10) AMSTERDAM - 1. ČÁST: NÁMĚSTÍ DAM, DŮM ANNY FRANK, NIEUWE KERK, BEGINÁŽ, KVĚTINOVÝ TRH, GRACHTY, REMBRANDPLEIN

⇝ V Amsterdamu na nás čekalo náměstí Dam s Královským palácem a kostelem Nieuwe Kerk, kostel Westerkerk, dům Anny Frankové, begináže, plovoucí květinový trh, náměstí Rembrandtplein s Rembrandtovou sochou. V dalším článku se dozvíte o projížďce lodí po amsterdamských grachtech a nakonec návštěvě čtvrti červených luceren, která s Coffeeshopy symbolizuje velkou svobodu a toleranci Amsterdamu.

► ITINERÁŘ

0) Úvod

▼ Středa

1) Lucemburk 2) Brusel

▼ Čtvrtek

3) Gent 4) Bruggy 5) Antverpy

▼ Pátek

6) Rotterdam 7) Scheveningen 8) Haag

▼ Sobota

9) Zaanse Schans 10) ↬ Amsterdam 1. část / 2. část

> Amsterdam má stejný název i v dalších zemích, liší jenom ve výslovnosti.
> Název města znamená - přehrada (z nizozemštiny: "dam") na řece Amstel (původně: Amsteldam). Písmeno r se poprvé objevilo v roce 1282 - Amestelredamme. V roce 1327 použil Hrabě Vilém III. z Hainautu tvar Aemsterdam, který se nejvíce podobá dnešnímu názvu města.
> Je největším městem a druhým největším přístavem v Nizozemí (za Rotterdamem). Má 905 234 obyvatel (31. ledna 2022), čímž se řadí se na 18. největší město v Evropské unii. Žije zde 177 různých národností, tím počtem patří k nejvyšším na světě.
> Jedná se o hlavní město Nizozemí, nesídlí v něm však parlament, vláda ani královská rodina, která sídlí v 60 kilometrů vzdáleném Haagu.
> Nachází se v provincii Severní Holandsko (Noord-Holland) v západní části Nizozemska na řece Amstel, bývalém ústí řeky (koridoru) IJ a četných kanálech (160). Přístav je spojen se Severním mořem prostřednictvím Severomořského průplavu (Noordzeekanaal). Centrální část Amsterdamu se nachází jižně od zálivu (koridoru) IJ. Nejstarší částí města je čtvrť červených luceren, která je považována za oblast prostituce.

Cestopis se zájezdu: To nejlepší z Beneluxu s CK

» Amsterdam 1. část ⤵

» Amsterdam 2. část

8) AMSTERDAM (1. ČÁST) ↬

Přes menší problémy s parkováním vystupujeme z autobusu po dvanácté hodině u nádraží Amsterdam Bijlmer ArenA, které slouží jak pro vlaky, tak metro.

Nebude to naše jediná cesta dopravním prostředkem po Amsterdamu, proto si každý z nás objednává celodenní jízdenku. Ta vyjde na 8.5 Euro. Lístek platí 24 hodin od prvního „pípnutí“, pokud si lístek označíte v 10 hodin, bude vám platit do 10 hodin následujícího dne.

Linkou metra M54 vyjíždíme na Centraal Station..

Na hlavním vlakovém nádraží (Centraal Station) jsme v jednu hodinu. Jde o jeden z hlavních železničních uzlů Nizozemska. Prostřednictvím souprav ICE se odtud cestující mohou dostat do mnohých německých měst, na západ do Paříže je svezou rychlovlaky Thalys.

Nejdříve se ale jdeme podívat na druhou stranu nádraží ke koridoru (zálivu) IJ, odkud vede uměle vytvořený kanál Noordzeekanaal, který ústí do Severního moře. Nákladní lodě v dnešní době vystřídali např. výletní lodě, ale také bezplatné trajekty do severní části města.

Kdysi to bylo místo, kde by se žádný pravý Amsterdamec nechtěl nechat chytit živý, dnes je to vyhledávaná čtvrť se skvělou směsicí kulturních míst, přírodních oblastí, začleněných vesnic a moderní městské zástavby.

Z hlavního nádraží si nejdříve všímám, šikmo přes řeku, honosnou baziliku.

► Basilica of Saint Nicholas / Basiliek van de Heilige Nicolaas (Sint-Nicolaaskerk) (nizoz.) / Bazilika svatého Mikuláše / 4,6/5 ★

Oficiálně se kostel jmenoval Saint Nicholas Church, ale ve 125. roce své existence (v roce 2012) byl kostel Vatikánem povýšen na baziliku.

Jedná se o hlavní římskokatolický kostel ve městě, který byl postaven v letech 1884-1887.

360° foto vnitřního interiéru baziliky

Z hlavního nádraží to máme kousek (cca 15 minut) na nejdůležitější zdejší náměstí Dam Square, kde jsme před druhou hodinou.

Protože zde platí vyhláška, podle které může mít skupina s průvodcem maximálně 15 účastníků, rozdělujeme se na dvě skupiny. Já jdu s průvodcem v první skupině, druhá má svůj individuální program. Po prohlídce se naše skupiny zase prohodí a budeme mít individuální program.

► Dam Square / náměstí Dam / 4,5/5 ★

Náměstí Dam se nachází přímo v srdci města. Díky svým pozoruhodným budovám a častým akcím je jedním z nejznámějších a nejdůležitějších míst ve městě i v zemi. Projde tudy většina návštěvníků města.

Na jedné straně se nachází muzeum voskových figurín Madame Tussaud s voskovými figurínami slavných osobností a historických postav v životní velikosti.

► Royal Palace / Koninklijk Paleis (nizoz.) / Královský palác / 4,5/5 ★

Jednou z dominant náměstí je Královský palác. Celá stavba byla původně postavena jako radnice, která byla otevřena v roce 1655 tehdejším starostou. V roce 1808 se holandský král Louis Napoleon (bratr francouzského císaře Napoleona) rozhodl, že radnice bude jeho rezidencí. Od té doby slouží jako sídlo králů.
Je jeden ze tří oficiálních paláců holandské královské rodiny. Je používán při státních návštěvách, novoročních či jiných královských recepcích. Mimo tyto události je otevřený veřejnosti, konají se zde také výstavy.

► Nieuwe Kerk / kostel-muzeum Nieuwe Kerk / 4,2/5 ★

Nieuwe Kerk znamená doslova "nový kostel", ve skutečnosti je starý nejméně 600 let. Navzdory svému stáří a všemu, čím musel v minulých staletích projít, kostel stále stojí. Po Oude Kerk je druhým nejstarším kostelem v Amsterdamu.
V průběhu let hrál Nieuwe Kerk důležitou roli v královské historii. Konají se zde důležité královské ceremonie. Dnes je ale především místem, kde se konají inspirativní výstavy o umění, fotografii a zvláštních osobnostech a kulturách.

► Magna Plaza / 3,8/5 ★

Hned za kostelem procházíme kolem nákupního paláce Magna Plaza, který původně sloužil jako ústřední amsterdamská pošta.

Budova postavená v novogotickém stylu, je směsicí gotických a romantických prvků, jejichž příkladem jsou budovy parlamentu v Londýně. V roce 1992 byla tato krásná budova zařazena na seznam deseti nejcennějších památek města Amsterdamu.

V 90. letech 20. století byla přeměněna na moderní nákupní centrum a po vstupu dovnitř si můžete prohlédnout eklektickou kombinaci obchodů od luxusních značek přes módní řetězce až po doplňky, šperky, kosmetiku a vybavení domácnosti.

Přes vodní kanály (grachty), které obklopují centrum města přicházíme ke kanálu Prinsengracht, kde se v těsné nachází další dva naše cíle.

► Westerkerk / kostel Westerkerk / 4,4/5 ★

Největší kostel v Amsterdamu, postavený v letech 1619-1631 je nejvýznamnějším protestantským kostelem ve městě a jeho zvonice zůstává dodnes chloubou Amsterdamu a mnozí ji považují za symbol města. Na neznámém místě v kostele se mají nacházet ostatky Rembrandta.

V turistické sezóně můžete vystoupat na 85 metrů vysokou věž a z jejího balkonu si vychutnat skutečně jedinečný výhled na Amsterdam. (Věž se nachází z druhé strany kostela, než je na fotce)

► Anne Frank House / Anne Frank Huis (nizoz.) / Dům Anny Frankové / 4,5/5 ★

V těsné blízkosti kostela se nachází dům Anny Frankové, mladé třináctileté židovské dívky, která se s rodinou skrývala před nacisty ve skrýši jejich domu během 2. světové války. Nyní slouží jako biografické muzeum věnované této válečné deníkářce.

Ve svém deníku popisovala denní rutinu se vším, co přinesla: nedostatek soukromí, spory, problémy, strach z prozrazení, hlad. Po dvou letech, byla tato skrýš prozrazena, poslední zápis je z 1. srpna 1944. Anna zemřela se svou sestrou pár týdnů před osvobozením v koncentračním táboře.

Podél vodních kanálů (grachtů), kde různorodá flotila přibližně 200 výletních lodí přepraví ročně více než 3 miliony cestujících, pokračujeme do jižní části centra města.

► Grachty / Vodní kanály

Amsterdam je světově proslulý svými ikonickými kanály, kvůli nichž má přezdívku "Benátky severu". Nachází se zde více než 100 kilometrů vodních cest, kolem kterých se nachází nachází cca 1550 budov, asi 90 ostrovů a 1 500 mostů.
Tři hlavní kanály, Herengracht, Prinsengracht a Keizersgracht, vyhloubené v 17. století v době holandského zlatého věku, tvoří soustředné půlkruhy kolem města. V roce 2010 byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

➡ Postupně se vracíme přes tyto kanály.

» Prinsengracht (Knížecí kanál)

Jedná se o nejvzdálenější z třech hlavních prstencovitých amsterdamských kanálů. Většina domů podél kanálu byla vybudována během tzv. zlatého věku Amsterdamu.

» Keizersgracht (Císařský kanál)

Císařský kanál je prostřední ze tří hlavních kanálů města. Je široký 31 metrů, což z něj činí nejširší kanál v centru města. S kopáním tohoto kanálu se začalo v roce 1612, současně s Prinsengracht a Prinsengracht. Původně zde byl plánován široký bulvár bez vody, ale budoucí obyvatelé chtěli mít kanál před svými domy, aby k nim mohli dostat na své lodě.

» Herengracht (Pánský kanál)

Pánský kanál, je považován za nejdůležitější kanál v Amsterdamu. V 17. století na tomto kanálu sídlili nejbohatší obchodníci, starostové a nejvlivnější zástupci města. Adresa na Pánském kanálu je dodnes považována za prestižní.

» Singel

Oproti předešlým třem kanálům se sice nachází nejblíže centra, ale nachází se jen v západní části centra. Byl založen v 15. století aby zajišťoval obranu města i dopravní cesty a také spojil vnitřní řeku Amstel se zálivem (koridorem) IJ. Je také prvním kanálem v Grachtengordelu (čtvrti kanálů), pokud začnete počítat od samého centra Amsterdamu k vnějšímu prstenci.
Kanál je lemován malebnými kupeckými domy, kostely a dalšími zajímavými místy (více o tomto kanále píšu níže). Zde na fotce jsou věže katolického kostela Krijtberg.

V době návštěvy Amsterdamu si nešlo nevšimnout výjimečné architektury města.

► Proč jsou domy v Amsterdamu tak úzké ?

Často najdete odpověď, že je to tím, že čím širší fasáda, tím vyšší daň se platila.
Tento důvod, ale zřejmě není ten pravý. Již v 17. století, v době rozšiřování města, došlo k prudkému vzrůstu počtu obyvatel a tak se prodávali pozemky jen o šířce 5 až 7 metrů, protože všichni chtěli bydlet v blízkosti městských kanálů, neboť to znamenalo jistou společenskou prestiž.
Domy jsou sice úzké, ale také poměrně hluboké. Neplatí to ale o všech domech. Bohatí obchodníci, kteří si to mohli dovolit, jednoduše koupili dva pozemky, aby si podél vody postavili velkolepý palác. Například podél "zlatého ohybu" (Gouden Bocht) na Herengrachtu. Nejmenší dům v Amsterdamu s nejužší fasádou najdete na adrese Oude Hoogstraat 22. Dům je široký 2,02 metru a hluboký 5 metrů. Dnes je dům přístupný veřejnosti jako "nejmenší čajovna v Amsterdamu"

► Proč jsou tak křivé ?

Domy jsou nakloněné do všech stran ze dvou důvodů:

1) Špatný stav podpůrných kůlů

Dříve se domy stavěli na dřevěných kůlech. V kombinaci s vlhkou půdou se ale dřevěné kůly postupem času staly méně pevnými a domy se začali naklánět do všech stran. Většinou se domy o sebe opírají, ale když se však jeden z domů v řadě přestaví a sloupy nejsou v nejlepším stavu, vzniknou známé pokřivené obrázky domů. Domy na nárožích, které postrádají sousední budovu na jedné straně, jsou na šikmou polohu nejcitlivější, protože nemají vedlejší dům, o který by se mohly opřít. Také tento stav nastal přidáním dalšího patra.

Kdyby se domy nestavěly na dřevěných kůlech, jednoduše by se propadly do bažinaté půdy. Sloupy musely být dostatečně dlouhé, aby se navrtali do první pevné vrstvy písku.

2) Konstrukční řešení - výtahový nosník

Na domech nejen u vody si lze všimnou, že na vrcholech domů se nachází trámy. Ty sloužily obchodníkům k uskladnění zboží, které se převáželo nejen po kanálech, např. koření a tabák. Zboží a další cenný majetek musel být v případě povodní uložen v nejvyšším patře, protože ale úzká schodiště budov neumožňovala snadné přemísťování zboží z jednoho patra do druhého, zboží se zvedalo z úrovně ulice pomocí lana nahoru pomocí speciálního trámu do podkroví. Až do začátku 19. století stavební předpisy uváděly, že všechny domy se musí naklonit dopředu.

Tyto domy jsou nakloněné dopředu, aby se zabránilo poškození fasády, když se zvedaly velké balíky se zbožím. Jinak by hrozilo, že by se zboží mohlo zachytit o fasádu.

► Cyklistika

Procházet se uličkami Amsterdamu není úplně jednoduché, je zde obrovské množství cyklistů, kteří tu mají přednost a kteří nejezdí zrovna pomalu. Jízda na kole je zde životním stylem, který usnadňuje bezkonkurenční síť cyklostezek a rovinatá krajina. Amsterdam se pravidelně umisťuje na předních místech v žebříčcích měst, která jsou nejpřívětivější pro cyklisty. Proto je známá jako "hlavní město cyklistiky na světě". Nachází se zde více než 800 000 jízdních kol, což je více než lidí. Všude jsou velmi dobře značené cyklostezky a na frekventovaných místech se cyklisté pohybují ve vlastním odděleném pruhu.

Úzká klenutá chodba nás přivádí z náměstí Spui k Begynážím.

► Begijnhof / Begynáže / 4,5/5 ★

Ačkoli Begijnhof pochází ze 14. století, většina gotických fasád byla nahrazena v 17. a 18. století. Domy v uzavřeném nádvoří obývaly kdysi zbožné jeptišky žijící v celibátu a dodnes v nich žijí svobodné ženy. Dřevěný dům (Houten Huys) na adrese Begijnhof 34 je nejstarším domem v Amsterdamu.

Na nádvoří se nachází také Engelse Kerk (Anglický kostel) pochází z konce 14. století do kterého máme možnost nahlédnout.

Na typické křivé domky tu prostě narazíte všude, tvoří známou identitu města.

► Flower Market / Bloemenmarkt (nizoz.) / květinový trh / 4,3/5 ★

Tulipány jsou synonymem Holandska a zejména Amsterdamu, již od holandského zlatého věku před 400 lety, kdy byly poprvé dovezeny z Osmanské říše.
A právě květinový trh, který je proslulou ikonou na kanálu Singel, byl poslední zastávkou naší skupiny.
Trh zde vznikl v roce 1862, kdy pěstitelé květin dopravovali své zboží na bárkách do centra města po řece Amstel. Dnešní trh se ve skutečnosti skládá již z pevných bárek, na kterých jsou postaveny skleníky.

Trh je otevřen celoročně a v každém ročním období má co nabídnout. Na jaře a v létě je tu nádherný pohled na proslulé tulipány. V létě je trh plný dalších voňavých květin, jako jsou muškáty a narcisy. Koncem podzimu se trh připravuje na zimní svátky a nabízí vánoční stromky a další sváteční dekorace.

U květinového trhu končí naše společná prohlídka a tentokrát naše skupina má individuální program. U trhu si kupuji wafli, ale je strašně sladká, takže si na ni moc nepochutnám.

Měl jsem si raději koupit Stroopwafels, což jsou tenké, křupavé sušenky podobné waflím, které jsou složené ze dvou sladkých, pečených oplatek, slepených sladkou karamelovou náplní ( na fotce výše). V Nizozemsku jsou velmi populární, tak je zde najdete na více místech. Jedny jsem si koupil až na cestu domů a byli výborné.

Protože jsem nevěděl, že budeme mít individuální program, a z mých bodů co jsem si nachystal (viz mapa) jsme už všechny obešli nebo nám bylo řečeno, že tudy ještě půjdeme, vydal jsem se na slepo po městě.

Na začátku procházím přes rušné náměstí Muntplein, kde se setkávají řeka Amstel a kanál Singel

► Munttoren / Mincovní věž / 4,5/5 ★

Na náměstí se nachází věž Munttoren, známá také jako De Munt. Věž byla původně součástí Regulierspoort, jedné z hlavních bran středověké městské hradby v Amsterdamu.

Původně byla součástí městských hradeb, v nichž fungovala jako městská brána. V roce 1620 byla přestavěna, vznikla tak horní část věže s osmibokou zvonicí a hodinami směřujícími do 4 stran. Zvonkohra se skládá z 38 zvonů, které zvoní každých 15 minut.

Cestou potkávám i tento automat na burgery, ale hlad ještě nemám, proto pokračuji směrem náměstí Rembrandtplein

► Rembrandtplein / náměstí / 4,6/5 ★

Zdejší náměstí v centru Amsterdamu s mnoha restauracemi a terasami patří

k nejznámějším zábavním místům města. Zejména večer, se vedle čtvrti červených luceren a Leidsepleinu, stává jedním z center nočního života ve městě.

Náměstí je pojmenováno po slavném malíři Rembrandtu van Rijnovi, který v letech 1639 až 1658 vlastnil nedaleký dům, z kterého je dnes muzeum (cca 10 minut chůze).

V roce 1852 byla na tomto náměstí odhalena velká litinová socha Rembrandta.

Od náměstí mířím k řece Amstel, které je přece jen o poznání širší jak zdejší kanály. Je také důležitou součástí Nizozemska již od středověku.

Od řeky se mi hned nabízí pěkný pohled na moderní budovu National Opera & Ballet, která je domovem Nizozemské národní opery a Nizozemského národního baletu.

Podél řeky jdu až k mostu Magere Brug.

► Magere Brug (Skinny Bridge) / (Štíhlý či Úzký most) / 4,5/5 ★

Jedná se o tradiční dvoukřídlý holandský sklápěcí most, zhotovený z bíle natřeného dřeva. Most spojuje břehy řeky Amstel mezi ulicemi Kerkstraat a Nieuwe Kerkstraat. Bývalý most byl kdysi tak úzký, že se na něm těžko míjeli dva chodci. Kvůli rostoucímu provozu na řece Amstel ho nahradil v roce 1871 most širší. Tento sklápěcí most se několikrát denně otvírá, aby se umožnilo proplutí větších lodí.

Po druhé straně řeky se pak vydávám na cestu zpátky, přičemž jsem svědkem otevírání jedno se zdejších sklápěcích mostů na kanálu.

Video z otevírání mostu:

Z 1 943 očíslovaných mostů a viaduktů se 252 nachází v centru města. Vnitřní město leží asi jeden metr nad mořem a stejně jako jeho okolí má velmi plochou krajinu.

Procházím kolem zmíněné budovy National Opera & Ballet, kde nakouknu dovnitř a památníku židovského odboje (Joods Verzetsmonument).

Domy, z nichž většina byla postavena v období tzv. „Zlatého věku“, tedy v 17. století mají velmi podobný ráz. Liší se jen výškou, šířkou i barvy jsou podobné, takže všechny ulici působí stejně.

Cestou procházím po dalších mostcích přes zdejší kanály.

Přes most Aluminiumbrug, který se nachází v oblasti, která byla použita jako kulisa pro několik celovečerních filmů se vracím zpátky do centra.

Kolem květinového trhu se vracím na náměstí Koningsplein, kde volně stojí stánek Frens Haringhandel, kde najdete nejkvalitnější sledě a další holandské rybí speciality. Ne nadarmo byl již 6x za sebou oceněn exkluzivním „Certificate of Excellence“ na TripAdvisoru.

Díky tipu našeho průvodce si objednávám Kibbeling z tresky 7,5 Eur (+0,5 E omáčka). Jedná se o typické holandské pouliční jídlo, sestávající z kousků nakrájené ryby, které se namáčí v těstíčku a poté smaží a obvykle se podává s česnekovou omáčkou na bázi majonézy, ravigotte nebo tatarské omáčky.

Treska se stala vzácnější, a proto dražší. Proto se místo tresky často používá více druhů bílých ryb.

Mám ještě dost času a tak pokračuji podél kanálu (grachtu) Singel na sever, směrem k zálivu (koridoru) Ij.

Krátce se zastavuji na mostě Torensluis, spojující ulici De Herengracht se starým jádrem Amsterdamu.

Na mostě se nachází bronzová socha slavného nizozemského spisovatele Eduarda Douwese Dekkera, který byl známější jako Multatuli. Socha je posazená na podstavci z červeného mramoru.

Uvažuji, že se vydám ještě k zálivu, ale zdržím se v nákupní ulici Nieuwendijk.

Jedná se o hlavní nákupní ulice z 17. století, v centru Amsterdamu, jejíž historie však sahá až do raného středověku, kdy byla součástí uliční sítě protkané množstvím úzkých uliček. Nachází se zde přibližně 200 obchodů.

Z obchodu se vracím na náměstí Dam (Dam Square), kde máme sraz naší skupiny a odkud se metrem vydáváme k místu, kde máme domluvenou plavbu po amsterdamských kanálech.

Pokračování (2. část) naší návštěvy Amsterdamu s plavbou po amsterdamských kanálech nebo návštěvě čtvrti červených luceren si můžete přečíst zde ⇛.

► FOTOGALERIE

- Album na Fotky Google

- Zonerama

► VIDEO

► TRASA

- www.strava.com/activities/7366967403

- https://ridewithgps.com/trips/94549270

► MAPA

(kliknutím na ikonku na mapě se vám zobrazí fotka místa)

► Historie:

» Historie osídlení začíná před více než 4600 lety na konci mladší doby kamenné. - Historie města sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v listině z 27. října 1275, v níž hrabě Floris V. osvobozuje jeho obyvatele od od mýtného. Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva.
» Od 15. století bylo obchodně nejdůležitějším nizozemským městem, byly vybudovány kanály - Singel, Kloveniersburgwal a Geldersekade. V roce 1421 byla kvůli požárům zničena třetina a v roce 1452 dokonce tři čtvrtiny města.
» 16. století v době osmdesátileté války se bohatí obchodníci z Antwerp a dalších měst uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané nizozemštiny) a udělala z Amsterdamu velké obchodní centrum.
» 17. století je považováno za „zlaté období“ Amsterdamu a celého Nizozemí. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie, čímž se stal Amsterdam nejbohatším městem Evropy. V této době byl Amsterdam domovem spisovatelů, básníků a nejslavnější osobnosti města, malíře Rembrandta.
» 18. a 19. století se nesou, kvůli válkám, ve znamení určitého poklesu prosperity Amsterdamu. Na konci 19. století město zasáhla průmyslová revoluce a díky novým kanálům se zlepšilo spojení se zbytkem Evropy a světem. Amsterdam zažíval svůj druhý zlatý věk.

» Během první světové válce, přestože Nizozemsko bylo neutrální, Amsterdam byl stejně jako zbytek země válkou vážně postižen.

» V průběhu druhé světové války největší škody způsobilo v roce 1943 spojenecké bombardování severního Amsterdamu.

» Kulturní revoluce 60. a 70. let 20. století vysloužila Amsterdamu přezdívku magické město - díky toleranci k prostituci a k užívání měkkých drog, se město stalo oblíbenou destinací hippies.

► ZDROJE/ODKAZY

- www.travelxp.com/pages/amsterdam-is-famous-for
- www.myfoodandhappiness.com/why-amsterdams-houses-skewed
- www.cestujlevne.com/pruvodce/nizozemsko/amsterdam/doprava

- https://whatsupwithamsterdam.com/why-are-the-houses-in-amsterdam-so-narrow

- www.expatica.com/nl/moving/society-history/amsterdam-crooked-houses-1126943

MUSÍ CYKLISTA POUŽÍT CYKLOSTEZKU ?

OD 1.1.2022 PLATÍ NOVELA ZÁKONA O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. DOŠLO TAK K ZRUŠENÍ DVOJSMYSLNÉHO VYSVĚTLOVÁNÍ PŘEDCHOZÍ VERZE ZÁKONA. Aktualizováno 26.12.23 Nejvyšší správní soud potvrdil , že z § 57 odst. 1 zákona o silničním provozu nevyplývá povinnost cyklisty užít stezku pro chodce a cyklisty . Cyklista je totiž účastníkem silničního provozu ve smyslu § 2 zákona o silničním provozu a náleží mu veškerá práva a povinnosti z toho vyplývající. Není-li pozemní komunikace označena dopravní značkou „Zákaz vjezdu jízdních kol“, může ji cyklista využít i za situace, kdy se v blízkosti nachází stezka pro chodce a cyklisty. Článek na Novinky.cz / Rozsudek Nejvyššího správního soudu a tisková zpráva .

Více... »

Petruv blog

Prohledat tento blog