Po loňském zimním výletu na Králický Sněžník (polsky Śnieżnik) z české strany jsme si s přáteli řekli, že tentokrát vyzkoušíme výstup z polské strany.
Masiv Králického Sněžníku je propleten hustou sítí turistických a cyklistických tras. Výchozími body v okolí jsou Międzygórze, Stronie Śląskie, Kletno, Sienna, Bolesławów, Staré Město či Dolní Morava. Možností, jak zdolat vrchol Králického Sněžníku – ať už z české, nebo z polské strany – je celá řada.
🥾 1) POPIS TRASY
Za start jsme si vybrali malou vesničku Kamienica, ležící v údolí stejnojmenné řeky mezi pohořím Góry Bialskie a masivem Sněžníku. Tato vesnice byla v 19. století oblíbeným cílem německé šlechty. Dnes zde najdete několik penzionů, funguje tu agroturistika i lyžařský vlek.
Naše trasa od severu nepatří mezi ty nejfrekventovanější – ty nejoblíbenější vedou ze západní až severozápadní strany (více se o nich dočtete níže v sekci s doporučenými trasami). To se projevilo i tím, že jsme po cestě téměř nikoho nepotkali.
Z Krnova vyjíždíme po šesté hodině ranní a přes Kladské sedlo přijíždíme do vesničky Kamienica před půl devátou.
Z parkoviště vyrážíme před půl devátou po modré turistické značce, která vede k horské chatě (Schronisko PTTK na Śnieżniku).
Počasí nám přeje a stoupáme zatím pozvolna po široké lesní cestě. Výše narážíme také na stopy vyjeté běžkaři.
Po traverzu kolem vrcholu Porębek přicházíme k turistickému přístřešku.
Po malé zastávce na občerstvení nasazujeme nesmeky. Odbočujeme ze široké cesty a začíná prudší stoupání.
Ještě se na okamžik ohlížíme zpět do údolí, protože další část trasy povede hustým lesem.
Prudké stoupání končí na okraji přírodní rezervace (Rezerwat przyrody Śnieżnik Kłodzki). Na úseku 1,2 km jsme nastoupali 240 výškových metrů s průměrným sklonem 20 %.
Vystupujeme z lesa a za zády se nám otevírá hřeben Hrubého Jeseníku – například Šerák či Praděd.
Po zhruba dvou hodinách se sklon zmírňuje a my stále po modré značce začínáme obcházet přírodní rezervaci. Hned na začátku se po pravé straně otevírají krásné panoramatické výhledy. V popředí dominuje Czarna Góra.
Napravo od Czarne Góry je vidět nížina před Kladskem (Kłodzko):
Nalevo v dálce jsou zřetelné Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou:
Cesta kolem rezervace pokračuje užší lesní pěšinou.
Po jedenácté hodině vycházíme z lesa na louku pod vrcholem a před námi stojí horská chata Schronisko PTTK na Śnieżniku (Facebook) v nadmořské výšce 1 218 m.
Zatímco cestou nahoru jsme nepotkali téměř nikoho, u chaty se pohybuje skupinka skialpinistů a pěších. Po jedenácté hodině začíná turistů přibývat, většina přichází po červené značce z Międzygórze.
U jediné otevřené chaty v této oblasti doplňujeme energii z vlastních zásob. I když je chata v provozu, dovnitř tentokrát nejdeme.
V půl dvanácté opouštíme chatu a po zelené turistické trase míříme přímo k vrcholu – nejprve lesem a poté po otevřeném svahu podél státní hranice.
Výhledy se otevírají směrem na Dolní Moravu, Kladskou kotlinu v Polsku, Orlické hory a na obzoru se znovu objevují Krkonoše se Sněžkou.
Těsně pod vrcholem míjíme historický trojmezní kámen, který označoval hranice Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.
Králický Sněžník (polsky Śnieżnik, dříve Śnieżnik Kłodzki), jehož nadmořská výška je podle různých pramenů 1 424 až 1 426 m n. m., je 11. nejvyšší horou Česka a centrem třetího nejvyššího českého pohoří.
Po 1,5 km od turistické chaty dosahujeme vrcholu Králického Sněžníku. Samotné temeno hory je velmi ploché a rozlehlé. Ani nemusíte vystoupit na rozhlednu, vrchol vám naskytne skvělý 360° kruhový rozhled – zejména v čistém zimním vzduchu.
Severní obzor: V dáli Krkonoše včetně Sněžky, hora Ślęża, Otmuchowské a Niské jezero a o něco blíže Czarna Góra a Igliczna.
Západní směr: Orlické hory a rozlehlá Kladská kotlina.
Jižní pohled: Hřeben s Malým Sněžníkem, rozhlednou Klepáč a údolím Dolní Moravy.
Východní směr: Hrubý Jeseník s vysílačem na Pradědu a hřebeny Rychlebských hor.
Srovnávací momentka 2020 / 2021:
Po půl jedné začínáme z vrcholu scházet po červené turistické značce – nebo v zimních podmínkách spíše sjíždět. 😄
Přibližně 400 metrů pod vrcholem přicházíme k pramenu řeky Moravy (1 380 m n. m.), která zde vyvěrá ze svahu. Řeka Morava odvádí spolu s dalšími přítoky vody z jižních svahů do Černého moře. Severní, polská strana hory naopak náleží k úmoří Baltského moře (potoky Kamienica, Kleśnica, řeka Wilczka aj.).
Jižní výhled od pramene je nádherný: Východním směrem nad údolím Horní a Dolní Moravy se táhne Podbělský hřbet s vrchy Sušina, Podbělka a Slamník (se Stezkou v oblacích). Přímo naproti na západním hřebeni je vidět rozhledna na Klepáči a Malosněžnický hřbet.
O dalších 200 metrů níže přicházíme ke známé kamenné sošce slůněte na kamenném pylonu, která je nepsaným symbolem celého pohoří (často bývá mylně považována za hraniční mezník).
Od sochy slůněte na hraně svahu se otevírá hluboký pohled ke Starému Městu pod Sněžníkem a Hanušovické vrchovině i na hlavní jesenický hřeben.
Poblíž slůněte leží kamenné základy Lichtenštejnovy chaty. Byla postavena v roce 1912, po druhé světové válce však osiřela a v roce 1971 byla definitivně stržena.
Po jedné hodině odpoledne pokračujeme v sestupu po červené turistické trase, která se postupně noří do lesa. Cestou jsme svědky zásahu Horské služby při ošetřování zraněné běžkařky.
O něco níže, kde se česká červená trasa přimyká k hraniční linii, překračujeme hranici na polskou zelenou značku. Původním plánem bylo pokračovat po ní až k rozcestí Głęboka Jama a odtud sestoupit po žluté.
Odbočku jsme však minuli a pokračovali jiným směrem. Chybu zjišťujeme až po chvíli a jelikož se nám nechce vracet do kopce, volíme sestup po opačné straně přírodní rezervace, než kudy jsme šli ráno nahoru.
Cestou míjíme chatu – lesovnu (Chatka pod Śnieżnikiem), která by si zasloužila rekonstrukci.
Chodník vede převážně lesem, ale i zde se občas otevřou hezké průhledy do krajiny.
Po obkroužení rezervace se napojujeme zpět na výstupovou trasu a v 15:45 dorážíme po 18 km chůze zpět do Kamienice.
📊 2) STATISTIKA (klikněte pro rozbalení)
• Vzdálenost: 18 km
• Nastoupáno / sestoupáno: 600 m / 600 m
• Celkový čas: 7:27 hod.
• Čistý čas pohybu: 3:51 hod. (4:47 hod. dle Strava.com)
📸 3) FOTOGALERIE
• Zonerama
📈 4) TRASA + VÝŠKOVÝ PROFIL
• Záznam trasy na Strava.com
• Záznam trasy na RideWithGPS
Barevné čáry pod výškovým profilem znamenají turistické trasy po kterých trasa vedla.
.jpg)
🗺️ 5) MAPA (klikněte pro rozbalení)
🥾 6) DOPORUČENÉ TRASY NA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK (klikněte pro rozbalení)
> OD ZÁPADU
Z Międzygórze na Králický Sněžník vede několik cest – tři z nich jsou značené.
» Międzygórze – Schronisko PTTK – Śnieżnik a zpět
Doba trvání: 4 h 48 min | Vzdálenost: 14 km | Převýšení: 781 m
Nejkratší (a fyzicky nejnáročnější) trasa je značena červeně a nabízí krásné vyhlídky. Ideální je začít túru u vodopádu Wilczki na okraji obce. Voda zde padá z výšky 22 metrů (druhý nejvyšší vodopád na polské straně Sudet). Za prohlídku stojí také historická dřevěná architektura v alpském stylu přímo v obci Międzygórze.
Čas (jednosměrně): cca 2,5 h (červená 2 h, zelená 0,5 h).
> OD SEVERU
» Průsmyk Puchaczówka – obec Biała Woda
Výborná volba pro rodinnou túru – strmý výstup na Czarnu Góru si lze usnadnit lanovkou a odtud pokračovat přes Żmijowiec k horské chatě Schronisko PTTK na Śnieżniku. Odtud se po zelené značce snadno dostanete na vrchol.
Čas: cca 5 h (červená 4,5 h, zelená 0,5 h).
» Stronie Śląskie – Kletno – turistická chata pod Sněžníkem – Králický Sněžník (žlutá trasa)
Jedna z nejpopulárnějších tras. Začíná na autobusové stanici (ul. Kościuszki) ve Stronie Śląskie, pokračuje kolem radnice na ul. Sportowa a svahy Krzyżniku (710 m n. m.) a Janowce do Kletna. Odtud vede asfaltová cesta k Medvědí jeskyni (Jaskinia Niedźwiedzia). Dále stezka stoupá soutěskou Gęsia Gardziel na křižovatku s červenou trasou a po kamenité cestě dosahuje chaty.
Čas: 3–4 h (žlutá 2–3 h, zelená 0,5 h).
» Z Kamienice
Z obce Kamienica vede na vrchol Králického Sněžníku zelená značka, která se drží těsně podél česko-polské státní hranice.
Čas: cca 5 h (zelená).
> Z VÝCHODU
» Stříbrnice u Starého Města
Ze Stříbrnic lze vystoupat buď po o něco delší modré turistické značce, nebo po žluté, která se na hlavním hřebeni na modrou napojuje.
Článek na blogu: Na Králický Sněžník v zimě
> PŘEHLED POLSKÝCH TURISTICKÝCH TRAS
- • Žlutá trasa
- • Modrá trasa (10 km, cca 2,5 h – z Międzygórze)
- • Modrá trasa (z Międzygórze na Kladské sedlo)
- • Zelená trasa (z Międzygórze)
- • Červená trasa (6 km, cca 1,5 h – z Międzygórze směrem na Czarna Góra)
ℹ️ 7) INFO O KRÁLICKÉM SNĚŽNÍKU (klikněte pro rozbalení)
Z masivu Králického Sněžníku vytéká celá řada vodních toků. Na polskou stranu stékají potoky Czarna, Wilczka, Kleśnica a Kamienica, zatímco na české straně pramení jedna z našich nejvýznamnějších řek – Morava.
Masiv Králického Sněžníku nespadá ani pod Hrubý Jeseník, ani pod Orlické hory. Jedná se o samostatný geomorfologický celek, který je jasně vymezen:
- • Od západu: oddělen od Bystřických hor (a středních Sudet) řekou Kladská Nisa (Nysa Kłodzka) a Międzyleským průsmykem.
- • Od severu: hranici tvoří průsmyk Puchaczówka a údolí Biała Woda a Sienna Woda.
- • Na jihovýchodě: oddělen Hanušovickou vrchovinou od Hrubého Jeseníku.
Jde o 3. nejvyšší pohoří v České republice a současně nejvyšší pohoří polských Východních Sudet.
Nejvyšší vrcholy masivu:
- • Králický Sněžník – 1 423 m
- • Malý Sněžník – 1 326 m
- • Goworek – 1 320 m
- • Średniak – 1 210 m
- • Czarna Góra – 1 204 m
- • Puchacz – 1 175 m
- • Stroma – 1 175 m
- • Trójmorski Wierch (Klepáč) – 1 143 m
- • Smrekowiec – 1 123 m
Komentáře
Okomentovat