Přeskočit na hlavní obsah

2) VIA FRANCIGENA: SAN GIMIGNANO - SIENA 22.9.23

➽ Po včerejší návštěvě San Gimignano, byl dnešní den první, který jsem strávil na kole po poutní cestě Via Francigena. Po náročném šotolinové úseku jako první přišlo na řadu historické centrum města Colle Val d´Elsa, vybudované na útesu a tyčí se nad novou "dolní" čtvrtí. Následovala málo známá vesnička Abbadia A Isiola s pěkným komplexem kolem kláštera. Další "perlou" na cestě byla opevněná středověká vesnice Monteriggioni, kde hradby obepínají celou vesničku. Jako poslední jsem navštívil Sienu, historické město zapsané na seznamu UNESCO.
ITINERÁŘ

2) SAM GIMIGNANO - SIENA ⤵

Oproti ostatním hotelům, jsme v kempu dostali na snídani každý svou porci: dva druhy sýra, dva druhy šunky a k tomu jeden croissant. Na pití kafe a džus.
Kolem půl desáté opouštím kemp a vydávám se za prvními kilometry mého putování po Via Franzigena.

Typickou toskánskou krajinu zde reprezentují krátké, ale prudší kopce, malebné vesničky, olivové háje a široké pásy vinic, na nichž se pěstuje světoznámé víno.
Dostávám se do oblasti, kde dominují bílé šotolinové cesty, které jsou pro Toskánsko typické. Štěrkové cesty jsou zde trochu hrubší a cesta vede nahoru a dolů. Nejsou to ale žádné vlnky, kopce tu jsou strmější a z kopce si taky moc neodpočinu. Buď jsou sjezdy tak prudké, místy i nebezpečné, že na té šotolině nechci moc riskovat nebo jak se s tím zde setkám vícekrát, jsou místy "vlnité", jako bych jel po retardérech. Ještě, že mám MTB kolo, na gravelu/trekové kole bych to asi nechtěl jet.
Když šotolinu vystřídá asfalt, říkám si "konečně", ale jak poznávám časem, ten se objeví jen při průjezdu vesnicí, za ní se opět objeví šotolina. 
Když mě už asi počtvrté, na této prašné šotolině, předjede auto, trochu si zanadávám. Kolo, brašny, oblečení, vše bílé, jak jsem zaprášený a to je první den.
Tento šotolinový úsek byl nejhorší z celé mé trasy po Via Francigena. Pokud bych si mohl zpětně vybrat, volil bych raději v tomto úseku cestu po silnici.
> POGGIBONSI
Tak jak řeka Elsa obtéká město Poggibonsi, tak také já ho jen objíždím. Z města vede cyklostezka až do Colle di Val d'Elsa. V jedné části byla ale stezka uzavřená, tak jsem musel cestu vyhledat, abych se na ní opět napojil.
> COLLE DI VAL d'ELSA
Město Colle Val d´Elsa je významné italské centrum výroby křišťálového skla. Je rozdělené na dvě odlišné části: horní a dolní město, zvané Colle Alta a Colle Bassa.

Historické centrum Colle Alta leží na vyvýšeném hřebeni a dominuje novější čtvrti pod ním. Čeká mě tedy další stoupání. Nahoru volím cestu po hlavní silnici a do města tak přijíždím ze západní strany. Bohužel jsem kvůli jednosměrce minul hlavní vjezd přes historickou bránu Porta Nova (Porta Volterrana).

Projíždím kolem jiného vstupu do starého města, bývalé cisterny, která sloužila jako zásobárna vody.
Historické centrum Colle Alta skýtá magické výhledy, ale také se...
... vyznačuje románskými kostely a renesančními šlechtickými domy ze 16. a 17. století, které jsou propojeny hlavní ulicí: Via del Castello.
Nejdříve projíždím ulicí Via Gracco del Secco.
Za kostelem Santa Caterina (vlevo) odbočuji doleva na malé náměstí.
Náměstí Piazza di Santa Caterina je jedno z míst, kde se stahují lidé nejčastěji kvůli stínu a nočnímu životu, často se zde pořádají akce, které přitahují turisty.
Z uličky Via dietro le Mura, vedoucí po samém kraji historického centra, je pěkně vidět severní strana města, se zvonicí kostela Santa Caterina, domů historického jádra a katedrály Duomi di Colle.
Na konci této uličky se dostávám zpátky na hlavní ulici Via del Castello podchodem bašty Sapia, což je bývalá vojenská tvrz.
Po hlavní tepně, ulici Via del Castello přijíždím na náměstí Piazza del Duomo, nejstarší části historického centra "Colle-Alta", kde se nachází katedrála Duomo di Colle, také známá jako Concattedrale dei Santi Alberto e Marziale. Současná stavba, byla zahájena v roce 1603 a dokončena v 19. století. Na náměstí se nachází také dvě muzea.
Potkávám zde pár poutníků jdoucí po stezce Via Francigena do Říma.
Ke konci uličky Via del Castello, na malému náměstí, se nachází kostel Santa Maria in Canonica, který má netypický vstup ze schodů s pravoúhlým vchodem. Existuje nejméně od 12. století ale pravděpodobně byl postaven již dříve.
Na úplném konci starého města, v místě bývalé obranné bašty, dominuje dům-věž Arnolfo di Cambio.
V současné době obranná hradba slouží jako jedinečná a nádherná vyhlídková terasa Il Baluardo, která nabízí panoramatický výhled na dolní čtvrt Colle Bassa a okolní krajinu oblasti Chianti. (V době mé návštěvy byl výtah vedoucí z dolního města nefunkční (9/23)).
Z historické části scházím (cesta na kole je zde zakázána) do dolní "nové" čtvrti, kde každý pátek dopoledne, na hlavním náměstí Piazza Arnolfo di Cambio se konají trhy s nabídkou místních produktů, jako jsou sýry, salámy, zelenina, ale i s oblečením. Na náměstí najdete také katedrálu, radnici a muzeum křišťálu.
Kupuji si fusi di pollo, což jak se dívám do překladače mají být kuřecí paličky. Bohužel jsem ale velmi zklamán, spíše bych řekl, že to je smažené bramborové těsto, kde kuřecí jde jen cítit.
Dále pokračuji typickou toskánskou krajinou s kostely, hrady, vesnicemi a krásnými poli. V těsném sledu, mě nyní čekají tři městečka. Jako první mířím do Strove.
Obcí Strove nakonec jen projíždím, protože mě ničím nezaujme. Navíc začíná mírně pršet.
> ABBADIA A ISOLA
Vesničku Abbadia A Isiola založila v roce 1001 hraběnka Ava dei Lambardi ze Staggie, která zde vybudovala rodinný benediktinský klášter, kolem kterého se vesnice rozvíjela. Byla také důležitým místem na Via Francigena, dnes už zde moc lidí nezavítá. Stále ale nabízí poutníkům ubytování v hostelu. Mezi 11. a 12. stoletím byl klášter doplněn o hradby, bránu a věže. V tomto období byl také postaven opatský kostel Abbazia dei Santi Salvatore e Cirino (Opatství svatého Salvátora a Cirina).
Součástí zdejšího komplexu je MaM - Museo Archeologico Monteriggioni (Archeologické muzeum).
> MONTERIGGONI
Bílé šotolinové cesty, typické pro tuto oblast, mě doprovázejí do opevněné středověké vesnice Monteriggioni.
Nechce se mi tuto vesnici objíždět z druhé strany, odkud vede asfaltová silnice a tak volím kratší cestu pro pěší poutníky. V poslední části, ale musím slézt z kola, protože cesta byla už hodně prudká.
Do vesnice projíždím přes historickou bránu Porta Fiorentina (nebo San Giovanni), která se otevírá na sever k Florencii. Odtud také pochází její název.
Téměř kruhovitý obvod vesnice vzbuzuje domněnku, že se jedná o záměrný tvar, zatímco ve skutečnosti vznikl pouhým kopírováním křivek přírodního terénu.
Monteriggioni si dodnes zachovalo většinu staveb ze 13. století a je tak ukázkou, jak vypadaly toskánské středověké vesnice. 
Mezi bránou Porta Fiorentina, hlavním náměstí Piazza Dante Alighieri (dříve Piazza Roma) a bránou Porta Franca (nebo Romea) protíná vesnici poutní stezka Via Franzigena.
Vesnička byla vybudována Sieňany v letech 1213–19 na přírodním návrší, kde plnila strategickou obrannou roli ve válkách proti Florencii. Od poloviny 16. století, přestala plnit vojenskou funkci. Lidé se zde nyní věnují zemědělství a provozují obchůdky s řemeslnými výrobky, olivovým olejem a červeným vínem z okolních sadů.
Na náměstí se nachází pozdně románský kostel Santa Maria Assunta z 13. století. Vlevo od kostela se nachází ubytovna pro poutníky a turistická informační kancelář.
Zatímco fasáda je původní, interiér kostela byl renovován.
» Procházka po hradbách
K zajímavostem zde patří Camminamenti sulle Mura (procházky po hradbách) a "Monteriggioni in Arme" (Monteriggioni ve zbrani), které jsou přístupné po zakoupení kumulativní vstupenky za 5 Euro (cca 122 Kč). Bohužel o muzeu jsem nevěděl a tak jsem navštívil jen hradby.

Hradby o celkové délce 570 m. a výšce 20 m. zůstali po celé délce středověké pevnosti. Nejdříve kráčím na ochozy nad branou Porta Fiorentina (směr Florencie), ale ochozy jsou zde krátké.
Ve vesnici najdete také zeleninové zahrádky a olivové háje.
Mířím na protější stranu, kde nad jižní branou Porta Franca (nebo Romea), je ochoz zřetelně delší.
Součástí opevnění je čtrnáct věží na čtvercovém půdorysu, které toskánský básník Dante Alighieri ve své básni Inferno přirovnává k prstenci obrů obklopujících pekelnou propast.
Hradby nabízejí pěkný výhled do dalekého okolí.
Hlavní náměstí lemují renesanční domy s kamennou fontánou a kostelem Santa Maria Assunta. V roce 2021 bylo náměstí přejmenované z Piazza Roma na Piazza Dante Alighieri, u příležitosti 700. výročí básníkova úmrtí.
Po asi 40 minutách opouštím vesnici Monteriggioni branou Porta Franca (nebo Romea) ve směru do Sieny.
Pohled od cesty.
Při odjezdu začíná opět pršet, po cestě potkávám několik historických vozů.
> SIENA
Světoznámé historické město, se zachovalým středověkým centrem, zapsaným na seznamu památek světového dědictví UNESCO.

Před čtvrtou projíždím kolem jedné z nejdůležitějších bran Porta Camollia, odkud je vstup do severní části opevněného vnitřního města Siena. Původní bránu do Starého města ze 13. století zničili Florenťané při obléhání Sieny a současná brána pochází z 15. století.
V navigaci mám několik míst, které chci v Sieně navštívit. První je panoramatická vyhlídka vedle bistra Prosperino Bistrot a nedaleké Fortezza Medicea, menší cihlové pevnosti s parkem.
Z vyhlídky jde pěkně vidět katedrála Cateriniana San Domenico nebo vršek katedrály Nanebevzetí Panny Marie (Duomo di Siena).
A pak se stala chyba, která mi trochu, nebo spíš více, změnila plán mé cesty po Sieně. Místo abych odbočil do města, jsem začal sjíždět z města. Protože jsem sjížděl už dlouho, podíval jsem se do navigace a zjistil jsem, že jedu mimo Sienu.
Zpátky do města jsem tam musel vystoupat z jižní strany města přes bránu Porta S. Marco, postavenou v letech 1325 až 1326.
Podél vnější části vnitřního města jsem vystoupal až do blízkosti katedrály.
Jedním z charakteristických rysů architektury v Sieně jsou stavby z cihel. Důvodem jsou hlinité půdy v okolí města, vhodné právě pro výrobu cihel.
Sienská katedrála Nanebevzetí Panny Marie, jejíž budova se majestátně tyčí na stejnojmenném náměstí, je jednou z nejslavnějších románsko-gotických katedrál v Itálii. Vstoupit sem znamená povznést ducha, otevřít se umění a poznat jeden z nejcennějších pokladů města. Uvnitř katedrály v Sieně se nachází řada mistrovských děl vytvořených v průběhu staletí, pracovali zde také největší sochaři všech dob.
Bohužel interiér jsem neviděl, protože jsem nechtěl nechat kolo na tomto rušnějším místě, ale určitě kdo budete moci tam zavítejte.
Hlavní fasáda sienské katedrály patří k nejúchvatnějším v celé Itálii a rozhodně je jedním z nejpůsobivějších prvků v Sieně.
Okolí náměstí Piazza del Duomo.
» Baptisterium San Giovanni
Křtitelnice Svatého Jana vznikla v 14. století, přičemž  její gotické průčelí není dokončené. Na fotce jsou schody, kterýma lze sejít od katedrály k této křtitelnici.
Video Shorts
» Piazza del Compo
Náměstí Piazza del Compo se nachází jen 200 metrů od katedrály a patří mezi nejkrásnějších náměstí v Itálii. Má tvar mušle s mírným sklonem k radnici Palazzo Pubblico, která je tak neobvykle postavená v nejnižší části náměstí. Cihlová dlažba náměstí je rozdělená ve tvaru rybí kosti s bílými mramorovými liniemi na devět částí, které představují Radu devíti pánů, kteří vládli městu ve zlatém věku ve třináctém století.
Náměstí bylo vždy srdcem Sieny a místem, kde se Sienští setkávali při nejvýznamnějších událostech. Známá je např. každoročním konáním tzv. Palia, tj. koňského dostihu.
» Palazzo Pubblico
Radnice Palazzo Pubblico byla postavena v letech 1297 až 1310 a je považována za dokonalý příklad městské gotické architektury na světě. Sídlí zde občanské muzeum a také městská rada. Dominantou radnice je 102. metrů vysoká věž Torre del Mangia, z jejíž vrcholu se otevírá krásné panorama města a okolní přírodní krajiny.
Video Shorts
Z náměstí pokračuji kolem Svatostánku svaté Kateřiny k další vyhlídce.
Za bazilikou Cateriniana San Domenico přijíždím do slepé ulice s několika restauracemi. Mám zde vytipované místo, které naskýtá panoramatický výhled na staré město.
Katedrála Duomo di Siena.
Špička věže radnice Palazzo Pubblico na náměstí Piazza del Compo.
 
Z vyhlídku se pomalu vydávám na cestu zpátky přes náměstí Piazzetta dell'Indipendenza (náměstí nezávislosti).
Další náměstíčko Piazza Tolomei patří mezi nejstarší místa v Sieně a leží na hlavní pěší zóně Via Banchi di Sopra (spolu s Via di Città).
Projíždím podél kostela Santa Maria in Provenzano, který byl postaven v 16. století v pozdně renesančně-barokním stylu. Poslední zastávkou měla být bazilika di San Francesco, ale na tu jsem bohužel zapomněl.
Hodinky mi ukazují skoro sedmou hodinu a tak začínám hledat, kde bych si zašel na jídlo.
» Osteria Kamollia
Nakonec si sedám na zahrádku restaurace Osteria Kamollia, která připravuje svá jídla podle starých receptur toskánské kuchyně. Abych řekl pravdu, do jídelního lístku jsem se nedíval, jen vybíral z menu dne, které bylo napsané na tabuli. Vybral jsem si gnocchi gorgonzola radicchio e noci (Gnocchi s čekankou, vlašskými ořechy a omáčkou ze sýru gorgonzol (sýr s modrou plísní)). Bylo to výborné, jen málo....
O půl osmé se zvedám, nasazuji světla na kolo, a pokračuji směrem k nedaleké bráně Porta Camollia.
Ze Sieny mě ještě čekaly 3 km do vzdáleného hotelu Anna Siena Nord.
> FOTOGALERIE
- Foto album ...
- Zonerama
- Komoot - ke stažení / prohlídka
> MAPA
V této částí mezi San Gimignano a Sienou se cyklistická trasa s tou pěší rozchází už na začátku. Zatímco ta pěší pokračuje na jih, cyklistická nejdříve východním směrem na město Poggibonsi.
> ZDROJE/ODKAZY
- www.viefrancigene.org

Labels:
Location: 53100 Siena, Provincie Siena, Itálie

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

ODZNAKY NA GARMIN CONNECT

Oblíbené Garmin Odznáčky najdete jak na webovém Garmin Connect tak v mobilní aplikaci Connect.  Můžete je dostat např. za nějakou uběhnutou či ujetou vzdálenost, za 8 hodin spánku, dechové cvičení, aktivitu pod nulou, aktivita před sedmou nebo po desáté hodině, vytvoření tréninku, cíle, novou výbavu a mnoho dalšího.
217 komentářů
Více... »

GARMIN: NECHODÍ NOTIFIKACE NA HODINKY, ODPOJUJE SE BLUETOOTH

U telefonů, které si samy optimalizují baterii např. Huawei, Honor, Xaomi jsou problémy, že se hodně lidem na hodinkách nezobrazují notifikace (SMS, upozornění na volání, zprávy ze sociálních sítí,...), případně se jim odpojuje Bluetooth.
82 komentářů
Více... »

MUSÍ CYKLISTA POUŽÍT CYKLOSTEZKU ?

OD 1.1.2022 PLATÍ NOVELA ZÁKONA O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. DOŠLO TAK K ZRUŠENÍ DVOJSMYSLNÉHO VYSVĚTLOVÁNÍ PŘEDCHOZÍ VERZE ZÁKONA. Aktualizováno 26.12.23 Nejvyšší správní soud   potvrdil , že z  § 57 odst. 1 zákona o silničním provozu nevyplývá povinnost cyklisty užít stezku pro chodce a cyklisty . Cyklista je totiž účastníkem silničního provozu ve smyslu § 2 zákona o silničním provozu a náleží mu veškerá práva a povinnosti z toho vyplývající. Není-li pozemní komunikace označena dopravní značkou „Zákaz vjezdu jízdních kol“, může ji cyklista využít i za situace, kdy se v blízkosti nachází stezka pro chodce a cyklisty. Článek na Novinky.cz  / Rozsudek Nejvyššího správního soudu a  tisková zpráva .
20 komentářů
Více... »