NA ROZHLEDNY NA JAWORNIKU WIELKIM A BORŮVKOVÉ HOŘE Z BÍLÉ VODY

Po dlouhé době jsem se vrátil do Rychlebských hor, které leží ukryté v nejzazším koutě západního Slezska. Jejich odlehlost z nich činí dost možná nejopuštěnější pohoří v Česku. Nečekejte tu masivní infrastrukturu, velké hotely ani davy turistů; je to kraj zaslíbený těm, kteří hledají ticho, samotu a dotek neporušené přírody. Naším hlavním cílem byly tentokrát rozhledny na vrcholech Jawornik Wielki a Borůvková hora.

OBSAH

1) HODNOCENÍ, ITINERÁŘ, VÝŠKOVÝ PROFIL
2) CESTOPIS

3) PŘÍSTUPOVÉ CESTY
4) STATISTICKÉ INFORMACE
5) FOTOGALERIE
6) TRASA

7) MAPA

1) HODNOCENÍ, ITINERÁŘ, VÝŠKOVÝ PROFIL

• Délka trasy: 7/10 Celková délka je 20 km. Jedná se o poctivou túru, která vyžaduje dobrou fyzickou kondici. I s přestávkami na obou rozhlednách se dá zvládnout za 5–7 hodin.
• Převýšení: 8/10 Celkové převýšení činí 920 m. V kontextu českých hor jde o náročný výškový profil.
• Fyzická náročnost: 8,5/10 První zkouškou je velmi strmý výstup na polský Jawornik Wielki, kde se poprvé ukáže vaše kondice. Skutečné prověření vaší kondice však přichází u rozcestí Růženec. První polovina stoupání směrem na Borůvkovou horu je nekompromisně prudká a v kombinaci s předchozími kilometry důkladně prověří vaši morálku.
• Technická náročnost: 4/10 Úvodní cesta na hřeben vede po hrubší kamenité cestě. Sestup z Jaworniku Wielkého může být v zimě náročný, protože na zmrzlém podkladu svah nepříjemně klouže. Od rozcestí Růženec se na trase objevují kořeny, kterým se lze ale vyhnout vyšlapanou cestičkou v lese těsně vedle trasy. Doporučuji pevnou obuv.
• Scénická hodnota: 7/10 Většina trasy vede zalesněným terénem bez výhledů, což ale umocňuje pocit samoty v divoké přírodě (pokud zrovna nenarazíte na polské turisty). Hodnocení výrazně zvyšují samotné vrcholy. Zatímco z Jaworniku Wielkého vidíte hlavně severní polskou stranu a jezera, Borůvková hora nabízí dechberoucí 360° kruhový výhled na celé Jeseníky i Králický Sněžník.
• Možnost občerstvení: 3/10 Na trase je jediný záchranný bod – kiosek na Borůvkové hoře (v provozu sezónně). Základní potraviny lze zakoupit v prodejně COOP v Bílé Vodě před startem nebo po návratu.

• Poznámka: Doporučuji mít staženou offline mapu (např. Mapy.com), ne všude je signál. Ten může také přeskakovat na polské sítě (roaming). V oblasti hranice se mísí české a polské značení. Na hřebeni a hlavně na rozhlednách může být větrno, doporučuji nějakou větrovku.

ITINERÁŘ

VÝŠKOVÝ PROFIL

Barevné značení na profilu odpovídá značení turistické trasy.

2) NA ROZHLEDNY NA JAWORNIKU WIELKIM A BORŮVKOVÉ HOŘE

> BÍLÁ VODA (375 m)

Obec Bílá Voda leží v nejzazším cípu severozápadního Slezska a ze tří stran ji obklopuje polské území. Z vnitrozemí zde vede v podstatě jediná silnice, která vás dovede do nejsevernější části Rychlebských hor. Ty na polské straně plynule přecházejí v pohoří Góry Złote, jak zní polský název tohoto syrového a krásného pohoří.

Se Zuzkou a Honzou vycházíme od psychiatrické léčebny v Bílé Vodě, kde se u parkoviště nachází i zastávka autobusu. Toto místo je pro dálkové poutníky strategickým bodem: právě zde začíná (nebo končí) severní větev Stezky Českem. Tu v těchto místech kopíruje trasa Via Czechia, která zde však svou cestu nekončí, ale pokračuje dále podél hranic. Společně s nimi nás povede  turistická značka směřující až na Borůvkovou horu. Cestou si uděláme jen krátkou odbočku na polskou stranu k rozhledně na Jaworniku Wielkim.

Turistická  trasa nás vede po zpevněné, ale kamenité cestě. Zpočátku procházíme kolem obory Jedlovec.

Za rozcestím U Šišky (500 m) pak  značku opouštíme a stoupáme  na hlavní hřebenovou trasu a zároveň na státní hranici. Navigace je zde snadná, vede totiž podél hraničních sloupků a stromy jsou označené již polskou  značkou. 

Pokračujeme vesele dál po širší cestě. Ta začíná mírně klesat, což nás zprvu neznepokojuje, dokud mě navigace neupozorní, že jdeme špatně. Vracíme se tedy na menší rozcestí a zjišťujeme, že naše trasa pokračuje tou nejméně nápadnou pěšinkou. (Zpětně si říkáme, že jsme klidně mohli pokračovat na vrchol po té širší, neznačené cestě – pravděpodobně by to bylo pohodlnější.)

> ROZCESTÍ PRZEŁĘCZ JAWORNICKA (738 m)

Na rozcestí si odskakujeme po místní turistické trase na vrchol Jawornik Wielki.

Sklon se začíná prudce zvedat.  značka se nám v terénu místy ztrácí a kvůli velkému množství klestí si musíme hledat schůdnější cestu. 

Přicházíme na vrstevnicovou cestu a hledáme směr na hřeben. I když nám značka zmizela nadobro, po chvíli prodírání mezi stromy narážíme na širokou červenou trasu. Po pár krocích jsme na rozcestí.

> ROZHLEDNA NA JAWORNIKU WIELKIM (869 m)

Od rozcestí je to už jen kousek k rozhledně, která se tyčí těsně za horizontem vrchu Jawornik Wielki, v polské části Rychlebských hor (Góry Złote). 

Z rozhledny je výhled kvůli okolním stromům omezen primárně na sever. 

I přes malou výšku rozhledny (cca 6,5 metru) se před námi otevírá panorama Slezské nížiny. Zleva spatříte obec Kamieniec Ząbkowicki, přímo pod námi Złoty Stok a vpravo Zalew Paczkowski (Paczkowský záliv).

Úplně vpravo lze mezi špičkami stromů zahlédnout i malé části Otmuchowského a Nyského jezera.

Samotný Zalew Paczkowski tvoří dvě propojené retenční nádrže na řece Kladské Nise: Topola a Kozielno, u níž leží městečko Paczków.

Z rozhledny se vracíme na rozcestí Przełęcz Jawornicka (738 m) a napojujeme se zpět na polskou  trasu. 

U rozcestí se nachází skalní vyhlídka, ze které je vidět náš další cíl - Borůvková hora.

Napravo se pak tyčí Sucha kupa (1062 m), Rykowisko (950 m), Sušina (1321 m) a Králický Sněžník (1423 m), který se mi už bohužel nevešel do objektivu.

Po odbočce k rozhledně pokračujeme opět po hranici. Na výškovém bodu Javorník (756 m) se trasa stáčí doprava. Zabloudit zde prakticky nelze – držíme se hraničních kamenů a stromů, kde se střídá  a místní  značení.

> SEDLO RŮŽENEC / PRZEŁĘCZ RÓŻANIEC (602 m)

Sedlo Růženec je hluboký zářez v hlavním hřebeni, který odděluje masiv Jaworniku od masivu Borůvkové hory.

Pár kroků od hranic vede zpevněná cesta s cyklotrasou č. 6044. Stojí zde také lavička, která je součástí projektu Stezka Českem.

Na rozcestí končí místní  značení a stoupáme dále po  a nově i  značce. Po předchozím sestupu do sedla nás čeká další výstup, a tentokrát je opravdu „výživný“. 

V další části sice sklon trochu povolí, ale do nohou se stále citelně zakusuje.

Za Kraví horou konečně vystupujeme z lesa na pláně, které zde vznikly v důsledku kůrovcové kalamity. Cesta nás vede kolem typického mrazového srubu ze sněžnické ruly. Tyto ruly s charakteristickými hranatými bloky tvoří geologické jádro Králického Sněžníku i Rychlebských hor. 

Při pohledu zpět dominuje obzoru silueta Jaworniku Wielkého.

> ROZHLEDNA NA BORŮVKOVÉ HOŘE (899 m)

Po 3,5 hodinách výstupu staneme u rozhledny na Borůvkové hoře, která je jednou z hlavních dominant pohoří, stojící přímo na státní hranici.

• Historie: Dnešní, v pořadí již čtvrtá podoba věže, pochází z roku 2006. První dřevěná věž zde vyrostla v roce 1870. Už od roku 1742 tudy vede historická hranice (tehdy mezi Pruskem a Rakouskem).

• Technické parametry: Celková výška rozhledny je 26,1 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 24 metrů vede celkem 155 schodů.
• Dostupnost: Přístupná je celoročně a zdarma (dobrovolné vstupné je vítáno). 

• Služby: Vedle věže se nachází turistická útulna a kiosek s možností občerstvení.

Kiosek je otevřen podle počasí (aktuální info najdete na Facebook).
• Otevírací doba: V sezóně (květen–srpen) denně cca 10:00–17:00, mimo sezónu zpravidla o víkendech a svátcích (vše v závislosti na počasí).
• Sortiment: Teplé i studené nápoje, drobné občerstvení (včetně vyhlášených borůvkových knedlíků), turistické známky a pohlednice.
• Platby: Pouze v hotovosti. Přijímány jsou jak české koruny, tak polské zloté.

Díky své poloze nabízí rozhledna kruhový výhled na obě strany hranice.

» Západ (Kladská kotlina a Orlické hory)

Tento směr nabízí pohled do nitra polského Kladska a za nimi na české pohraniční hory.

• Orlické hory: Dlouhý táhlý hřeben s nejvyšší horou Velká Deštná.
• Kladská kotlina: Rozlehlé údolí obklopené horami (včetně Bystřických a Stolových hor s vrcholem Velká Hejšovina).
• Krkonoše: Za vynikající viditelnosti lze na severozápadním obzoru spatřit i 100 km vzdálenou Sněžku.

» Sever (Polsko – Slezsko)
Tímto směrem se otevírá pohled do hlubokých nížin sousedního Polska.
Dominanty: Město Paczków, Otmuchow a dvě velká jezera na řece Kladské Nise – Otmuchowskie a Nyskie (u města Nysa).

Vpravo dole vystupuje Šafářova skála a městečko Złoty Stok, proslulé nejstarším zlatým dolem v Polsku. V nížině za ním obec Kamieniec Ząbkowicki a na vzdáleném horizontu osamocený masiv Ślęża (717 m n. m.), známý jako ‚Slezský Olymp‘, který se majestátně zvedá z naprosté roviny u Vratislavi (Wroclaw).

» Jih (Česko – Jeseníky a Králický Sněžník)
Jižnímu obzoru dominují nejvyšší moravská pohoří.
• Králický Sněžník: Nepřehlédnutelný masiv s typickým plochým vrcholem (1423 m n. m.).
• Hrubý Jeseník: Uvidíte hlavní hřeben od Šeráku a Keprníku až po nejvyšší horu Praděd s vysílačem.
• Bližší okolí: Výhled na hřebeny Rychlebských hor směrem k Paprsku a Smrku.

» Východ (Zlatohorská vrchovina)
Směrem na východ pokračuje hřeben Rychlebských hor a přechází do nižších poloh.
• Zlatohorská vrchovina (Góry Opawskie): Vidět jsou vrcholy jako Příčný vrch u Zlatých Hor nebo polská Biskupská kupa s rozhlednou.
• Nížiny: Pohled dále do polského vnitrozemí směrem k Opole.

Po svačině a návštěvě rozhledny opouštíme po půl hodině vrchol Borůvkové hory. 

Pro zpáteční cestu volíme  trasu k rozcestí Pod Bílou skálou (731 m) a odtud trasu zpět do Bílé Vody. Je třeba pozorně sledovat značení, protože trasa občas nečekaně uhýbá z hlavní cesty. 

> ŠAFÁŘOVÁ SKÁLA (528 m)

Poslední zastávku děláme u Šafářovy skály, jednoho z nejpůsobivějších útvarů v Rychlebských horách, která se tyčí se nad potokem Bílá voda. Čelo skály dosahuje výšky až 35 metrů, což z ní činí lokálně významný horolezecký terén.

Od turistického přístřešku vede krátká, ale strmá  odbočka přímo na vrchol. Tam se nachází vyhlídka (559 m), pozor bez zábradlí!, nabízející pohled do údolí a na protější hřebeny s Borůvkovou horou. Nejen za mokra nebo námrazy zde dbejte zvýšené opatrnosti!

Po šesti hodinách putování jsme zpět v Bílé Vodě.

3) PŘÍSTUPOVÉ CESTY

Přístupové trasy z:
• Travné (nejkratší): Po modré značce (cca 4 km) s poměrně velkým převýšením.
• Javorníku: Po modré značce přes zámek Jánský Vrch a Čertovy kazatelny.
• Bílé vody: Po červené značce, nebo zelené a od rozcestí Pod Bílou skálou po červené značce.
• Polska: Od Lądeckého sedla (Przełęcz Lądecka) po zelené/modré značce nebo od Lądek-Zdrój po červené značce.
Vrchol Borůvkové hory je přístupný po turisticky značených stezkách z několika stran. Z města Javorník je vzdálen asi 9 km, z Bílé Vody 7,5 km a z polského lázeňského města Lądek-Zdrój asi 7 km. Nejkratší výstup je ze vsi Travná, která leží na státní hranici a je nejvýhodnějším východištěm i pro motoristy. Ten měří asi 4,5 km.

4) STATISTICKÉ INFORMACE

• Výchozí bod a cílový bod: Bílá Voda (aut. zastávka) (375 m).
• Délka trasy: 19,7 km.
• Nastoupané metry: 920 m.
• Sestoupané metry: 920 m.
• Nejvyšší bod na trase: Borůvková hora (899 m).
• Nejnižší bod na trase: Bílá Voda (375 m).

NAMĚŘENÉ ÚDAJE
(Každá aplikace měří čas pohybu jinak)
• Čas pohybu (hod.): 4:33 (Garmin) / 5:11 (Strava)
• Celkový čas: 6:02 hod.
• Průměrné tempo: 18:20 /km (Garmin)
• Průměrné tempo pohybu: 13:51 /km (Garmin) / 15:46 (Strava)

5) FOTOGALERIE

• Fotoalbum na FG .
• Zonerama

6) TRASA KE STAŽENÍ

• Strava.com

• Mapy.com

ZAZNAMENANÁ TRASA (včetně zacházek)
• Strava.com
• RideWithGps

8) MAPA

Kliknutím na ikonku na mapě se vám zobrazí fotka z tohoto místa.

ODKAZY