🥾 Těsně předtím, než údolí Bílé Opavy pokryl sníh, podnikli jsme výlet, abychom po delší době zkontrolovali stav nových lávek a žebříků a viděli, jak oblast aktuálně vypadá.
ℹ️ 1) ZÁKLADNÍ INFORMACE (kliknutím rozbalíte)
• Měření čistě pomocí GPS obvykle vede k větším hodnotám celkové vzdálenosti a nastoupaných metrů. K tomuto zkreslení dochází zejména v údolích a oblastech s horším signálem. Slabý signál způsobuje, že GPS neustále hledá a zpřesňuje vaši polohu, což se v zaznamenané trase projevuje jako "skákání z místa na místo" (tzv. jitter). Tyto nepřesné skoky se pak sčítají do celkové, nadhodnocené vzdálenosti.
• Při plánování trasy na online mapových službách (např. Mapy.cz) se vám zobrazí menší hodnoty (např. cca 5,5 km). Plánovaná trasa je totiž vyhlazená; nevšímá si všech menších směrů a odboček, kterých je v terénu hodně. Algoritmus pro plánování cesty bere v úvahu spíše hlavní segmenty trasy, a proto se celková délka jeví jako kratší než ta skutečně ušlápnutá.
⭐ 2) HODNOCENÍ TRASY (žlutá turistická trasa) (kliknutím rozbalíte)
Vysoká obtížnost trasy není primárně dána velkým kumulativním převýšením (které činí zhruba 490 m na 5,8 km od vstupu do údolí), nýbrž nutností překonávat technické překážky. Prudké výšlapy, chůze po kamenech a hustá síť dřevěných konstrukcí (lávky, schody) v těsné blízkosti bystřiny představují vysoké riziko uklouznutí nebo pádu. Tato dynamika vyžaduje stabilní obuv s dobrou adhezí a neustálou koncentraci, což zvyšuje celkovou dobu průchodu a riziko úrazu.
📈 3) ITINERÁŘ (kliknutím rozbalíte)
Poznámka:
Protože se vzdálenost a nastoupané metry podle různých zdrojů liší, uvádím mé údaje. K zajištění maximální přesnosti byl záznam prováděn každou sekundu s využitím více satelitů (GPS, Galileo, Glonass,...) a několika frekvenčních pásem.
Přesnější důvody, proč hodnoty měřené čistě pomocí GPS budou větší (skákání signálu) a pomocí plánovačů tras např. Mapy.cz menší (vyhlazování), oproti těm, které zde uvádím, vysvětluji v bodě 1.
IT = Informační tabule
| Klíčový bod trasy | Nadm. výška (m) | Vzdálenost (kum.) (km) | Nastoupáno (kum.) (m) | Charakteristika úseku |
|---|---|---|---|---|
| Umělý vodopád (K. Studánka) | 800 | 0 | 0 | Startovní bod. Začátek modré a žluté tur. trasy. Mírné stoupání po široké cestě. |
| Vstup do údolí Bílé Opavy | 840 | 0,6 | 40 | Širší lesní cesta se začíná zvedat. Nízké stoupání, pohodlný úsek. |
| Rozcestí Na paloučku | 972 | 2,1 | 172 | Bod volby. Zde se žlutá tur. trasa (kaňon) odděluje od modré tur. trasy (pohodlnější cesta, doporučená pro sestup). |
| IT: Život v polštářích z mechu | 1061 | 3,4 | 261 | Nástup do koryta a žebříků. Zde začíná stoupání technickým terénem a lávkami (včetně Velkého vodopádu). |
| Rozcestí Nad vodopády | 1190 | 4 | 390 | Konec technicky náročného úseku. Zde se žlutá tur. trasa opět spojuje s modrou tur. trasou. |
| Rozcestí Pod Ovčárnou | 1213 | 5 | 440 | Modrá tur. trasa pokračuje k chatě Barborka, žlutá tur. trasa odbočuje na Ovčárnu (vzd. 700 m, nast. 75 m). |
| Chata Barborka | 1325 | 6,1 | 540 | Cíl cesty. Možnost pokračování na Praděd (2,9 km s 180 m převýšením). |
🏔️ 4) CESTOPIS
Na rozdíl od předchozích návštěv, kdy jsme přijeli autem, jsme se tentokrát dopravili autobusem na sedlo Hvězda, odkud je to k nástupu do údolí Bílé Opavy 1,6 km. Motoristé mohou využít placené parkoviště u hotelu Hubertus v Karlově Studánce, u něhož se nachází Umělý vodopád (považovaný za výchozí bod). Z tohoto místa, kde zároveň začínají modrá a žlutá turistická trasa, je to k nástupu do údolí 600 metrů.
Samotná pěšina vede údolím Bílé Opavy v blízkosti koryta bystřiny.
Zpočátku jdeme po širší lesní cestě, na níž jsou místy roztroušeny menší kameny. Procházíme kolem přístřešku a jezu až k prvnímu mostku.
První menší kaskáda dává vědět, že vody zde dnes nebude málo. A to díky tajícímu sněhu z okolních svahů.
Za chvíli jsme na rozcestí U paloučku (972 m), kde se
a
trasa rozdělují.
»
trasa vede atraktivnější částí přímo v korytu říčky Bílé Opavy po lávkách, žebřících, přes kameny a kořeny.
» Zatímco
trasa je jednodušší s mírnějším terénem a většinou vede nad Bílou Opavou lesem.
Tak jako většina turistů, kteří zde procházejí, volíme cestu po
trase. Na náročnější stezce nás čekají překážky v podobě spadlých kmenů, kluzkých skal, úzkých pěšin, žebříků i lávek, které vedou přímo podél říčky Bílá Opava.
V okolí se nachází tzv. "jesenický smrk", který se přizpůsobil vysoké nadmořské výšce. Má úzké, válcovité koruny a větve skloněné šikmo dolů, což mu pomáhá odolávat silnému sněhu a vichřicím.
Cesta nevede jen po stezkách, ale jak je vidět zde, je potřeba projít také po skále.
Nejatraktivnější část začíná v poslední třetině žluté turistické trasy u (osmé) informační tabule "Život v polštářích mechu". Místy zde bude třeba zapojit i ruce.
Na stezce začíná přibývat dřevěných mostků a schodišť. Těchto prvků je tu celkem třicet a jsou očíslovány, což Horské službě významně pomáhá při rychlé lokalizaci zraněných. Pomůže také mít v telefonu nainstalovanou aplikaci Záchranka.
Pralesní systém v údolí Bílé Opavy je tvořen komplexem unikátních přírodních faktorů, které vytvářejí specifické, drsné vysokohorské prostředí. Z hlediska geologie se jedná o oblast přeměněných hornin, které se původně utvářely z mořských usazenin.
V závěrečné části vede trasa místy nad říčkou, aby se po chvíli k ní zase vrátila.
Tento úzký kaňon, plný peřejí a vodopádů, zároveň vytváří chladné a velmi vlhké prostředí, ideální pro bohatý růst mechorostů.
V závěru
trasy začínáme výrazně stoupat z údolí a vzdalujeme se říčce Bílá Opava.
Na konci nejnáročnějšího úseku této trasy se nachází pod námi Velký vodopád. Cesta je dnes kluzká, tak se k němu ani nepokoušíme sestoupit. Dříve jednostupňový má v současné době dva výrazné stupně (celková výška obou je 7,9 metrů).
Navíc je součástí mohutné kaskády, která má celkovou výšku přes 16 metrů a délku asi 40 metrů.
Poslední metry stoupáme od říčky po schodišti k rozcestníku Nad vodopády Bílé Opavy (1190 m), kde se opět setkávají
a
trasa.
Informační tabule zde upozorňuje, že se zpáteční cesta po
trase nedoporučuje, jelikož sestup je mnohem náročnější a obtížnější než výstup. Pro návrat zpět do Karlovy Studánky je proto doporučena
trasa.
Na rozcestí vstupujeme do horní části údolí, do cenných pralesovitých smrčin. Cesta je stále lesní, ale již méně technicky náročná.
Z rozcestí Pod Ovčárnou (1213 m) je sice možné vydat se po
trase přímo k parkovišti na Ovčárně, naše kroky však míří dále po
trase k chatě Barborka (1325 m), kde trasa údolím Bílé Opavy končí.
Od chaty Barborka, která leží 6,1 km od vstupu do údolí Opavy, se nabízejí tři hlavní možnosti pokračování: výstup na Praděd (3 km), cesta na Švýcárnu (4,3 km), nebo na Ovčárnu (1,3 km).
My jsme se však rozhodli pro sestup po
trase vedoucí nejprve pod Velkým kotlem a následně přes Karlov pod Pradědem do Malé Morávky, což představovalo dalších 12,5 km chůze.
🚌 5) DOPRAVA A PARKOVÁNÍ (kliknutím rozbalíte)
🍔 6) OBČERSTVENÍ (kliknutím rozbalíte)
📸 7) FOTOGALERIE & 🎬 8) VIDEO
🗺️ 9) TRASA
📍 10) INTERAKTIVNÍ MAPY (kliknutím rozbalíte)
Celá trasa do Malé Morávky (kliknutím na ikonku fotky se vám zobrazí fotografie z místa):
3D mapa (Zdroj: https://mapy.com/s/fugogatuku)
Komentáře
Okomentovat