SKŘÍTEK - RABŠTEJN A ZPĚT (BÍLÝ KÁMEN, ČERNÉ KAMENY, BÍLE KAMENY, SKÁLY, ZŘÍC.HRADU RABŠTEJN, PRAMEN OSKAVY)

Dnešní trasu bychom mohli nazvat „výletem po skalách". Nabízí totiž krásné výhledy, především na západní stranu, přičemž Černé kameny odkrývají i východní horizont. Na závěr vás čeká trochu adrenalinový výstup na zříceninu hradu Rabštejn. Ve stejnojmenné horské chatě si pak za odměnu můžete dopřát výborné borůvkové knedlíky. Na zpáteční cestě jsme zvolili cestu podél říčky Oskavy k jejímu prameni a dále na Skřítek.

Poznámka: Horniny, které tvoří tyto skály, jsou geologicky starší než horniny tvořící okolní hory. Tato tvrdá hornina skvěle odolává povětrnostním vlivům, a proto dnes vystupuje nad okolní terén.

OBSAH
1) ITINERÁŘ A TURISTICKÝ PROFIL
2) CESTOPIS
3) ZÁKLADNÍ INFORMACE
4) DOPRAVA
5) OBČERSTVENÍ
6) FOTOGALERIE
7) TRASA
8) MAPA

9) ZDROJE/ODKAZY

1) ITINERÁŘ A VÝŠKOVÝ PROFIL

2) SKŘÍTEK - RABŠTEJN A ZPĚT (BÍLÝ KÁMEN, ČERNÉ KAMENY, BÍLE KAMENY, SKÁLY, ZŘÍC.HRADU RABŠTEJN, PRAMEN OSKAVY)

Na sedlo Skřítek k motorestu jsme přijeli autobusem před devátou hodinou. Pro ty, kteří by se sem vydali autem, je hned u motorestu k dispozici placené parkoviště (100 Kč na den).
Chvíli nám opět trvalo, než jsme se připravili na cestu, ale první kroky na trase jsme udělali ještě před devátou hodinou. Na naší cestě jsme potkali několik houbařů a místy jsme museli obcházet spadlé stromy.

Po 1,4 km opouštíme  trasu a začínáme stoupat na hřeben. Jedná se o jeden z mála úseků Via Czechia (FB), který nevede po značené trase.
Z lesní cesty po přibližně 600 metrech odbočujeme na úzkou lesní pěšinu a po chvíli jsme u místa zvané Štola pod Bílým kamenem známá také jako Skřítecké rokle (která ale roklí není).

ŠTOLA POD BÍLÝM KAMENEM (SKŘÍTECKÁ ROKLE) (910 m)

Ve skutečnosti se jedná o pozůstatek lidské činnosti – konkrétně o propadlou štolu, kde se podle dochovaných informací v 18. století těžilo stříbro. 

Dnes má místo spíše charakter propasti. Naše kroky nejdříve vedou kolem jejího dna. Cesta k ní je zde relativně možná, ale my pokračujeme vzhůru na Bílý kámen.

Díky propadu důlního díla se vytvořila výrazná propadlina až do hloubky 40 metrů.

V bezprostřední blízkosti se nad "štolou" nachází skalní útvar Bílý kámen, kde přicházíme po strmé kamenité pěšině.

BÍLÝ KÁMEN - SKALNÍ ÚTVAR (931 m)

Tento skalní útvar, nacházející se nad Štolou pod Bílým kamenem, dostal své jméno díky bílému křemeni, ze kterého je tvořen.

Šedá skalní stěna zde prudce spadá do údolí a vytváří dramatickou, fotogenickou scenérii. Z vyhlídky se otevírá pohled na sever a severozápad, zatímco ostatním směrům brání ve výhledu les.

Na severozápadě se otvírá pohled na lesy a kopce Hanušovické vrchoviny s nejvyšším místem Jeřáb (1003 m). Poznat jdou i dvě větrné elektrárny a kamenolom u Hanušovic. Při výborné viditelnosti je možné za nimi spatřit i vrcholky Orlických hor. V dáli lze dohlédnout až na masiv Králického Sněžníku (vpravo). 

Od severu se otevírá hlavní hřeben Hrubého Jeseníku od masivu Pecného se Ztracenými kameny, přes Vřesník, Mravenečník (Dlouhé stráně), Vozku, Černou stráň. 

Od skal pokračujeme ve stoupání lesní pěšinkou směrem k samotnému vrcholu Bílý kámen (948 m). V této části se nachází několik cestiček, takže je třeba mít alespoň trochu orientační smysl. Kolem samotného vrchu jsme ale neprošli, protože naše cestička nás provedla kousek vedle.

Hřebenovou cestou, vedoucí po lesních pěšinách, přicházíme k několika kamenům, které tvoří předvoj skalisek Černé kameny. 

ČERNÉ KAMENY - SKALNÍ ÚTVAR (953 m)

Skalní hradba je zde sice po okolí notně rozčechraná, ale z jejího nejvyššího místa se otevírá nejhezčí panoramatický výhled z celého hřebene.

Pohledu více na jih brání vrch Skály a Kamenný vrch. 

Na jihozápadě, západě se rozprostírá velká část Hanušovické vrchoviny s městy Šumperk, Hanušovice. V případě výborné viditelnosti jdou rozeznat za Hanušovicemi některé vrcholky Orlických hor.

Na severozápadě vyniká masiv Králického Sněžníku ze stejnojmenným vrcholem.

Na severu je vidět jak stoupá hřeben Hrubého Jeseníku od sedla Skřítek přes Ztracené kameny, Pecný, Jelení hřbet a pokračuje přes okolí Dlouhých strání (Vřesník, Mravenečník), Černou stráň.

Při pohledu na druhou stranu, směrem na jihovýchod, je vidět údolí Oskavy, v dáli se nachází Rýmařovsko.

Pokračujeme pěšinou k dalším skaliskům dále po hřebenové cestě.

BÍLÉ KAMENY - SKALNÍ ÚTVAR (925 m)

Oproti předešlým skalám už tyto nejsou z kvarcitu, ale z krystalických břidlic. Skála je světlá, šedobílá až světle šedá (po zvětrání bělavá), což zde na fotce nejde moc poznat.

Většina lidí kolem těchto skalisek jen projde, protože se nezdá, že by na ně bylo možné vylézt. Zkoušíme obejít skálu a potvrzuje se nám, že výstup na samý vrchol by byl velmi nebezpečný.

Od skály se nám otevírá výhled na jihovýchod do hlubin údolí Oskavy, který je lepší než od Černých kamenů, dále na Bedřichov, Dobřečov. Za dobré viditelnosti dohlédnete až na vrcholky Nízkého Jeseníku. Zda jsou vidět i Rabštejnské skály, nemohu potvrdit, protože jsme netušili, že by je odtud mohlo být možné zahlédnout.

Od skal začínáme pomalu scházet z hřebene až k tomuto, zřejmě geodetickému patníku.

Procházíme kolem patníku a pokračujeme na vrch Skály, odkud se pak k tomuto místu vrátíme.

SKÁLY - VRCHOL (929 m)

Šedé, místy rezavě patinované skály, nabízí podobné výhledy jako ostatní skály, směřující na západ. Jen se více otevírá pohled na jih, kde brání výhledům do dálky zalesněné kopce - Kamenný vrch (964 m) a vrch Jestřáb (846 m).

Západní svahy vrcholku tvoří impozantní skalní stěny, které spadají do více než 15 metrové hloubky.

Na jihozápadě, západě se rozprostírá velká část Hanušovické vrchoviny s městy Šumperk, Hanušovice.

Směrem na severozápad je od Hanušovic možné spatřit dvě větrné elektrárny a kamenolom. Při velmi dobré viditelnosti lze za nimi zahlédnout i některé vrcholky Orlických hor. Napravo se pak tyčí masiv Králického Sněžníku.

Severní strana nabízí pohled přes Černou Stráň, Keprník, okolí Dlouhých strání (Mravenečník, Vřesník) až k Pradědu.

Od vrchu Skály se vracíme zpět k mezníku, odkud scházíme k  trase Ještě předtím si uděláme krátkou odbočku ke studánce Alice, která se ukrývá za chatkou. Bohužel zde voda neteče.

Na rozcestí Pod Vinnou horou (795 m),  trasa končí a mi na Rabštejn dále sestupujeme spolu s  a  trasou.

Přicházíme k bezejmenné Studánce (744 m) (tak zní název na mapy.com). Tuto studánku jsem nenašel v žádném registru studánek, tak nevím zda je zde voda pitná.

HORSKÁ CHATA RABŠTEJN (712 m)

Po dvanácté hodině jsme u horské chaty Rabštejn, která je známá svou výbornou kuchyní a najdete tu i hřiště pro děti.

Na chatě se zastavíme až na zpáteční cestě, nejdřív pokračujeme dále ke zřícenině hradu Rabštejn, ke které je to ještě celkem daleko, takřka kilometr.

RABŠTEJN - ZŘÍCENINA HRADU (803 m)

Z původního hradu se do dnešních dnů dochovaly jen nepatrné zbytky zdí, terénní náznaky opevnění a stopy po hradním příkopu.

Dominantou zříceniny jsou dvě mohutné skalní hradby, vysoké 25 a 35 metrů, na kterých byl hrad vybudován. Se svou polohou (803 m), se jednalo o nejvýše položený hrad na Moravě.

Na vrchol vyšší ze skal, kde kdysi stála hradní věž, se lze vystoupat po soustavě dřevěných žebříků.

Odměnou za poněkud adrenalinový výstup na vrchol je kruhový výhled do širokého okolí.

Východním směrem uvidíte jen rozlehlé lesy Nízkého Jeseníku, za kterými se skrývá město Rýmařov.

Severní až severozápadní pohled nabízí pěkný pohled na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku se Ztracenými kameny, dále na Dlouhé stráně a vzadu jdou vidět také Vozka a Keprník.

Západním směrem se otevírá pohled na další kopce a hřebeny Hanušovické vrchoviny, které pozvolna klesají do údolí. 

Jižním směrem se terén otevírá a svažuje do podhůří, odkud výhled směřuje do nížiny Hornomoravského úvalu a dále až na Hanou.

Na vrchu moc místa není, ale naštěstí jsme zde povětšinou sami.

Skalní masivy v okolí hradu jsou vyhledávaným horolezeckým terénem. Jedná se o největší a nejznámější lezeckou oblast na severní Moravě.

Vracíme se k horské chatě Rabštejn, odkud po obědě pokračujeme po  trase a cyklotrase č.6032.

Dlouho se však na turistické trase nezdržíme. V nejnižším bodě dnešní trasy (615 m) odbočujeme a vydáváme se směrem k prameni říčky Oskavy. Čeká nás největší stoupání dne, které nás zavede prakticky až na sedlo Skřítek (870 m).

Na chvíli se zastavujeme u přístřešku u malé v.n. Týgl, protože začíná poprchávat.

Naštěstí dešťový mrak kolem nás jen prolétl a tak pokračujeme vzhůru k prameni. 

PRAMEN ŘÍČKY OSKAVA (836 m)

Pramen leží jen kousek od lesní cesty, cestu k němu si však všimneme až podle značení na stromě, které je umístěno z druhé strany. Z našeho směru totiž žádná značka nevede. Bohužel voda zde aktuálně neteče.

Po  trase se cca 16:15 vracíme již za drobného deště zpět na Skřítek (motorest).

3) ZÁKLADNÍ INFORMACE

• Výchozí bod: Sedlo Skřítek (Motorest Skřítek, 867 m)
• Cílový bod: Sedlo Skřítek (Motorest Skřítek, 867 m)
• Délka trasy: cca 18,5 km (spíše počítejte cca 20 km)
• Nastoupané metry: cca 570 m
• Nejvyšší bod na trase: pod vrcholem Černé kameny (952 m)
• Nejnižší bod na trase: most přes řeku Oskava u Rabštejna (615 m)
• Charakter terénu: lesní cesty, pěšiny, kamenité pěšiny, skály

4) DOPRAVA

• Doprava na Skřítek: Autobus, vlastní auto (parkoviště u motorestu - 100 Kč).
• Přímé autobusy z Ostravy, Bruntálu, Šumperku. Hotově je jízdné dražší !

• Příklady:

Krnov - Bruntál: 110 Kč (kartou za 2 osoby)
Bruntál - Skřítek: 122 Kč (kartou za 2 osoby)
Skřítek - Bruntál: za 1 osobu 61 Kč (kartou), 75 Kč (hotově)
• Doporučení: Předem si ověřte aktuální jízdní řád!

5) OBČERSTVENÍ

• Motorest Skřítek. Recenze Google 2,8/5

• Horská chata Rabštejn. Recenze Google 4,7/5

6) FOTOGALERIE

• Fotoalbum FG
• Zonerama

7) TRASA KE STAŽENÍ

• Strava.com
• Mapy.com
• Komoot.com

TRASA ZAZNAMENANÁ (nepřesná)

• Strava.com
• RideWithGps.com

8) MAPA

Poznámka: Kliknutím na ikonku fotoaparátu na mapě se vám zobrazí fotka.

9) ZDROJE/ODKAZY

• www.turistika.cz/mista/cerne-kameny-vyhlidkove-skaly-na-kote-954-m
• www.turistika.cz/mista/cerne-kameny-vrchol-956-m
• www.stream.cz/vyletak/netradicni-vyhledy-na-jeseniky-z-cernych-kamenu-a-stola-pod-bilym-kamenem-63972951
• www.turistika.cz/mista/bile-kameny-vrchol-956-m/detail
• www.turistika.cz/mista/skaly-929-m-hrabesicka-hornatina
• www.sumperk.cz/dr-cs/1030-zricenina-hradu-rabstejn
• https://vyraznavylet.cz/vylet/rabstejn-skalni-mesto-se-zriceninou-hradu