KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK Z DOLNÍ MORAVY

Zatímco v minulosti jsem šel ze Stříbrnic nebo z polské obce Kamienica, trasa z Dolní Moravy pro mě byla premiérou. Po poněkud nudnější ‚nástupní‘ části jsme postupovali přes Sněžnou chatu, Františkovu chatu (Franciska), sochu Slůněte a pramen Moravy až na samotný vrchol Králického Sněžníku.

OBSAH

1) TURISTICKÝ PROFIL A ITINERÁŘ
2) DALŠÍ CESTOPISY Z KS
3) CESTOPIS
4) STATISTICKÉ INFORMACE
5) PARKOVÁNÍ
6) FOTOGALERIE
7) WEBKAMERA
8) TRASA
9) MAPA

1) TURISTICKÝ PROFIL A ITINERÁŘ

HODNOCENÍ (tam i zpět po žluté tur. trase)
Délka trasy: 7/10. Celková délka je 19,5 km. Jedná se o dlouhou túru, která vyžaduje celodenní časovou rezervu a dobrou fyzickou kondici.
Převýšení: 8/10. Celkové převýšení je 750 m. Klíčový je profil: Pravé stoupání, kdy na 5 km nastoupáte 570 m, začíná až v druhé polovině od rozcestí Pod Vilemínkou (860 m).
Fyzická náročnost: 7/10. Vyšší náročnost. Je dána kombinací značné délky a především prudkého závěrečného stoupání, které zatíží nohy.
Technická náročnost: 4/10. Nízká. Trasa je pro běžnou turistiku velmi dobře schůdná, většinou bez kořenů a větších kamenů. Výjimkou je pouze krátký úsek pod vrcholem.
Scénická hodnota: 6/10. Průměrná. Většina trasy vede zalesněným terénem bez výhledů. Hodnocení výrazně zvyšuje až vrcholová část od Sochy slůněte, která nabízí opravdu nádherné a rozsáhlé kruhové výhledy, včetně pohledu z rozhledny.
Možnost občerstvení: 3/10. Několik možností občerstvení nabízí výchozí/konečná obec Dolní Morava. V tomto resortu najdete velké množství restaurací a bister. Nedaleko vrcholu, konkrétně na polské straně hory, stojí horská chata Schronisko PTTK „Na Śnieżniku“. Zde se můžete najíst, přespat a platit lze i českými korunami. Je však důležité počítat s tím, že se chata nachází 1,4 km pod vrcholem. Pokud ji navštívíte a vrátíte se na původní trasu, prodlouží se vaše cesta celkem o 2,8 km. Jinak jinde po cestě na žádné občerstvení nenarazíte.

Závěr: Jedná se o náročnější, ale dobře schůdnou trasu, která prověří Vaši vytrvalost a v druhé polovině cesty na vrchol i sílu v nohách, ale na oplátku nabídne z vrcholové části jedny z nejlepších výhledů v oblasti Králického Sněžníku.

ITINERÁŘ

Poznámka: Výškové metry jsou z geomap, protože cedule KČT nejsou zde přesné. Např. u rozcestí Franciska je 1220 m, přitom správně by zde mělo být 1257 m.VÝŠKOVÝ PROFIL2) DALŠÍ CESTOPISY Z KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU

• Ze Stříbrnice přes Adélin pramen na KS a zpět přes chatu Návrší
• Zimní KS z polské obce Kamienica
• Ze Stříbrnice, přes chatu Návrší na KS

3) KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK Z DOLNÍ MORAVY

V Dolní Moravě parkujeme na posledním (placeném) parkovišti P6, u kterého se nachází také konečná zastávka autobusu. Od parkoviště se vydáváme po širší zpevněné cestě, po níž vede  trasa, Via Czechia – Českomoravská a terénní cyklotrasa č. 6267.

Kousek od začátku cesty procházíme kolem vodopádu Mléčného potoka. Samotný pramen, nacházející se o cca 20 výškových metrů výše, je krasovou vyvěračkou. Její voda se po deštích nebo při jarním tání barví doběla kvůli rozpuštěnému vápenci z podzemních jeskyní.

Po necelých 4 kilometrech přecházíme po lávce řeku Moravu.

Hned kousek za ní se nachází pěkný altán s ohništěm.

> ROZCESTÍ POD VILEMÍNKOU (860 m)

Po 4,5 km od parkoviště přicházíme na rozcestí, kde opouštíme cyklotrasu č. 6267. Zde končí méně záživná část výstupu a sklon terénu začíná citelně stoupat.

Cesta zůstává zatím stále poměrně široká a bez problémů schůdná. To platí až do 6. kilometru, kdy  odbočuje ze zpevněné cesty na kamenitou pěšinu. Cedule nás sice upozorňuje, že zimní trasa na Králický Sněžník pokračuje rovně, ale vzhledem k malému množství sněhu se držíme žlutého značení.

> SNĚŽNÁ CHATA (1220 M)

Po 7,3 km přicházíme k chatě Sněžná, která dnes patří státnímu podniku Lesy ČR. Jde o menší dřevěnou stavbu, kterou na přelomu 19. a 20. století nechali pro účely lesního hospodaření a lovu postavit Lichtenštejnové (původní název byl údajně Schneebergbaude).

Dnes je chata oblíbeným místem pro odpočinek turistů. Její vnitřní prostory jsou sice veřejnosti uzavřené, ale přímo u objektu je k dispozici venkovní posezení s ohništěm, ideální pro svačinu během náročného stoupání na vrchol. Od chaty se otevírá výhled na protější Podbělský hřbet.

Kousek za chatou cesta vedoucí po úbočí hory na chvíli klesá až těsně pod další z místních chatek.

> FRANTIŠKOVA CHATA (FRANCISKA) A STUDÁNKA FRANCISKA (1235 m)

Chata stojí nedaleko křižovatky důležitých cest pod hřebenem Králického Sněžníku. Díky svému strategickému umístění slouží jako základna pro záchranáře Horské Služby, a to zejména během zimní sezóny a vytížených letních víkendů. Z chaty je možné rychle dosáhnout jak vrcholu hory, tak i údolí s dalšími chatami. Stejně jako Sněžná chata byla i Franciska součástí propracovaného systému lichtenštejnských revírů.

Přímo u chaty vyvěrá studánka, která stejně jako samotná stavba nese jméno lichtenštejnské kněžny Francisky z Pauly. Díky svému obvykle vydatnému průtoku slouží turistům jako spolehlivý zdroj pitné vody, přestože je u horských pramenů vždy vhodné prověřit jejich aktuální stav.

> ROZCESTÍ FRANCISKA (CHATA HS) (1257 M)

Jen pár kroků od chaty se nachází rozcestí, které patří k nejdůležitějším uzlům v centrální části masivu Králického Sněžníku. Právě zde se napojuje trasa vedoucí od Stříbrnického sedla (případně od chaty Návrší, Adélin pramen). V tuto chvíli máme v nohách 8 km a na vrchol nám zbývá posledních 1,5 km, tedy zhruba půl hodiny chůze.

Od rozcestí pokračujeme k vrcholu po souběžné  a  trase. Cesta je zde již více kamenitá a otevřená, díky čemuž se začínají odkrývat první daleké výhledy do údolí i na protější hřebeny Jeseníků. Před námi se již rýsuje rozhledna na samotném vrcholu Králického Sněžníku, přes který se valí mraky z polské strany.

První z trojice hřebenových zajímavostí představuje socha Slůněte. Přestože stojí v těsné blízkosti cesty, zůstává kvůli terénnímu zlomu zprvu skryta zrakům. Odbočuje k ní  trasa, jejíž značení je však nenápadné a neznalí turisté ho tak mohou nechtěně minout.

> SOCHA SLŮNĚTE (1364 M)

Žulová socha je dnes pravděpodobně nejznámějším symbolem Králického Sněžníku. Vznikla v roce 1932 jako dar k desátému výročí založení uměleckého spolku Jescher, jehož členové se v tehdejší Lichtenštejnově chatě pravidelně scházeli. Slon se stal jejich symbolem z úsměvného důvodu – jeho kýchání prý členům připomínalo právě název jejich spolku.

Hned vedle sochy se nacházejí kamenné základy a trosky původní Lichtenštejnovy chaty (Fürst-Liechtenstein-Schutzhaus), který byla kvůli špatnému technickému stavu v roce 1971 zdemolována. Dnes ve zbytcích kamenné podezdívky turisté často odpočívají, protože je to jedno z mála míst pod vrcholem, které je alespoň částečně chráněné před větrem.

Od sochy slůněte je výhled orientován primárně na východ a jihovýchod, kde se před vámi rozprostře celé panoráma Hrubého Jeseníku od sedla Skřítek po Šerák. Za dobré viditelnosti dominují horizontu: Praděd s typickým vysílačem (nejvzdálenější výrazný bod), hřebeny Šeráku, Keprníku a Vozky nebo sousední hřeben Králického Sněžníku s horami Sušina a Podbělka.

> PRAMEN ŘEKY MORAVY (1373 m)

Jen pár minut od Slůněte se v prudkém svahu ukrývá pramen řeky Moravy. Tato kamenná studánka značí zrod jedné z našich nejvýznamnějších řek, která se odtud vydává na 354 km dlouhou cestu až do Dunaje. 

Právě z tohoto místa nad lavinovým svahem se nám konečně otevírá pohled přímo do hloubi údolí směrem k Dolní Moravě, kudy se čerstvá horská voda ubírá dál do vnitrozemí.

Posledních 300 metrů od pramene je opět o něco prudších. Mraky valící se z polské strany se už dostaly také přes rozhlednu.

> KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK - VRCHOL (1424,8 m)

Zatímco na české tabuli je výška 1424 m., polská udává 1425 m. Rozpor v nadmořské výšce není chybou, ale výsledkem rozdílných metodik. Zatímco české mapy uvádějí přesných 1424,8 m n. m. podle baltského výškového systému, polská strana používá evropský systém vztažený k hladině moře v Amsterdamu, který vychází o něco výše. Polské zaokrouhlení na 1425 metrů navíc lépe odpovídá vyvýšenému terénu u paty rozhledny.

> ROZHLEDNA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK (1425 M)

Na polské straně vrcholu stojí 34 metrů vysoká rozhledna, jejíž podoba i umístění vzbudila vlnu kritiky i diskusí. Spodní část (přibližně do výšky 17 metrů) je obložena místním kamenem, čímž se snaží navázat na tradici původní kamenné věže. Horní část tvoří ocelová konstrukce, která je celá prosklená. Právě kvůli prosklenému tubusu a kovovým prvkům dostala stavba od českých turistů přezdívku „mixér“.

Nová rozhledna byla otevřena v roce 2022. Stojí přesně v místech původní vyhlídkové věže císaře Viléma I., která zde byla vztyčena v roce 1899. Ta byla čistě kamenná a mnohem masivnější, v roce 1973 však musela být kvůli havarijnímu stavu odstřelena.

Z proskleného ochozu rozhledny se otevírá kruhové panorama. Je to jeden z mála bodů v Česku, odkud lze sledovat téměř celou šířku republiky. Na východě dominují hřebeny Jeseníků s Pradědem, zatímco směrem na západ se za Kladskou kotlinou táhne výrazná linie Orlických hor s jejich nejvyšším vrcholem Velkou Deštnou.

Polská strana je dnes prakticky celá pod mraky, takže z tamních výhledů mnoho nemáme. Za jasného počasí je však odsud možné spatřit nejen Sněžku či Beskydy, ale dokonce i rakouské Alpy a jejich vrchol Schneeberg, vzdálený přes 200 km.

Při návštěvě Králického Sněžníku obvykle ještě odskakujeme na jídlo na polskou stranu k chatě Schronisko PTTK ‚Na Śnieżniku‘, která nabízí také ubytování. Cesta tam i zpět měří necelé tři kilometry, což i s přestávkou na jídlo zabere přibližně dvě hodiny. Tolik času dnes bohužel nemáme, a proto se od rozhledny vracíme přímo do Dolní Moravy stejnou trasou s výjimkou krátkého úseku pod Sněžnou chatou, kde pro sestup využíváme takzvanou zimní cestu.

4) STATISTICKÉ INFORMACE

• Výchozí bod a cílový bod: Dolní Morava, parkoviště 6 (694 m).
• Délka trasy: 19,5 km.
• Nastoupané metry: 810 m.
• Sestoupané metry: 819 m.
• Nejvyšší bod na trase: Králický Sněžník (1425 m).
• Nejnižší bod na trase: Dolní Morava, P6 (694 m).

NAMĚŘENÉ ÚDAJE
(Každá aplikace měří čas pohybu jinak)
• Čas pohybu (hod.): 4:04 (Garmin) / 4:33 (Strava)
• Celkový čas: 5:31 hod.
• Průměrné tempo: 16:54 /km (Garmin)
• Průměrné tempo pohybu: 12:28 /km (Garmin)

5) PARKOVÁNÍ

V Dolní Moravě je k dispozici několik parkovišť, která jsou strategicky rozmístěna u hlavních atrakcí a sjezdovek.
Zde jsou ty nejvhodnější možnosti:
• Parking Sky Walk – Toto parkoviště má skvělé hodnocení (4,5 hvězdičky) a je ideální, pokud míříte ke Stezce v oblacích nebo na Mamutí horskou dráhu.
• Parkoviště P6 – Nachází se o kousek dál v údolí a bývá dobrou volbou, když jsou centrální parkoviště obsazená. Má velmi vysoké hodnocení (4,6).
• Parkoviště Velká Morava – Standardní odstavná plocha v dolní části obce u nástupních míst na vleky.
• Parkoviště u Slona – Nachází se přímo u areálu U Slona, kde najdete sjezdovky a zázemí pro rodiny.
• Parking – Další z parkovacích ploch v blízkosti hlavního centra resortu.

6) FOTOGALERIE

• Fotoalbum na FG .

• Zonerama

7) WEBKAMERA

• www.panolive.eu

• www.windy.com

8) TRASA KE STAŽENÍ

• Strava.com

ZAZNAMENANÁ TRASA 

• Strava.com

• RideWithGps

9) MAPA

Kliknutím na ikonku na mapě se vám zobrazí fotka z tohoto místa.

ODKAZY