Z HODONÍNA DO MODRÝCH HOR MEZI VINOHRADY ZA BURČÁKEM

První den patřil přesunu vlakem do Hodonína, odkud jsme přes Starý Podvorov (mlýn), Čejkovice (návštěva areálu Sonnentor, zámku, domku T.G.Masaryka) dostali do oblasti Modrých Hor. V další části jsme si užívali cestu mezi vinohrady, sklípků ve Vrbicích a Bořeticích, navštívili jsme rozhlednu Stezka nad vinohrady, rozhlednu Slunečná a nakonec nás čekalo stoupání do Němčiček, kde jsme zakončili se západem slunce dnešní den v apartmánu Modré z nebe, který posloužil na podzimní, burčákový sraz Cyklobandy.

► ITINERÁŘ
1. Den: Z Hodonína do Modrých Hor mezi vinohrady za burčákem.

1. DEN: Z HODONÍNA DO MODRÝCH HOR MEZI VINOHRADY ZA BURČÁKEM

Druhý týden v září dáváme s Yvett tašky na kola a vyrážíme na sraz Cyklobandy v Němčičkách.
Ve vlaku strávíme z Krnova do Hodonína čtyři hodiny s dvěma přestupy v Ostravě a Přerově. 

Zde si neodpustím poznámku na České dráhy.
Jak mám mít spolehnutí na České dráhy, když mi negarantují, že i když mám lístek koupené s větším předstihem, tak že mě vezmou do všech vlaků na mé cestě.
U posledního spoje nechci slyšet, že už nejsou volné místa na kola, protože vlak bere kola jen do vyčerpání kapacity. Pokud mám na přestup necelých deset minut, tak nemůžu být u vlaku dříve. Nedovedu si představit že bych zůstával někde na cestě jenom proto že ČD se nechce tento problém řešit. 
Naštěstí náš vlak měl míst na kolo více, tak jsme se do něho dostali. 

Do Hodonína přijíždíme po jedenácté hodině, ale než vyrazíme chvíli nám to trvá (musel jsem zaplnit žaludek 😏).
Za Hodonínem najíždíme 🚴 na vinařskou stezku Podluží, která nás dovede do Starého Poddvorova, kde zajíždíme k větrnému mlýnu.

Větrný mlýn Starý Poddvarov  je beraního typu, celodřevěné konstrukce a pochází z roku 1870.
U mlýna je kiosek, kde vám milý pán rád povykládá o historii mlýna. Mlýn je ale hojně navštěvován, tak nemusí mít na vás čas.

Ze své výše zhlíží mlýn (225 m.) do krajiny až k Buchlovským vrchům a k východu přes úrodnou rovinu Podluží až k předhůří Bílých Karpat.
Díky důmyslné konstrukci soustrojí byl mlýn celý otočný, aby lopaty byly vždy na straně větru. Při vší pevnosti se celou stavbou dalo snadno otočit.
Mlýn byl v historii opakovaně rekonstruován, k té vůbec největší došlo v roce 2003, kdy se podařilo zachovat také původní technické vybavení mlýna.
Stavba je technickou památkou. V letním období zde můžete navštívit muzeum.
Informace, fotky a recenze na Google.com

Za mlýnem, po křížení cesty najíždíme na cyklotrasu Cesta T.G.Masaryka po které jsme za chvíli v Čejkovicích, kde se trochu více zdržíme.
Nejdříve se jdeme najíst do Wine bistro Škrobák.

Kromě nabídky vína zde najdete
denní nabídku 3 – 4 teplých jídel nebo také studené kuchyně. Vaří zde převážně z lokálních surovin, a protože nabídku pravidelně mění, nemají dne s v nabídce vychvalovanou dýňovou polévku.
Plně nám to ale vynahradí Bujabéza s tygří krevetou, která je opravdu luxusní a to za neuvěřitelných 75 Kč.


Po obědě míříme o pár metrů dál do areálu SONNETOR, kde se vyrábí čaje a koření v bio kvalitěPůvodně jsme zde měli být před jednou hodinou, aby jsme stihli exkurzi ve výrobě čajů, ale nakonec jsme to bohužel nestihli.
- Web

Jako první v tomto areálu se jdeme podívat do obchodu s výrobky, které firma vyrábí a nabídku tu mají opravdu velkou (na fotce je jeden z více koutů prodejny).

Kolem kavárny Čas na čaj jen procházíme, a po schodech stoupáme na Vyhlídku na výsluní.

Z vyhlídky jde vidět:
- Zámek Čejkovice.

- Zahrada areálu sv. Hildegardy, která také prověří vaše znalosti bylin.

Extenzivní zelenou střechu osázenou sukulenty, která zdobí jednu z budov SONNENTORU. Jsou zde různé barevné variety netřesku a rozchodníku.

Na vyhlídce se můžete jak sami vyfotit, ale také můžete využít fotopoint, kameru s 10 sekundovou samospouští s výhledem směr zámek. Fotku pak můžete najít na www.fotopoint.sonnentor.cz

To ale není z Čejkovic všechno, zajíždíme k místnímu zámku, kde nejdříve míříme k vyhlídce na západní stranu obce s kostelem 
sv.Kunhuty.

Zámek Čejkovice vznikl ve 2. polovině 16. století přestavbou a rozšířením stávající středověké tvrze komendy řádu templářů. Po zrušení řádu v roce 1312 se zde střídali majitelé. V r. 1773 koupil zámek císař Josef ll. a spojil jej s hodonínským panstvím.
Zámek prošel poměrně složitým vývojem a to se zobrazuje i na jeho stavbě. V současné době je v majetku obce Čejkovice. Je využíván jako hotel s restaurací a kongresové centrum.

Nakonec ještě navštívíme domeček T.G.Masaryka, který zde prožil část svých školních let. V plánu jsme měli jen tento domek obhlédnout zvenku, nakonec nás jeden milý pán, který měl na starost toto muzeum pozval dovnitř.


Z Čejkovic jsme začali stoupat krásnou cestou, mezi vinohrady, plné vína různých odrůd do Vrbic.

První obcí, která patří do svazků obcí Modré Hory je vinařská obec Vrbice, která je druhou nejvýše položenou obcí v okrese Břeclav. 

Nejatraktivnější je oblast vinných sklepů StrážSklepení jsou vyhloubena do kopce a to hned v několika patrech nad sebou. Místní zvláštností je záliba v gotickém lomeném oblouku. 

Ušlechtilá černá plíseň na stěnách sklepa svědčí o stabilním prostředí, které víno potřebuje ke svému zrání. 
Využíváme zde otevřeného sklepa a zkoušíme poprvé na naší cestě víno a burčák (to vše za 40 Kč)

Na vrcholu kopce Stráž se nachází Mohyla míru, která byla postavena na památku osvobození obce za II. světové války. Hned vedle památníku se nachází dělo z II. světové války. O kousek dál pak stojí nefunkční replika původních vrbických mlýnů stávajících v obci. 

Po zhruba třech kilometrech vyjíždíme na Kobylí vrch (334 m.), kde na nás čeká neobvykle pojatá rozhledna Stezka nad vinohrady.
K rozhledně vede také Naučná stezka Kobylí, která se kroutí z obce Kobylí mezi vinohrady.

Rozhledna má tvar spirály o délce 65 metrů, která se na 19 ocelových pilířích zvolna zvedá do výšky 7,6 metru. Bylo na ni spotřebováno 11 tun oceli. Nemá jediný schod a na vrchol po nakloněné rovině mohou přijet i lidé na invalidním vozíku.

Z rozhledny, která je obklopena vinohrady je výhled do všech světových stran.

Můžete se zde pokochat výhledy na Pálava s Děvínem, Bílé Karpaty s V. Javořinou a V. Lopeníkem, Babí lom u Kyjova, Hodonín a Břeclav, rozhledny Na Podluží, Kraví hora, Slunečná, Maják, Dalibor, Vyšicko, Minaret, hrad Buchlov, za dobré viditelnosti JE Dukovany, Malé Karpaty a Malou i Velkou Fatru a dokonce i vrcholky Alp.

Tvar nedokončeného kruhu symbolizuje životní cyklus přírody. 


Cedulky s rozhledovými osami na podlaze představují časoprostorovou linii a pomohou vám zorientovat se v prostoru.

Z Vrbic míříme po cyklotrase s převážně pískovcovým podložím k vinným sklípkům, které se nachází zhruba půl kilometru severozápadně od samotné obce Bořetice.

Nad početnou řadou vinných sklepů (kolem 260), se na svazích Kraví hory zvedají kopce úrodných vinohradů.

Vinné sklepy jsou uspořádány ve dvou hlavních „ulicích“ (Horní a Dolní Frejd), které leží nad sebou. Urbanisticky se jedná o skvělou ukázku vinařské architektury. Desítky sklepů jeden vedle druhého lemují společnou vinařskou uličku a zároveň reprezentují svého majitele (sklepni-ulicky.cz).

Dne 12. listopadu 2000 si zdejší vinaři založili recesistickou Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora s vlastní vládou a prezidentem, která organizuje vinařské, kulturní a recesistické akce. Tato „republika vinařů“ má své sídlo samozřejmě ve vinném sklepě (ev. č. 199). 

Na konci Bořetic zajíždíme po páté hodině do restaurace Penzion Mlýn. Na tabuli sice mají nabídku jídel napsanou, ale ve skutečnosti už skoro nic z této nabídky nemají. Objednáváme si aspoň smažený sýr s hranolky (150 Kč), který naštěstí nezklame.

Po jídle nejedeme přímo do nedalekých Němčiček, ale bereme to přes rozhlednu Slunečná u Velkých Pavlovic.

Protože se začíná už stmívat, nezajíždíme už do samotné obce, ale mezi vinicemi ji objíždíme ze severu, přičemž projíždíme kolem kaple sv.Urbana, patrona všech vinařů. Socha světce je z jednoho kusu dřeva (řezbář Jaroslav Buncko).


Původně jsem si myslel, že do Němčiček přijedeme tak kolem třetí, čtvrté hodiny. Krásnou trasu mezi vinohrady a zajímavá místa prostě ale nešlo jen tak rychle projet. Nakonec jsme přijeli do Němčiček po sedmé hodině se západem slunce.


► SOUHRN 1. DNE
Vzdálenost: 45,55 Km
Nastoupané metry: 667 m.
Sestoupané metry: 573 m.
Celkový čas: 7:45 hod.
Čistý čas: 3:15 hod.

FOTOGALERIE

https://mapy.cz/s/canahanego


► Mapa regionu Modré Hory

FOTO:





Komentáře