🥾 Pro jeden z posledních pěkných letošních víkendů jsme si vybrali hřebenovku ze Skřítku na Ovčárnu, která představuje jeden z klíčových přechodů hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Výchozím bodem je sedlo Skřítek (867 m), které slouží jako vstupní brána do jižní části pohoří.
📈 1) VÝŠKOVÝ PROFIL TRASY
📊 2) ZOBRAZIT TURISTICKÝ PROFIL & CHARAKTERISTIKU (ITINERÁŘ)
Tento typ grafiky je skvělý pro rychlé zhodnocení klíčových faktorů přechodu:
| Úsek trasy / Místo stopu | Vzdálenost | Nadmořská výška | Značení / Poznámka |
|---|---|---|---|
| Sedlo Skřítek (motorest) | 0,0 km | 867 m n. m. | Start tras |
| Pod Ztracenými kameny | 2,0 km | 1100 m n. m. | Odpočívadlo, odbočka žluté |
| Ztracené skály | 2,7 km | 1151 m n. m. | Neznačená odbočka, vyhlídkové místo |
| Ztracené kameny | 3,7 km | 1250 m n. m. | Klíčové vyhlídkové místo hřebene |
| Pecný | 4,8 km | 1330 m n. m. | Svorový skalní výchoz |
| Břidličná hora | 6,4 km | 1358 m n. m. | PR Břidličná – kamenná pole |
| Jelení studánka | 7,3 km | 1311 m n. m. | Pramen, kamenná útulna, křižovatka |
| Vysoké hole | 11,3 km | 1462 m n. m. | Nejvyšší bod trasy, plošina s mezníkem |
| Ovčárna | 13,5 km | 1300 m n. m. | Cíl, restaurace, kyvadlová doprava |
ℹ️ 3) ZOBRAZIT INFORMACE, DOPRAVU A OBČERSTVENÍ
• Výchozí bod: Sedlo Skřítek (Motorest Skřítek, 867 m n.m.)
• Cílový bod: Ovčárna (Chata Ovčárna, 1300 m n.m.)
• Délka trasy: cca 12 km
• Nastoupané metry: cca 595 m (z 867 m n.m. na 1462 m n.m.)
• Nejvyšší bod na trase: Vysoká hole (1462 m n.m.)
• Značení trasy: Zelená značka ze Skřítku na Jelení studánku, poté červená na Ovčárnu.
• Charakter terénu: Kamenitý, kořenový, v lesních úsecích nezpevněný. Na hřebeni exponovaný, v zimě zledovatělý. Poslední úsek na Ovčárnu vede po sjezdovce.
• Doprava na Skřítek: Autobusové spoje, případně vlastní auto (parkovné u motorestu činí 100 Kč/den).
• Doprava z Ovčárny: Vlastní auto (vjezd zpoplatněn: v létě 800 Kč/den, v zimě 900 Kč/den) nebo autobusová doprava.
• Kyvadlová autobusová doprava (Hvězda - Ovčárna):
- Směr nahoru (z Hvězdy): Každou celou hodinu (7:00 – 17:00).
- Směr dolů (z Ovčárny): Každou půlhodinu (7:30 – 17:30).
• Doporučení: Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou jezdí Umbrella (šedé busy, jízdenka 80 Kč) a Transdev (bílý bus, na Hvězdu za 50 Kč). Transdev bývá levnější i na delších trasách.
• Start (Skřítek): Motorest Skřítek (klasické občerstvení, teplá kuchyně).
• Na trase: Žádné komerční body. K dispozici je pouze pramen chladné pitné vody u kamenné nouzové útulny Jelení studánka.
• Cíl (Ovčárna): Chata Sabinka, horská chata Barborka, bufet Horské služby, Hotel Praděd nebo prověřená klasika v Hotelu Figura.
🏔️ 4) CESTOPIS: SKŘÍTEK - OVČÁRNA
Na sedlo Skřítek (motorest) přijíždíme autobusem před devátou hodinou. Pro ty, kteří by zde chtěli přijet autem, lze u motorestu zaparkovat za 100 Kč/den. I když motorest otevírá až v devět hodin, šéf nás pouští ochotně dovnitř. Zaplatíme 200 Kč (za 2x Cappuccino á 75 Kč, 1x Kofola v plastu 0,5l á 50 Kč) a vydáváme se na naši cestu.
> SKŘÍTEK (867 m)
Od motorestu Skřítek je to jen pár metrů k soše skřítka, nacházející se u silnice, která spojuje Rýmařov se Šumperkem. Po přechodu silnice pokračujeme lesem po zelené
turistické trase, spolu s červenou a žlutou značkou. Asi po 800 metrech opouštíš zpevněnou červenou trasu a po kamenité stezce začínáme prudčeji stoupat k rozcestí „Pod Ztracenými kameny“ (1100 m). Nachází se zde odpočívadlo a žlutá turistická značka zde odbočuje směrem na Alfrédku.
> ZTRACENÉ SKÁLY - BEZEJMENNÝ VRCHOL (1151 m)
Po cca 200 metrech prudšího úseku se zelená
turistická trasa stáčí doprava. Naše kroky ale vedou nejprve doleva ke Ztraceným skalám, ke kterým vede jen neznačená lesní pěšina. Samotné Ztracené skály se nacházejí o něco níže pod hlavním hřebenem a tvoří je několik skalních výchozů. Hned na začátku přicházíme k bezejmennému vrcholu (1151 m), který je také jejich nejvyšším místem.
Dostává se nám první velkolepá ochutnávka zdejších výhledů. Místo nabízí krásný panoramatický výhled na okolní vrcholy od Dlouhých strání, přes Černou stráň, Králický Sněžník, Hanušovickou vrchovinu až po Orlické hory.
Na další skály se už nevydáváme, protože nemají více co nabídnout. Ke Ztraceným kamenům pokračujeme po kamenité cestě protkané kořeny stromů. Je proto třeba dávat pozor na každý krok a pevná turistická obuv je zde velkou výhodou.
> ZTRACENÉ KAMENY (1250 m)
O pár set metrů dál už stojíme na samotných Ztracených kamenech. Majestátní kamenné sruby a věže, ohlazené větrem a časem, působí magickým dojmem. Spolu s Jelení studánkou se jedná o nejnavštěvovanější místo hřebenovky.
Podle pověsti zde kameny zanechal čert, který si je vysypával z bot, když honil místního sedláka. Ve skutečnosti je zdejší místo svědkem intenzivních geologických procesů a drsného horského klimatu, které po miliony let utvářely podobu Jeseníků.
Pokud vystoupíte na samotný vrchol skal, budete odměněni působivým výhledem do okolí. Zdejší místo se totiž řadí k nejkrásnějším výhledovým místům Hrubého Jeseníku. Díky své poloze na jižním okraji hlavního hřebene poskytují skály ničím nerušený rozhled západním a jihozápadním směrem, částečně na severozápad.
Západním směrem je zde na fotce vidět (zleva) vrch Jeřáb (1002 m) – nejvyšší vrchol Hanušovické vrchoviny. Před ním se nachází 150 m vysoké větrné elektrárny u obce Kopřivná (poblíž Hanušovic), v dáli Orlické hory a masiv Králického Sněžníku se stejnojmenným vrcholem (1423 m).
Jižním směrem pokračuje Hanušovická vrchovina, přičemž v údolích lze spatřit Sobotínsko, Šumpersko a částečně Rýmařovsko.
Výhled severním směrem je částečně omezen navazujícím hřebenem s vrcholy Vřesník nebo Mravenečník (1334 m), kde se skrývá dolní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně.
VIDEO SHORTS ze skal:
360° interaktivní pohled:
Za Ztracenými kameny se cesta dělí. Zatímco zelená
turistická trasa pokračuje po kamenité cestě, my volíme pohodlnější, neznačenou pěšinu vlevo. Tyčové značení dává vědět, že se jedná o zimní trasu.
Obě cesty se znovu spojí pod vrchem Pec (1311 m n. m.), kde se výrazně mění charakter cesty. Les definitivně ustoupí a my se ocitáme na otevřeném, holém hřebeni. Chodník zpevněný kameny se vine mezi porosty kleče a horskými loukami.
> PECNÝ (1330 m)
Ze zelené
farní trasy odbočujeme na nedaleký vrchol Pecný, který je prvním výrazným vrcholem hlavního hřebene. Nejvyšší bod tvoří svorová skála, která vystupuje nad okolím.
Vrcholová skála na Pecném nabízí krásný kruhový výhled, i když ne tak panoramatický jako z nedalekých Ztracených kamenů. Možná z tohoto důvodu a kvůli horší fotogeničnosti zde nenajdete tolik lidí. Poprvé se ale otevírá severní pohled na hlavní hřeben – Břidličná hora, Jelení hřbet, Vysoká hole a v dálce mezi nimi jde vidět Praděd.
> BŘIDLIČNÁ HORA (1358 m)
Břidličná hora je proslulá svými kamennými proudy a poli, jež jsou výsledkem mrazového zvětrávání v dobách ledových. Lze je nalézt pod vrcholem na severním a západním svahu, přičemž my ve svém výstupu pokračujeme právě západním směrem.
Z východního úbočí je pěkný výhled směrem na severovýchod – Praděd, Dlouhé stráně, Keprník nebo Králický Sněžník.
Pěkný výhled je také na západní a jihozápadní stranu, kde lze vidět Hanušovickou vrchovinu se Šumperkem nebo Hanušovicemi. V dáli jdou vidět za dobré viditelnosti i Orlické hory.
Přes plochý vrchol Břidličné hory scházíme zpátky na zelenou
trasu.
> JELENÍ STUDÁNKA (1311 m)
Po necelém kilometru jsme u turisticky oblíbeného a tím pádem frekventovaného místa. To nabízí nejen osvěžení, ale i kamennou útulnu a také je důležitou křižovatkou turistických tras.
Vydatný pramen Jelení studánky je ceněn pro svou kvalitní a chladivou vodu, která je vítaným osvěžením pro turisty zdolávající hřebenovku.
Vznik útulny má zajímavou historii sahající až do konce 19. století, kdy byla postavena díky iniciativě a finanční sbírce organizované místními turistickými spolky. Myslivci hraběte Harracha pramen upravili a nad něj umístili pamětní desku.
Kříží se zde
hřebenová trasa vedoucí ze sedla Skřítek se žlutou
a červenou
turistickou trasou, které umožňují výstup z údolí, například z Vernířovic či od Rýmařova.
Od rozcestí Nad Malým kotlem (1335 m) pokračujeme již jen po červené
turistické trase, protože zelená míří z hřebene dolů k dolní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.
Všude kolem nás je jen kleč, horská tráva a nepřetržité panoramatické výhledy na obě strany hřebene.
V dáli je pěkně vidět například horní nádrž Dlouhých strání a za ní Králický Sněžník.
Za rozcestím Nad Malým kotlem (1335 m) se cesta směrem k Vysoké holi zvedá ve třech po sobě jdoucích úsecích.
> VYSOKÁ HOLE (1462 m n. m.)
Její vrchol vytváří jeden kilometr dlouhá a 400 metrů široká plošina. Jedná se o druhou nejvyšší horu ležící v pohoří Hrubý Jeseník. Je to zároveň i druhá nejvyšší hora Moravy.
Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a raně barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681.
Vysoká hole poskytuje za dobrého počasí úžasný rozhled. Je odtud vidět Zábřežská, Českomoravská a Hanušovická vrchovina, Králický Sněžník, Orlické hory, Krkonoše, Pradědská a Keprnická hornatina, Moravskoslezské Beskydy, Polské a Slovenské Karpaty (Zdroj: www.kudyznudy.cz). Zde na snímku je vidět Králický Sněžník a v pozadí Sněžka.
V poslední části dnešní trasy scházíme na Ovčárnu, kam je to jen co by kamenem dohodil. V popředí jdou vidět před vysílačem na Pradědu Petrovy kameny, které jsou opředeny temnou pověstí o čarodějnických sabatech, které se zde údajně konaly během inkvizičních procesů v 17. a 18. století. Vstup je k nim z důvodu ochrany přírody přísně zakázán!
Při sestupu je třeba být obzvláště opatrný, protože trasa vede po sjezdovce lyžařského areálu a v závislosti na podmínkách může být povrch kluzký.
Na Ovčárně se nejdříve zastavujeme na jídlo v Hotelu Ovčárna p.P., ale nabídka se nám nelíbí, pokračujeme tak k Chatě Sabinka. Ta se nachází přímo u parkoviště na Ovčárně. Nedýchatelný vzduch a pomalá obsluha nás ale vyženou rychle ven. Zůstává nám Hotel Figura, kde jsme byli v minulosti spokojeni a to nakonec platilo i dnes. Škoda jen, že uvnitř to vypadá už 50 let pořád stejně. Restaurace jinak nabízí i menu za 185 Kč.
.jpg)
.jpg)
.jpg)


Komentáře
Okomentovat