického Sněžníku nespadá ani do oblasti Hrubého Jeseníku ani Orlických hor. Jde o samostatné pohoří Králický Sněžník s nejvyšší horou téhož jména, které je zcela jasně ohraničeno od ostatních horských forem.
- Od západu od Bystrzyckých hor (a tedy od celých středních Sudet) řekou Horní Nysa a průsmykem Międzyleska.
- Ze severu je hranicí průsmyk Puchaczówka a údolí Biała Woda a Sienna Woda.
- Na jiho-východě Hanušovickou rovinou od Hanušovické vrchoviny a Hrubého Jeseníku.
Jedná o třetí nejvyšší pohoří v České republice a nejvyšší pohoří v polských východních Sudetech.
Řada lidí si myslí, že vrchol Králického Sněžníku se nachází ještě na Moravě, případně že patří do pohoří Hrubého Jeseníku.
Pravda je taková, že tento geomorfologický celek se rozkládá na rozhraní Čech, Moravy (76 km2) kde patří již do pardubického kraje, resp. východních Čech a hlavně polského Kladska (200 km2)
Jižní část hory je tedy česká, větší část západní a východní strany a také celý sever hory jsou polské, kde je jeho příroda chráněna v rámci rezervace Śnieżnicky Park Krajoobrazowy.
Pravda je taková, že tento geomorfologický celek se rozkládá na rozhraní Čech, Moravy (76 km2) kde patří již do pardubického kraje, resp. východních Čech a hlavně polského Kladska (200 km2)
Jižní část hory je tedy česká, větší část západní a východní strany a také celý sever hory jsou polské, kde je jeho příroda chráněna v rámci rezervace Śnieżnicky Park Krajoobrazowy.
Králický Sněžník - 1423 m.
Malý Sněžník - 1326 m.
Goworek - 1320 m.
Średniak - 1210 m.
Czarna Góra - 1204 m.
Puchacz - 1175 m.
Stroma - 1175 m.
Trójmorski Wierch - 1143 m.
Smrekowiec - 1123 m.
- www.snieznik.com (Facebook: https://www.facebook.com/Snieznik)
- www.pttk-stronie.pl/wedrowki-piesze,56.html
► 8) DOPORUČENÉ TRASY NA KRALICKÉM SNĚŽNÍKU
► 8) DOPORUČENÉ TRASY NA KRALICKÉM SNĚŽNÍKU
Od západu
Z Międzygórze na Králický Sněžník vede několik cest - tři z nich jsou značené.Doba trvání: 4 h 48 min Vzdálenost: 14 km Nadmořská výška: 781 m.
Nejkratší trasa (ale údajně nejtěžší) je označena červenou značkou a na trase je několik úžasných vyhlídek
Nejlepší je zahájit prohlídku od okouzlujícího vodopádu Wilczki , který se nachází na okraji vesnice Międzygórze. Kaskáda padá a hlasitě bije z výšky 22 metrů. Je to druhý největší vodopád na polské straně Sudet. Navíc zde turisté díky několika zajímavostem stráví delší čas. Jakmile si užijete kouzla vodopádu, stojí za to se podívat na historické místní budovy, připomínající alpskou architekturu.
Nejlepší je zahájit prohlídku od okouzlujícího vodopádu Wilczki , který se nachází na okraji vesnice Międzygórze. Kaskáda padá a hlasitě bije z výšky 22 metrů. Je to druhý největší vodopád na polské straně Sudet. Navíc zde turisté díky několika zajímavostem stráví delší čas. Jakmile si užijete kouzla vodopádu, stojí za to se podívat na historické místní budovy, připomínající alpskou architekturu.
▬ Průsmyk Puchaczkowka - obec Biala Woda
Tato trasa je dobrou volbou pro celodenní túru pro rodiny s dětmi - kdo si chce ušetřit strmý výstup na Czarnu Góru, může po ní vyjet lanovkou a odtud pokračovat v chůzi do Żmijowiec a poté do Schroniska PTTK na hali pod Śniežnikem (turistická chata). Poté se po zelené značce snadno dostanete na vrchol. Nejnáročnější části trasy je na začátku a na konci trasy.▬ Stronie Śląskie - Kletno - turistická chata pod Śnieżnik - Králický Sněžník (Žlutá tur.trasa)
Jedna z nejnavštěvovanějších tras ze Stronie Śląskie. Začátek je ve stanici PKS, ul. Kościuszko, pak se u radnice trasa stáčí na ulici Sportowa. Vpravo míjíme bývalý postevangelický kostel z roku 1915. Naproti přehradě zahněte doprava na svah Krzyżniku (710 m n. M.). Pak dále po svahu Janowiec dojdete na Kletno a po asfaltové cestě k Medvědí jeskyni. Dále vede stezka tzv Gęsia Gordziela na křižovatku s červenými značkami z Czarna Góra. Dále půjdete po kamenité cestě k turistické chatě. Od chaty na vrchol Králický Sněžník je to asi 30 minut. ▬ Z Kamienicy
Z obce Kamienica vede až na vrchol Králického Sněžníku zelená značka. Vede téměř neustále po státní hranici.
Z východu:
▬ Stříbrnice u Starého Města
Ze Stříbrnic se dá vyjít buď o něco delší modré turistické trase, nebo po žluté, která se na hřebeni napojuje na modrou trasu.
▬ Turistické trasy
- modrá turistická trasa 10 km, cca 2,5 hod. (od západu z Międzygórze)
- modrá turistická trasa (od západu z Międzygórze a dále na Kladské sedlo)
- zelená turistická trasa (od západu z Międzygórze)- červená turistická trasa 6 km, cca 1,5 hod. (od západu z Międzygórze a dále na Czarna gora)
Komentáře
Okomentovat