Přeskočit na hlavní obsah

JESENICKÁ HŘEBENOVKA SKŘÍTEK - OVČÁRNA (PŘES ZTRACENÉ KAMENY, PECNÝ, JELENÍ STUDÁNKA, VYSOKÁ HOLE)

🥾 Pro jeden z posledních pěkných letošních víkendů jsme si vybrali hřebenovku ze Skřítku na Ovčárnu, která představuje jeden z klíčových přechodů hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Výchozím bodem je sedlo Skřítek (867 m), které slouží jako vstupní brána do jižní části pohoří.

📈 1) VÝŠKOVÝ PROFIL TRASY

📊 2) ZOBRAZIT TURISTICKÝ PROFIL & CHARAKTERISTIKU (ITINERÁŘ)

Tento typ grafiky je skvělý pro rychlé zhodnocení klíčových faktorů přechodu:

• Náročnost: Fyzická obtížnost s prudkým úvodním stoupáním.
• Výhledy: Kvalita a nepřetržitá frekvence panoramatických hřebenových výhledů.
• Zajímavosti: Velký počet unikátních míst (kamenná moře, historické milníky, pramen).
• Odlehlost: Vyšší míra kontaktu s turisty na exponovaných místech (útulna, Ztracené kameny).
• Terén: Převážně příního kamenitý a kořenový povrch, na hřebeni otevřený chodník.
Úsek trasy / Místo stopu Vzdálenost Nadmořská výška Značení / Poznámka
Sedlo Skřítek (motorest) 0,0 km 867 m n. m. Start tras zelená / červená / žlutá
Pod Ztracenými kameny 2,0 km 1100 m n. m. Odpočívadlo, odbočka žluté
Ztracené skály 2,7 km 1151 m n. m. Neznačená odbočka, vyhlídkové místo
Ztracené kameny 3,7 km 1250 m n. m. Klíčové vyhlídkové místo hřebene
Pecný 4,8 km 1330 m n. m. Svorový skalní výchoz
Břidličná hora 6,4 km 1358 m n. m. PR Břidličná – kamenná pole
Jelení studánka 7,3 km 1311 m n. m. Pramen, kamenná útulna, křižovatka
Vysoké hole 11,3 km 1462 m n. m. Nejvyšší bod trasy, plošina s mezníkem
Ovčárna 13,5 km 1300 m n. m. Cíl, restaurace, kyvadlová doprava
Faktory trasy
ℹ️ 3) ZOBRAZIT INFORMACE, DOPRAVU A OBČERSTVENÍ
📋 ZÁKLADNÍ INFORMACE:
Výchozí bod: Sedlo Skřítek (Motorest Skřítek, 867 m n.m.)
Cílový bod: Ovčárna (Chata Ovčárna, 1300 m n.m.)
Délka trasy: cca 12 km
Nastoupané metry: cca 595 m (z 867 m n.m. na 1462 m n.m.)
Nejvyšší bod na trase: Vysoká hole (1462 m n.m.)
Značení trasy: Zelená značka ze Skřítku na Jelení studánku, poté červená na Ovčárnu.
Charakter terénu: Kamenitý, kořenový, v lesních úsecích nezpevněný. Na hřebeni exponovaný, v zimě zledovatělý. Poslední úsek na Ovčárnu vede po sjezdovce.
🚌 DOPRAVNÍ LOGISTIKA (2025):
Doprava na Skřítek: Autobusové spoje, případně vlastní auto (parkovné u motorestu činí 100 Kč/den).
Doprava z Ovčárny: Vlastní auto (vjezd zpoplatněn: v létě 800 Kč/den, v zimě 900 Kč/den) nebo autobusová doprava.
Kyvadlová autobusová doprava (Hvězda - Ovčárna):
  - Směr nahoru (z Hvězdy): Každou celou hodinu (7:00 – 17:00).
  - Směr dolů (z Ovčárny): Každou půlhodinu (7:30 – 17:30).
Doporučení: Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou jezdí Umbrella (šedé busy, jízdenka 80 Kč) a Transdev (bílý bus, na Hvězdu za 50 Kč). Transdev bývá levnější i na delších trasách.
🍔 MOŽNOSTI OBČERSTVENÍ:
Start (Skřítek): Motorest Skřítek (klasické občerstvení, teplá kuchyně).
Na trase: Žádné komerční body. K dispozici je pouze pramen chladné pitné vody u kamenné nouzové útulny Jelení studánka.
Cíl (Ovčárna): Chata Sabinka, horská chata Barborka, bufet Horské služby, Hotel Praděd nebo prověřená klasika v Hotelu Figura.
Doporučení oblečení vrstvení

🏔️ 4) CESTOPIS: SKŘÍTEK - OVČÁRNA

Na sedlo Skřítek (motorest) přijíždíme autobusem před devátou hodinou. Pro ty, kteří by zde chtěli přijet autem, lze u motorestu zaparkovat za 100 Kč/den. I když motorest otevírá až v devět hodin, šéf nás pouští ochotně dovnitř. Zaplatíme 200 Kč (za 2x Cappuccino á 75 Kč, 1x Kofola v plastu 0,5l á 50 Kč) a vydáváme se na naši cestu.

> SKŘÍTEK (867 m)

Od motorestu Skřítek je to jen pár metrů k soše skřítka, nacházející se u silnice, která spojuje Rýmařov se Šumperkem. Po přechodu silnice pokračujeme lesem po zelené Zelená turistické trase, spolu s červenou a žlutou značkou. Asi po 800 metrech opouštíš zpevněnou červenou trasu a po kamenité stezce začínáme prudčeji stoupat k rozcestí „Pod Ztracenými kameny“ (1100 m). Nachází se zde odpočívadlo a žlutá turistická značka zde odbočuje směrem na Alfrédku.

Vcházíme do PR Břidličná. V přírodních rezervacích není dovoleno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s podmínkami ochrany. Platí zde přísný zákaz sběru či odchytu veškerých rostlin a živočichů, výjimkou je pouze klasický sběr lesních plodů pro vlastní potřebu.

> ZTRACENÉ SKÁLY - BEZEJMENNÝ VRCHOL (1151 m)

Po cca 200 metrech prudšího úseku se zelená Zelená turistická trasa stáčí doprava. Naše kroky ale vedou nejprve doleva ke Ztraceným skalám, ke kterým vede jen neznačená lesní pěšina. Samotné Ztracené skály se nacházejí o něco níže pod hlavním hřebenem a tvoří je několik skalních výchozů. Hned na začátku přicházíme k bezejmennému vrcholu (1151 m), který je také jejich nejvyšším místem.

Dostává se nám první velkolepá ochutnávka zdejších výhledů. Místo nabízí krásný panoramatický výhled na okolní vrcholy od Dlouhých strání, přes Černou stráň, Králický Sněžník, Hanušovickou vrchovinu až po Orlické hory.

Na další skály se už nevydáváme, protože nemají více co nabídnout. Ke Ztraceným kamenům pokračujeme po kamenité cestě protkané kořeny stromů. Je proto třeba dávat pozor na každý krok a pevná turistická obuv je zde velkou výhodou.

> ZTRACENÉ KAMENY (1250 m)

O pár set metrů dál už stojíme na samotných Ztracených kamenech. Majestátní kamenné sruby a věže, ohlazené větrem a časem, působí magickým dojmem. Spolu s Jelení studánkou se jedná o nejnavštěvovanější místo hřebenovky.

Podle pověsti zde kameny zanechal čert, který si je vysypával z bot, když honil místního sedláka. Ve skutečnosti je zdejší místo svědkem intenzivních geologických procesů a drsného horského klimatu, které po miliony let utvářely podobu Jeseníků.

Pokud vystoupíte na samotný vrchol skal, budete odměněni působivým výhledem do okolí. Zdejší místo se totiž řadí k nejkrásnějším výhledovým místům Hrubého Jeseníku. Díky své poloze na jižním okraji hlavního hřebene poskytují skály ničím nerušený rozhled západním a jihozápadním směrem, částečně na severozápad.

Západním směrem je zde na fotce vidět (zleva) vrch Jeřáb (1002 m) – nejvyšší vrchol Hanušovické vrchoviny. Před ním se nachází 150 m vysoké větrné elektrárny u obce Kopřivná (poblíž Hanušovic), v dáli Orlické hory a masiv Králického Sněžníku se stejnojmenným vrcholem (1423 m).

Jižním směrem pokračuje Hanušovická vrchovina, přičemž v údolích lze spatřit Sobotínsko, Šumpersko a částečně Rýmařovsko.

Výhled severním směrem je částečně omezen navazujícím hřebenem s vrcholy Vřesník nebo Mravenečník (1334 m), kde se skrývá dolní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně.

VIDEO SHORTS ze skal:

360° interaktivní pohled:

Za Ztracenými kameny se cesta dělí. Zatímco zelená Zelená turistická trasa pokračuje po kamenité cestě, my volíme pohodlnější, neznačenou pěšinu vlevo. Tyčové značení dává vědět, že se jedná o zimní trasu.

Obě cesty se znovu spojí pod vrchem Pec (1311 m n. m.), kde se výrazně mění charakter cesty. Les definitivně ustoupí a my se ocitáme na otevřeném, holém hřebeni. Chodník zpevněný kameny se vine mezi porosty kleče a horskými loukami.

> PECNÝ (1330 m)

Ze zelené Zelená farní trasy odbočujeme na nedaleký vrchol Pecný, který je prvním výrazným vrcholem hlavního hřebene. Nejvyšší bod tvoří svorová skála, která vystupuje nad okolím.

Vrcholová skála na Pecném nabízí krásný kruhový výhled, i když ne tak panoramatický jako z nedalekých Ztracených kamenů. Možná z tohoto důvodu a kvůli horší fotogeničnosti zde nenajdete tolik lidí. Poprvé se ale otevírá severní pohled na hlavní hřeben – Břidličná hora, Jelení hřbet, Vysoká hole a v dálce mezi nimi jde vidět Praděd.

> BŘIDLIČNÁ HORA (1358 m)

Břidličná hora je proslulá svými kamennými proudy a poli, jež jsou výsledkem mrazového zvětrávání v dobách ledových. Lze je nalézt pod vrcholem na severním a západním svahu, přičemž my ve svém výstupu pokračujeme právě západním směrem.

Z východního úbočí je pěkný výhled směrem na severovýchod – Praděd, Dlouhé stráně, Keprník nebo Králický Sněžník.

Pěkný výhled je také na západní a jihozápadní stranu, kde lze vidět Hanušovickou vrchovinu se Šumperkem nebo Hanušovicemi. V dáli jdou vidět za dobré viditelnosti i Orlické hory.

Přes plochý vrchol Břidličné hory scházíme zpátky na zelenou Zelená trasu.

> JELENÍ STUDÁNKA (1311 m)

Po necelém kilometru jsme u turisticky oblíbeného a tím pádem frekventovaného místa. To nabízí nejen osvěžení, ale i kamennou útulnu a také je důležitou křižovatkou turistických tras.

Vydatný pramen Jelení studánky je ceněn pro svou kvalitní a chladivou vodu, která je vítaným osvěžením pro turisty zdolávající hřebenovku.

Vznik útulny má zajímavou historii sahající až do konce 19. století, kdy byla postavena díky iniciativě a finanční sbírce organizované místními turistickými spolky. Myslivci hraběte Harracha pramen upravili a nad něj umístili pamětní desku.

Kříží se zde Zelená hřebenová trasa vedoucí ze sedla Skřítek se žlutou Žlutá a červenou Červená turistickou trasou, které umožňují výstup z údolí, například z Vernířovic či od Rýmařova.

Od rozcestí Nad Malým kotlem (1335 m) pokračujeme již jen po červené Červená turistické trase, protože zelená míří z hřebene dolů k dolní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Všude kolem nás je jen kleč, horská tráva a nepřetržité panoramatické výhledy na obě strany hřebene.

V dáli je pěkně vidět například horní nádrž Dlouhých strání a za ní Králický Sněžník. 

Za rozcestím Nad Malým kotlem (1335 m) se cesta směrem k Vysoké holi zvedá ve třech po sobě jdoucích úsecích.

> VYSOKÁ HOLE (1462 m n. m.)

Její vrchol vytváří jeden kilometr dlouhá a 400 metrů široká plošina. Jedná se o druhou nejvyšší horu ležící v pohoří Hrubý Jeseník. Je to zároveň i druhá nejvyšší hora Moravy.

Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a raně barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681.

Vysoká hole poskytuje za dobrého počasí úžasný rozhled. Je odtud vidět Zábřežská, Českomoravská a Hanušovická vrchovina, Králický Sněžník, Orlické hory, Krkonoše, Pradědská a Keprnická hornatina, Moravskoslezské Beskydy, Polské a Slovenské Karpaty (Zdroj: www.kudyznudy.cz). Zde na snímku je vidět Králický Sněžník a v pozadí Sněžka.

V poslední části dnešní trasy scházíme na Ovčárnu, kam je to jen co by kamenem dohodil. V popředí jdou vidět před vysílačem na Pradědu Petrovy kameny, které jsou opředeny temnou pověstí o čarodějnických sabatech, které se zde údajně konaly během inkvizičních procesů v 17. a 18. století. Vstup je k nim z důvodu ochrany přírody přísně zakázán!

Při sestupu je třeba být obzvláště opatrný, protože trasa vede po sjezdovce lyžařského areálu a v závislosti na podmínkách může být povrch kluzký.

Na Ovčárně se nejdříve zastavujeme na jídlo v Hotelu Ovčárna p.P., ale nabídka se nám nelíbí, pokračujeme tak k Chatě Sabinka. Ta se nachází přímo u parkoviště na Ovčárně. Nedýchatelný vzduch a pomalá obsluha nás ale vyženou rychle ven. Zůstává nám Hotel Figura, kde jsme byli v minulosti spokojeni a to nakonec platilo i dnes. Škoda jen, že uvnitř to vypadá už 50 let pořád stejně. Restaurace jinak nabízí i menu za 185 Kč.

📸 5) FOTOGALERIE

🗺️ 6) INTERAKTIVNÍ MAPA & GPX

📡 Odkazy ke stažení trasy a navigační záznamy:
CHKO Hrubý Jeseník představuje druhé nejvyšší pohoří v České republice s nejvyšší horou Praděd (1491 m n. m.). Hřebenová trasa mezi sedlem Skřítek a točnou na Ovčárně protíná nejcennější botanické a geologické lokality (PR Břidličná, Petrovy kameny), charakteristické alpinským bezlesím, tundrovou vegetací a mrazovými půdními jevy z dob zalednění.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ŠUMAVA - Z ŽELEZNÉ RUDY NA GROSSER ARBER (VELKÝ JAVOR) A JEZERO GROSSER ARBERSEE

První den našeho pobytu jsme si Yvett zajeli kousek za hranice na Großer Arber (česky Velký Javor), za krásnými výhledy do okolí a také k jezeru Großer Arbersee, které se nachází na úbočí této hory a které bylo vytvořené během poslední doby ledové.

ODZNAKY NA GARMIN CONNECT

Když se snažíme dosáhnout svých sportovních cílů, chceme se cítit odměněni za své úsilí. Odznaky Garmin Connect přinášejí rychlý a snadný způsob, jak sledovat svůj pokrok, získávat body a uznání za své aktivity. Díky bodům můžete soutěžit se svými známými, stoupat v žebříčku a dosahovat vyšších úrovní. Čím více aktivit dokončíte, tím více bodů získáte. Úrovně odznaků se pohybují od 1 do 10.

GARMIN: 4) JAK SE VAŠE TĚLO CHOVÁ BĚHEM SPÁNKU (SRDEČNÍ TEP, DÝCHÁNÍ, NOČNÍ VST, PULZNÍ OXYMETR)

😴  Na časové ose se můžete podívat na fáze spánku v jeho průběhu. Spolu s nimi si můžete také zobrazit hodnoty srdečního tepu, Body Battery, pulzního oxymetru, dýchání, noční VST a  bdění/neklid. Zobrazit si také můžete tyto hodnoty za 7 dní a 4 týdny.