🚴 Vydat se na Dlouhé stráně z Krnova jsem si netroufl a proto jsem se přesunul vlakem do Branné. Odtud jsem přes Přemyslovské sedlo, Dlouhé stráně, Červenohorské sedlo, Videlské sedlo a "Karlovický brdek" po 114 km a 2 269 nastoupaných metrech vrátil zpátky do Krnova.
PŘES PŘEMYSLOVSKÉ SEDLO, DLOUHÉ STRÁNĚ, ČERVENOHORSKÉ SEDLO, VIDELSKÉ SEDLO DO KRNOVA
Vlakem přijíždím do Branné (9:37 hod.), odkud začíná má cesta po Jesenických kopcích. Hned po 4 km mě na "rozehřátí" čeká Přemyslovské sedlo, které jedu podruhé.
Až na samý horní okraj horní nádrže PVE Dlouhé stráně to mám 13,5 km. Stoupání má průměrný 7% sklon, přičemž nastoupám 880 metrů.
Zde je graf jen ke křižovatce na cestě, která vede dokola pod vodní nádrží. Až na samotný vrch nádrže je to ještě cca 2 km.
Nejnáročnější je první část k "větrníkům", tedy k rozcestí Tetřeví chata (1 165 m), kdy druhé dvě třetiny stoupání mají na 5 km průměrný sklon 9,3 %. 
.jpg)
Za necelých 50 minut jsem pod západním úbočí Medvědí hory, kde se nachází konečná stanice šestisedačkové lanovky, vedoucí z Kout nad Desnou.
Můžete se zde občerstvit nebo navštívit 18 metrů vysokou rozhlednu U Tetřeví chaty (1 094 m).
Dnes se dlouho nezdržuji, tak aspoň přidávám pár fotek rozhledny, které jsem pořídil dříve..jpg)
.jpg)
.jpg)
Od rozhledny to mám k rozcestí Tetřeví chata (k "vrtulníkům") ještě náročných 600 metrů.
.jpg)
Od vrtulníků vede cesta na chvíli z kopce a poté mě čeká poslední část dnešního stoupání, které je daleko příjemnější. Sklon kopce je již "jen" kolem 7% a hlavně se otevírají nádherné výhled do okolí. 
Na rozcestí Pod horní nádrží PVE (1 175 m) u horské boudy Salaš, se napojuji na cestu vedoucí z Kout n.D. Od této křižovatky mě čekají 2 kilometry k odbočce k místu, kde se dá občerstvit a kde končí řada cyklistů. 
.jpg)
Oproti silnice z Loučné n.D. je zde asfalt daleko lepší a taky cesta není tak klikatá. Můžu si tak sjezd, kolem spodní nádrže v.n. Dolní stráně, užít.
Po 13 km sjezdu, mě čeká z Kout n.D. 7,5 km stoupání s 5,4% sklonem na Červenohorské sedlo.
Červenohorské sedlo (1 013 m) je jedno z nejdůležitějších křižovatek v Hrubém Jeseníku. Historicky tudy vedla hranice Moravy a Slezska.
V zimě je hojně navštěvované lyžaři, v létě zase turisty. Pro ně je ideálním výchozím bodem pro pěší túry. Po hřebenové cestě se mohou vydat jedním směrem na Praděd nebo druhým na Vřesovou studánku, Vozku, Keprník nebo Šerák.
Ze sedla sjíždím směrem na Jeseník. V Bělé pod Pradědem, v části v Horním Domašov odbočuji prudce doprava a začínám stoupat na Videlské sedlo. 
Po dnešních 70 km jsem na Videlském sedle (930 m) a mám za sebou nejtěžší dnešní kopce. Cestu zde přetíná žlutá turistická trasa 
. Můžete vyrazit z parkoviště např. na Švýcárnu nebo Praděd.
Samotný vrchol, nacházející se v nadmořské výšce 765 metrů, je plochý a nachází se zde jen malý přístřešek s parkovištěm.
Po 6 km sjezdu do Loučné nad Desnou, mě čeká největší dnešní výzva. Zřejmě nejtěžší silniční stoupání na Moravě. Pokud někdo jede ale z Koutů n.D., od dolní nádrže, tak stoupání není tak prudké.
Zde je graf jen ke křižovatce na cestě, která vede dokola pod vodní nádrží. Až na samotný vrch nádrže je to ještě cca 2 km.
Cesta v této první části vede lesem, což mě nemrzí. Výhledy bych si kvůli náročnosti stejně neužil.
.jpg)
Můžete se zde občerstvit nebo navštívit 18 metrů vysokou rozhlednu U Tetřeví chaty (1 094 m).
Z vyhlídkové plošiny ve výšce 15 metrů je nádherný pohled na severozápadní část Jeseníků – Černou stráň, Vozku, Keprník, Červenohorské sedlo, v dálce pak na Králický Sněžník a Hanušovickou vrchovinu. Jihovýchodním směrem brání výhledu stromy.
.jpg)
Lanovku hodně využívají bajkeři, kteří sjíždějí místní trailové tratě.
.jpg)
Zdejší místo nabízí také možnost občerstvení.
.jpg)
.jpg)
Já ale pokračuji až na samou horní hranu v.n. Dlouhé stráně (1 350 m), kde jsem po dalších 1,5 km před 1 2 hodinou.
Horní nádrž Dlouhé stráně je umělé jezero o rozměrech 700 x 300 metrů a nejvýše položenou vodní plochou v Česku. Je součástí přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně, která je jedna z nejvýkonnějších vodních elektráren na světě a jeden ze sedmi divů Česka.
Nahoře si užívám krásné výhledy.
Po fotografování se jedu občerstvit (pozor, karty neberou).
Od horní nádrže sjíždím zpátky k rozcestí Pod horní nádrží PVE (1 175 m) s horskou boudou (útulnou) Salaš (na fotce u levého okraje, uprostřed v zatáčce).
U turistického přístřešku Salaš prudce zabočuji a pokračuji do Kout nad Desnou.
.jpg)
Na sedmi kilometrech překonávám výškový rozdíl cca 400 metrů. Tento úsek je plný zatáček o malých poloměrech (pod 20 metrů). Díky tomu je velmi oblíbený mezi motorkáři.
V zimě je hojně navštěvované lyžaři, v létě zase turisty. Pro ně je ideálním výchozím bodem pro pěší túry. Po hřebenové cestě se mohou vydat jedním směrem na Praděd nebo druhým na Vřesovou studánku, Vozku, Keprník nebo Šerák.
Stoupání je prudší v druhé části (7,5%), kdy vede lesem.
. Můžete vyrazit z parkoviště např. na Švýcárnu nebo Praděd.
Pokud bych zítra nemusel do práce, vzal bych to ještě přes Karlovu Studánku. Tak ale sjíždím přímo do Vrbna pod Pradědem, kde mám poslední krátkou zastávku.
O kousek dál, v Karlovicích mě čeká poslední dnešní stoupání ("Karlovický brdek"). Není sice dlouhé, ale o to prudší.
Díky kůrovci tu moc stromů nezůstalo. Otevírá se tak pěkný výhled zpátky, směrem na Vrbno p.P.
Přes Krasov mě čeká už jen sjezd do Krnova, kde jsem po čtvrté hodině.
• Nastoupané metry: 2269 m
• Sestoupané metry: 2524 m
• Čistý čas: 5:29 hodin.jpg)
> STATISTIKA
• Vzdálenost: 113,5 km• Nastoupané metry: 2269 m
• Sestoupané metry: 2524 m
• Čistý čas: 5:29 hodin
• Zastávky: 1:11 hodin
• Celkový čas: 6:40 hodin
• Celkový čas: 6:40 hodin
.jpg)
> FOTOGALERIE
• Fotky G• Zonerama
> TRASA
Komentáře
Okomentovat