Přeskočit na hlavní obsah

4/4 MAĎARSKO: BAZILIKA V OSTŘIHOMI

Poslední den jsme se cestou zpátky domů, zastavili ještě v Ostřihomi. Navštívili jsme hradní vrch, kde stojí světoznámá bazilika a pozůstatky královského hradu.


 ITINERÁŘ
4) ➥ Bazilika v Ostřihomi (Esztergomi)

Ostřihom (Esztergom) je velice důležitým článkem maďarských (uherských) dějin. Leží v severním Maďarsku u řeky Dunaj, která rozděluje Slovensko s Maďarskem.

První osídlení pochází z keltských dob, později ho osídlili během stěhování národů Slované. Ostřihom pak bylo prvním maďarským hlavním městem, a to v době mezi 10. a 13. stoletím, před tím než ho král Béla IV. přestěhoval do Visegrádu (odtud později do Budína (dnešní Budapeště)).

Po příchodu Maďarů (kolem roku 900), zde v roce 972 na základech bývalé římské pevnosti, arpádovský kníže Gejza založil město Ostřihom a stal se sjednotitelem velké části maďarských kmenů.

Jeho syn, pozdější král sv. Štěpán (Szent István / narodil se mezi lety 969 - 980), měl původní pohanské jméno Vajk, jméno Štěpán přijal až při křtu.
Dokončil proces budování mladého uherského státu, který zahájil jeho otec kníže Gejza. Začal prosazovat křesťanství a vytvořil základy církevní organizace.

➥ 4) BAZILIKA V OSTŘIHOMI (ESZTERGOMI)


Plným názvem je známá také jako bazilika či katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v Ostřihomi.

Světoznámá ostřihomská bazilika spolu s pozůstatky královského hradu se nachází na výrazném skalním ostrohu - Hradním vrchu, vypínajícím se nad Dunajem. Zdejší místo má obrovskou historickou hodnotou i duchovní význam a je viditelné ze vzdálenosti i několika desítek kilometrů.

S výstavbou centra maďarské katolické církve se začalo v r. 1822, vysvěcení proběhlo v roce 1856. K dokončení došlo po několika úpravách a přerušeních v roce 1869. Během 2. světové války byla bazilika po bombardování vážně poškozena. Po zrestaurování v roce 2005 nabyla stavba svou původní okázalost. Nyní probíhá ještě další rekonstrukce.

Dějiny baziliky sahají ale mnohem dále. Podle některých zdrojů stál poblíž vůbec první kostel v Maďarsku. 
V průběhu času zde stála také katedrála, mešita a opět kostel.

Monumentální budova, jejíž interiér má 5 660 metrů čtverečních, 118 metrů na délku a 49 metrů na šířku. Výška kopule z vnitřku je 71,5 m, její průměr je 33,5 m. Celková výška od nejnižšího bodu v kryptě až k vrcholu kříže na kupoli je 100 m., což z ní dělá v současnosti nejvyšší památku v Maďarsku a patří také mezi největší v Evropě.

My zde přijíždíme kolem desáté hodiny a po zaparkování na nedalekém parkovišti přicházíme po náměstí svatého Štěpána (Szent István ter) k bazilice.

Majestátnost stavby pozorujeme nejdříve v hlavním průčelí baziliky.


Uvnitř baziliky se nachází také mnoho místností, chodeb..., např. klenotnice ostřihomské katedrály v jihozápadní postranní kapli opatruje nejbohatší maďarskou sbírku církevních pokladů, středověkého zlatnictví, včetně kalichů zdobených drahokamy, korun, krucifixů,... V klenotnici je také rozsáhlá sbírka tradičních maďarských a evropských textilií, včetně ornátů (svrchních kněžských rouch) a dalších liturgických rouch, které mají světový význam.

Při vstupu do baziliky, je možné sejít po 50 schodech do krypty dolního kostela. Nachází se zde přes 100 hrobek středověkých kněží, střežené masivními, řecky vyhlížejícími ženskými postavami představujícími Smutek a Věčnost.

Obrovská krypta dolního kostela (pod bazilikou), postavená v roce 1831, ve staroegyptském stylu, obsahuje jednotlivé hrobky mnoha, ne-li všech, Ostřihomských primásů, kteří sloužili jako hlavy katolické církve v Maďarsku. (Primas - čestný titul některým biskupům).

Také je zde oltář a hrobka primasa Jozsefa Mindzentyho, který byl politickým vězněm nacismu a komunismu. V letech komunistického režimu se stal symbolem maďarského odporu vůči komunistickému zřízení.

Největší památník v kryptě je hrob kardinála Janose Csernocha, který byl kardinálem římskokatolické církve a ostřihomským arcibiskupem.

Jednou z hlavních atrakcí baziliky je oltářní obraz, který je největším obrazem na světě namalovaným na jediném plátně o rozměrech 13 x 6,5 m. Mistrem, který toto dílo vytvořil, byl Michelangelo Grigoletti a obraz je namalován podle Tizianovy malby "Nanebevzetí Panny Marie" (1516-1518).


Z jedné strany baziliky se dále přesunujeme do druhé části.

Po dalším schodišti se dostáváme konečně po 400 schodech ke kupoli, odkud je 
krásná vyhlídka na město i jeho okolí s Dunajem a také na Slovensko.

Na jižním útesu vidíme královský hrad, kde bylo sídlo panovníka v obytné věži. Za hradem jde také křesťanské muzeum a řeka Dunaj s mostem Márie Valérie, spojující slovenské Štúrovo a maďarský Ostřihom. Jméno získal po nejmladší dceři císaře Františka Josefa I..

Z vyhlídky pokračujeme přes místo bývalého archivu, kde se nyní nachází panoramatická kavárna.

Zvonice baziliky má tři zvony, největší z nich váží 5827 kilogramů. Bohužel zde jsme se nedostali. V jedné z dalších místností ale můžeme pozorovat virtuální představení baziliky.

► Pozůstatky královského hradu

Další naše kroky vedou k pozůstatkům hradního komplexu, který na baziliku navazuje. 

Ostřihomský hrad nechal postavit kníže Géza v poslední třetině 10. století, na místech, kde stávala v ranném středověku římská pevnost. Je jednou z prvních významných staveb postavených v maďarské historii.
Hrad stál tehdy společně s kostelem sv. Štěpána (dnes je zde bazilika) na severní, strmé straně hradního návrší. Od 10. století sloužil tento soubor objektů jako sídlo Ostřihomského biskupství.

Palácovou část středověkého královského hradu, objevili archeologové náhodou v roce 1930. Hrad má velký význam v středověké historii Uherska a Osmanské říše.

Ve zbývajících prostorách vykopaného královského paláce je dnes hradní muzeum, které je pobočkou Maďarského národního muzea.

Muzeum připomíná historii Ostřihomi a okolí v období osmanských nájezdů, kteří hrad několikrát dobyli. Můžete si zde prohlédnout obytné místnosti prvních uherských králů a ostřihomských arcibiskupů. K nejcennějším částem komplexu patří románská královská kaple.
Komplex získal v roce 2008 titul Evropské dědictví a je součástí seznamu světového dědictví UNESCO.

Kvůli času ale zde jen procházíme...

Na konci hradu procházíme kolem kolekce zvonů. Tato sbírka uchovává zvony z odlehlých oblastí země a z osad, které již nepatří Maďarsku.
Nejstarší kus ve sbírce, bez přesného označení roku od Saint Abraham (dnes: Avrămești, Rumunsko) je pravděpodobně vyrobený na přelomu 14. až 15. století. Několik zvonů pochází z 15. století, ale většina je ze 16. až 17. století.

Z hradu se vracíme k bazilice, kde z okraje strmého srázu pozorujeme okolí Dunaje.

Na doporučení slovenské recepční z našeho ubytování ve Visegradu jdeme na oběd do Prímás Pince - restaurace a vinný sklep.

Ta se nachází přímo pod bazilikou ve sklepním systému s dech beroucím architektonickým řešením. Starý sklepní systém o rozloze téměř 3000 m2, byl vybudován v průběhu výstavby baziliky.

Restaurace úspěšně kombinuje národní tradice s moderními gastronomickými prvky, ale věrně zachovává pestrost a národní charakter jídel Maďarů z Karpatské kotliny.

Také nás nadchlo krásné prostředí, spolu s výbornou a cenově dostupnou kuchyní.

V historických zdech se nachází také vinařský sklep, kde mohou návštěvníci nejen získat informace o vinařských oblastech Karpatské kotliny, ale také tyto vína ochutnat.


Vedle vchodu do restaurace se nachází také vchod do Temné brány (Sötétkapu).

Jedná se o cca 80 m. dlouhý tunel umístěný pod umělým svahem Hradního vrchu s Bazilikou a který sleduje linii bývalých východních zdí hradu.

Stavba tunelu začala v r. 1824, dva roky poté, co byly položeny základní kameny baziliky. Důvodem vzniku tunelu byl požadavek zkrátit cestu mezi domy kanovníků a farou. Zároveň se zkrátila cesta k městské části Szentgyörgymező.

Své jméno dostal kvůli nedostatku správného osvětlení. Dnes je již tento tunel osvětlený.


► POZNÁMKA: 
V článku se píše o Uherském království a Osmanské říši. Zde je vysvětlení těchto pojmů, které mohou být zaměňovány s Maďarskem a Tureckem. 

Jedná se o rozdílné státní útvary, jenž vznikly v různém historickém období a na různých základech. 

» Uherské královstvíUherska šlo o nadnárodní státní útvar, v jehož čele vedle samotných Maďarů stáli i představitelé dalších národů a etnik, zejména Němců a Slovanů.
» Maďarsko naopak musíme chápat jako stát národní a je pouze část historického Uherska. Uherského království ztratilo přes dvě třetiny svého území po první světové válce.

» Osmanská říše se uvádí také jako Turecká říše, Turecko.
V současnosti se ale historici vyhýbají těmto termínům (Turci, Turecko,...), když se odkazuje na Osmany, kvůli mnohonárodnostnímu charakteru říše.
Osmanská říše byla jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru při Středozemním moři. Po roce 1354 se Osmani dostali také do části Evropy.
» Turecká republikaPo turecké osvobozenecké válce, došlo v roce 1923 ke zrušení osmanské monarchie a ke vzniku Turecké republiky, která se stala nástupnickým státem Osmanské říše.

► FOTOGALERIE

- Foto Google
- Zonerama

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ODZNAKY NA GARMIN CONNECT

Oblíbené Garmin Odznáčky najdete jak na webovém Garmin Connect tak v mobilní aplikaci Connect.  Můžete je dostat např. za nějakou uběhnutou či ujetou vzdálenost, za 8 hodin spánku, dechové cvičení, aktivitu pod nulou, aktivita před sedmou nebo po desáté hodině, vytvoření tréninku, cíle, novou výbavu a mnoho dalšího.

GARMIN: NECHODÍ NOTIFIKACE NA HODINKY, ODPOJUJE SE BLUETOOTH

U telefonů, které si samy optimalizují baterii např. Huawei, Honor, Xaomi jsou problémy, že se hodně lidem na hodinkách nezobrazují notifikace (SMS, upozornění na volání, zprávy ze sociálních sítí,...), případně se jim odpojuje Bluetooth.

MUSÍ CYKLISTA POUŽÍT CYKLOSTEZKU ?

OD 1.1.2022 PLATÍ NOVELA ZÁKONA O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. DOŠLO TAK K ZRUŠENÍ DVOJSMYSLNÉHO VYSVĚTLOVÁNÍ PŘEDCHOZÍ VERZE ZÁKONA. Aktualizováno 26.12.23 Nejvyšší správní soud   potvrdil , že z  § 57 odst. 1 zákona o silničním provozu nevyplývá povinnost cyklisty užít stezku pro chodce a cyklisty . Cyklista je totiž účastníkem silničního provozu ve smyslu § 2 zákona o silničním provozu a náleží mu veškerá práva a povinnosti z toho vyplývající. Není-li pozemní komunikace označena dopravní značkou „Zákaz vjezdu jízdních kol“, může ji cyklista využít i za situace, kdy se v blízkosti nachází stezka pro chodce a cyklisty. Článek na Novinky.cz  / Rozsudek Nejvyššího správního soudu a  tisková zpráva .