Týden poté co jsme se vrátili s Yvett ze Šumavy, jsme se vydali s přáteli do nejvýše položeného města v Polsku, kterému se přezdívá hlavní zimní město Polska. Jedná se o nejdůležitější polské středisko horské turistiky a lyžování a ročně ho navštíví kolem tří milionů turistů.
Zdejší cesty nejsou zatím skoro vůbec kamenité jak jsme zvyklí na Slovensku a tak se jde celkem dobře. První zastávku máme po 4 km u turistické chaty PTTK na Hali Kondratowej (1333 m.).
Po kamenitém chodníku se cesta začíná už prudce zvedat údolím Małego Szerokiego (horní část údolí Kondratowa). Po obou stranách máme výhledy na vrcholy obklopující údolí.
Dáváme si do kopce a najednou vidíme, že si lidé někde ukazují. Jakmile zaostříme i my, nevěříme co vidíme...medvědici s dvěma mláďaty :).
Poslední část stoupání k rozcestí Kondracka Przełęcz (Kondratovo sedlo, 1725 m.) je nejnáročnější. Míjí se tu i modrá tur.trasa se žlutou.
Na vrchol Giewont nám ukazatel značí 40 minut, ale nám se vrchol nezdá tak daleko.
Polské Tatry trpí mimořádnou návštěvností a o Giewontu, to platí dvojnásob. Díky tomu, že už je konec sezóny a všední den, tak tu ale nemusíme stát naštěstí dlouhé fronty a ušetříme tak opravdu hodně času.
Na závěrečném úseku, kdy už je výstup strmější, je cesta jištěna řetězy. Kvůli velké návštěvnosti je tu i zavedený jednosměrný provoz – doprava se jde nahoru a zleva se pak schází dolů.
Před půl jednou jsme i my na vrcholu Giewont (1895 m.), kde se tyčí 15 metrový a 1 800 kilový ocelový kříž, díky kterému je tato národní polská hora nepřehlédnutelná ze všech stran. Kříž je nejvyšší v Tatrách a zřejmě i v celých Západních Karpatech. Jeho historie sahá až do roku 1900, kdy se věřící ze Zakopaného rozhodli dle italské módy vybudovat na některém z tatranských vrcholů kříž.
Vrchol masivu Giewont sice není vysoký, ale zato je tento impozantní tatranský štít jednou z dominant polských Tater. Všude kolem jsou krásné výhledy na vrcholy obklopující údolí, jako zde na štíty Vysokých i Západních Tater uzavírající obzory na jihu.
Severní pohled je nejenom letecký ale také závratný. Plochá severní stěna naskýtá takřka letecké záběry. Když jsem šel právě po severním kraji tohoto vrcholu, byla přímo pode mnou takřka 900 metrová propast nad Zakopane a tak jsem si pro focení raději trochu ustoupil, i když zde nahoře moc místa není.
Jak je u nás legenda o bájné hoře Blaník a blanických rytířích, tak i poláci mají legendu o spících rytířích, kteří se vzbudí, když je Polsko v nebezpečí. Největší a nejsilnější z nich zkameněl právě v Giewontu.
Tato národní polská hora, ale už přinesla nejednu oběť z řad turistů nebo horolezců. V roce 2019 při neočekávané bouřce byli zabiti čtyři lidé a stovky jich bylo zraněno, když blesk zasáhl kovový kříž na vrcholu hory i kovový řetěz poblíž vrcholu. Podle expertů by odstranění kříže úder blesku nevyloučilo, naopak kříž funguje jako hromosvod, který snižuje pravděpodobnost zasažení jiných objektů včetně lidí.
Jak to tak bývá, nejhorší bývá sestup a to platí i zde. Vápencová skála je od bot turistů doslova vyhlazená, takže hlavně na sestupové cestě jsou řetězy potřebné. Za mokra to zde musí ale hodně klouzat.
Z Giewontu se vracíme zpátky na rozcestí Kondracka Przełęcz (1725 m.)
Z Kondracka Przełęcz (1725 m) nás pak čeká stoupání po žluté turistické trase na dnešní nejvyšší vrchol.
Cestou se občas ještě ohlížíme za prvním dnešním cílem.
Před druhou hodinou jsme už nedaleko Kopa Kondracka (Kondratova kopa - 2005 m.)
Vrchol je to takový nenápadný ale i zde jsou výhledy nádherné.
Z hřebenovky je také pěkný pohled na hřbet Giewontu.
Dále naše stezka stoupá a pak znovu klesá. Procházíme úzkou, ale bezpečnou cestou.
Dostáváme se k dalšímu skalnímu útvaru. Ten je ještě jednodušší a my klidně stoupáme po balvanech.
Cesta vede dále stále nahoru a dolů a výhledy jsou stále moc pěkné. Z Goryczkowy Czuba na chvíli klesáme před posledním výstupem na Kasprowy Wierch.
Za třetím posledním skalním útvarem na této hřebenovce se ohlížíme dozadu, kde se začínají trochu zvedat mraky.
Před pátou hodinou přicházíme na Kasprowy Wierch (Kasprovy vrch - 1987 m.) k meteorologické observatoři.
Kasprowy Wierch vedle Giewontu a Rysů je jedním z nejznámějších vrcholů polských Tater, nepochybně nejnavštěvovanějším v létě a v zimě kvůli vysokohorské lanovce, která zde existuje od roku 1936. Kabina lanovky pojme až 60 lidí a cesta trvá cca 12 minut.
Jak jsme si myslely, že je všední den a po sezóně, tak na lístky na lanovku jsme si museli i tak dlouho vystát.
Ve městě se také stavujeme na večeři. Když to srovnám s nedávnou Šumavou, nedá se to srovnat. Taky se jedná o horské středisko, ale porce jsou tu velké, bohaté a chutné. 
INFO
Vzdálenost: 18,7 km
Nastoupáno:1 499 m.
Sestoupáno: 729 m.
Čas pohybu: 4:33 hodin
Čas: 9:42 hodin
Celkový čas: 11:54
FOTOGALERIE
- https://photos.app.goo.gl/VMogu5m5AR5Vr7wi9
TRASA:
- https://www.strava.com/activities/4011530133- https://connect.garmin.com/modern/activity/5487339384
MAPA
VÝŠKOVÝ PROFIL
Ano jedná se Zakopane, město s cca 27 000 obyvateli, které leží na jihu Polska, v Malopolském vojvodství. Geomorfologicky patří k západním Tatrám.
První den našeho pobytu v Polských Tatrách jsme prochodili po nejznámějších vrcholech polských Tater (kromě Rysů). Vystoupali jsme ke 15 metrovému kříži na Giewontu, odkud jsme pokračovali po Polsko-slovenské hřebenové cestě na Kasprowy Wierch.
ITINERÁŘ:
1 den) ZAKOPANE-KUZNIC - GIEWONT - KASPROWY WIERCH
3 den) Zakopane - Gubalowka
1) ZAKOPANE-KUZNIC - GIEWONT - KASPROWY WIERCH
Jako první z naší party se ubytováváme před sedmou hodinou ve Willa Jan z které je to do centra jen pár minut. A protože máme čas, míříme právě do centra, respektive na mezinárodně slavnou třídu Krupówki, která je dominantou a hlavní promenádou v Zakopane. Na více jak kilometr dlouhé ulici se nachází nespočet různých obchodů, restaurací, kaváren a cukráren. Můžete si tak zkusit místní kuchyni nebo vyzkoušet zdejší tradiční dezert gofry s různými příchutěmi.
U dolního konce ulice, kousek od stanice lanovky Gubałówka se ještě nachází tržiště, kde najdete nabídku místních lidí od ovoce, zeleniny, sýrů až po výrobků z textilu a kůže. Horní konec pak leží směrem dolní stanice lanovky na Kasprowy Wierch.
Druhý den vstáváme do pěkného počasí a z okna jdou vidět vidět vrcholy polských Tater, včetně vrcholu Wielki Giewont, našeho dnešního cíle.
Na vrchol Giewont jsme měli na výběr ze tří variant:
1) Po červené trase, z jižního okraje města, z Doliny Straźyskiej
2) Ze Zakopane-Kuźnic vyjet lanovkou na Kasprowy wierch (Kasprův vrch /1987 m.) dále po hřebenovce, z které by jsme sešli po žluté tur.trase (V sezóně jsou u lanovky hodinové fronty)
3) My jsme zvolili předešlou variantu ale bez bez lanovky, kdy jsme vyšli po modré tur. trase již ze Zakopane-Kuźnic.
U dolního konce ulice, kousek od stanice lanovky Gubałówka se ještě nachází tržiště, kde najdete nabídku místních lidí od ovoce, zeleniny, sýrů až po výrobků z textilu a kůže. Horní konec pak leží směrem dolní stanice lanovky na Kasprowy Wierch.
Druhý den vstáváme do pěkného počasí a z okna jdou vidět vidět vrcholy polských Tater, včetně vrcholu Wielki Giewont, našeho dnešního cíle.
1) Po červené trase, z jižního okraje města, z Doliny Straźyskiej
2) Ze Zakopane-Kuźnic vyjet lanovkou na Kasprowy wierch (Kasprův vrch /1987 m.) dále po hřebenovce, z které by jsme sešli po žluté tur.trase (V sezóně jsou u lanovky hodinové fronty)
3) My jsme zvolili předešlou variantu ale bez bez lanovky, kdy jsme vyšli po modré tur. trase již ze Zakopane-Kuźnic.
Mezi Zakopane a Kuźnice jezdí stále nějaké autobusy, taxíky,... Také my se necháváme jedním víceprostorovým taxíkem dovést do Kuźnic, odkud povede naše cesta po východním a jižním úbočí Giewontu.
Od dolní stanice lanovky Kasprowy Wierch (1987 m.) v Kuznice se vydáváme kolem deváté hodiny nejdříve po modré turistické trase kolem horského hotelu PTTK (něco jak u nás KČT). Na začátku ale nejdříve platíme vstup do Tatranského národního parku 6 PLN.
Zdejší cesty nejsou zatím skoro vůbec kamenité jak jsme zvyklí na Slovensku a tak se jde celkem dobře. První zastávku máme po 4 km u turistické chaty PTTK na Hali Kondratowej (1333 m.).
Dáváme si do kopce a najednou vidíme, že si lidé někde ukazují. Jakmile zaostříme i my, nevěříme co vidíme...medvědici s dvěma mláďaty :).
Poslední část stoupání k rozcestí Kondracka Przełęcz (Kondratovo sedlo, 1725 m.) je nejnáročnější. Míjí se tu i modrá tur.trasa se žlutou.
Na vrchol Giewont nám ukazatel značí 40 minut, ale nám se vrchol nezdá tak daleko.
Polské Tatry trpí mimořádnou návštěvností a o Giewontu, to platí dvojnásob. Díky tomu, že už je konec sezóny a všední den, tak tu ale nemusíme stát naštěstí dlouhé fronty a ušetříme tak opravdu hodně času.
Před půl jednou jsme i my na vrcholu Giewont (1895 m.), kde se tyčí 15 metrový a 1 800 kilový ocelový kříž, díky kterému je tato národní polská hora nepřehlédnutelná ze všech stran. Kříž je nejvyšší v Tatrách a zřejmě i v celých Západních Karpatech. Jeho historie sahá až do roku 1900, kdy se věřící ze Zakopaného rozhodli dle italské módy vybudovat na některém z tatranských vrcholů kříž.
Vrchol masivu Giewont sice není vysoký, ale zato je tento impozantní tatranský štít jednou z dominant polských Tater. Všude kolem jsou krásné výhledy na vrcholy obklopující údolí, jako zde na štíty Vysokých i Západních Tater uzavírající obzory na jihu.
Severní pohled je nejenom letecký ale také závratný. Plochá severní stěna naskýtá takřka letecké záběry. Když jsem šel právě po severním kraji tohoto vrcholu, byla přímo pode mnou takřka 900 metrová propast nad Zakopane a tak jsem si pro focení raději trochu ustoupil, i když zde nahoře moc místa není.
Jak je u nás legenda o bájné hoře Blaník a blanických rytířích, tak i poláci mají legendu o spících rytířích, kteří se vzbudí, když je Polsko v nebezpečí. Největší a nejsilnější z nich zkameněl právě v Giewontu.
Tato národní polská hora, ale už přinesla nejednu oběť z řad turistů nebo horolezců. V roce 2019 při neočekávané bouřce byli zabiti čtyři lidé a stovky jich bylo zraněno, když blesk zasáhl kovový kříž na vrcholu hory i kovový řetěz poblíž vrcholu. Podle expertů by odstranění kříže úder blesku nevyloučilo, naopak kříž funguje jako hromosvod, který snižuje pravděpodobnost zasažení jiných objektů včetně lidí.
Z Giewontu se vracíme zpátky na rozcestí Kondracka Przełęcz (1725 m.)
Z Kondracka Przełęcz (1725 m) nás pak čeká stoupání po žluté turistické trase na dnešní nejvyšší vrchol.
Před druhou hodinou jsme už nedaleko Kopa Kondracka (Kondratova kopa - 2005 m.)
Po odpočinku, kdy jsme obdivovali krásu vysokohorské přírody a kochali se pěknými výhledy, pokračujeme po Polsko-slovenské hranici směrem na Kasprowy Vierch.
Jedná se o krásnou a relativně snadnou hřebenovku.
Polská strana hřebene je charakteristická propastí, spoustou útesů. Celkově je mnohem strmější než travnatá slovenská část, která se zdá být mírnější.
Jak jsem se zmínil, cesta je to spíše lehčí, ale ne pro všechny, nyní úzkou cestou přicházíme k první a nejtěžší překážce. (I když to na fotce tak nevypadá).
Dostáváme se k dalšímu skalnímu útvaru. Ten je ještě jednodušší a my klidně stoupáme po balvanech.
Cesta vede dále stále nahoru a dolů a výhledy jsou stále moc pěkné. Z Goryczkowy Czuba na chvíli klesáme před posledním výstupem na Kasprowy Wierch.
Cesta krásnou přírodou ubíhá rychle a již také vidíme dnešní náš cíl.
Za třetím posledním skalním útvarem na této hřebenovce se ohlížíme dozadu, kde se začínají trochu zvedat mraky.
Před pátou hodinou přicházíme na Kasprowy Wierch (Kasprovy vrch - 1987 m.) k meteorologické observatoři.
Jak jsme si myslely, že je všední den a po sezóně, tak na lístky na lanovku jsme si museli i tak dlouho vystát.
Od lanovky na Kasprowy Wierch je i pohled na vrchol Swinica (Svinica - 2301 m.), bohužel přes postupující mraky už toho moc vidět není. (Můžete se podívat na on-line kamery)
Lanovkou překonáváme 900 metrový výškový rozdíl zpátky do spodní stanice lanovky Zakopane-Kuźnic, odkud již pěšky míříme do Zakopane.
V Zakopane se mi líbí že jsou i novější budovy v tradičním stylu.
Vzdálenost: 18,7 km
Nastoupáno:1 499 m.
Sestoupáno: 729 m.
Čas pohybu: 4:33 hodin
Čas: 9:42 hodin
Celkový čas: 11:54
FOTOGALERIE
- https://photos.app.goo.gl/VMogu5m5AR5Vr7wi9
TRASA:
- https://www.strava.com/activities/4011530133
MAPA
VÝŠKOVÝ PROFIL
Barvy znamenají barvy turistických tras
Komentáře
Okomentovat