Přeskočit na hlavní obsah

6) ROTTERDAM

⇝ V pátek jsme se přesunuli do Nizozemí. První zastávkou bylo největší přístavní město v Evropě a druhé největší město v Nizozemí Rotterdam. Po vyhlídce na město z věže Euromast, jsme navštívili krásnou architektonickou budovu depozitáře Boijmans Van Beuningen. Rotterdam je město moderní, odvážné architektury, kterou dokládá, vedle dalších budov, např. budova městské tržnice Markthal, krychlové domy Cube Houses. Ze starších budov se dochoval po 2. světové válce v centru města jen kostel svatého Vavřince.

► ITINERÁŘ 
0) Úvod 
 Středa  
1) Lucemburk    2) Brusel
 Čtvrtek 
3Gent             4) Bruggy            5) Antverpy 
 Pátek     
6)   Rotterdam 7) Scheveningen  8) Haag
 Sobota   
9) Zaanse Schans  10) Amsterdam 1. část / 2. část

> Rotterdam má stejný název i v dalších zemích, který liší se jenom ve výslovnosti.
> Nachází se v jižním Nizozemí a po hlavním městě Amsterdamu je druhým největším městem v zemi s přibližně 630 000 obyvateli. 
> Město se rozkládá na obou březích řeky New Meuse / Nieuwe Maas (nizoz.) / Nová Mže), která je severním přítokem Rýna. Má protáhlý tvar táhnoucí se v délce 42 kilometrů od historického centra Rotterdamu až k ústí uměle vytvořeného vodního kanálu Nieuwe Waterweg (Nová vodní cesta) do Severního moře u města Hoek van Holland. 
Je známé svou univerzitou, čilým kulturním a nočním životem, luxusními obchody, námořním dědictvím a moderní architekturou.
> Je největší přístavní město v Evropě. V letech 1962–2004 byl rotterdamský přístav nejvytíženějším na světě, poté ho překonaly přístavy Shanghai, Singapur a další asijské přístavy. Současně se pohybuje kolem desátého místa.
Cestopis se zájezdu: To nejlepší z Beneluxu s CK

6) ROTTERDAM ↬

Po návštěvě belgických měst opouštíme po snídani hotel v Antverpách a přesouváme se do Nizozemí, které je známé nekonečnou rovinou se spoustou cyklistů, díky sýrům, ale také liberálním přístupem k měkkým drogám.

První na řadu přichází návštěva Rotterdamu, jehož centrum bylo v roce 1940 téměř zcela zničeno německými leteckými útoky. Oproti jiným městům se v Rotterdamu po válce nestavěly kopie dřívějších budov. Město vsadilo na odvážnou moderní architekturu. Začali se stavět nákupní ulice, obytné čtvrtě, včetně výškových budov (což je v jiných nizozemských městech neobvyklé).

Předpověď na dnešek nevypadá nejlépe, pár kapek na nás spadne a od jihu hrozí další bouřky. Během dne se mraky ale postupně trhají a nakonec nás odpoledne překvapí pěkné počasí.
Po dvou hodinách cesty, v cca 11 hodin, zastavujeme u věže Euromast v Rotterdamu. V době naší návštěvy byl bohužel mimo provoz skleněný otočný výtah Euroscoop, i tak byl pohled z terasy na město a přístav okouzlující.

EuromastVěž Euromast / 4,5/5

Euromast je nejvyšší vyhlídková věž v Nizozemsku a je nedílnou součástí panoramatu města. Výtah vás během 30 sekund vyveze na vyhlídkovou terasu ve výšce 98 metrů. Euroscoop, otočný skleněný výtah, vás sveze dokonce až do výšky 185 metrů.
Věž byla postavena v roce 1960, kdy měla pouze 100 metrů, v roce 1970 byla prodloužena na 185 metrů. Za pěkného počasí lze dohlédnout až do vzdálenosti 30 km, například jsou vidět města Antverpy, Moerdijk a Haag.
Ve věži se dále nachází restaurace, konferenční místnost, hotelové apartmá.
Vstupenky si můžete online koupit zde: https://euromast.nl/...
Na Instagramu můžete označit vaši fotku s věží: @euromast010

První pohled z věže míří k mrakodrapům, z kterých vyčnívá 215 m. vysoký obytný komplex Zalmhaven, který se impozantně tyčí nad Nieuwe Maas (Nová Máza), říčním ramenem řeky Rýn. Jedná se o nejvyšší budovu v Nizozemsku a tedy i nejvyšší obytnou stavbu.
Erasmusbrug je zavěšený silniční most přes řeku Nieuwe Maas (Nová Máza), který spojuje jižní a severní část města. Je také posledním mostem na řece předtím, než se vlije do Severního moře.
V jižní části mostu je 89 metrů dlouhý zvedací most pro lodě, které nemohou proplout pod mostem.
Most, který byl dokončen v roce 1996 má celkovou délku 802 metrů a hmotnost 3800 tun. Jednoramenný pylon vyčnívá vysoko do nebe a přes vodu vede řada 40 ocelových lan. Právě díky tomuto velkému vztyčenému pylonu, který připomíná labutí krk se mostu přezdívá "Labuť".
Erasmusův most bývá také kulisou mnoha velkolepých akcí.
Zdroj: Mlefter - Own work, CC BY-SA 3.0,
Za mostem ve futuristické čtvrti Kop van Zuid je dominantou multifunkční komplex De Rotterdam, skládající se ze tří mrakodrapů, které jsou postavené vedle sebe a tyčící se do výšky téměř 150 metrů. Nejzajímavější a nejnápadnější na těchto budovách je skutečnost, že jejich horní polovina je oproti té dolní mírně posunutá nebo předsunutá. V těsné blízkosti je také další futuristická budova KPN Tower.
Také se zde nachází např. menší přístaviště, muzeum fotografie, v kterém najdete výstavy zachycující historii města, dále hotel New York, ale také řada kaváren a restaurací.
Postupně se mé oči přesouvají na druhou stranu, kde se nachází obří nakládkové a vykládkové mechanismy, jeřáby nebo desetitisíce kontejnerů.
V roce 2018 se přes Rotterdamský přístav přepravilo 441 milionů tun nákladu. Má přímé spojení s více než tisícem přístavů po celém světě. Například do New Yorku nebo Hongkongu zajišťuje každý týden kolem dvacet pět plaveb (r. 2018).
V letech 1962–2004 byl rotterdamský přístav nejvytíženějším na světě, poté ho překonaly přístavy Shanghai, Singapur a další asijské přístavy. Současně se pohybuje kolem desátého místa, ale stále je největším evropským přístavem.
Na druhém, pravém břehu řeky Nieuwe Maas (Nová Máza) je vidět čtvrt Delfshaven. Na rozdíl od značné části Rotterdamu, Delfshaven unikl bombardování za druhé světové války. Pokud si chcete udělat představu o tom, jak Rotterdam vypadal před bombardováním, vypravte se právě do Delfshavenu.
My jsme bohužel jen touto čtvrtí jen projížděli, ale zdejší typické červené cihlové domky podél cesty vypadali opravdu zajímavě. Najdete tu ale další pěkné budovy včetně větrného mlýna.
Video: Pohled z věže Euromast
Po více jak dvou hodinách, odjíždíme v 12:15 hodin od Euromastu k Museumparku v centru Rotterdamu.

Je zde muzeum Het Nieuwe Instituut, které se zaměřuje na architekturu, design a digitální kulturu. Růžové schodiště je zajímavé, ale naším cílem je depozitář v jeho sousedství.

► Depot Boijmans Van Beuningen (nizoz.) / Depozitář / 4,3/5

Je první veřejně přístupný depozitář umění, otevřený 5.11.2021. Zvnějšku se vyznačuje zajímavým reflexním kulatým tvarem, ve kterém se odráží okolí budovy (vstupenky).
V depozitáři je 14 klimatizovaných prostor s policemi, regály a skříněmi pro různá umělecká díla. Najdete zde např. obrazy, organické i neorganické materiály, černobílé i barevné fotografie.
360 °Foto
Budova a design exteriéru z něj právem dělají novou ikonu Rotterdamu.
V jejím odrazu můžete vidět nejen okolní budovy... :)
Ten pohled se prostě neomrzí se žádné strany.
Rotterdamská architektura je proslulá jako jedna z nejinovativnějších a nejkreativnějších v celém Nizozemsku. 

Další zajímavostí je projekt De Karel Doorman. Na zrekonstruované budově obchodu Ter Meulen, z roku 1948, bylo postaveno 114 nových domů na zdánlivě nemožném místě v centru města. To vše díky mimořádně lehké konstrukci z oceli a dřeva, která je pětkrát lehčí než u tradičního bytového domu.
Další městská ikona WTC Rotterdam se nachází v rušném srdci metropole Rotterdam. Je to hlavní obchodní centrum v Rotterdamu s přibližně 200 kancelářemi. Konají se zde např. národní a mezinárodní kongresy, obchodní akce, jednání, recepce a večeře. Stavba je vysoká 93 metrů.
Pod WTC Rotterdam procházíme nákupní pasáží De Beurstraverse, oficiální název ale nevydržel ani den, všichni mu říkají Koopgoot (nákupní kanál), protože vede o jednu úroveň pod úrovní ulice. 
V centru se nachází také další ukázky moderní architektury.
Od 18. května do 27. června 2022, tedy i v době naší návštěvy, bylo možné po městě vidět 41 soch, se srdcem jako hlavou, v životní velikosti. Jednalo se projekt Heart Work Heroes, který svým velkým srdcem chtěli zviditelnit uznání zdravotnickým pracovníkům pozitivním a barevným způsobem.

► St. Lawrence ChurchGrote of Sint-Laurenskerk (nizoz.) / Velký kostel svatého Vavřince / 4,4/5

Pozdně gotický kostel, často nazývaný jednoduše Laurenskerk, je jediný pozůstatek středověkého centra Rotterdamu. Byl postaven v letech 1449 až 1525 a kromě bohoslužeb se zde také pořádají koncerty, festivaly, veletrhy a výstavy.

Kromě toho, že si zde můžete zajít na kávu, ve středu a sobotu, od dubna do konce října, můžete vystoupat s průvodcem na věž. Po více než 300 schodech vás na střeše čeká nádherný výhled na panorama Rotterdamu. Jednoho výstupu se může účastnit maximálně 20 účastníků a výstup na věž trvá přibližně 1 hodinu. Cena je 7,50 € na osobu. Více: laurenskerkrotterdam.nl/...
360° Foto

► Market Hall / Markthal / Tržnice  

Další moderní architektonické dílo, které mě uchvátilo je budova Makthal. Její vnější plášť tvoří byty a kanceláře, zato vnitřní a podzemní prostory patří tržnici se spoustou obchodů a restaurací.
Budova má celkovou plochu 95 000 metrů čtverečních, nachází se zde 228 bytů a více než 1 200 podzemních parkovacích míst. 
Nejvýraznějším prvkem budovy je tržní hala s více než 100 obchodů a stánků. Ty najdete jak v přízemí tak v podzemních patrech budovy.
Nabízejí zde rozmanitý sortiment surovin a potravin z celého světa, od čerstvých ryb po zvěřinu, od kávy po sýry, od oblíbených místních pokrmů po exotickou kuchyni.
V tržnici jsem si dávám hranolky s majonézou (4,3 Eur), která je zde nejrozšířenější. Mě ale prostě nechutná, měl jsem raději zvolit jinou omáčku.

► Horn of Plenty / Hoorn des Overvloeds (nizoz.) / Roh hojnosti 

Kromě neobvyklého tvaru budovy, zaujme ale i její interiér. Umělci Arno Coenen a Iris Roskam zde vytvořili v roce 2014 umělecké dílo Roh hojnosti (česky).
Roh hojnosti je symbol bohatství a hojnosti. Jedná se o nádobu ve tvaru rohu naplněnou různými zemědělskými produkty ze sklizně a někdy i zlatými mincemi. Roh hojnosti pochází z řecké mytologie, kde je o něm několik pověstí.
Zářivé barvy obrazu, které zobrazují zvětšené ovoce, zeleninu, rostliny, ryby, hmyz a květiny a pokrývají plochu 11 000 m2 (dvě fotbalová hřiště) a jsou vytištěny na 4000 ocelových panelech.
Video z Markthall
Vedle tržnice se zastavuji u Toonder Monument (památník). Marten Toonder byl autor komiksů narozený v Rotterdamu a tento pomník zobrazuje čtyři fantasy postavy z jeho komiksů. Byl pravděpodobně nejúspěšnějším komiksovým umělcem v Nizozemsku.
Cestou k "domu z kostek" procházíme mezi dalšími zajímavými  architektonickými stavbami.  
Ustřední knihovna (Centrale Bibliotheek) je okamžitě rozpoznatelná podle velkých žlutých trubek. Ročně přivítá více než 2,4 milionu návštěvníků a je nejnavštěvovanější kulturní institucí v Rotterdamu.
Blaaktoren je 61 metrů vysoká obytná věž od architekta Pieta Bloma. Pro svoji špičatou střechu je známější pod přezdívkou Tužka (Het Potlood).

Cube Houses / Kijk-Kubus (nizoz.) / Domy z kostek / 4,4/5

Rotterdamský krychlový dům je architektonickým fenoménem již téměř 40 let (1984). Tyto krychlové domy byly původně koncipovány jako soubor "stromů v lese". Jedná se o obytný komplex složený z 38 bytů. Každá krychle je nakloněna pod úhlem 45 stupňů, přičemž je dokonale spojena se sousední krychli, čímž vytváří pomyslný les.
Jeden z bytů je přístupný návštěvníkům a obsahuje expozice o designu a historii budov. Uvnitř jsou okna, skříně a všechen nábytek zkosený na míru. Za 3 Eura můžete navštívit tento byt.
Také je možnost ubytovat se v kostce přes Airbnb.
Rotterdam má 600 kilometrů cyklostezek a je součástí evropské sítě cyklistických tras. Ve městě je několik bezplatných parkovišť pro kola, kde si můžete nabít i elektrokolo.
Od domu z krychlí se přesunujeme k námořnímu muzeu, raději bych osobně ale zvolil spíše cestu kolem starého přístavu Oude Haven. 

Odjezd máme právě od muzea Maritiem Museum (námořní muzeum). Před příjezdem autobusu si stačíme prohlédnout historická plavidla a jeřáby, v místě kde se začala psát historie předního světového přístavu.
Po 4,5 hodinách (2:15 věž, 3:15 centrum), opouštíme Rotterdam v 15:30 hodin. čeká nás ještě dneska předměstí Haagu - Scheveningen. 

► FOTOGALERIE
- Album na Fotky Google
- Zonerama
► TRASA
► MAPA
► Historie: První osada v této oblasti vznikla kolem roku 800 n. l. Rozrostla se v rybářskou vesnici zvanou Rotte nebo Rotta (což znamená "bahnitá voda") a Maas.
Kolem roku 1270 začali lidé v Rotte, přibližně v místě, kde Rottu křižuje ulice Hoogestraat, stavět hráz, díky níž se stala osada bezpečnější. Odtud pochází název Rotterdam (hráz na řece Rotte).
V roce 1299 získal Rotterdam poprvé městská práva od Jana I. Holandského.
Kolem roku 1360 byly vybudovány městské hradby, kanály, hradby a městské přístavy. Rotterdam se stal důležitým přístavem pro mezinárodní obchod mezi Nizozemím, Německem a Anglií a to hlavně díky uměle vytvořeným kanálům.
Město se několikrát ve své historii doslova vstalo z popela. Záplavy, války, požáry. Poslední obnova města proběhla po druhé světové válce, když téměř všechny budovy v historickém jádru byly srovnány se zemí. Vzniklo zcela nové centrum města s moderní, průkopnickou architekturou. Rotterdam se stal dynamickým městem pulzujícím životem.
► ZDROJE / ODKAZY


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ODZNAKY NA GARMIN CONNECT

Oblíbené Garmin Odznáčky najdete jak na webovém Garmin Connect tak v mobilní aplikaci Connect.  Můžete je dostat např. za nějakou uběhnutou či ujetou vzdálenost, za 8 hodin spánku, dechové cvičení, aktivitu pod nulou, aktivita před sedmou nebo po desáté hodině, vytvoření tréninku, cíle, novou výbavu a mnoho dalšího.

GARMIN: NECHODÍ NOTIFIKACE NA HODINKY, ODPOJUJE SE BLUETOOTH

U telefonů, které si samy optimalizují baterii např. Huawei, Honor, Xaomi jsou problémy, že se hodně lidem na hodinkách nezobrazují notifikace (SMS, upozornění na volání, zprávy ze sociálních sítí,...), případně se jim odpojuje Bluetooth.

MUSÍ CYKLISTA POUŽÍT CYKLOSTEZKU ?

OD 1.1.2022 PLATÍ NOVELA ZÁKONA O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. DOŠLO TAK K ZRUŠENÍ DVOJSMYSLNÉHO VYSVĚTLOVÁNÍ PŘEDCHOZÍ VERZE ZÁKONA. Aktualizováno 26.12.23 Nejvyšší správní soud   potvrdil , že z  § 57 odst. 1 zákona o silničním provozu nevyplývá povinnost cyklisty užít stezku pro chodce a cyklisty . Cyklista je totiž účastníkem silničního provozu ve smyslu § 2 zákona o silničním provozu a náleží mu veškerá práva a povinnosti z toho vyplývající. Není-li pozemní komunikace označena dopravní značkou „Zákaz vjezdu jízdních kol“, může ji cyklista využít i za situace, kdy se v blízkosti nachází stezka pro chodce a cyklisty. Článek na Novinky.cz  / Rozsudek Nejvyššího správního soudu a  tisková zpráva .